9 C 154/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitostí o určení věcného břemene, eventuálně o zaplacení 1 175 000 Kč s přísl.

I. Žaloba o vyklizení veškerých nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] se zamítá.

II. Řízení o vzájemném návrhu žalovaného na určení, že žalovanému svědčí věcné břemeno doživotního užívání bydlení k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Chyšky se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vyklizení nemovitostí specifikovaných ve výroku I., které jsou jeho výlučným vlastnictvím. Žalobu odůvodnil tím, že nemovitosti užívala až do své smrti dne 28. 3. 2018 matka žalobce paní [příjmení] a žalovaný byl jejím druhem a jeho užívací právo bylo odvozeno od práva paní [příjmení], ale její smrtí právo žalobce zaniklo a žalovaný užívá nemovitosti bez právního důvodu a neplatí žalobci za užívání ničeho.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a podáním ze dne 14. 7. 2020 (č.l. 18) uplatnil vzájemný návrh na určení existence věcného břemene užívání těchto nemovitostí. Žalovaný uvedl, že předmětné nemovitosti chtěl se zemřelou matkou žalobce nabýt do svého vlastnictví, ale protože by jim s ohledem na jejich věk banka neposkytla úvěr, vznikla myšlenka, že by nemovitosti mohl nabýt žalobce, hypotéku by platili žalovaný se zemřelou a bylo ujednáno, že jim žalobce zřídí věcné břemeno doživotního užívání. Žalobce souhlasil s tím, že nemovitosti nabyde do svého vlastnictví, hrazení hypotéky budou prostřednictvím paní [příjmení] zajišťovat žalovaný a paní [příjmení] a žalovaný jim zřídí věcné břemeno doživotního užívání. Nemovitosti tedy byly koupeny "na žalobce" a od roku 2007 je žalovaný užíval s paní [příjmení]. Žalobce jim řekl, že věcné břemeno bude moci být dáno do katastru až po splacení úvěru. Úhrady splátek hypotéky zajišťoval převážně žalovaný a některé splátky byly hrazeny z výtěžku prodeje pozemků žalovaného. Žalovaný nemovitosti užíval i po smrti paní [příjmení] a to bez problémů, ale žalobce místo toho, aby ujednané věcné břemeno nechal zapsat do katastru, chtěl po žalovaném další peníze. Protože od roku 2007 žalovaný vykonává práva z věcného břemene, které mu žalobce tvrdil, že mají ujednáno, pak je toto věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti vydrženo.

3. Žalobce v reakci na vzájemný návrh žalovaného podáním ze dne 3. 9. 2020 (č.l. 26) uvedl, že není pravda, že by bylo sjednáno věcné břemeno a navíc k doplacení úvěru má dojít až v roce 2042. Žalovaný žádné splátky úvěru nehradil, neboť vždy vše platil žalobce. Žalobce žalovanému nikdy neslíbil zřízení věcného břemene, žalovaný nemůže být v dobré víře a chybí mu titul, neboť oprávněná držba věcného břemene nemůže vycházet z ústní smlouvy o jeho zřízení.

4. Žalovaný dále doplnil svá tvrzení podáním ze dne 22. 12. 2020 (č.l. 42), že od roku 1997 žil s matkou žalobce v garsonce, kdy ona byla výlučným členem bytového družstva, ovšem peníze na nabytí členského podílu jí poskytl ze svého žalovaný. Na pořízení nemovitostí v [obec] byly zčásti použity peníze získané prodejem členských práv k bytovému družstvu a v části byla kupní cena zaplacena z hypotéky. Se žalobcem se dohodli, že on bude formálně vlastníkem nemovitostí a dlužníkem z hypotéky, a proto byla členská práva k bytu převedena na [jméno] [příjmení], který oproti tomu a doplacení kupní ceny převedl nemovitosti na žalobce. Tedy nemovitosti byly uhrazeny převážně z prostředků žalovaného nebo prostředků poskytnutých žalovaným. Jednalo se například o prostředky, které žalobce poskytl paní [příjmení] smlouvou o půjčce ze 30. 8. 2008. Příjmy paní [příjmení] tvořily pouze invalidní důchod (ve výši 8 700 Kč a až po valorizaci před její smrtí necelých 11 000 Kč) a z vedení účetnictví a tvorby webových stránek, což však bylo maximálně 20 000 Kč ročně. Příjmy žalovaného pramenily z poskytování služeb překladatelských, tlumočnických a zprostředkovatelských v letech 2008 až 2013, a byly od roku 2004 vypláceny na účty paní [příjmení]. Za tyto služby inkasoval celkem přes 1,8 milionu Kč. Dále měl žalovaný příjmy za montáže techniky a rozvodů pro požární a zabezpečovací techniku a pro kamerové systémy, které také byly poukazovány na účty paní [příjmení] a dále měl příjmy z prodeje nemovitostí jeho rodiny v [anonymizována dvě slova] [příjmení] v roce 2008 v částce 3 045 945,50 Kč, která rovněž byla poukázána na účet paní [příjmení], neboť žalovaný od roku 2000 neměl svůj účet. Ohledně peněz z prodeje nemovitostí v [anonymizována dvě slova] [příjmení] uzavřel žalovaný s paní [příjmení] smlouvu o půjčce, kde účelem půjčky byla úprava objektu v [obec] a dále splátky hypotéky za nákup [obec] a na zakoupení bytu v [obec] v [část obce]. Splatnost půjčky sjednána nebyla. Byt v [obec] v [část obce] byl koupen smlouvou ze dne 5. 6. 2009 za cenu 517 575 Kč a tento byl rozsáhle zrekonstruován. Poté byl prodán za přibližně 3 750 000 Kč. Žalovaný žil s paní [příjmení] skromně a veškeré peníze zpravidla investovali do nemovitostí, jejichž vlastníkem byla paní [příjmení] nebo žalobce. Protože byl zdravotní stav paní [příjmení] špatný od roku 2006 a dále se zhoršoval, tak od roku 2010 bylo veškeré uklízení, praní a starost o domácnost na žalovaném. Pak se od roku 2012 musel starat i o paní [příjmení], která sama mohla ujít maximálně deset až dvacet kroků po domě, a proto už nemohl tolik pracovat a musel si pak půjčovat na živobytí od své dcery, a takto si půjčil celkem 710 000 Kč Tyto peníze už dceři vrátil po smrti paní [příjmení] z výtěžku z prodeje bytu. Po celou dobu bylo všem známé, že vzhledem k tomu, že žalovaný poskytuje převážné množství peněz na pořízení i na opravy a zvelebování nemovitostí, tak jsou nemovitosti jeho. Paní [příjmení] vždy všem říkala, když se ptali„ a co Ludva,“ že ten o tom ví a ubezpečovala žalovaného, že mu žalobce nebude dělat problémy, že ví, že celou hypotéku platil žalovaný a všechny peníze, co do toho vložili, byly žalovaného a že na statku může zůstat až do smrti. Žalobce také nikdy nedělal problémy, ale jeho přístup se změnil po skončení dědického řízení, kdy v prosinci 2019 začal po žalovaném požadovat placení nájmu. Žalovaný odmítl podepsat nájemní smlouvu, která byla pro něj nevýhodná. Žalobce se divil, proč žalovaný údajně investoval do nemovitostí své peníze a chtěl to doložit, a přitom ani sám nevěděl, za jakou částku byla [obec] koupena a říkal, že pokud matka chtěla koupit byt v [obec], tak měla říct jemu, ovšem není jasné, kde by na to vzal peníze, když ještě i v roce 2005 si od žalovaného s paní [příjmení] bral pravidelně peníze v řádu deset tisíc na běžný život, v roce 2004 mu žalovaný minimálně dvakrát dal částku 10 000 Kč a jeho matka mu dávala peníze na život častěji, proto je s podivem, kde by vzal peníze na nákup bytu v roce 2006. Žalovaný opakovaně žalobci zajistil práci, když pracovali společně na montážích v [anonymizováno] a v tunelech na pražském okruhu. Žalovaný s paní [příjmení] zvali žalobce s rodinou na akce do [obec], a pokud si žalobce řekl o peníze, tak je vždy dostal, tedy pokud měli dost peněz, což bylo zhruba do roku 2010. Žalobce vždy chtěl peníze z pronájmu pozemků v [obec], ačkoli oni sami platili hypotéku, ale jeho matka mu to vždy vymluvila z důvodu, že sami platili hypotéku a po její smrti i širší rodina žalobci vysvětlila, že to není vhodné. Z pronájmu pozemků inkasovali přibližně 20 000 Kč ročně a z této částky vždy platili jednu splátku hypotéky. Žalobce za svou matkou jezdil velmi omezeně. Většinou už za půl hodiny mu volali, kdy se vrátí a nikdy se neptal, jestli nepotřebují nějak pomoct. Od roku 2010 byla každodenní starost o paní [příjmení] na žalovaném, a proto byl po roce 2010 žalovaný výrazně omezen ve výdělečných možnostech. Nemovitosti v [obec] byly zhodnoceny, kdy po nastěhování žalovaného s paní [příjmení] došlo k rozsáhlým úpravám, které realizoval jednak žalovaný sám nebo se svými zeti nebo prostřednictvím najatých a žalovaným placených pracovníků či firem. Výjimečně se účastnil též žalobce, ale nikdy ničeho nepřispěl a zpravidla se vše hradilo z prostředků žalovaného. Pokud by mělo dojít k vyklizení nemovitostí, bylo by po právu, aby mu žalobce oproti vyklizení uhradil spravedlivý díl na tom, oč došlo ke zhodnocení nemovitostí. Nemovitosti byly zhodnoceny podle odhadu žalovaného částkou 950 000 Kč a z toho má nárok na jednu polovinu. Byt v [obec] v [část obce] byl zhodnocen částkou zhruba 500 až 700 tisíc Kč, z čehož má nárok minimálně na polovinu, tj. 300 000 Kč. Žalobce získal bezdůvodné obohacení z titulu uhrazených úroků na hypotéce, neboť nikdy sám za života paní [příjmení] nehradil splátky hypotečního úvěru. Žalovaný s paní [příjmení] hradili splátku hypotéky ve výši 14 500 Kč měsíčně minimálně po dobu života paní [příjmení]. Žalobce za života paní [příjmení] splátky nehradil. Celkem na jistině a úrocích uhradili žalovaný s paní [příjmení] přibližně 1 928 500 Kč a na úrocích bylo jen za života paní [příjmení] uhrazeno 800 000 Kč, z čehož měl žalovaný právo na jednu polovinu, čili 400 000 Kč. Jelikož celková výše zhodnocení nemovitostí činí 2 350 000 Kč, požaduje z toho žalovaný pro zjednodušení jen polovinu, tj. 1 175 000 Kč. Pokud by žalobce uplatnil námitku promlčení, tak ta by byla nemravná. Žalovaný tedy navrhl, aby soud žalobu o vyklizení zamítl a zároveň specifikoval svůj vzájemný návrh tak, že navrhl, aby soud rozhodl, že žalovanému svědčí věcné břemeno doživotního práva užívání, bydlení k nemovitostem v [obec], in eventum (pokud by soud dospěl v tomto řízení k názoru, že žaloba o vyklizení je po právu) tak, že žalovaný je povinen nemovitosti vyklidit oproti zaplacení částky 1 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

