9 C 169/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem práv. zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 96 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 30. 5. 2024 do zaplacení a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši 62 390 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 96 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že účastníci se jakožto sousedé u Okresního soudu ve Strakonicích soudili o určení vlastnictví ke sporné části pozemku, na němž stála zeď (plnící funkci plotu), kterou žalovaný zboural. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a pravomocným rozsudkem bylo určeno, že je vlastníkem pozemku pod zdí a mezi stranami bylo nesporné, že zeď zboural žalovaný. Následně požadovala po žalovaném odstranění škody obnovením původního stavu čili postavením nové zdi, ale protože žalovaný zeď v poskytnuté lhůtě nepostavil, ani na výzvu žalobkyně nijak nereagoval, poptala žalobkyně výstavbu zdi u stavební firmy, když před tím si nechala zpracovat stavební rozpočet, na výstavbu zdi vybrala nejlevnější nabídku, a za postavení zdi stavební firmou pak zaplatila formou zálohové faktury 96 000 Kč. Žalovaný, ačkoli vyzván k uhrazení ceny zaplacené za novou zeď žalobkyni ničeho nezaplatil ani na výzvu k zaplacení nijak nereagoval.

2. Žalovaný původně proti žalobě namítal, že neudržovanou a z části rozpadlou zeď odstranil z důvodu osobní bezpečnosti za situace kdy zeď stála na jeho pozemku parcelní číslo , hodnota, , který řádně zakoupil od , právnická osoba, kupní smlouvou ze dne 6. 3. 2017. Jeho záměr vybudování nové zdi (zděného plotu) byl zmařen rozhodnutím Okresního soudu ve Strakonicích, kterým mu byl pozemek část parcely , hodnota, , na kterém stál zbouraný plot, odňat a po novém zaměření jako parcela , hodnota, byl převeden na žalobkyni. Domníval se, že rozhodnutím Okresního soudu ve Strakonicích je sporná záležitost se sousedkou definitivně ukončena. Případnou obnovu plotu nemohl v období února až června 2024 zrealizovat z důvodu zdravotní indispozice (zlomení pánevní kosti). U prvního ústního jednání dne 26. 6. 2025 žalovaný uvedl, že zděný plot zboural a potom na svém pozemku parc. č. , hodnota, postavil nový drátěný plot. Předtím než šli k soudu ve Strakonicích, byl u paní , jméno FO, a říkal jí, že by posunul plot, ale ona se ptala jen na to, jakou bude mít barvu a nic jiného ji nezajímalo, takže pak ten plot postavil před tím, než byl vydán rozsudek soudu ve Strakonicích. Pak po rozsudku postavil na svém pozemku další plot z nějakého vlnitého materiálu, neví konkrétně z čeho to bylo, a ten pak žalobkyně zbourala a postavila si ten zděný. Výzvu k postavení plotu nedostal. Cena za nový plot neodpovídá, protože cihly, ze kterých žalobkyně nechala postavit plot, nejsou nové cihly, ale bylo to z nějakého smetiště, a navíc má sám nakoupený materiál na plot, který ho vyšel na něco přes 8 000 Kč.

3. U ústního jednání dne 26. 6. 2025 učinily obě strany nesporným, že plot, za který žalobkyně požaduje úhradu nákladů na jeho zhotovení, tedy na zhotovení nově postaveného zděného plotu, se nachází na hranici parcely č. , hodnota, a , hodnota, tak, jak je propiskou zakresleno na snímku mapy na č.l. 5.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí a sice listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (č.l. 65 a 66) bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , hodnota, a dále pozemků parc. č. , hodnota, ostatní plocha – jiná plocha a parc. č. , hodnota, ostatní plocha – ostatní komunikace. Žalobkyně je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, ostatní plocha – jiná plocha.

