9 C 149/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení osvojení zletilé osoby

I. Osvojení [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] v [obec] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] v [obec], o němž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 3. 2019 č. j. 3 C 11/2019-30, se zrušuje.

II. Z knihy narození v matrice [stát. instituce] ve svazku [číslo] ročník [číslo] na straně [číslo] pod číslem řadovým [číslo] se vymaže zápis [celé jméno žalovaného] jakožto otce [celé jméno žalobkyně].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka se domáhala zrušení osvojení ze strany odpůrce, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 3. 2019 č. j. 3 C 11/2019-30. Návrh odůvodnila tím, že osvojení bylo chybou. Důvodem k osvojení byl fakt, že navrhovatelka v dětství neměla vlastního otce a touto situací celý život trpěla, proto se domnívala, že pokud si ji odpůrce, který je bývalým partnerem její matky, osvojí, že se její celková situace zlepší. K tomu však nedošlo, není schopna opětovat city osvojitele v patřičné míře a nedokáže jej jako otce vnímat. Naopak má tendence ho ze svého života vytěsňovat, neboť vnitřně cítí, že tam nepatří. Odpůrci se proto vyhýbá a snaží se všemožně zamezit vzájemnému kontaktu, který jí začal být velice nepříjemný, neboť se cítí být pod nesnesitelným tlakem. Vzájemný vztah navrhovatelky a odpůrce proto nepovažuje za vztah obdobný vztahu dcery a otce.

2. Odpůrce s návrhem souhlasil.

3. Z řízení bylo prokázáno, že navrhovatelka byla osvojena odpůrcem, když o osvojení bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 3. 2019 č. j. 3 C 11/2019-30, který nabyl právní moci dne 23. 4. 2019. Mezi osvojitelem a osvojencem se však nevytvořil takový obdobný poměr jako mezi pokrevním rodičem a jeho dítětem a osvojení proto neplní svůj účel, přičemž není žádná odůvodněná naděje, že by tomu tak v budoucnu mohlo být. Tato skutečnost představuje důležitý důvod, pro který není vhodné z hlediska individuálního zájmu osvojence a tedy ani zájmu společnosti osvojení zachovat.

4. Podle § 840 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší; podá-li návrh jen jeden z nich, může se druhý k návrhu připojit. Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem.

5. Vzhledem k tomu, že okolnost, pro kterou osvojení neplní trvale svůj účel, tj. situace, kdy se mezi osvojitelem a osvojencem nevytvořil takový, resp. obdobný poměr jako mezi pokrevním rodičem a jeho dítětem s jeho konkrétními a typickými projevy jako vzájemná citová vazba a náklonost, je důležitým důvodem, pro který není vhodné z hlediska individuálního zájmu osvojence osvojení zachovat. Jelikož navrhovatelka požádala o zrušení osvojení ve lhůtě do 3 let od právní moci rozsudku, kterým bylo o osvojení rozhodnuto, bylo návrhu podle § 840 občanského zákoníku vyhověno.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř., když z okolností případu dovodil, že rozhodování podle zásady procesního úspěchu ve věci není v daném případě na místě.

7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.