5. K výzvě soudu, aby žalovaný doplnil tvrzení, co konkrétně bylo ujednáno o tom, co a jakým způsobem je žalovaný oprávněn užívat, žalovaný podáním ze dne 27. 8. 2021 (č.l. 120) a dalším podáním ze dne 9. 9. 2021 (č.l. 198) uvedl, že rozhodnutí odejít na venkov bylo učiněno po dohodě žalovaného, paní [příjmení] a žalobce v roce 2006. Jediným členem rodiny, který měl šanci získat hypotéční úvěr, byl žalobce. Žalovaný s paní [příjmení] se tedy jako„ materiální vlastníci“ na straně jedné dohodli se žalobcem jako„ formálním vlastníkem“ na straně druhé ústní inominátní smlouvou, že hypotéka bude„ napsaná“ na žalobce, ale reálně ji bude hradit žalovaný s paní [příjmení]. Předmětem této dohody byla povinnost žalovaného s paní [příjmení] hradit splátky hypotéky a právo užívat všechny koupené nemovitosti v [obec] jako vlastníci. Z účtů paní [příjmení] odcházela na účet žalobce každý měsíc částka odpovídající výši měsíční splátky hypotečního úvěru. Část kupní ceny za nemovitosti v [obec] byla uhrazena prodávajícímu [jméno] [příjmení] převodem členských práv v Bytovém družstvu [ulice a číslo]. Žalobce neměl se splácením úvěru žádné výdaje. Tvrzení žalobce o tom, že tyto splátky byly nájemným, jsou zcela absurdní, neboť žádná nájemní smlouva nebyla nikdy uzavřena. Po dohodě se žalobcem byla uzavřena pachtovní smlouva o pronájmu zemědělských pozemku, na jejímž základě byly zemědělské pozemky náležející k souboru nemovitostí v [obec] formálně pronajaty paní [příjmení] za tím účelem, aby je dále mohla podnajmout a z tohoto ročního nájmu žalovaný s paní [příjmení] hradili jednu měsíční splátku hypotéky. Jestliže žalobce tvrdí, že hypotéku splácel sám ze svých příjmů, pak je s podivem, že si vyžádal od žalovaného splacení hypotéky vzápětí po smrti paní [příjmení], čemuž žalovaný vyhověl a celý zbytek hypotéky splatil z peněz získaných z prodeje bytu v [část obce], který byl pořízen z jeho výlučných peněžních prostředků, a sice z prodeje pozemků v [anonymizována dvě slova] [příjmení], kdy matka žalovaného celou kupní cenu poukázala žalobci. Žalobce neuhradil na kupní cenu ničeho. Žalovaný s paní [příjmení] nemovitosti užívali v celém jejich rozsahu jako jejich vlastníci, žalovaný je užíval nejen k bydlení, ale také na pozemcích hospodařil. Žalovaný také nemovitosti opravoval a investoval do nich jako jejich vlastník. Žalobce toto věděl a nijak se proti tomu neohrazoval, což potvrzuje existenci dohody. Část kupní ceny za nemovitosti v [obec] byla prodávajícímu [příjmení] uhrazena převodem členských práv v bytovém družstvu [ulice a číslo]. Na účet žalobce odcházela z účtů paní [příjmení] částka odpovídající výši měsíční splátky hypotečního úvěru. Zásadní pro prokázání společného hospodaření žalovaného s paní [příjmení] jsou zjištění o pohybech na účtech paní [příjmení], na které byly poukazovány příjmy žalovaného od roku 2006 do března 2018. Žalobce neměl se splácením úvěru žádné výdaje. Po dohodě se žalobcem byla uzavřena pachtování smlouva o pronájmu zemědělských pozemků v [obec], takže tyto byly formálně pronajaty paní [příjmení] a ta je dala do podnájmu a z nájemného byla vždy uhrazena jedna splátka hypotéky. Není pravda, že tyto splátky hypotéky byly nájemným, což je ve světle všech souvislostí absurdní a navíc nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva. Žalovaný navíc po smrti paní [příjmení] celou zbývající hypotéku doplatil ze svých peněz získaných z prodeje bytu v [část obce], který byl pořízen z výlučných prostředků žalovaného, jež získal od své matky z kupní ceny za prodej pozemků v [anonymizována dvě slova] [příjmení].

6. Dále pak žalovaný doplnil podáním ze dne 29. 9. 2021 (č.l. 212), že účet č. [bankovní účet] sloužil jako provozní účet k placení provozních výdajů souvisejících s bydlením a z něj byly hrazeny dodávky služeb do nemovitostí v [obec], dále byly hrazeny daně z nemovitosti za byt v [část obce] a za [obec], dále byly placeny poplatky vztahující se k vlastnictví bytu v bytovém družstvu [ulice] a poplatky za byt v [část obce] a dále (zejména) z něj odcházely částky na žalobcův účet č. [bankovní účet], z něhož pak žalobce hradil splátky úvěru. Dále byl na tento účet paní [příjmení] poukazován invalidní důchod, platby z pronájmů pozemků žalovaného v okolí [anonymizována dvě slova] [příjmení] a jednotlivé půjčky poskytované dcerou žalovaného [jméno] [příjmení], nyní [příjmení]. Účet č. [bankovní účet] byl dalším provozním účtem, na který zejména přicházely příjmy žalovaného a kam žalovaný dále vkládal hotovost získanou za poradenskou činnost. Též z toho účtu byly poukazovány prostředky žalobce na úhradu hypotéky či pojištění nemovitostí v [obec]. Splátky hypotéky ve víceméně stabilní částce 14 500 Kč odcházely buď z jednoho, nebo z druhého účtu. Pokud v daný měsíc nelze dohledat odchozí platbu ani z jednoho účtu, pak tato splátka byla pravděpodobně uhrazena z výběru z bankomatu v hotovosti. Pokud jde o částky přijatých plateb na eurovém účtu, pak veškeré tyto příjmy v celkové výši přibližně 78 000 Euro (při tehdejším kurzu 25 Kč za jedno Euro přibližně 1 950 000 – 2 000 000 Kč) byly příjmy získané žalovaným, což je patrné i z označení odesílatele, kdy se jednalo o zahraniční subjekty (Německo, USA) využívající služeb žalovaného jakožto poradce pro zbraně a střelivo.

7. Dalším doplněním tvrzení v podání ze dne 19. 10. 2021 (č.l. 240) žalovaný uvedl, že celkem za dobu soužití s paní [příjmení] byly jeho příjmy ve výši 8 853 939,29 Kč, což dokládal přehledem plateb poukázaných výhradně z jeho zdrojů na účty paní [příjmení]. Kvůli lepšímu úročení s paní [příjmení] používali účet u ING, ze kterého případně převáděli peníze na běžný účet. Ze zisku z prodeje nemovitostí v [anonymizována dvě slova] [příjmení] ve vlastnictví rodiny žalovaného byla zaplacena kupní cena za byt v [část obce], který by zapsán do katastru nemovitostí jako vlastnictví paní [příjmení] a následně byl v roce 2018 prodán za 3 750 000 Kč a skoro celá částka byla připsána na účet u ING. Byt v [část obce] byl placen ze společných prostředků a všechny záležitosti včetně vyklizení a rekonstrukce koupelny zajišťoval žalovaný. 28. 3. 2018 odešla z účtu ING částka 2 500 000 Kč na účet [bankovní účet], z něhož pak byl dne 29. 3. 2018 uhrazen doplatek hypotéky ve výši 2 100 000 Kč čili po obdržení kupní ceny za byt v [část obce] si žalobce nechal doplatit zbytek hypotéky. Jediná nájemní smlouva, o níž má žalovaný povědomí, je nájemní smlouva ze dne 31. 7. 2009 mezi paní [příjmení] a žalobcem, která byla uzavřena proto, aby téhož dne mohla být uzavřena nájemní smlouva mezi paní [příjmení] a panem [příjmení] jako nájemcem, která byla jako jediná zaregistrována na Ministerstvu zemědělství a z nájemného se pak hradily jedna až dvě splátky hypotéky (chybu v psaní opravil žalovaný u ústního jednání dne 11. 1. 2022). Během soužití s paní [příjmení] došlo ke zhodnocení nemovitostí v [obec] i bytu v [část obce], přitom příjmy paní [příjmení] na to nestačily.

8. U ústního jednání dne 11. 1. 2022 žalovaný uvedl, že se z nemovitostí již odstěhoval, avšak ještě je zcela nevyklidil.

9. Žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 24. 10. 2021 (č.l. 264), v němž namítl promlčení nároku žalovaného na zaplacení částky 1 175 000 Kč a jako obranu proti tomuto nároku žalovaného uplatnil svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužném nájemném od března 2018 do konce roku 2021. Dále uvedl, že pokud jsou ve výpisu z účtu [číslo] patrné vklady hotovosti, pak část peněz pochází ze společného podnikání žalovaného a paní [příjmení] a není prokázáno, že se jednalo o peníze žalovaného. Některé vklady taky pocházely od dcery žalovaného a poslední přijatá platba byla v dubnu 2010. Nelze kalkulovat ani s částkou za prodej bytu v [část obce], neboť to byly peníze paní [příjmení] a také byly předmětem dědického řízení, kdy jediným dědicem byl žalobce. Z účtu č. [bankovní účet] je zřejmé, že od listopadu 2014 neměl žalovaný žádný příjem kromě sociálních dávek a ošetřovného, a proto neměl v tomto období z čeho investovat.

10. Výpisem z katastru nemovitostí a to listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (č. l. 5) ve spojení se smlouvou o uzavření budoucí smlouvy ze dne 30. 5. 2006 (č.l. 76) a kupní smlouvou z 22. 12. 2006 (č.l. 213) bylo prokázáno, že všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (dále též jen nemovitosti v [obec]) jsou vlastnictvím žalobce. Žalobce tyto nemovitosti společně s dalšími nemovitostmi nabyl kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2006 uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jak prodávajícím a žalobcem jako kupujícím za celkovou kupní cenu ve výši 4 700 000 Kč. V článku IV. kupní smlouvy bylo sjednáno, že kupní cena bude uhrazena v částce 2 800 000 Kč z hypotečního úvěru čerpaného u [právnická osoba] a v částce 1 900 000 Kč byla prodávajícímu [jméno] [příjmení]„ uhrazena z vlastních zdrojů.“ 11. Z nesporného tvrzení stran ve spojení s první stranou smlouvy o úvěru [číslo] (č.l. 54) a první stranou plánu anuitních splátek (č.l. 54 p.v.) bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s Českou spořitelnou smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které mu banka poskytla úvěr ve výši 2 812 500 Kč za účelem koupě nemovitostí v [obec] a dalších nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy z 22. 12. 2006, a to za sjednanou pevnou úrokovou sazbu ve výši 4,39 % ročně platnou do 30. 11. 2011 a s výší měsíční anuitní splátky 14 172 Kč pro období platnosti pevné úrokové sazby.

12. Z kupní smlouvy z 9. 6. 1997 (č.l. 60) ve spojení s cenovou maskou vypracovanou dle přílohy č. 2 této kupní smlouvy (č.l. 52) bylo zjištěno, že Bytové družstvo [ulice a číslo] koupilo od [právnická osoba] obytný dům [adresa] s pozemkem parc. [adresa] v [obec] v [katastrální uzemí] a že matka žalobce paní [příjmení] jako členka bytového družstva musela složit v souvislosti s nákupem bytového domu částku 76 582 Kč. Mezi stranami bylo nesporné, že paní [příjmení] byla členkou Bytového družstva [ulice a číslo] a v souvislosti s vlastnictvím členského podílu v tomto bytovém družstvu se stala nájemkyní bytu (garsonky) v bytovém domě [adresa].

13. Ze smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 15. 1. 2007 ve spojení s dodatkem k této smlouvě z 21. 2. 2007 a sdělením Bytového družstva [ulice a číslo] ze dne 27. 9. 2021 (č.l. 207-209) bylo zjištěno, že paní [příjmení] převedla dne 15. 1. 2007 svůj členský podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu nacházejícího se v domě [obec a číslo] – [část obce], ulice [adresa], na [jméno] [příjmení] a to bez ujednání úhrady za tento převod s tím, že dne 21. února 2007 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prohlásili, že podpisem smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 15. 1. 2007 jsou jejich vzájemné závazky a pohledávky vyrovnány. K převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Bytovém družstvu [adresa] z paní [jméno] [příjmení] na pana [jméno] [příjmení] došlo předložením smlouvy o převodu práv a povinností spolu s dodatkem bytovému družstvu.

14. Z kupní smlouvy ze dne 26. 8. 2008 ve spojení s dohodou o depozitní úschově z 26. 8. 2008 a výpisem z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 71, 72, 80) a ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že rodina žalovaného prodala dne 26. 8. 2008 nemovitosti v [anonymizována tři slova] a část kupní ceny ve výši 3 045 945,50 Kč byla poukázána na účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem byla [jméno] [příjmení], a to podle smluvního ujednání v článku III. bod 5 kupní smlouvy. Uvedená částka byla na účet připsána dne 15. 10. 2008.

15. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 13. 5. 2009 (č.l. 55) bylo zjištěno, že městská část [obec a číslo] převedla na [jméno] [příjmení] uvedeného dne bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec] v [katastrální uzemí] včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích a to za kupní cenu ve výši 517 575 Kč.

16. Z kupní smlouvy ze dne 19. 2. 2018 (č.l. 121) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodala byt v [část obce] (tj. bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec] v [katastrální uzemí] včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích) manželům [jméno] [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] [jméno] za kupní cenu 3 750 000 Kč.

17. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 8. 9. 2021 (č.l. 196c) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla vlastníkem a disponentem účtu [číslo] to od 28. 1. 1998, kde samostatným disponentem byl od 11. 4. 2000 rovněž žalovaný, dále účtu [číslo] to od 27. 5. 2003, kde samostatným disponentem byl od 15. 2. 2008 rovněž žalovaný a dále účtu [číslo] od 7. 1. 2008, kde samostatným disponentem byl od 15. 2. 2008 rovněž žalovaný.

18. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] ze dne 6. 9. 2021 (č.l. 192) bylo zjištěno, že účet [číslo] založila [jméno] [příjmení] a pouze ona jakožto jeho majitelka měla dispoziční právo k tomuto účtu. Z výpisu z tohoto účtu (č. l. 193) bylo zjištěno, že za období od 21. 10. 2008 do 31. 12. 2018 činily vklady na tento účet celkem 6 212 588 Kč a výběry celkem 5 890 525 Kč. Z jednotlivých pohybů na účtu je zřejmé, že příchozí či odchozí úhrady byly realizovány mezi tímto účtem a ostatními účty paní [příjmení] č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet]. Dne 21. 10. 2008 byla na tento účet z účtu č. [bankovní účet] převedena částka 2 500 000 Kč a následně pak byly z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] či na účet č. [bankovní účet] postupně převáděny větší či menší částky, až dne 25. 10. 2010 činil zůstatek na [příjmení] [příjmení] 555,80 Kč, a následně poté, co dne 22. 3. 2018 byla na tento účet z účtu č. [bankovní účet] převedena částka 3 652 588 Kč, byly na účet č. [bankovní účet] postupně převáděny větší či menší částky, až dne 11. 6. 2018 činil zůstatek na [příjmení] [příjmení] 353 721,82 Kč.

19. Z výpisů z účtů paní [příjmení] (jako důkaz založeny v elektronické podobě – viz příloha [číslo] datové zprávy [číslo] 2021 - č.l. 195a) ve spojení s výpovědí žalovaného bylo zjištěno, jaké částky byly na tyto účty poukazovány v období od 30. 1. 2006 do 20. 11. 2018. Jedná se zejména o příjmy na korunový účet č. [bankovní účet] poukázané od subjektů: [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], dále příjmy označené jako pacht [anonymizováno], přeplatek (nájem) SVJ [anonymizováno], pacht [obec] – [příjmení], sociální dávky, příspěvek na dopravu či ošetřovné, dále na tento účet byly vkládány různé hotovostní částky, některé s označením [celé jméno žalovaného], a dále na tento účet byly poukazovány různé další částky. Na korunový účet č. [bankovní účet] byly poukazovány částky od Elektro- [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], Hvězdárna, planetárium [obec], MetLife pojišťovna a dále činěny převody s označením [anonymizováno]. Dále pak i na tento účet byly poukazovány další různé částky a vkládána hotovost žalovaným i jinými subjekty. Na eurový účet č. [bankovní účet] pak byly poukazovány různé částky v eurech od subjektů označených jako [anonymizována dvě slova] a převáděny částky s označením [anonymizováno]. Na účet č. [bankovní účet] byla dne 15. 10. 2008 připsána příchozí platba ve výši 3 045 945 Kč (za prodej nemovitostí v [anonymizována dvě slova] [příjmení], jak je zřejmé z kupní smlouvy z 26. 8. 2008 a dohody o depozitní úschově z 26. 8. 2008) a dne 17. 10. 2018 byla z tohoto účtu poukázána platba ve výši 2 500 000 Kč na účet u ING [číslo]. Dále dne 18. 5. 2009 z tohoto účtu odešla platba v částce 517 575 Kč (na úhradu kupní ceny za koupi bytu v [část obce], jak je zřejmé z článku IV. smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky z 13. 5. 2009 ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného). Dne 29. 3. 2018 byla na tento účet poukázána příchozí platba částky 2 500 000 Kč z účtu vedeného u ING [číslo]. Dne 29. 3. 2018 byla převedena částka ve výši 2 100 000 Kč na účet žalobce č. [bankovní účet] a téhož dne částka ve výši 400 000 Kč na účet Ing. [příjmení] č. [bankovní účet]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] je dále zřejmé, že z tohoto účtu byly placeny provozní výdaje související s bydlením, a sice dodávky služeb dodávaných do nemovitostí v [obec], daň z nemovitostí za byty v [část obce] a za nemovitosti v [obec], dále poplatky vztahující se k vlastnictví bytu v Bytovém domě [ulice a číslo] a poplatky za byt v [část obce]. Na tento účet byl paní [příjmení] také poukazován invalidní důchod v částkách 8 008 Kč až 11 238 Kč měsíčně (od roku 2007 do roku 2018 jí byl vyplacen invalidní důchod ve výši celkem 1 344 552 Kč). Dále na tento účet byly poukazovány platby z pronájmu pozemků žalovaného v okolí [anonymizována dvě slova] [příjmení], například dne 20. 11. 2018 platba od Zemědělského družstva v částce 9 247,30 Kč. Rovněž na tento účet byly poukazovány půjčky od dcery žalovaného [jméno] [příjmení], později [příjmení]. Na účet č. [bankovní účet] pak byly poukazovány různé částky, kdy se jednalo, jak vyplývá z účastnické výpovědi žalovaného, o jeho příjmy za jím provedené práce, a dále na tento účet byla vkládána hotovost získaná za jím vykonávanou poradenskou činnost. Dále pak na oba korunové účty paní [příjmení] byly poukazovány platby od dalších různých subjektů, byly prováděny hotovostní vklady majitelkou účtu paní [příjmení] či jinými osobami, a byly převáděny různé částky z jiných účtů nezjištěných majitelů. Rovněž pak byly prováděny převody částek mezi jednotlivými účty paní [příjmení] Částky poukázané na oba korunové účty od subjektů [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], Elektro- [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba], [právnická osoba], Hvězdárna, planetárium [obec], MetLife pojišťovna a částky s označením [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] představovaly příjmy žalovaného. Z jednoho či druhého korunového účtu byly převáděny zpravidla měsíčně částky 14 500 Kč na účet žalobce č. [bankovní účet], přičemž tyto platby byly nazývány většinou jako " [obec] popř. jako "nájemné". K převodům těchto částek na účet žalobce docházelo téměř pravidelně, nicméně v některých měsících tyto částky buď nebyly poukázány vůbec anebo byly poukázány jen v nižší částce. Z pohybů na účtech je zřejmé, že v období od 30. 1. 2006 do 20. 11. 2018 bylo na korunové účty paní [příjmení] poukázáno pro žalovaného či jím vloženo celkem 6 083 899 Kč (na účet č. [bankovní účet] celkem 2 627 086 Kč a na účet č. [bankovní účet] celkem částka 3 456 813 Kč) a na eurový účet bylo pro žalovaného poukázáno celkem 73 647,14 Eur, což při přepočtu nejnižším možným kurzem 23,05 (platným v červenci 2008) představuje částku 1 697 566,50 Kč. Dále z výpisů z účtů vyplývá, že v tomtéž období byly na oba korunové účty paní [příjmení] - kromě plateb poukazovaných pro žalovaného od jeho obchodních partnerů či zákazníků nebo žalovaným vkládaných hotovostních prostředků, dále kromě částek převáděných navzájem mezi různými účty paní [příjmení], jakož i kromě částek poukazovaných dcerou žalovaného [jméno] [příjmení], později [příjmení] (kdy např. v období 2013 - 2018 byly na účet č. [bankovní účet] opakovaně poukazovány částky ve výši zpravidla 10 či 11 popř. 20 tisíc, a vklady od dcery žalovaného byly činěny i na účet č. [bankovní účet], jako např. dne 1. 11. 2011 částka 50 000 Kč nebo 26. 7. 2012 rovněž částka 50 000 Kč) a kromě dávek státní sociální podpory – převedeny částky či poukázány hotovostní vklady ve výši celkem 4 086 629,50 Kč (z toho žalobce převedl na tyto účty v době od 25. 4. 2007 do 12. 12. 2017 celkem částku 106 901 Kč). Do těchto na korunové účty paní [příjmení] připsaných částek jsou ovšem zahrnuty i částky, které paní [příjmení] inkasovala na svůj účet, ačkoli se jednalo o platby pro žalobce za jím provedené práce, z nichž paní [příjmení] pouze odvedla DPH a zbývající částku žalobci převedla na jeho účet či mu ji vyplatila. Z výpisů z korunových účtů je zřejmé, že v prvních letech po zakoupení nemovitostí v [obec] byly celkové roční příjmy paní [příjmení] – včetně invalidního důchodu – zásadně nižší než příjmy žalovaného, když v roce 2006 činily celkem 121 156 Kč, v roce 2007 celkem 114 200 Kč a v roce 2008 celkem 124 467 Kč.

20. Ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 9. 2021 (č.l. 130) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] pobírala od 25. 9. 2002 plný invalidní důchod, jehož výše v roce 2004 činila 7 273 Kč a postupně se zvyšovala, až v období od 22. 1. 2018 do 21. 4. 2018 činila 11 238 Kč měsíčně.

21. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] (č.l. 131 a násl.) bylo zjištěno, že tento úvěrový účet byl veden pro žalobce a úvěr byl založen dne 21. 12. 2006 poukázáním částky 2 812 500 Kč. Následně je zřejmé, jak byly spláceny úvěrové splátky, které byly poukazovány z účtu žalobce [číslo] [bankovní účet], přičemž u některých splátek není uveden plátce, u některých je uveden jako plátce žalobce a u některých je uvedena jako plátce [jméno] [příjmení]. Dne 30. 4. 2018 byla doplacena jistina úvěru v částce 2 001 201,66 Kč.

22. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 7. 2009 (č.l. 126) bylo zjištěno, že uvedeného dne uzavřeli žalobce jako pronajímatel a [jméno] [příjmení] jako nájemce smlouvu, na základě které žalobce pronajal své matce [jméno] [příjmení] pozemky a nemovitosti uvedené na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] k zemědělskému a jinému využití za účelem hospodaření k datu 1. srpna 2009 na dobu neurčitou. Nájemné v této smlouvě sjednáno nebylo. V článku 7 bylo ujednáno, že nájemce je oprávněn přenechat pronajaté pozemky do podnájmu bez písemného souhlasu pronajímatele.

23. Ze smlouvy o pronájmu zemědělských pozemků ze dne 29. 9. 2009 (č.l. 254) bylo zjištěno, že uvedeného dne dala [jméno] [příjmení] jako pronajímatel [jméno] [příjmení] jako nájemci pozemky specifikované v článku 1 této smlouvy do pronájmu k zemědělskému využití na dobu neurčitou od 1. října 2009 za sjednané nájemné ve výši 1 500 Kč za 1 hektar splatné vždy do 30. 11. za skončený hospodářský rok. V článku 1 smlouvy bylo konstatováno, že pronajímatelka je nájemkyní předmětných pozemků na základě smlouvy o pronájmu ze dne 31. 7. 2009 a na základě této smlouvy je oprávněna pronajmout předmětné pozemky dalšímu nájemci. Smlouva obsahuje podací razítko Ministerstva zemědělství Agentury pro zemědělství a venkov [obec] ze dne [datum].

24. Ze smlouvy o pronájmu zemědělských pozemků ze dne 30. 9. 2009 (č.l. 210) bylo zjištěno, že uvedeného dne uzavřel žalobce jako pronajímatel se [jméno] [příjmení] jako svojí matkou nájemkyní smlouvu, na základě které jí byly pronajaty pozemky a nemovitosti uvedené na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí] jakožto vlastnictví pronajímatele na dobu neurčitou od 1. 10. 2009. V článku 4 Smlouvy bylo sjednáno mimo jiné, že nájemce se zavazuje, pokud neprovede investice do staveb a pozemků, které bude schopen doložit prokazatelnými výdaji, zaplatit pronajímateli cenu 14 500 Kč za každý měsíc, kdy nebude provedena investice do budov a pozemků. Toto ustanovení neplatí pro případ, kdy byla nebo bude provedena investice vyšší, než je domluvená cena splátky, pak bude proveden zápočet této investice proti splátce. Dále pak v článku 6 Smlouvy bylo sjednáno, že pronajímatel si vyhrazuje předkupní právo tak, že dojde-li v budoucnu ze strany pronajímatele k prodeji pronajatých nemovitostí či jejich částí, nabídne odkoupení nemovitostí či jejich části nájemci vzhledem k prvopočáteční investici v částce 1 900 000 Kč nájemci, paní [jméno] [příjmení].