5. Ze snímků mapy na č.l. 5 a 6 je zřejmá vzájemná poloha sousedících nemovitostí. Z ortofotomapy na č.l. 7 ve spojení s fotografií na č.l. 88 je zřejmé, že do dvora žalobkyně na pozemku parc. č. , hodnota, bylo po zboření zdi vidět ze silnice, tj. z veřejně přístupného pozemku skrz pozemky ve vlastnictví žalovaného parc. č. , hodnota, , popř. , hodnota, .

6. Z fotografií, jejichž černobílé snímky jsou založeny na č.l. 10-13, je zřejmé umístění provizorního plotu z drátěných dílců, tak jak o nich hovořil žalovaný u ústního jednání dne 26. 6. 2025 (viz protokol o jednání ze dne 26. 6. 2025 strana 2), kde žalovaný uvedl, že právě takovýto drátěný plot postavil.

7. Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 23. 1. 2023 č.j. 1 C 31/2022-145 ve spojení s listinou nazvanou rozdělení pozemku (č.l. 56), listinou nazvanou Seznam souřadnic (č.l. 57), dále torzem neověřené kopie geometrického plánu č. , hodnota, a to pouze popisnou částí bez grafické části (č.l. 58) a vytyčovacím náčrtem číslo zakázky , Anonymizováno, (č.l. 59-61), kde přílohou vytyčovacího náčrtu je protokol o vytyčení hranice pozemku a k tomu připojený nákres se zanesenými vytyčenými hranicemi pozemků parc. č. , hodnota, a , hodnota, bylo zjištěno, že na základě žaloby žalobkyně , Jméno žalobkyně, proti žalovanému , jméno FO, soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, výměře 7 m2 v katastrálním území , adresa, , který byl oddělen z pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, . Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyně v žalobě uvedla mimo jiné, že v roce 2007, kdy se stala spoluvlastnicí pozemků, tvořil rozhradu mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, zděný plot, který v daném místě stál již desetiletí. Při místním šetření a rovněž z předložených fotografií soud zjistil, že zeď, která se v původním uvedeném pozemku nacházela, byla zbourána a v době konání místního šetření se na místě nacházel provizorní drátěný plot, zbytky keře a suť. Z fotografií, které zachycovaly dřívější stav, bylo zřejmé, že na místě stála zeď, která navazovala na stavení stojící na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zřejmé mimo jiné, že poté co svědkyně nabyla nemovitosti od rodičů do svého vlastnictví a následně poté co její otec v roce 1993 zemřel, přistoupila k vybourání vrat a na místě, kde se předtím nacházela vrata, byla dostavěna zeď. Z fotografií zachycujících stav sporné části pozemku v minulosti soud zjistil, že zeď mezi stavením žalobkyně a žalovaným vedla v jedné linii a dopředu vystupoval pilíř. Žalobkyně pak v průběhu řízení uvedla, že žalovaný jí až v roce 2020 oznámil, že odkoupil část pozemku a zeď hodlá zbourat a následně v květnu roku 2021 žalovaný spolu se svým kamarádem zeď zboural. Geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, byl oddělen z pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného pozemek o výměře 7 m2 označený parcelním číslem , hodnota, , přičemž ze zaměření skutečného stavu v terénu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 20. 10. 2021 bylo zřejmé, že objekt bydlení čp. , hodnota, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, částečně zasahuje do pozemku parc. č. , hodnota, , když v linii hraniční zdi tak činí tento přesah 25 cm. Z tohoto důvodu se na geometrickém plánu jeví vzniklá nová mezera mezi nově odděleným pozemkem parc. č. , hodnota, a domem stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, .

