9 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 771,26 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení 13 069,34 Kč spolu se zákonným úrokem od 26. 12. 2018 do zaplacení a o zaplacení částek 6 060,60 Kč a 500 Kč se zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení 10 701,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 12. 2018 do zaplacení se zamítá.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 23 771,26 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. s odůvodněním, že její právní předchůdce (společnost [právnická osoba]) dne 25. 9. 2017 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání, až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, na kterých se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, přičemž na základě těchto údajů jí byl zřízen uživatelský účet. Po dokončení registrace žalovaná prostřednictvím svého uživatelského účtu zažádala o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právního předchůdce žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, klikla na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž minimální výše odpovídala 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek byla vyšší. Žalovaná celkem vyčerpala částku 36 169,39 Kč, přičemž neuhradila jistinu úvěru ve výši 23 771,26 Kč, a to ani po opakovaných výzvách ze strany právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a dále ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Podáním ze dne 19. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do jistiny ve výši 13 069,34 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od 26. 12. 2018 do zaplacení, co do částky 6 060,60 Kč představující úrok z úvěru a co do částky ve výši 500 Kč představující účelně vynaložené náklady. Proto soud podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) řízení částečně zastavil, a to právě ve shora specifikovaném rozsahu. S částečným zpětvzetím nepožadoval soud souhlas žalované, neboť k němu došlo dříve, než bylo ve věci jednáno a případný souhlas by byl tudíž podle § 96 odst. 4 o. s. ř. neúčinný.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 10. 2. 2022 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, přesto, že byla řádně předvolána postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem 25. 9. 2017 bylo zjištěno, že tato listina sice obsahuje text smlouvy o úvěru (který koresponduje s tvrzením ohledně obsahu smlouvy, uvedeném žalobkyní v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a označení právního předchůdce žalobkyně a žalované jakožto stran smlouvy, nicméně neobsahuje žádné podpisy smluvních stran.

6. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem 16. 4. 2018 bylo zjištěno, že tato listina obsahuje text smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč. Jako strany smlouvy jsou zde též označeni právní předchůdce žalobkyně a žalovaná. Ani tato listina neobsahuje podpisy zde označených smluvních stran.

7. Z listin označených jako loan application bylo zjištěno, že tyto listiny obsahují údaje o platbách ze dne 25. 9. 2017 ve výši 5 000 Kč, ze dne 27. 9. 2018 ve výši 5 000 Kč, ze dne 1. 3. 2018 ve výši 8 000 Kč, ze dne 8. 3. 2018 ve výši 2 000 Kč, ze dne 16. 4. 2018 ve výši 4 000 Kč, ze dne 7. 6. 2018 ve výši 465,39 Kč, ze dne 24. 8. 2018 ve výši 4 000 Kč, ze dne 28. 8. 2018 ve výši 3 000 Kč, ze dne 4. 9. 2018 ve výši 700 Kč, ze dne 5. 9. 2018 ve výši 1 000 Kč a ze dne 11. 9. 2018 ve výši 3 004 Kč. Jako bankovní účet příjemce je zde uveden bankovní účet č. [bankovní účet].

8. Z listin označených jako potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] bylo na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 24. 8. 2018 odeslána částka 4 000 Kč, dne 28. 8. 2018 částka 3 000 Kč, dne 4. 9. 2018 částka 700 Kč, dne 5. 9. 2018 částka 1 000 Kč a dne 11. 9. 2018 částka 3 004 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a jejich přílohami bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

10. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru. Soudu předloženou listinu nazvanou smlouva o revolvingovém úvěru (s datem 25. 9. 2017) nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu, když tato listina sice obsahuje text smlouvy o úvěru (který koresponduje s tvrzením ohledně obsahu smlouvy, uvedeném žalobkyní v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a označení právního předchůdce žalobkyně a žalované jakožto stran smlouvy, nicméně neobsahuje žádné podpisy smluvních stran. Přesto, že byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2022 č. j. 9 C 2/2022-68, aby prokázala svá tvrzení ohledně dodržení kontraktačního procesu, tak jak byl popsán v návrhu – tj. že k uzavření smlouvy došlo na základě úkonu žalované učiněného na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně – v rámci uživatelského účtu žalované, který jí měl být zřízen po poskytnutí registračních údajů, tak k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy, ze kterých by soud mohl dovodit, že kontraktační proces byl skutečně takto dodržen. Nepředložila též důkaz k tomu, že by žalovaná v rámci akceptace nabídky vložila unikátní identifikační kód (namísto elektronického podpisu) zaslaný jí na telefonní číslo uvedené v rámci registrace, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, nemohlo být žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že listina označená jako smlouva o revolvingovém úvěru (s datem 16. 4. 2018) neobsahovala text smlouvy o úvěru, který by korespondoval s žalobkyní uvedenými žalobními tvrzeními, nezabýval se soud dále posuzováním toho, zda byla tato smlouva platně uzavřena, či nikoliv.

11. Nad rámec je potřeba uvést, že i kdyby žalobkyně prokázala, že smlouva byla platně uzavřena, nebylo by možné ji považovat za platnou, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jakýmkoliv způsobem ověřoval před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, respektive k této skutečnosti nepředložila žádné důkazy.

12. Dále musí soud konstatovat, že žalobě nebylo možné vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně neprokázala ani to, že její právní předchůdce žalované skutečně poskytl částku 36 169,39 Kč (respektive, že žalovaná tuto částku skutečně vyčerpala). Vzhledem k tomu, že smlouvu o revolvingovém úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze vycházet ani ze skutečností v ní uvedených, a to především z čísla bankovního účtu, které je zde uvedeno jako číslo bankovního účtu žalované. Jelikož žalobkyně nepředložila ani neoznačila žádné jiné důkazy, které by prokázaly, že se jedná o bankovní účet žalované, pak je nutno uzavřít, že nebylo prokázáno ani poskytnutí žalované částky. Soud proto s ohledem na vše zde uvedené dospěl k závěru, že žalobu je nutno v celém rozsahu zamítnout.

13. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř. přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na žalovanou částku. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

14. Přitom rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě vyhověno. Z ustanovení § 172 odst. 1 věta první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou (návrhem) uplatnil a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti„ prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o. s. ř.) Platební rozkaz (obdobně i elektronický platební rozkaz) je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C.H.Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně uvedených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a protože byly splněny i ostatní podmínky stanovené v § 172 a § 174a o. s. ř., vydal elektronický platební rozkaz, aniž se zabýval prokazováním tvrzených skutečností. Poté však, co byl elektronický platební rozkaz zrušen, soud věc projednal formou standardního sporného civilního soudního řízení, v rámci něhož provedl dokazování všemi důkazy, které žalobkyně označila, resp. předložila. Dokazováním se tedy soud zabýval až po zrušení elektronického platebního rozkazu. Pokud žalobkyně nenavrhla, resp. neoznačila všechny důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro vyhovění žalobnímu nároku, pak musí nést následky neunesení důkazního břemene, a to bez toho, aby byla o následcích své nečinnosti poučena, pokud se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu procesně úspěšná, a měla by tak právo na náhradu svých nákladů řízení, avšak žalované žádné náklady nevznikly.