25. Z daňových přiznání žalobce k dani z příjmů za roky 2009 2018 (č.l. 294 – 308, 270, 276) bylo zjištěno, že v roce 2009 měl žalobce jak příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, neměl žádné příjmy z nájemného, základ daně činil 227 773 Kč a daň činila 33 495 Kč. V roce 2010 měl žalobce jak příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a neměl žádné příjmy z nájemného, základ daně byl 139 619 Kč a daň 23 850 Kč. V roce 2011 měl žalobce příjmy pouze ze samostatné výdělečné činnosti stejně jako v dalších letech až do roku 2018, dále měl v roce 2011 též příjmy z nájemného a základ daně v tomto roce činil 168 900 Kč a daň 23 880 Kč. V roce 2012 žalobce neměl žádné příjmy z nájemného, jeho základ daně činil 143 971 Kč a daň 19 785 Kč. V letech 2013 2016 měl žalobce kromě příjmů ze samostatné výdělečné činnosti též vždy příjem z nájemného, v roce 2017 a 2018 žádné příjmy z nájemného neměl. V roce 2013 měl základ daně 173 406 Kč a daň 24 210 Kč. V roce 2014 měl základ daně 173 572 Kč, daň 24 225 Kč. V roce 2015 byl základ daně 197 000 Kč a daň 29 550 Kč. V roce 2016 základ daně 161 510 Kč a daň 23 325 Kč. V roce 2017 základ daně 81 600 Kč, daň 12 240 Kč a v roce 2018 základ daně 114 600 Kč a daň 17 190 Kč.

26. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 27 D 583/2018-177 (č.l. 224) ve spojení s fakturou č. D88190378 (č.l. 229) bylo zjištěno, že pozůstalost po paní [příjmení], zemřelé dne 28. 3. 2018, zdědil žalobce, kterému byla vyfakturována odměna notáře v dědickém řízení ve výši 26 378 Kč. Z obsahu dědického usnesení nevyplývá, že by předmětem dědického řízení byla právě částka kupní ceny inkasované za prodej bytu v [část obce].

27. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný byl zproštěn obžaloby, která mu kladla za vinu, že v době od 29. 3. 2018 do 21. 5. 2018 neprávem z účtu paní [příjmení] odčerpal částku 470 000 Kč a to z důvodu, že skutek není trestným činem. V odůvodnění rozsudku je uvedeno mimo jiné, že bylo prokázáno, že účet č. [bankovní účet] užíval žalovaný společně s paní [příjmení] a že na tento účet byly v minulosti zasílány i finanční prostředky patřící výhradně obžalovanému (zde žalovanému).

28. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že nemovitosti v [obec] byly kupovány se záměrem, že se v nich bude podnikat, že tam budou jezdit zahraniční klienti a vozit se ve vojenské technice. Toto navrhla žalobcova matka s tím, že se se žalovaným takto spolu domluvili a že žalovaný sežene prostředky, tzn. jak techniku, tak klienty a žalobce bude mít objekt, který bude pronajímat firmě s tím, že oni si tam budou toto provozovat. Žalobce vypověděl, že založili [právnická osoba], avšak nevěděl kdo tuto firmu založil. Tato firma pak měla hradit nájemné, ale nic z toho se neuskutečnilo. Byl to jen záměr. Žalobce si pak zařídil úvěr u spořitelny, aby to mohli koupit. Kupní cena byla zčásti uhrazena bytem na [část obce], co měla jeho máma a o to se snížila cena nemovitosti. Matka žalobce na prodávajícího pana [příjmení] přepsala svůj podíl v nějakém společenství vlastníků. On jí za to nic nezaplatil, ale snížil cenu nemovitosti. Částku, o kterou byla takto kupní cena nemovitostí v [obec] ponížena, žalobce neznal. Zbytek kupní ceny byl uhrazen úvěrem z hypotéky u [obec] spořitelny ve výši 2 800 000 Kč, který si žalobce vzal. Splátky úvěru odcházely z jeho účtu. Na otázku, zda to byly jeho peníze, žalobce odpověděl: musely tam být částečně i moje. Protože když maminka neměla na zaplacení, takto musel zaplatit sám. Žalobce vysvětlil, že šlo o to, že jeho maminka neměla na zaplacení nájmu. Maminka používala tu nemovitost, byla tam, a když se žalovaný k ničemu neměl, aby začal něco podnikat, takto máma vzala na sebe. Takovýmto způsobem to bral. Domluvili se, že ona mu bude platit nájem za nemovitost ve výši 14 500 Kč měsíčně. Takto to sjednali ústně asi tři měsíce potom, co to koupili. Žalobce uvedl, že neví, jaké měla jeho matka příjmy v době, kdy se na nájemném v té uvedené výši domluvili. Dělala tenkrát účetnictví pro firmy, ale žalobce nevěděl, jak to fungovalo a jaké měla příjmy. Žalobce měl v době, kdy kupoval nemovitosti v [obec], spíše nepravidelný příjem, mohl mít měsíčně tak asi 20 000 Kč vedle toho nájemného, co mu posílala jeho matka. Na otázku, zda měli ujednáno, že žalovaný může v nemovitostech také bydlet a užívat je, žalobce odpověděl: bral jsem to tak, že když jsou spolu, tak že tam budou spolu. Nikdy se proti tomu nevymezoval. Žalovaný uvedl, že nájemní smlouva, kterou se svou matkou uzavřel na užívání nemovitostí v [obec], je ta nájemní smlouva, která je ve spise založena na č.l. 210 (tj. nájemní smlouva z 30. 9. 2009). Dále žalobce výslovně odpověděl, že byl srozuměn s tím, že žalovaný může nemovitosti v [obec] užívat. Na dotaz, aby vysvětlil, o jaké investice se v nájemní smlouvě ze 30. 9. 2009 mělo jednat, odpověděl, že to nedokáže objasnit, protože to sepsala jeho máma, které důvěřoval a to, co tam bylo uvedeno, nebral v potaz. Uvedl, že vlastně neví, co bylo předmětem ústní dohody o placení nájmu. Dohodli si ten nájem, ale to užívání bral, že to používají. Dále žalobce uvedl, že podpis na nájemní smlouvě z 31. 7. 2009, jak je založena na č.l. 255, není jeho vlastnoručním podpisem. Paní [příjmení] byla od roku 2003 nebo 2004 v invalidním důchodu a pobírala invalidní důchod zpočátku ve výši přibližně 8 000 Kč. Pokud jde o nájemné, žalobce spontánně doplnil, že jelikož máma neměla pokaždé celou splátku, tak ty peníze tam dokládal on sám. To znamená, že když mu poslala jenom 6 000 Kč, tak on vzal zbytek z vlastní kapsy. Na otázku, zda ten nájem používal na placení hypotéky, žalobce uvedl: To není nájem. Ne. Nájem. Ona, když mi poslala nájem 6 000 Kč, tak ale do 14 500 Kč chybí. Tak já jsem šel a zaplatil jsem to z vlastní kapsy. Na otázku, zda za maminku si sám platil nájem, žalobce odpověděl:„ Ano.“ Dále žalobce uvedl, že těmi penězi z nájmu pak zaplatil splátku hypotéky, takže si dost často přispěl na splátku svojí vlastní hypotéky. Příjmy žalobce v té době pramenily z jeho podnikání. Do [obec] jezdil hodně často. O rekonstrukcích nemovitosti mu říkala matka a sám si toho také všimnul, když se šel podívat. Neví však, kdo tu přestavbu financoval. Viděl třeba, že se vzadu udělala přístavba, vyzdění do druhého patra a také byly udělány provizorní schody. Dále pak žalovaný postavil oddělené záchody dámské a pánské, avšak nebylo to dokončeno. Sám žalobce se na stavbách nepodílel, pouze na vyklízení nebo uklízení. Také musel občas někde něco předělat, například když byla rozbitá okna u garáže, tak tam navařoval mříže. Žalobce dále vypověděl, že s maminkou se během svých návštěv v [obec] bavili o dalším osudu nemovitosti. Žádné úpravy nemovitosti ale s maminkou nekonzultovali, a pokud se bavili o některých věcech, tak se to nemovitostí v [obec] netýkalo. Žalobce se domníval, že nájem mu maminka hradila ze svého invalidního důchodu. Sám také matce dával peníze. Posílal jí je na účet. Při prodeji bytu v [část obce] se žalobce nijak neangažoval, to si zajišťovala maminka sama. Říkala, že to chce prodat, že z toho chce uhradit hypotéku. Před prodejem bytu v [část obce] bylo vytvořeno bytové jádro a to tak, že byla vyndána vana a záchod, byla vyzděna příčka a vana se záchodem pak byla vrácena zpátky. Žalobce z bytu před prodejem odvážel věci a vyklízel jej. Toto zajišťoval sám. Po smrti maminky řekl žalobce žalovanému, že k doplacení hypotéky je asi 2 100 000 Kč, a proto mu žalovaný tuto částku poslal. Žalobce z těchto peněz zaplatil úvěr. Žalobce si představoval, že když tam žalovaný po smrti maminky bude bydlet, tak buď mu bude platit nájem anebo se odstěhuje. Jakým způsobem byl zaplacen byt v [část obce], žalobce nevěděl, s matkou se o tom nebavil. Pokud jde o zhoršující se zdravotní stav paní [příjmení], žalobce vypověděl, že účetnictví mohla dělat stále, protože seděla, nicméně nevěděl, do kdy účetnictví dělala. Peníze na nájemné podle jejich dohody paní [příjmení] žalobci posílala i v době, když už brala sociální příspěvky, i když ne v té původně sjednané výši, protože neměla tolik peněz. Přesto mu některé měsíce poslala plnou částku. Žalobce si myslel, že ty peníze pramení z jejího důchodu. Maminka se totiž zabývala ještě tím, že z korálků vyráběla různé šperky a něco z toho určitě prodávala. Nevěděl však vůbec, zda a jaký zisk z toho měla. Pokud jde o peníze, o nichž žalobce uvedl, že vkládal své matce na účet, žalobce upřesnil, že své matce posílal peníze a ještě si brala peníze z jeho příjmů, které měl ze zakázek. Například, když vybíral 30 000 Kč, tak mu ona poslala jenom 24 000 Kč a jí zůstal rozdíl. Jako důvod uvedl: Aby měla peníze. Maminka mu vedla účetnictví a měli spolu domluveno, že žalobcovy zakázky vyfakturuje právě jeho matka. Žalobce jí poslal, co nakoupil jako materiál, ona to účetně dala do faktury, dala tam ještě jeho práci, kterou jí řekl, a tuto fakturu ona poslala zákazníkovi, který ji měl zaplatit. Platilo se na účet paní [příjmení] a ona potom žalobci přeposílala peníze za tu práci, ale neposlala mu všechno. Žalobce nebyl schopen odpovědět, jaké příjmy zhruba ročně chodily na účet jeho matky za jeho zakázky. Měsíčně se jednalo tak o dvě, tři zakázky, z nichž jeho matce zůstalo tak 6 000 Kč nebo 7 000 Kč. Na otázku, proč tyto peníze své matce dával, když ona mu platila nájemné, žalobce odpověděl: Protože je to moje máma. Dále žalobce uvedl, že od roku 2009 byly jeho pravidelné nezbytné měsíční výdaje asi 10 000 Kč, a to na bydlení, pojistky, telefon, stravu, ošacení, obutí, benzín apod., a v současné době je to kolem 16 000 Kč. V roce 2009 bydlel u přítelkyně a přispíval jí na domácnost 2 000 Kč plus asi další 2 000 Kč platil na jídlo. Od roku 2009 byl žalobce vždy pouze osobou samostatně výdělečně činnou a nebyl v zaměstnání. Účet č. [bankovní účet] je jeho účtem a byl to jeho účet i v letech 2009 až 2018. Peníze, které byly poukazovány paní [příjmení] z titulu nájemného, byly poukazovány na účet u České spořitelny č. [bankovní účet].

