9 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 596 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 44,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22,83 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 491 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 896 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 27. 6. 2020 do 24. 3. 2020 ve výši 67 Kč s odůvodněním, že dne 20. 3. 2015 uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění majetku a [anonymizováno] občanů – [anonymizováno] 1. 1. 2014. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě vzniku nahodilé události a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné ve výši 1 470 Kč ročně. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, když neuhradil pojistné splatné dne 20. 3. 2020. Z důvodu neplacení pojistného pak došlo ke dni 26. 6. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Dlužné pojistné za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020 činí 896 Kč, přičemž součástí této částky jsou i paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně dne 19. 3. 2015 uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů typ [anonymizováno] [číslo]. Nedílnou součást smlouvy tvořily též pojistné podmínky a přehled poplatků. Počátek pojištění byl sjednán na 20. 3. 2015. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 1 470 Kč. Žalovaný svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když neuhradil pojistné splatné dne 20. 3. 2020. V důsledku neplacení pojistného tak došlo v souladu s čl. 10 odst. 1) písm. f) [anonymizováno] [číslo] k zániku pojistné smlouvy, a to ke dni 26. 6. 2020. Dlužné pojistné za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020 (tj. za období po které byl žalovaný pojistně kryt) činí 296 Kč. Žalobkyně má dále dle čl. 7 odst. 6) [anonymizováno] [číslo] právo na náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, a to ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného. Konkrétně má žalobkyně nárok na poplatek za upomínku ze dne 4. 5. 2020, doručenou žalovanému dne 12. 5. 2020. Celková dlužná částka tak činí 596 Kč.

5. Pojistný vztah mezi účastníky se řídí § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Soud zjistil, že žaloba byla podána důvodně co do částky 596 Kč, a proto jí právě co do této částky vyhověl, a to podle § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Poplatek za upomínku ve výši 300 Kč byl žalobkyni přiznán podle § 1721 o. z., podle kterého ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit, podle § 1723 odst. 1 o. z. (závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá) a podle § 1908 odst. 1 o. z. (splněním dluhu závazek zaniká). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

6. Ohledně nároku ve výši 300 Kč představující část požadovaného poplatku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu výslovně uvedla, že požaduje„ paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění“, ale z předložených listinných důkazů vyplynulo, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí pouze 300 Kč (viz Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění). Jestliže žalobkyně požadovala náklady na vymáhání pojistného za více služeb resp. odeslaných upomínek, pak měla tyto skutečnosti uvést v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě doplnit k výzvě soudu ze dne 16. 8. 2021 č. j. [číslo jednací], kterou byla vyzvána k doplnění žalobních tvrzení ohledně nároku na náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. K této výzvě žalobkyně předložila pouze listinné důkazy, ale žádným způsobem nedoplnila svá žalobní tvrzení ohledně požadovaných nákladů upomínání. S ohledem na to vycházel soud ze shora uvedeného žalobního tvrzení, kdy žalobkyně požadovala pouze náklady upomínání za upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění, která byla dle předložených listinných důkazů vyhotovena dne 4. 5. 2020, žalovanému doručena dne 12. 5. 2020, a za kterou má žalobkyně nárok na poplatek ve výši 300 Kč. K tomu je též potřeba uvést, že jestliže žalobkyně nedoplnila svá žalobní tvrzení ohledně nároku na náklady upomínání ve výši 600 Kč, pak nelze absenci takových tvrzení nahrazovat předloženými důkazy. S ohledem na zde uvedené byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta právě co do částky 300 Kč, přičemž dále byla zamítnuta co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 27. 6. 2020 do 24. 3. 2020.

7. Přitom rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě zcela vyhověno. Z ustanovení § 172 odst. 1 věta první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání elektronického platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v rozkazní žalobě tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou uplatnil, a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti„ prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o. s. ř.) Platební rozkaz je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C.H.Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný neuhradil pojistné za rozhodné období, a protože byly splněny i ostatní podmínky stanovené v § 172 a § 174a o. s. ř., vydal elektronický platební rozkaz, aniž se zabýval prokazováním tvrzených skutečností. Poté však, co byl elektronický platební rozkaz zrušen, soud věc projednal formou standardního sporného civilního soudního řízení, v rámci něhož provedl dokazování všemi důkazy, které žalobkyně označila, resp. předložila. Dokazováním se tedy soud zabýval až po zrušení elektronického platebního rozkazu. Pokud žalobkyně nenavrhla, resp. neoznačila všechny důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro vyhovění žalobnímu nároku, pak musí nést následky neunesení důkazního břemene.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 66,5 %, proto od jejího úspěchu byl odečten její neúspěch v rozsahu 33,5 %. Z toho vyplývá, že žalobkyně má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 33 % Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) se sazbou 200 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, sazba 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč a 33 % z této částky po zaokrouhlení činí 491 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

9. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.