9 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 6. 2020 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 527 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 220 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 8. 10. 2019 do 23. 3. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 920 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 31. 5. 2020. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen včasným odporem žalovaného. Žalovaný podaný odpor odůvodnil tím, že mu nebyla doručena předžalobní výzva.

3. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] k odporu žalovaného uvedla, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána na adresu žalovaného, která byla žalobkyni známa na základě údajů sdělených Ministerstvem dopravy (tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]). Jestliže se žalovaný přestěhoval, je jeho zákonnou povinností nahlásit změnu údajů registru silničních vozidel, a to do 10 dnů. Pokud tak žalovaný neučinil, dopustil se dle § 83 odst. 1 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb. přestupku. Stejná adresa pak byla žalobkyni známa i z pojistné smlouvy, kde je žalovaný označen jako provozovatel a pojistník. Proto má žalobkyně za to, že zaslala předžalobní upomínku žalovanému řádně a naplnila tak zákonnou podmínku stanovenou v § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a žalovaný s tímto postupem vyjádřil souhlas ve svém podání ze dne 12. 3. 2021. V tomto podání též žalovaný uvedl, že s ohledem na výpadek příjmů žádá soud o zvážení postupu podle § 150 o. s. ř., kdy by žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, popřípadě jí byla přiznána jen částečně.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný v podaném odporu rozporoval pouze skutečnost, že mu nebyla doručena předžalobní výzva, vzal soud zbývající tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě za nesporná. Především pak soud vzal za nesporná tvrzení ohledně skutečnosti, že byl žalovaný v předmětném období provozovatelem vozidla [registrační značka] a dále že k tomuto vozidlu nebylo v předmětném období sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb. a ohledně požadované výše příspěvku (tj. 11 220 Kč). Z předložených listinných důkazů pak bylo zjištěno, že na základě výpisu o pojištění vozidla [registrační značka] byla žalobkyni známa adresa žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Na tuto adresu pak byla žalovanému zaslána výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, dále upomínky a též předžalobní výzva ze dne [datum], která byla žalovanému dle údajů o sledování zásilek zaslána téhož dne.

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 11 220 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 10 920 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, když právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

7. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 2 480 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a za 1 úkon právní služby (vyjádření k odporu ze dne [datum]) se sazbou po 1 580 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 režijního paušálu po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 4 527 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že nevyhověl návrhu žalovaného, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, respektive, aby jí byla přiznána pouze částečně, když žalovaný sice uvedl, že má výpadek příjmů po několik měsíců, ale k tomuto svému tvrzení nepředložil žádné důkazy, ze kterých by soud mohl vycházet (např. výpis z bankovního účtu, uvedení současných příjmů a výdajů, apod.) a navíc toto tvrzení ani žádným způsobem nerozvedl. K možnosti uplatnění postupu podle § 150 o. s. ř. zákon předvídá existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, tyto by však musely být jasně a podrobně ze strany žalovaného popsány a musely by k nim být předloženy relevantní důkazy. Jedná se totiž o institut výjimečný, který lze použít pouze v opravdu odůvodněných případech, neboť se jedná o výjimku ze zákonné zásady, že úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů, které mu s tímto řízením vznikly. Pouhé stručné tvrzení žalovaného, že má několikaměsíční výpadek příjmů je proto nutné považovat v tomto případě za absolutně nedostatečné.