29. Výslechem žalovaného jako účastníka řízení bylo prokázáno, že v roce 2006 potřebovali s jeho partnerkou paní [příjmení] zlepšit její špatný zdravotní stav, a proto hledali nemovitost mimo Prahu. S paní [příjmení] se dohodli, že nemovitost se koupí a on se postará o to, aby bylo z čeho tu nemovitost platit. Protože hypotéka nemohla být napsaná ani na něj, ani na paní [příjmení], tak ona přišla s návrhem, že se to napíše na žalobce a takto se dohodli. Už předtím žalovaný přispíval do jejich společné domácnosti s paní [příjmení] svými penězi a asi od roku 1998 pak už měli se [jméno] pouze společný účet. Bylo tedy dohodnuto, že žalovaný s paní [příjmení] budou platit hypotéku a žalovaný tak, jako doposud se vždy postaral o většinu finančních prostředků sám, se i nadále o toto postará. On tedy obstarával peníze a paní [příjmení] zajišťovala vedení účtů a administrativu, o to se žalovaný nestaral. Do účtů se díval až po smrti paní [příjmení]. Kupní cena za nemovitosti v [obec] byla uhrazena dvěma způsoby. Zaprvé se na protiúčet panu [příjmení] dávala garsonka. Bylo to ohodnocené na 1 900 000 Kč. Garsonku kupovala paní [příjmení], ale platil ji žalovaný, když ji ČKD prodávalo. Druhá část kupní ceny ve výši 2 800 000 Kč byla hrazena z hypotéky. Pořízení garsonky platil žalovaný svými penězi. Paní [příjmení] byla sice zaměstnaná v ČKD, ale moc peněz neměla a žalovaný v té době podnikal a měl obchod v centru Prahy, takže neměl s penězi problém. Na otázku, zda se žalobce nějakým způsobem podílel svými prostředky na zaplacení kupní ceny za nemovitosti, žalovaný odpověděl, že někdy nebylo dost peněz na zaplacení hypotéky, tzn., že někdy, třeba jednou do roka, neodešlo na účet žalobce 15 000 Kč, ale méně. Žalovaný s paní [příjmení] posílali žalobci peníze na jeho účet u [obec] spořitelny. Šlo o jejich společné peníze, přičemž žalovaný na společný účet přispíval v rozsahu 80 až 85 % z jeho výlučných peněz. Žalobce pak z toho platil hypotéční splátky. Paní [příjmení] měla pravidelné příjmy jen z invalidního důchodu. Předtím občas dělala účetnictví, ale pouze nárazově. Měla z toho asi 10 000 Kč nebo 20 000 Kč ročně. Když někomu dělala webové stránky, tak také nárazově přišla nějaká menší částka. Pokud na její účet chodily nějaké peníze, takto byla vyfakturována práce žalovaného, když byl někde na montážích a podobně. Na účet paní [příjmení] někdy také chodily peníze žalobce a to z důvodu, že paní [příjmení] byla plátcem DPH a firmy, pro které žalobce pracoval, chtěly mít platbu s DPH, takže z peněz připsaných na účet paní [příjmení], ona odvedla DPH státu a zbytek peněz převedla žalobci. Mezi žalobcem, žalovaným a paní [příjmení] tedy byla faktická dohoda o tom, že hypotéku si vezme žalobce a platit ji budou žalovaný s paní [příjmení]. Žalovaný si z logiky věci myslel, že pokud on přispívá na všechno určitou částkou a celá rodina i všichni v okolí ví, že to financuje on, tak že se na závěr nestane, že když jeho partnerka zemřela, tak po něm žalobce bude chtít, aby mu platil nájem. Výslovně nebylo nikdy řečeno nic o tom, jestli v nemovitostech může žalovaný žít a jak dlouho, nicméně žalovaný byl několikrát paní [příjmení] ubezpečován, že žalobce ví o tom, že tam žalovaný může žít a bydlet a užívat to, protože se z větší části podílel na placení hypotéky svými prostředky. Dokonce když se známí žalovaného ptali, jak to bude, když jako vlastník je napsán žalobce, tak paní [příjmení] odpovídala, že [jméno] je v pohodě a o všem ví. Žalovaný užíval nemovitosti v [obec] s paní [příjmení] v celém jejich rozsahu. Údržbu a opravy zajišťoval žalovaný, všechno sám financoval a také opravoval. Peníze, které byly investovány do nemovitostí, byly peníze jeho a paní [příjmení], tedy peníze ze společného účtu. Nikdo další do nemovitosti moc neinvestoval. Občas žalobce něco svařil, protože žalovaný už svářet nemohl, anebo udělal nějakou jinou práci. Žalobce věděl, že jsou investovány společné peníze žalovaného a paní [jméno]. Nikdy se proti investicím či rekonstrukcícm neohrazoval. Dokonce když nahoře nad konírnou dělali pokoje a žalovaný potřeboval sádrokarton, tak žalobce ten sádrokarton zajistil v [obec]. Ohledně pronájmu pozemků v [obec] žalovaný věděl pouze tolik, že tyto pozemky má pronajaté pan [příjmení] a že jednou do roka posílá paní [příjmení] se žalovaným 20 000 Kč. Žalovaný po smrti paní [příjmení] našel obě nájemní smlouvy. Nejdříve si paní [příjmení] od žalobce pozemky pronajala a dále pak je pronajala panu [příjmení]. Tato smlouva je parafovaná razítkem LPIS (geografický informační systém – evidence využití zemědělské půdy na portálu [webová adresa]), kam to bylo předložené a na základě toho pak pan [příjmení] dostával dotace. V nájemní smlouvě mezi žalobcem a paní [příjmení] nebylo sjednáno žádné nájemné. Nikdy neslyšel, že by paní [příjmení] měla žalobci platit nájemné. Vždycky se bavili o hypotéce. Pokud bylo žalovanému předestřeno, že na výpisech z účtu je u některých plateb 14 500 Kč měsíčně na účet žalobce v poznámce uvedeno„ nájemné“, žalovaný k tomu uvedl, že to zřejmě bylo uděláno pro finanční úřad anebo pro nějaký jiný doklad, který někdo potřeboval, aby se žalobci zvýšily příjmy. Žalovaný uvedl, že nájemní smlouvu ze dne 30. 9. 2009 (č.l. 210) neviděl, ani ji mezi dokumenty po smrti paní [příjmení] nenašel. Paní [příjmení] mu neříkala, že by takovou smlouvu se žalobcem uzavřela a ani si nemyslí, že by k něčemu takovému přistoupila. Celou dobu se totiž bavili jenom o tom, že žalovaný s paní [příjmení] budou splácet hypotéku. O placení nájemného nikdy nepadlo ani slovo. Na paní [příjmení] poslední rok dostávali ošetřovné, protože to už s ní bylo tak špatné, že s ní žalovaný musel i na toaletu. V době, kdy zakoupili [obec], už žalovaný oficiálně nepodnikal, chodil jenom po brigádách a montážích a všechno fakturovala paní [příjmení]. Žalovaný měl pozastavenou podnikatelskou činnost. Pokud žalobce vypovídal o tom, že původní záměr při koupi nemovitostí byl, že on bude vlastník a bude založena nějaká firma, která mu bude platit nájemné, tak žalovaný uvedl, že se o něco takového pokoušeli, ale když pak do těch nemovitostí přišli, tak bylo jasné, že se v těch prostorách nedá jezdit vojenskou technikou, čili původně nějaký záměr„ byl“, ale nikdy se nedal na papír a nikdy se k tomu neudělaly žádné podklady a v okamžiku, kdy se kupovaly ty nemovitosti, tak bylo jasné, že se to tam nebude moci dělat. Paní [příjmení] podávala daňové přiznání, ale žalovaný neví, jaké příjmy ona vykazovala, protože za celou dobu bylo podáváno daňové přiznání jako sdružení fyzických osob, v němž byl kromě paní [příjmení] a žalovaného i žalobce. První smlouvu o sdružení fyzických osob žalovaný našel z roku 1998 a od té doby pro ně paní [příjmení] dělala společné účetnictví a daňové přiznání. Čili ve sdružení byli žalobce, žalovaný a paní [příjmení] a předmětem podnikání ve sdružení byla výpočetní technika, účetnictví a žalobce ještě tam měl napsané opravy motorových vozidel. Na zisku nebo výnosech ze sdružení se jednotliví členové sdružení podíleli různě v různých jednotlivých letech. V některých letech měl žalobce 40 nebo 60 % a některé roky měl žalobce 20 % a žalovaný měl 70 % [ulice] fungovalo za tím účelem, aby se optimalizovala daňová přiznání. Zbývající hypotéku po smrti paní [příjmení] doplatil žalovaný a to tak, že hned druhý den po její smrti zaslal žalobci 2 100 000 Kč podle toho, jak se předtím spolu domluvili. Byly to peníze ze společného účtu žalovaného a paní [příjmení]. Byly tam i peníze z prodeje pražského bytu v [část obce], jehož nákup rovněž financoval žalovaný ze svých peněz. Podle tvrzení paní [příjmení] byly tyto všechny peníze žalovaného, ale byly na jejím účtu. V roce 1997, když paní [příjmení] byla výlučným členem bytového družstva, žil žalovaný v tomto bytě s ní; jedná se o garsonku, která byla přenechána panu [příjmení]. Na pořízení tohoto bytu dal žalovaný přibližně 70 nebo 80 tisíc korun. Tyto peníze měl z podnikání. V době, než kupovali nemovitosti v [obec], měl žalovaný příjmy z montáží, dále částečně z tlumočení a nějakých aktivit týkajících se vojenských artefaktů. Až do roku 2012 pravidelně chodil na montáže. Montovali někdy i se žalobcem zabezpečovací techniku a požární signalizaci. Dále montovali kabelové systémy v tunelech pražského okruhu apod. Předtím například montoval v centru Biologické ochrany v [obec] počítačové sítě. V roce 2008 měl žalovaný také příjmy z prodeje rodinných nemovitostí v [anonymizováno]. Jeho matka žila na Slovensku a nemohla své pozemky využívat, a proto ty pozemky prodali a on stržené peníze vložil zase na společný účet s paní [příjmení]. Bylo to něco přes 3 milióny. Z těchto peněz paní [příjmení] část převedla na spořicí účet u ING, z části peněz se koupilo auto pro paní [příjmení], které také na ni bylo napsané, protože ona by se bez auta nikam bez žalovaného nedostala, když ona sama neměla řidičský průkaz a protože bylo třeba do auta naložit invalidní vozík, proto se koupil Volkswagen Transporter. Dále se pak ještě z těchto peněz kupovaly čtyřkolky, se kterými se tam mělo podnikat. Zbytek peněz byl postupně použit částečně na rekonstrukci a částečně na splácení hypotéky a ostatní potřeby. Určitá částka z těchto peněz se také použila na nákup malešického bytu, bylo to asi 600 000 Kč nebo 700 000 Kč. Byla tím zaplacena celá kupní cena za byt v [část obce]. V době, kdy byl placen byt v [část obce], tak na společném účtu žalovaného a paní [příjmení] byly pouze peníze žalovaného. Byt v [část obce] byl zrekonstruován tak, že na místo umakartového bytového jádra se udělaly nové zdi, nové obklady a použila se stará vana a toaleta. Celý byt žalovaný s pomocí svého zetě vymaloval a poté se rozhodli, že ho prodají. Peníze na rekonstrukci jádra a na výmalbu bytu opět byly ze společného účtu. Ohledně svého příjmu žalovaný upřesnil, že od roku 2004 mu byly vypláceny peníze za montážní činnost a to buď na jeho účet, nebo na jejich společný účet. Pokud na účty paní [příjmení] byla vkládána hotovost, tak šlo na začátku většinou o jejich vklady, kdy například, i když se jednalo o peníze žalovaného, tak je fyzicky složila paní [příjmení]. Jednalo se vesměs o peníze za práci žalovaného. Ohledně jednotlivých částek poukázaných na účet č. [bankovní účet] žalovaný uvedl, že [anonymizováno] je firma, pro kterou pracoval. Pracoval rovněž pro [jméno] [příjmení]. Dva vklady po 50 000 Kč byly z peněz, které žalovaný dostal za tlumočení v Německu v eurech, která vyměnil za koruny a vložil je na účet. Platba od [jméno] [příjmení] není platbou pro žalovaného. K částkám poukazovaným na účet č. [bankovní účet] žalovaný uvedl, že firmy [anonymizováno] [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] jsou firmy, pro které pracoval nebo jim dodával počítače, stejně jako [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] a planetárium [obec]. Subjektem označeným jako [anonymizováno], který rovněž na účet poukazoval peníze, bylo holandské muzeum, pro které pracoval. [příjmení] [příjmení] z Holandska žalovanému platila za muzejní exponáty, za překlady, tlumočení, informace, materiál, a podobně. Dále jsou na účtu peníze poukázané z Ameriky od [anonymizována tři slova] zaplacené žalovanému za jím zaslané podklady. Částky 57 000 Kč a 95 000 Kč jsou zřejmě částky fakturované pro žalobce, stejně jako peníze poukázané od [jméno] [příjmení]. Pravidelné měsíční výdaje, které měli žalovaný s paní [příjmení], byly celkem ve výši 25 000 Kč - 27 000 Kč. V této částce byly zahrnuty i poplatky za pražský byt, tzn. plyn, elektřina a další platby. Za situace, kdy paní [příjmení] měla příjem jen 10 000 Kč - 12 000 Kč, je jasné, že všechny ostatní peníze musel poskytnout žalovaný. Platily se dále také pohonné hmoty, strava, oblečení a další náklady. Pražský byt se nepronajímal, protože paní [příjmení] to nechtěla. Paní [příjmení] bylo žalovanému vždy zdůrazněno, že všichni vědí, že to celé zaplatil on, takže v nemovitostech v [obec] může zůstat. O tom byl ubezpečen i v době, kdy už byl zdravotní stav paní [příjmení] špatný. S paní [příjmení] se poznali v roce 1993 a asi v roce 1996 začali mít vážnější známost. Od roku 1997 pro něj dělala účetnictví a od roku 1998 už na ni žalovaný převedl všechny účty a byla jeho společnicí v podnikání. Paní [příjmení] byla personalistkou v ČKD a to bylo v té době v likvidaci, takže když ona přišla o všechny příjmy, tak jí žalovaný nejprve jenom dával peníze, ale potom spolu začali podnikat. Takto spolu podnikali až do roku 2004 nebo 2005. Žalovaný pak už podnikat nemohl, a proto chodil po montážích a ty montáže fakturovala paní [příjmení], která svým jménem fakturovala jeho práci. Žalovaný měl od roku 2007 pozastavenou podnikatelskou činnost, byly na něj vedeny exekuce, které doplatil až před dvěma lety. Ke společným účtům byly vystaveny karty, ovšem do záporných hodnot se na kartu nikdy peníze nevybíraly. Ohledně částky, kterou žalovaný získal z prodeje pozemků v [anonymizováno], se s paní [příjmení] dohodli, že tyto peníze, které byly převedeny na její účet, budou kvalifikovány jako půjčka. Paní [příjmení] mu řekla, že si je bude moci vybrat, až budou peníze, tzn. až se prodá pražský byt. Čtyřkolky se koupily celkem tři a to z peněz, které byly na účtu za prodej pozemků v [anonymizováno]. Byly ve společném vlastnictví žalovaného a paní [příjmení] a nebyly předmětem dědictví. Transporter byl kupován za cenu přibližně 300 000 Kč a později byl prodán, protože měl opakovaně poruchy a opravy by byly dražší než jeho zbytková cena, a to ještě před tím, než paní [příjmení] zemřela. Žalovaný dostával od své dcery půjčky přibližně od roku 2000 a celkově takto dostal 710 000 Kč. Z toho jí 600 000 Kč vrátil a to ze společného účtu u [jméno] [příjmení]. Ze stejného účtu také poslal žalobci tu částku na doplacení hypotéky, kterou mu žalobce sdělil, že mu má poslat. Žalovaný uvedl, že pokud by věděl, že bude vyhnán z [obec], tak by nikdy nenechal paní [příjmení] hospodařit přibližně od roku 1997 se svými penězi a svým rodinným majetkem. Nikdy by se ani o ty nemovitosti nestaral, tak jako se o ně deset let staral jako o své.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nebyly zjištěny žádné skutečnosti, neboť svědek si už na nic nepamatoval.