8. Z korespondence založené na č.l. 19-24 soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 8. 4. 2024 (podaným k doručení na adresu žalovaného doporučeně prostřednictvím České pošty dne 9. 4. 2024, přičemž tato poštovní zásilka byla žalovanému dodána dne 10. 4. 2024) vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k obnovení původního stavu, kdy na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně byla umístěna zeď, která byla žalovaným bez právního důvodu odstraněna. Žalobkyně tedy vyzvala žalovaného k obnově původního stavu, tj. k opravě odstraněné zdi s tím, že pokud povinnost k obnovení původního stavu, v jakém se zeď nacházela před zbouráním, nedojde ve lhůtě do patnácti dnů od obdržení této výzvy, uvede žalobkyně zeď do původního stavu na vlastní náklady prostřednictvím stavební firmy a náklady vynaložené na obnovu původního stavu budou následně uplatněny soudní cestou. Dalším dopisem ze dne 16. 5. 2024 sdělila žalobkyně žalovanému, že s ohledem na nesplnění jeho povinnosti obnovit zeď na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, žalobkyně sjednala na obnovu zdi dodavatele, kterému za provedení jeho činnosti uhradila dne 15. 5. 2024 96 000 Kč, a proto vyzvala žalovaného k úhradě této částky do 7 dnů ode dne doručení této výzvy; tato výzva byla podána dne 16. 5. 2024 k doručení žalovanému doporučeně prostřednictvím České pošty a dne 21. 5. 2024 byla poštovní zásilka na poště uložena a následně byla dne 22. 5. 2024 dodána.

9. Z emailu na č.l. 31 ve spojení s připojeným rozpočtem na č.l. 28-30 bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, zpracovala k poptávce žalobkyně nacenění opravy plotové zdi na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, na základě použití cenové soustavy ÚRS, tedy ceníkových cen, na celkovou částku 86 470,76 Kč.

10. Emailovou korespondencí na č.l. 33 ve spojení s fakturou (č.l. 32) a potvrzením (č.l. 25) bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila , jméno FO, za zhotovení zdi zálohovou fakturou dne 15. 5. 2024 částku 96 000 Kč, když , jméno FO, po prohlídce předmětného pozemku nabídl žalobkyni provedení výstavby zdi právě za tuto cenu. Z faktury ze dne 24. 5. 2024 (č.l. 74) pak bylo zjištěno, že částka 96 000 Kč byla vyfakturována jako konečná cena za zhotovení zdi.

11. Z tří barevných fotografií založených na č.l. 62-64 byl zjištěn původní a nový stav. Z těchto fotografií je patrné, že nová zeď postavená na objednávku žalobkyně , jméno FO, je zhotovena ve stejném provedení, jak původně stála, tzn. že navazuje na část původní (nezbořené) plotové zdi a přiléhá tak k sousední stavbě (ve vlastnictví žalovaného). Z fotografie na č.l. 64 je rovněž patrný plotový pilíř ve zdi, o němž hovořila svědkyně Burdová v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 1 C 31/2022. Na barevné fotografii založené na č.l. 55 je ve velkém detailu zachycen stav zbořené plotové zdi a větví dřeviny rostoucí u zdi.

12. Z fotografií založených na č.l. 87 a 88 je zřejmé, že plotová zeď před tím, než byla zbořena, bránila průhledu do nemovitostí žalobkyně ze sousedního pozemku, kdežto po zboření plotové zdi je na pozemek žalobkyně, konkrétně do dvora, vidět z veřejné komunikace ze vsi.

13. Z fotografie založené na č.l. 89 je patrné, že po zboření části plotové zdi jsou na zbývající části plotové zdi odhaleny holé cihly.

14. Ortofotomapou založenou na č.l. 86 ve spojení s fotografiemi z průběhu měření zdi (č.l. 118-127) bylo prokázáno, že větší část zděného plotu se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, .

15. Soud neprovedl k důkazu listiny a fotografie předložené žalovaným, a to pro nadbytečnost a zčásti i pro opožděnost, jak bylo vyhlášeno odůvodněným usnesením u ústního jednání dne 8. 8. 2025 a ze stejného důvodu, tedy pro nadbytečnost, zamítl i důkazní návrh na zaměření záty a důkazní návrh, aby , právnická osoba, , adresa, vysvětlil prodej parcely , hodnota, .

