9 C 165/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem adresa o zaplacení 44 203,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných do úplného zaplacení vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 24 203,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 609,47 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 3 949,31 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 44 203,48 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 2. 8. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 27 655 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 22,44 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 2 270 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 2. 5. 2023. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy nezaplatila ničeho. Žalobkyně tak vůči žalované nárokuje zaplacení částky 44 203,48 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 24 203,48 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 27. 9. 2023. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky ke dni 27. 9. 2023 pohledávku z uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

2. V rámci písemného podání ze dne 15. 5. 2024 vzala žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu žalobu částečně zpět co do zaplacení části příslušenství pohledávky. Ohledně částečného zastavení řízení rozhodl soud pravomocným usnesením ze dne 24. 7. 2024, č. j. 9 C 165/2024-21.

3. K další výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 13. 9. 2024 doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ustanovení § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěry. Informace poskytnuté žalovanou zaznamenala do zákaznické karty žalované ze dne 2. 8. 2021 a ověřila je doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. V insolvenčním rejstříku prověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy vycházela ze zjištění, že měsíční příjem žalované činí 10 000 Kč a další příjmy domácnosti činí 12 000 Kč. Úvěruschopnost žalované tak byla s ohledem na výši příjmu žalované a výši požadované zápůjčky shledána dostatečnou.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a řízení se aktivně neúčastnila. K ústnímu jednání nařízenému na 14. 4. 2025 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou dne 14. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, soud jednal a rozhodnul v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

5. Provedeným dokazováním soud učinil níže uvedená skutková zjištění:

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 2. 8. 2021 smlouvu, na základě které jí poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 24 946 Kč, tj. celkem částku 47 655 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 2 255 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 142,04 %.

7. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 2. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 10 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalované činí 12 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované činí 5 000 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije s rodiči, je svobodná, na mateřské/rodičovské dovolené a má 1 vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

8. Podle Tabulky umoření zpracované dne 2. 10. 2023 nezaplatila žalovaná z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ničeho.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek vyplývá aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť uvedenou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni. Podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 bylo postoupení pohledávky žalované písemně oznámeno.

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15. 2. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne žalobkyně prokázala, že před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

11. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 2. 8. 2021 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč. Při uzavření úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, že čistý měsíční příjem žalované činí 10 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalované činí 12 000 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované činí 5 000 Kč; tyto informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila „z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela, z titulu smlouvy žalobkyni neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 21. 9. 2023, žalované bylo postoupení následně písemně oznámeno. Dne 15. 2. 2024 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu.

12. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru právní předchůdkyní žalobkyně. V této souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací získaných od žalované, které současně ověřila. Takový závěr soud však učinit nemohl. Žalovaná deklarovala žalobkyni své měsíční příjmy i příjmy domácnosti a dále svoje celkové měsíční výdaje odhadovanou částkou 5 000 Kč. Soud nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila informace poskytnuté žalovanou tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně aktuální situace žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale de facto vůbec. Příjmovou situaci domácnosti žalované neověřovala, ve vztahu k výdajové situaci žalované pak vycházela pouze ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělila žalovaná, aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rozporu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V souladu s § 87 odst. 1 větou třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož žalovaná neuhradila žádnou splátku, činí dlužný zůstatek jistiny poskytnutého úvěru 20 000 Kč. Jiné smluvní nároky (úrok, poplatky apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat.

15. Žalovaná jako spotřebitelka je povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V konkrétní věci nebyl mezi účastníky řízení aktivní spor o to, jaká je doba pro vrácení jistiny odpovídající možnostem žalované, ani nebyl podán návrh na určení této doby soudem. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek s přihlédnutím k výši původně sjednaných splátek obou úvěrů i s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu. Pro úplnost soud doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť povinnost žalované vrátit dlužné část jistiny úvěru vzniká teprve v souvislosti s tímto soudním rozhodnutím, které konstitutivně stanovuje novou lhůtu k plnění.

16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítnul.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto případě byla převážně procesně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady s ohledem na její procesní pasivitu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.