31. Korespondencí založenou na č.l. 8-11 bylo prokázáno, že žalobce nabídl žalovanému dne 27. 2. 2020 uzavření nájemní smlouvy za užívání nemovitostí v [obec], což žalovaný odmítl.

32. Z fotografií na č.l. 249-253 nebylo učiněno žádné skutkové zjištění vzhledem k tomu, že fotografie neobsahují data; pouze dvě fotografie obsahují datum 29. 7. 2011, ovšem není bez pochyb zřejmé, jaké konkrétní prostory a kde zachycují.

33. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť v řízení provedené důkazy, jak jsou shora popsány, poskytly dostatečný podklad pro zjištění skutkového stavu a provádění dalších důkazů proto bylo nadbytečné. Důkazy předložené žalobcem v jeho podání ze dne 15. 11. 2021 (č.l. 269), respektive důkazní návrhy v tomto podání uvedené, jsou opožděné, neboť došly až po koncentraci řízení, a proto jejich provedení bylo zamítnuto pro nepřípustnost.

34. Provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci.

35. Pokud jde o listinné důkazy, soud nemá důvod pochybovat o jejich pravosti či obsahu, když účastníci v tomto směru ničeho nenamítali – s výhradou nájemní smlouvy z 31. 7. 2009 (č.l. 255), když žalobce pravost kopie této nájemní smlouvy zpochybnil a uvedl, že jeho podpis na smlouvě není jeho pravým podpisem.

36. Při hodnocení účastnických výpovědí soud musel vzít v potaz, že výpověď žalobce byla na rozdíl od výpovědi žalovaného vnitřně rozporuplná, nelogická a navíc byla v rozporu i s některými listinnými důkazy. Jelikož z daňových přiznání žalobce vyplývá, že jeho průměrné měsíční příjmy po zdanění činily v období let 2009 až 2018 pouze přibližně 6 až 16 tisíc Kč (konkrétně 16 190 Kč, 11 635 Kč, 12 085 Kč, 10 349 Kč, 12 433 Kč, 12 446 Kč, 13 954 Kč, 11 515 Kč, 5 780 Kč a 8 118 Kč), je zřejmé, že žalobce těžko mohl ze svých prostředků hradit celou splátku hypotéky, jak tvrdil, když navíc bylo prokázáno, že hypotéka byla doplacena z peněz uložených na účtech paní [příjmení], které náležely jak jí, tak – ve větší míře – žalovanému. Z daňových přiznání žalobce je dále zjištěno, že žalobce měl v letech 2009 a 2010 příjmy ze závislé činnosti, ačkoli vypověděl, že od roku 2009 žádné příjmy ze závislé činnosti neměl, což rovněž svědčí o jeho nevěrohodnosti. Pokud žalobce tvrdil, že jím předložená nájemní smlouva nebyla nikdy změněna, přičemž tato nájemní smlouva mezi ním a paní [příjmení] je datována rokem 2009, pak je výpověď žalobce i v tomto ohledu v rozporu se zjištěním vyplývajícím z jeho daňových přiznání, a sice že žalobce měl příjem z nájemného pouze v letech 2011, 2013, 2014, 2015 a 2016, avšak nevykazoval žádné příjmy z nájemného v letech 2009 2010, 2012, 2017 a 2018, v nichž měl nájem dle jeho verze trvat. Rovněž výpověď žalobce, pokud uvedl, že jeho příjmy se v letech 2009 až 2018 pohybovaly – bez nájemného – ve výši okolo 20 000 Kč měsíčně, je v rozporu s jeho daňovými přiznáními, z nichž vyplývá, že jeho měsíční příjmy nedosahovaly ani částky 17 000 Kč, a to ani v letech, kdy součást jeho příjmů tvořilo nájemné, ani v letech, kdy nájemné nepobíral. Přehlédnout pak nelze ani další rozpory či nelogičnosti. Například (viz. strana 7-8 protokolu z jednání ze dne 11. 1. 2022 č.l. 312) žalobce spontánně uvedl: Jelikož máma neměla pokaždé celou splátku, tak ty peníze jsem tam dokládal já. Tzn., že když mi poslala jenom 6 000 Kč, tak já jsem ten zbytek vzal z vlastní kapsy. Na otázku, zda ten nájem používal na placení hypotéky, odpověděl: To není nájem. Ne nájem. Ona když mi poslala nájem 6 000 Kč, tak ale do 14 500 Kč chybí. Tak já jsem šel a zaplatil jsem to z vlastní kapsy. Na otázku, zda si tedy sám platil nájem za maminku, odpověděl: ano, a na otázku co pak s tím nájmem dělal, odpověděl: Zaplatil jsem tu splátku. Dále jsou vnitřní rozpory ve výpovědi žalovaného zachyceny např. na str. 10 protokolu, kde na otázku, zda se bavil s maminkou během svých návštěv v [obec] o dalším osudu té nemovitosti, odpověděl: To jsme se bavili, avšak na otázku, jaké záležitosti – ohledně nemovitostí – spolu konzultovali, odpověděl: Nekonzultovali jsme to. Na otázku, které věci tedy s maminkou řešil, odpověděl, že většinou o životě a že těch nemovitostí se to netýkalo. Další rozpor je v tom, že žalobce uvedl, že jeho matka měla asi od r. 2004 plný invalidní důchod ve výši asi 8 tisíc, a že neví o tom, že by od někoho dostávala peníze, a přitom dále uvedl (str. 11 protokolu), že měl za to, že nájem hradí maminka ze svého invalidního důchodu, což však s ohledem na výši jím tvrzeného nájemného je zřejmě nemožné. Dále žalobce (str. 12 protokolu) vypověděl, že mu matka říkala, že z prodeje bytu v [část obce] chce uhradit hypotéku a že souhlasil s tím, že jeho matka doplatí hypotéku, což bylo přes 2 mil. Kč, ale nevysvětlil logickým způsobem, proč s tím souhlasil. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobce považuje za nevěrohodného.

37. Naopak žalovanému soud věří a jeho účastnickou výpověď považuje za pravdivou a vychází z ní. Žalovaný svou výpovědí potvrdil v podstatě všechna svá tvrzení, zejména, že ze svého financoval podstatnou část kupní ceny nemovitostí v [obec] a že se oprávněně mohl domnívat, že nemovitosti bude moci užívat po celou dobu svého života. Výpověď žalovaného, že do nemovitostí investoval„ jako jejich vlastník“ a žalobce se proti tomu neohrazoval, navíc koresponduje s výpovědí žalobce, který k úpravám a investicím prováděným v [obec] uvedl pouze tolik, že vždy chtěl, aby to bylo dělané pořádně a podle projektové dokumentace a zpochybňoval pouze kvalitu provedených stavebních úprav, ale neuvedl, že by žalovaný úpravy prováděl proti jeho vůli jakožto vlastníka. Navíc tvrzení žalovaného o tom, že do nemovitostí investoval a prováděl na nich stavební úpravy, je v souladu se zněním nájemní smlouvy předložené žalobcem (č.l. 210), kde v článku 4. je s investicemi do staveb a pozemků výslovně uvažováno. Výpověď žalovaného je v souladu i s listinnými důkazy; pokud se liší například žalovaným uváděná částka, kterou poskytl na pořízení bytu v [část obce], s kupní cenou uvedenou v kupní smlouvě o převodu tohoto bytu, je to ojedinělý rozpor, který nezpůsobuje nevěrohodnost žalovaného. Žalovanému tedy soud věří a z jeho výpovědi vychází. Výpověď žalovaného byla logická a přesvědčivá, bez vnitřních rozporů. Žalovaný jednoznačně popsal, které z částek poukázaných na účty paní [příjmení] byly platbami za jeho práci, a vypověděl, že paní [příjmení] měla z vedení účetnictví popřípadě z další své činnosti jen jednorázové či nahodilé příjmy ve výši jen kolem 20 000 Kč ročně; ačkoli tato část výpovědi není potvrzována obsahem výpisů z účtů, nelze z této skutečnosti dovozovat celkovou nevěrohodnost žalovaného, neboť z částek poukázaných na účty zřejmě pro paní [příjmení] nelze učinit závěr, že se ve všech případech jednalo o její výdělky za vedení účetnictví. Byť z výpisů z účtů je zjištěno, že celkové roční příjmy paní [příjmení] byly od roku 2009 vyšší než žalovaným uváděných 10 až 12 tisíc korun měsíčně, je zřejmé, že větší část peněz na korunových účtech náležela žalovanému, jak věrohodně vypověděl. Pokud žalobce vypověděl, že na účet paní [příjmení] byly poukazovány jeho peníze (za jeho zakázky, které si paní [příjmení] ponechávala), pak tomuto soud nevěří, neboť považuje žalobce za nevěrohodného (z důvodů výše popsaných) a navíc k tomu vypověděl věrohodně žalovaný, že peníze žalobce z jeho zakázek byly poukazovány na účet paní [příjmení] z důvodu, že ona byla plátcem DPH a že z peněz poukázaných od zákazníků žalobce pouze odvedla DPH (což byly částky, o kterých žalobce hovořil) a zbytek žalobci poslala, čímž byla vyvrácena verze žalobce, že z peněz náležejících žalobci si jeho matka vždy nějakou částku ponechala a že tedy žalobce touto formou poskytoval své matce peníze (když navíc žalobce vůbec nevysvětlil, proč v situaci, kdy jeho matka pobírala v podstatě jen invalidní důchod v částce nižší než 14 500 Kč a kdy nevěděl, zda a jakou částku si vydělávala vedením účetnictví, nezměnil dohodou o placení nájemného ani věrohodně nevysvětlil, proč uvedl, že v měsíci, kdy mu paní [příjmení] neposlala celých 14 500 Kč, tuto částku "doplatil ze svého.“ 38. Vzhledem k tomu, že právní titul, z něhož žalobce odvozuje svůj nárok, vznikl přede dnem 31. 12. 2013, soud na posouzení žaloby aplikoval podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).