16. Podle § 2900 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

17. Podle § 2910 o.z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

18. Podle § 2951 odst. 1 o.z. platí, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu a není-li to dobře možné anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

19. Podle § 2952 o.z. platí, že se hradí skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

20. Podle § 2969 odst. 1 o.z. platí, že při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

21. Podle § 3059 o.z. platí, že je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 – 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

22. Podle § 3058 odst. 1 platí, že stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena, to neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona.

23. Podle § 506 odst. 1 o.z. platí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

24. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , jehož součástí je rodinný dům čp. , hodnota, a dalších pozemků tamtéž, mimo jiné parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Žalovaný, který je sousedem žalobkyně, je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům čp. , hodnota, a dále pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Hranice sousedících nemovitostí účastníků se nachází mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Pozemky sousedících účastníků odděluje zděný plot, který je postaven v délce 5,5 metru na pozemku parc. č. , hodnota, a v délce 4,58 metru na pozemku parc. č. , hodnota, . Část tohoto zděného plotu o délce 4,58 m žalovaný zboural a to v situaci, kdy podle údajů katastru nemovitostí tato část plotové zdi stála na pozemku parc. č. , hodnota, , který byl evidován jako jeho vlastnictví. Po zbourání této části zděného plotu žalovaný postavil na místo plotu drátěné dílce a následně bylo pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích č. j. 1 C 31/2022-145 ze dne 23. 1. 2023 určeno, že část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 7 m2, která byla zaměřena geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, a nově označena parcelním číslem , hodnota, , je vlastnictvím žalobkyně. Předmětná část plotové zdi zbořené žalovaným, stála právě na této nově zaměřené parcele č. , hodnota, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k obnovení původního stavu plotové zdi a poskytla mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tato výzva se dostala do dispozice žalovaného a skutečnost, že žalovaný si písemnou výzvu na poště nevyzvedl, na tom ničeho nemění. Po marném uplynutí lhůty k obnovení původního stavu si žalobkyně obstarala stavební rozpočet na ocenění stavby zdi v původní podobě, akceptovala nabídku zhotovitele na výstavbu zdi v ceně nepřevyšující zásadním způsobem cenu určenou podle stavebního rozpočtu a za zhotovení zdi zaplatila zhotoviteli částku 96 000 Kč. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů vynaložených na stavbu zdi v částce 96 000 Kč v přiměřené lhůtě, avšak žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, přestože se i tato výzva dostala do jeho dispozice. Pokud se žalovaný bránil tvrzením, že cena za postavení plotové zdi neodpovídá, neboť na stavbu nebyly použity nové cihly, pak ale své tvrzení neprokázal, ačkoliv byl v tomto směru poučen (u jednání soudu dne 26. 6. 2025) a pokud rozporoval argumentaci žalobkyně, že zbořená zeď byla součástí původní zdi probíhající podél celého dvora žalobkyně a tvrdil, že jím zbořená zeď byla přilepená k původní zdi, pak jednak z jím doložené fotografie (na č.l. 89) je zřejmé, že na torzu zdi po zboření předmětné části zdi jsou odhaleny nezalícované cihly, z čehož nelze dovodit, že zbořená část zdi nebyla součástí původní celé zdi, a navíc z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích se podává (viz výpověď svědkyně , jméno FO, , jakožto právní předchůdkyně žalobkyně), že předtím než žalobkyně nemovitosti od paní , jméno FO, koupila, byla předmětná část zdi dostavěna na místo původních vrat, z čehož je zřejmé, že plotová zeď je, a v době ubourání části této zdi byla, jeden celek a okolnost, jakým způsobem se tak v minulosti stalo, není významná. Konečně pak námitka žalovaného, že stavba zdi nebyla provedena kompletně, k čemuž žalovaný dokládal fotografii, na níž je patrná stavba zdi bez omítky, byla jednak uplatněna až po koncentraci řízení a tedy nepřípustná, neboť opožděná, ale navíc je třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, že není zřejmé, kdy fotografie byla pořízena (když mohla být pořízena ještě před definitivním dokončením stavby plotové zdi), není tento důkaz způsobilý prokázat, že stavba nebyla provedena úplně. Zbývá dodat, že důvodem, proč měla být zbořená část plotové zdi nahrazena právě takovou plotovou zdí, jakou žalobkyně nechala zhotovit, a ne jiným plotem, je kromě estetické stránky i soukromí žalobkyně, protože bylo prokázáno, že před zbořením části zdi, když byla plotová zeď kompletní, tak do dvora žalobkyně vidět nebylo, ovšem po zboření části plotové zdi byla z veřejné komunikace vidět v podstatě celá plocha dvora žalobkyně. Proto bylo na místě nahradit zbořenou část zdi plotovou zdí právě ve stejné zděné podobě, v jaké původně byla, jak rovněž bylo doloženo fotografiemi.