39. Podle § 126 odst. 1 obč. zák. má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

40. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

41. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobce je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] a to zejména pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], zahrad a dalších tam evidovaných pozemků (dále též jen nemovitosti v [obec]). Žalovaný užíval tyto nemovitosti od jejich pořízení na sklonku roku 2006 společně se svou družkou paní [příjmení], matkou žalobce, která dne 28. 3. 2018 zemřela. Ačkoliv se žalovaný v současné době z nemovitosti již odstěhoval, stále veškeré své věci nevyklidil. Žalobce nabyl nemovitosti v [obec] kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2006 od [jméno] [příjmení], přičemž tyto nemovitosti byly zakoupeny za účelem zajištění bydlení pro matku žalobce [jméno] [příjmení] mimo Prahu. Matka žalobce, jejímž partnerem byl žalovaný přibližně od roku 1997, se dohodla se žalobcem, že peníze na pořízení nemovitostí zajistí ona se žalovaným, a že žalobce bude formálním vlastníkem nemovitostí, a splátky hypotečního úvěru, z něhož bude zaplacena část kupní ceny a který bude čerpat žalobce, bude hradit ona se žalovaným. Tato dohoda byla skutečně realizována, když žalobce uzavřel kupní smlouvu s prodávajícím [jméno] [příjmení], v níž bylo ohledně kupní ceny ujednáno, že celková kupní cena činí 4 700 000 Kč, že část kupní ceny ve výši 2 800 000 Kč bude kupujícímu uhrazena z hypotečního úvěru čerpaného u [právnická osoba] a částka ve výši 1 900 000 Kč byla prodávajícímu„ uhrazena z vlastních zdrojů“. Ve skutečnosti však část kupní ceny ve výši 1 900 000 Kč byla„ uhrazena“ tím způsobem, že matka žalobce převedla na [jméno] [příjmení] svůj členský podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo], s nímž bylo spojeno i právo užívání družstevního bytu (garsonky), a jehož hodnota byla účastníky smlouvy (a paní [příjmení]) oceněna právě na částku 1 900 000 Kč, přičemž peníze na získání členského podílu v bytovém družstvu do vlastnictví paní [příjmení] ve výši 76 582 Kč poskytl ze svých prostředků žalovaný. Zbytek kupní ceny ve výši 2 800 000 Kč byl uhrazen finančními prostředky získanými žalobcem z hypotečního úvěru, který mu poskytla [právnická osoba] Žalobce byl podle úvěrové smlouvy povinen platit po dobu fixace úrokové sazby měsíční splátky ve výši 14 500 Kč; z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že výše splátky jistiny, úroku a poplatku činila měsíčně od počátku splácení až do roku 2016 celkem 14 322 Kč, od roku 2017 pak byly měsíční splátky nižší. Na hrazení splátek hypotečního úvěru žalobce se významnou měrou podílel žalovaný svými výlučnými finančními prostředky a to tím způsobem, že na účty paní [příjmení], z nichž byly pravidelně téměř každý měsíc poukazovány částky 14 500 Kč na účet žalobce vedený u [obec] spořitelny, z něhož pak žalobce hradil splátky hypotečního úvěru, vkládal či nechal poukazovat své finanční prostředky. Žalovaný disponoval v letech 2006 až 2018 částkou 3 045 945,50 Kč, kterou obdržel za prodej rodinného majetku v [anonymizována dvě slova] [příjmení], a která byla převedena na účet paní [příjmení], dále částkami celkem nejméně 6 083 899 Kč (2 627 086 + 3 456 813) a 73 647,14 Eur, tj. finančními prostředky, které mu byly zaplaceny za jím poskytnuté práce a služby a které byly rovněž poukazovány na účty paní [příjmení], či které žalovaný obdržel v hotovosti a na tyto účty je vložil, přičemž pokud jde o vklady hotovosti, nebylo zjištěno, že by vklady, u nichž nebyla uvedena osoba vkladatele, činil žalobce. Žalovaný v rozhodné době neměl svůj účet a své prostředky ukládal na účty paní [příjmení]. Paní [příjmení] v rozhodné době pobírala pravidelně pouze invalidní důchod, jehož výše v roce 2004 činila 7 273 Kč, postupně byla navyšována, až v roce 2018 činila 11 238 Kč, další její příjmy tvořily pouze výnosy z nájemného za pronajaté pozemky v [obec] ve výši přibližně 20 000 Kč ročně, nepravidelné jednorázové příjmy za účetnictví a tvorbu webových stránek a další nepravidelné příjmy, přičemž její celkové příjmy v prvních letech po zakoupení nemovitostí v [obec] zdaleka nedosahovaly takové výše, aby z nich mohla platit měsíčně částku 14 500 Kč, když průměrně měsíčně měla paní [příjmení] – bez příjmů náležejících žalovanému – k dispozici v roce 2006 jen 10 096,33 Kč, v roce 2007 jen 9 516,66 Kč a v roce 2008 jen 10 372,25 Kč. Pokud paní [příjmení] obdržela částku 3 750 000 Kč za prodej bytu v [část obce] (když peníze zasílané žalobci na splátky hypotéky pocházely i z těchto prostředků), pak je nutno zohlednit skutečnost, že na pořízení tohoto bytu do vlastnictví paní [příjmení] poskytl veškeré finanční prostředky žalovaný, když se jednalo o částku 517 575 Kč v jeho výlučném vlastnictví, jak vyplývá z jeho výpovědi ve spojení s výpisem z účtu č. [bankovní účet]; skutečnost, že téhož dne 18. 5. 2009, kdy z tohoto účtu odešla částka 517 575 na zaplacení kupní ceny bytu, byla na tento účet připsána částka 520 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [příjmení] [jméno] a s poznámkou "převod bytu", na věrohodnosti účastnické výpovědi žalovaného ničeho nemění. Proto částka 3 750 000 Kč za prodej bytu v [část obce] nebyla zohledněna v příjmech paní [příjmení]. Dále je nutno přihlédnout k tomu, že se žalovaný podílel na rekonstrukci tohoto bytu před jeho prodejem. Kromě uvedeného se žalovaný minimálně zčásti podílel na doplacení hypotečního úvěru, když bezprostředně po smrti paní [příjmení] zaslal z jejího účtu žalobci dle jeho pokynu částku 2 100 000 Kč, kterou žalobce použil právě na zaplacení zbývajícího dluhu na hypotečním úvěru.

42. Pokud si žalovaný„ odčerpal“ z účtu paní [příjmení] nějaké finanční prostředky například částku 600 000 Kč na vrácení půjčky jeho dceři, jak tvrdí žalobce, pak tak mohl učinit, neboť prokázal (svojí výpovědí), že v době, kdy už sám nemohl peníze vydělávat, protože musel poskytovat osobní péči paní [příjmení], si nejméně tuto částku postupně od své dcery půjčil a navíc prokázal (rovněž svou výpovědí), že částku 3 045 945,50 Kč, kterou získal z prodeje pozemků v [anonymizována dvě slova] [příjmení], poskytl paní [příjmení] a že bylo dohodnuto, že mu ji vrátí z peněz získaných za prodej bytu v [část obce]. Pokud z těchto peněz získaných za prodej bytu v [část obce] žalovaný zakoupil automobil Volkswagen Transporter a další automobily či čtyřkolky, pak je nutno uvést, že Volkswagen Transporter byl zakoupen pro potřeby paní [příjmení] stejně tak jako ostatní automobily, a čtyřkolky byly zamýšleny pro podnikání v nemovitostech v [obec], k němuž nedošlo, ovšem nebylo prokázáno, že by z nich měl žalovaný jakýkoli výnos (žalobce to ani netvrdil), naopak žalovaný prokázal, že nejméně jedna čtyřkolka byla používána k provozu nemovitostí.

43. Příjmy paní [příjmení] od prosince 2006 (tedy od zakoupení nemovitostí v [obec]) jednoznačně – především v letech 2006 až 2008 – nepostačovaly na úhradu částek 14 500 Kč zpravidla měsíčně zasílaných žalobci na hrazení splátek hypotéky. Ačkoli bylo zjištěno, že žalobce poukázal na její účty v období od 25. 4. 2007 do 12. 12. 2017 celkem částku 106 901 Kč, nebylo prokázáno, že by žalobce paní [příjmení] poskytoval peníze v takové výši, aby postačovaly na hrazení měsíčních částek 14 500 Kč, když jeho příjmy mu na splácení hypotéky zjevně nestačily, jak vyplývá z jeho daňových přiznání. Větší část finančních prostředků na účtech paní [příjmení] tvořily prostředky žalovaného. Tato skutečnost je prokázána nejen účastnickou výpovědí žalovaného, ale též listinnými důkazy, z nichž vyplývá, že finančními prostředky žalovaného byly nejen peníze, které obdržel za prodej rodinných pozemků v [anonymizována dvě slova] [příjmení] (3 045 945,50 Kč), ale též veškeré peníze poukázané na eurový účet (celkem 73 647,14 Eur), když žalovaný vypověděl, že na tento účet mu byly poukazovány peníze od jeho zákazníků či obchodních partnerů v zahraničí a když nebyly zjištěny a ani tvrzeny žádné skutečnosti, z nichž by vyplýval opak, a další finanční prostředky poukázané na korunové účty paní [příjmení] od zákazníků či obchodních partnerů žalovaného (v celkové částce nejméně 6 086 899 Kč). Pokud tedy žalobce používal k placení splátek hypotéky svůj účet, na který mu paní [příjmení] poukazovala téměř pravidelně každý měsíc částku 14 500 Kč, přičemž se nejednalo o nájemné za užívání nemovitostí v [obec] (jak je vysvětleno v následujícím bodě), tak za situace, kdy bylo zjištěno, že příjmy žalobce v té době nedosahovaly ani 17 000 Kč měsíčně, nelze dovodit jinak, než že na splácení hypotéky žalobce se žalovaný podílel významnou měrou svými penězi. Kromě toho, že žalovaný poskytoval své prostředky na splácení hypotéky, podílel se svými prostředky též na pořízení nemovitostí, neboť na získání částky 1 900 000 Kč odpovídající hodnotě členského podílu paní [příjmení] v Bytovém družstvu [ulice a číslo], kterou byla„ uhrazena“ část kupní ceny nemovitostí, respektive která byla započtena na úhradu celkové kupní ceny, se podílel tím, že paní [příjmení] celou částku 75 582 Kč na pořízení garsonky (tedy na nabytí členského podílu v bytovém družstvu) poskytl ze svého. Částku 1 900 000 Kč, kterou byla umořena část kupní ceny za nemovitosti v [obec] v této výši, je tedy nutno považovat za finanční vklad žalovaného. Byť z výpisů z účtů vyplývá, že příjmy paní [příjmení] – kromě invalidního důchodu – byly vyšší než žalovaným uváděných 10 – 20 tisíc ročně, je z jejich výše (tj. celkem bez započtení sociálních dávek 4 086 629,50 Kč v období od 30. 1. 2006 do 20. 11. 2018) zřejmé, že ani tyto příjmy by nepostačovaly na hrazení životních nákladů paní [příjmení] a současně placení měsíčních částek 14 500 Kč žalobci, když navíc do zjištěné výše jejích příjmů jsou zahrnuty i veškeré příjmy poukazované na její účty, ačkoli některé z těchto příjmů jsou platbami náležejícími žalobci (platby od jeho obchodních partnerů, z nichž paní [příjmení] pouze odvedla DPH a zbývající částky žalobci převáděla, jak je rovněž z výpisů patrné). Totiž pokud by celkové příjmy paní [příjmení] v období od ledna 2006 do března 2018 (tj. celkem 4 086 629,50 Kč – bez započtení sociálních dávek, ovšem se započtením částech náležejících žalobci, jak uvedeno v předchozí větě) byly vyděleny počtem měsíců za toto období, vycházela by průměrně na měsíc částka necelých 20 tisíc Kč (4 086 629,50: 207 = 19 742,171). Soud tedy na základě popsaných zjištění uzavřel, že žalovaný se významnou měrou podílel na získání nemovitostí a hrazení hypotéčních splátek.