25. S ohledem na existenci judikatury limitující výši náhrady mzdy (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020 sp. zn. 25 Cdo 2202/2019) soud uvádí, že bylo zjištěno, že celá plotová zeď tvoří jeden celek (když zděný plot není dobře možné rozdělit na různé části, protože samy o sobě by takové části neměly hospodářský smysl). Protože větší část plotové zdi v délce 5,5 m stojí na pozemku parc. č. , hodnota, , je ve smyslu ustanovení § 506, § 3059 a § 3058 předmětná stavba zděného plotu součástí toho pozemku, na kterém je většina této zdi. Tedy i když se ta část zděného plotu, který byl žalovaným zbořen a poté žalobkyní znovu postaven, nachází na pozemku parc. č. , hodnota, , tak právě proto že celý zděný plot je jednou jedinou věcí, jehož větší část se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, , je celý zděný plot součástí pozemku parc. č. , hodnota, . Hodnota tohoto pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí jsou jak rodinný dům, tak i ostatní hospodářské stavby a zděný plot, je nepochybně několikamiliónová, což je zcela zřejmé i bez toho, aby bylo nutno přesnou výši obvyklé ceny tohoto pozemku zjišťovat například znaleckým posudkem. Z toho je pak zřejmé, že cena nově postavené části plotové zdi nemůže přesahovat o více než jednu třetinu ceny tohoto pozemku se stavbami v době před zbořením části zděného plotu.

26. Bylo prokázáno, že žalovaný zbořením části plotové zdi poškodil majetek ve vlastnictví žalobkyně, přičemž skutečnost, že v té době byl pozemek pod zdí podle údajů katastru nemovitostí evidován jako jeho vlastnictví, je irelevantní. Žaloba je tedy v plném rozsahu důvodná, a proto jí bylo vyhověno. Žalovanému bylo uloženo z titulu náhrady škody zaplatit žalobkyni částku 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve lhůtě 1 měsíc od právní moci rozsudku s ohledem na nepříznivý zdravotní stav žalovaného, který byl osvědčen, když podle názoru soudu je tato lhůta dostatečná a současně její prodloužení nad zákonnou délku nemůže být na újmu žalobkyní.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci, tj. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 41 990 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé – žaloba, písemné podání ve věci samé ze dne 15. 7. 2025 a ze dne 29. 7. 2025, účast na jednání před soudem ve dnech 26. 6. 2025, 22. 7. 2025 a 8. 8. 2025 a porada s klientkou dne 28. 7. 2025) se sazbou po 4 940 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) se sazbou po 2 470 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 a 6 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, jízdné ve výši 1 105 Kč za 3 jízdy z , adresa, do Písku a zpět (k ústním jednáním ve dnech 26. 6. 2025, 22. 7. 2025 a 8. 8. 2025) osobním automobilem Mercedes-Benz E 220 Bluetec registrační značky , SPZ, průměrnou spotřebou 4,5 l motorové nafty na 100 km při ujeté vzdálenosti celkem 150 km (50 km jedna cesta z , adresa, do Písku a zpět), náhrada za ztrátu času cestou k jednáním ve výši 6 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení po zaokrouhlení činí 62 390 Kč.