44. Žalovaný žil v nemovitostech v [obec] po celou dobu od jejich pořízení se svou družkou, matkou žalobce paní [příjmení] až do její smrti a dále pak nemovitosti užíval sám. Jeho užívací právo nebylo založeno žádnou obligací, nýbrž bylo odvozeno od užívacího práva paní [příjmení], která byla na základě dohody se žalobcem oprávněna nemovitosti užívat a souhlasila s tím, aby je společně s ní užíval žalovaný, s čímž souhlasil i žalobce. Nájemní smlouvu ze dne 30. 9. 2009 předloženou žalobcem soud považuje za neplatnou, neboť žalovaný vyloučil, že by mezi žalobcem a paní [příjmení] bylo sjednáno placení nájemného a navíc tato smlouva je datována až po datu uzavření podnájemní smlouvy ze dne 29. 9. 2009 mezi paní [příjmení] a [jméno] [příjmení], když navíc tato podnájemní smlouva (č.l. 254), která je dlouhodobě realizována, výslovně v článku I. uvádí jako titul pro oprávnění pronajímatele uzavřít tuto smlouvu o podnájmu nájemní smlouvu ze dne 31. 7. 2009, která uzavření podnájemní smlouvy předchází, avšak v později datované smlouvě o nájmu ze dne 30. 9. 2009 není obsaženo žádné ujednání o ukončení platnosti této dříve datované nájemní smlouvy. Navíc sám žalobce uvedl, že tato jím předložená nájemní smlouva ze dne 30. 9. 2009 nebyla nikdy změněna, přitom však v letech 2009, 2010, 2012, 2017 a 2018 nevykazoval žádné příjmy z nájmu. S ohledem na tato zjištění a též vzhledem k tomu, že žalovaný, jemuž soud věří, tvrdil a vypověděl, že nájemné sjednáno nebylo, a částky placené z účtu paní [příjmení] nebyly nájemným, nýbrž splátkou hypotéky, soud dovodil, že mezi žalobcem a jeho matkou nebylo platně sjednáno placení nájemného a že nájemní smlouva ze 30. 9. 2009 byla vyhotovena pouze účelově pro účely vykazování daňově uplatnitelného příjmu žalobce, čímž je též vysvětleno, proč jsou některé platby poukázané na účet žalobce označeny jako nájemné. Nájemní smlouvu ze dne 31. 7. 2009 je sice nutno rovněž kvalifikovat jako neplatnou a to z důvodu, že neobsahuje ujednání o nájemném, čili podstatnou náležitost nájemní smlouvy (§ 663 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.). Nicméně tato nájemní smlouva potvrzuje verzi žalovaného, že se žalobce se svou matkou dohodli na tom, že matka žalobce bude oprávněna nemovitosti užívat bez toho, aby za užívání platila jakoukoli úhradu.

45. Vzhledem k tomu, že je neplatná jak nájemní smlouva předložená žalobcem ze dne 30. 9. 2009, tak nájemní smlouva ze dne 31. 7. 2009 a přesto paní [příjmení] jako pronajímatel uzavřela podnájemní smlouvu s panem [příjmení], která není nikým zpochybňována a byla realizována, je zřejmé, že paní [příjmení] byla oprávněna nemovitosti užívat a dát je do podnájmu a z toho rovněž vyplývá, že nebylo prokázáno, že by paní [příjmení] byla povinna platit žalobci za užívání nemovitostí nájemné. Z toho je pak nutno dovodit, že peníze posílané z jejích účtů na účet žalobce nebyly nájemným, byť tak v některých případech jednotlivé platby byly nazvány, nýbrž se jednalo o finanční prostředky, které byly žalobci pravidelně měsíčně zasílány z účtů paní [příjmení], jež používala společně se žalovaným, a které sloužily k placení splátek hypotéky, což koresponduje s výpovědí žalovaného, který navíc věrohodně vysvětlil, proč jsou některé platby částky 14 500 Kč na účet žalobce označeny jako„ nájemné“.

46. Žalovaný byl matkou žalobce ujišťován, že je oprávněn nemovitosti užívat po celou dobu jeho života a to právě z důvodu, že se na pořízení nemovitostí převážnou měrou podílel svými finančními prostředky a že o tomto žalobce ví. Žalovaný se po celou dobu až do smrti paní [příjmení] staral jak o ni, když jí – na rozdíl od žalobce – poskytoval a zajišťoval veškerou péči a pomoc v nemoci, tak i o nemovitosti, které udržoval a částečně též rekonstruoval.

47. Žalovaný prokázal, že byl ujišťován, že v nemovitostech bude moci dožít a že s tímto žalobce jako vlastník nemovitostí souhlasil. Dále prokázal, že poskytl své peníze na pořízení členského podílu v bytovém družstvu (čili k získání užívacího práva ke garsonce), že poskytl své peníze i na získání bytu v [část obce], a že své peníze poskytl též na splácení hypotéky a že přinejmenším z části jeho peněz pocházela částka cca 2,1 mil. Kč, kterou žalobce uhradil zbývající dlužnou část hypotečního úvěru. Prokázal totiž, že na účty paní [příjmení] mu byly poukázány příjmy za jeho práci v celkové výši minimálně 6 083 899 Kč a 73 647,15 Eur (tj. nejméně 1 697 566,50 Kč) a plus 3 045 945,50 Kč za prodej rodinných nemovitostí v [anonymizována dvě slova] [příjmení], a že z účtů paní [příjmení] byly víceméně pravidelně poukazovány na účet žalobce měsíční částky rovnající se výši měsíčních splátek hypotéky, které pak hradil žalobce. Žalovaný též prokázal, že sám svou prací či prací svých blízkých provedl rekonstrukce bytu v [část obce], jimiž byl byt nepochybně zhodnocen, čímž se též zvýšila jeho cena, a že žalobci pomáhal a podporoval ho. Všechny tyto skutečnosti svědčí o tom, že se žalovaný mohl oprávněně domnívat, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce bude moci užívat po celou dobu svého života a bude v nich moci žít až do své smrti. Pokud se za této situace žalobce domáhá vyklizení nemovitostí, je jeho nárok nemravný a žaloba o vyklizení proto byla zamítnuta.

48. Bylo tedy prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, které žalovaný užívá a že žalovanému k užívání nesvědčí žádný titul. Tím se na žalovaného přesunulo břemeno prokázat, že nemovitosti může nadále užívat a žalovaný toto břemeno unesl, neboť prokázal, že mu bylo deklarováno, že mu toto právo náleží, a že by vyklizení bylo v rozporu s dobrými mravy. Za této situace pak bylo břemeno na žalobci (prokázat, že vyklizení není nemravné), k čemuž žalobce tvrdil, že částky připisované na účty paní [příjmení] byly (v dostačující výši) jejími penězi (například za účetnictví nebo tvorbu webových stránek) anebo že se jednalo o žalobcovy peníze (za jeho zakázky), ale tato tvrzení žalobce neprokázal, neboť celková suma finančních prostředků náležejících paní [příjmení] nedosahovala potřebné výše. Navíc i pokud by to bylo prokázáno, nestačilo by to samo o sobě k prokázání, že žalovaný se vůbec na uhrazení kupní ceny nemovitostí nepodílel, když žalobce neuvedl, o jaké částky, jež měly náležet buď jemu nebo paní [příjmení], se mělo jednat. Proto žalobci nebylo v tomto směru poskytnuto poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Bylo sice zjištěno, že na účty paní [příjmení] bylo celkem za rozhodnou dobu poukázáno či vloženo – kromě částek náležejících žalovanému, sociálních dávek, půjček poukazovaných dcerou žalovaného a částek převáděných mezi různými účty paní [příjmení] celkem 4 086 629,50 Kč (z toho 106 901 Kč od žalobce), avšak z celkové výše těchto příjmů je – i s ohledem na realizované výdaje – zřejmé, že tyto příjmy nemohly postačovat k úhradě životních potřeb paní [příjmení] a k pravidelným platbám částek 14 500 Kč měsíčně plus k doplacení hypotéky částkou ve výši cca 2,1 mil. Kč. Navíc je z výpisů z účtů ve spojení s výpovědí věrohodného žalovaného zřejmé, že celkové příjmy paní [příjmení] byly významně nižší, než celková částka, která za stejné období byla na její účty poukázána či vložena pro žalovaného či vložena z jeho peněz, a že zejména v prvních letech po zakoupení nemovitostí příjmy paní [příjmení] nemohly stačit ani na úhradu měsíčních částek 14 500 Kč, ale ani na úhradu životních nákladů paní [příjmení].

49. Na okraj soud konstatuje, že kupní smlouva z 22. 12. 2006, kterou žalobce nemovitosti nabyl, je absolutně neplatná, neboť neobsahuje vážně projevenou vůli účastníků (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Bylo totiž zjištěno, že písemné ujednání obsažené v kupní smlouvě je v rozporu se skutečnou vůlí účastníků smlouvy, jak vyplynulo z účastnické výpovědi žalobce i žalovaného a z listinných důkazů (smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 15. 1. 2007 ve spojení s dodatkem z 26. 2. 2007), když převod členských práv a povinností v bytovém družstvu z paní [příjmení] (která nebyla účastníkem smlouvy) na prodávajícího [jméno] [příjmení] nelze považovat za úhradu části kupní ceny z vlastních prostředků žalobce, a ujednání o tom, že část kupní ceny ve výši 1 900 000 Kč byla uhrazena z vlastních zdrojů, je proto v rozporu se skutečností. Na vlastnickém právu žalobce to však nic nemění, neboť žalobce vlastnické právo k nemovitostem v [obec] bezpochyby vydržel, když byl po zákonem předepsanou dobu v dobré víře, že mu patří jako vlastníkovi na základě domnělého nabývacího titulu, tj. neplatné kupní smlouvy.

50. Pokud jde o žalovaným uplatněný eventuální petit o zaplacení 1 175 000 Kč, soud konstatuje, že tento požadavek není petitem eventuálním v procesním smyslu, nýbrž je petitem podmíněným, protože byl uplatněn jen pro případ, že žalobě o vyklizení bude vyhověno. Proto k němu soud nemůže přihlížet (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Nicméně pokud by požadavek žalobce na zaplacení částky 1 175 000 Kč bylo možno považovat za eventuální petit, když – ačkoli se žalovaný domáhá zaplacení jen pro případ vyhovění žalobě o vyklizení, čili uvádí tento„ eventuální“ petit pouze v souvislosti se svou obranou proti žalobě a nikoli jako eventuální petit pro případ, kdy by soud nevyhověl jeho vzájemnému návrhu na zřízení věcného břemene, přitom však lze z obsahu návrhu dovodit, že se nároku na zaplacení domáhá pro případ (čili eventuálně), že nebude vyhověno jeho vzájemnému návrhu na určení existence věcného břemene (neboť kdyby bylo vyhověno žalobě na vyklizení, tak by logicky nemohlo být vyhověno návrhu na určení věcného břemene a opačně, pokud by bylo vyhověno vzájemnému návrhu na určení existence věcného břemene, tak by musela být zamítnuta žaloba o vyklizení a v důsledku toho by se požadavek na zaplacení neuplatnil) – tak tento eventuální petit odpadl tím, že žalovaný vzal svůj„ vzájemný návrh na určení věcného břemene“ zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a to za souhlasu žalobce. Z tohoto důvodu tedy nebylo o„ eventuálním petitu na zaplacení 1 175 000 Kč“ meritorně rozhodováno.

51. Nad rámec shora popsaných úvah soud podotýká, že v případě, pokud by žalobce prokázal, že částky, jež mu byly měsíčně zasílány z účtů paní [příjmení] na jeho účet, skutečně byly nájemným, pak by to znamenalo, že za situace, kdy žalovaný po smrti paní [příjmení] zaslal žalobci částku 2 100 000 Kč, prakticky zaplatil nájemné na určitou dobu předem, či si užívání předplatil, a i z tohoto důvodu by požadované vyklizení bylo v rozporu s dobrými mravy.

52. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce nebyl procesně úspěšný a rovněž zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaného na určení existence věcného břemene je nutno považovat za procesní neúspěch žalovaného, když žalovaný ke zpětvzetí žaloby neuvedl žádné důvody. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu svých nákladů řízení.