9 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem celku nemovitostí nacházejících se v obci [obec] část [územní celek] v [katastrální uzemí] a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba budova [adresa] objekt k bydlení, přičemž součástí nemovitých věcí je sklep a jejich příslušenství tvoří stodola, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 48 290 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem celku nemovitostí specifikovaných ve výroku I. s odůvodněním, že původně byl vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je dům [adresa] v [obec] a dne 5. 9. 2016 po třech letech vztahu se žalovanou uzavřel se žalovanou darovací smlouvu, kterou jí daroval podíl jedné ideální poloviny na těchto nemovitostech. Žalovaná se dopustila vůči žalobci úmyslného jednání zjevně porušujícího dobré mravy, a to nevěry a tímto jednáním mu ublížila, proto svůj dar odvolal pro nevděk. Žalobce učinil odvolání daru do jednoho roku ode dne, kdy se o jednání žalované dozvěděl. Žalobce vyzval žalovanou k souhlasnému prohlášení pro katastr nemovitostí, avšak žalovaná to odmítla podepsat a žalobce má proto naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když mu žalovaná odmítla poskytnout součinnost k provedení změny zápisu v katastru nemovitostí.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, když namítala, že důvody tvrzené žalobcem jsou smyšlené a nepravdivé. Vůči žalobci se nikdy nedopustila úmyslného ani hrubě nedbalostního jednání, jímž by mu ublížila tak, že by zjevně porušila dobré mravy. Primární a jedinou příčinou rozvratu partnerského vztahu bylo nevhodné chování žalobce k její osobě. Především však žalovaná namítla, že není zachován původní předmět daru, neboť původní stavba postavená na pozemku byla zcela odstraněna, čímž došlo k zániku původní věci a poté byla z hypotéky vybudována zcela nová stavba, která je nyní součástí pozemku. Ze spoluvlastnictví účastníků tedy v určité době zůstal fakticky pouze samotný pozemek a žalobce se tak domáhá určení vlastnického práva nikoli k totožnému předmětu, k němuž žalované daroval spoluvlastnický podíl.

3. Žalobce následně doplnil podáními ze dne 12. 1. 2022, 12. 2. 2023 a 3. 3. 2023, že není pravda, že původní stavba byla odstraněna. Proto nedošlo k zániku věci (původní stavby) v právním slova smyslu. Stavba na pozemku není stavbou nově vzniklou, nýbrž jde o původní stavbu, která byla stavebně upravena. K přístavbě a stavební úpravě domu [adresa] došlo na základě společného souhlasu vydaného [stát. instituce] dne 28. 4. 2016, když v té době byli vlastníky nemovitosti žalobce a jeho matka. Dne 6. 6. 2016 byla provedena demolice starých obvodových zdí a bezprostředně poté došlo k jejich opětovné výstavbě. Dne 14. 6. 2016 darovala žalobci jeho matka svou polovinu nemovitostí a dne 5. 9. 2016, kdy došlo k uzavření darovací smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, byla již budova (obvodové zdivo) opětovně vystavěna a nacházela se ve fázi hrubé stavby. K datu 19. 10. 2006 se nacházel předmětný dům v následujícím stupni rozestavěnosti, respektive byly dokončené následující práce: oplocení parcely, vstupní vrata na parcelu, výkopové práce, odvoz suti z výkopů, položení zemnícího pasu (hromosvodu), zhotovení základových pasů s armaturou, oprava původních základů, základ pod komín a sloup verandy, zdění a betonování sklepních zdí, prostupy ve sklepních zdech pro odvětrání, přivedení na parcelu a zhotovení odpadu, vody, plynu a elektřiny, položení drenáží se zásypem, rozvod pro odvětrání radonu, zásyp desky štěrkem, armování desky, betonování základové desky, penetrace a hydroizolace, postavení obvodového zdiva, sloupu, verandy a štítu, založení příček a komínu, armování věnce zdiva, betonování věnce, likvidace nebezpečného odpadu (pytle od cementu, igelity od zdiva atd.). K datu 26. 3. 2021 byl předmětný dům v takovém stupni rozestavěnosti, kdy k jeho dokončení chybělo udělat následující práce: svody okapů, obklady terasy a sloupu, dokončení koupelny (chybí vana a část obkladu), dopojení hromosvodu, nedodělané schody do sklepa a obklady ve sklepě, podlaha a stěny na půdě, nopová fólie okolo domu, venkovní osvětlení a terénní úpravy (schody u vstupních dveří, zámková dlažba atd.).

4. Další tvrzení žalobce a žalované se týkala důvodů pro odvolání daru, tj. tvrzené nevěry a jejích dopadů na žalobce, respektive důvodu rozpadu vztahu účastníků. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní závěry z toho vyplývající soud tato tvrzení blíže neuvádí.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce vyzval žalovanou k podpisu souhlasného prohlášení o určení jeho výhradního vlastnictví k předmětným nemovitostem a žalovaná je odmítla podepsat. Rovněž bylo nesporné, že na fotografiích založených na č.l. 79-86 je zachycen předmětný pozemek a na něm původní stavba, její postupná (částečná) demolice a výstavba nové stavby.

6. Darovací smlouvou z 5. 9. 2016 (č.l. 6) ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] (č.l. 12) bylo prokázáno, že žalobce daroval žalované podíl jedné ideální poloviny pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], když příslušenství nemovité věci tvoří stodola a součástí nemovité věci je sklep. Věcně právní účinky převodu vlastnictví na základě této darovací smlouvy nastaly dne 19. 10. 2016.

7. Dopisem ze dne 22. 3. 2021 (č.l. 9) ve spojení s dodejkou (č.l. 10) bylo prokázáno, že žalobce sdělil žalované, že z důvodu, že se proti němu jakožto dárci dopustila úmyslného jednání zjevně porušujícího dobré mravy, odvolává dar podle darovací smlouvy ze dne 5. 9. 2016 pro nevděk, přičemž za jednání obdarované považuje dárce její nevěru, o níž se dozvěděl v posledních měsících, kdy obdarovaná navázala milostný vztah s cizím mužem, který před veřejností nezůstal utajen. Tento dopis byl žalované doručen dne 26. 3. 2021.

8. Z dopisu ze dne 1. 4. 2021 (č.l. 28) bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že považuje důvody specifikované v odvolání daru pro nevděk za smyšlené a nepravdivé.

9. Ze snímku fotografie vytvořené dne 22. 10. 2016 (č.l. 146) bylo zjištěno, že na fotografii je zachycena předmětná stavba ve fázi hrubé stavby, kdy jsou vidět obvodové zdi bez výplní otvorů a bez dokončeného krovu. Z fotografie pořízené 6. 11. 2016 (příloha žalované) je patrné, že na fotografii je zachycena hrubá stavba bez výplní oken a dveří s krovem a bez střešní krytiny.

10. Ze snímku internetové stránky seznam/mapy z roku 2022 ve spojení s fotografiemi na č.l. 79-86 bylo zjištěno, že tento snímek zachycuje stavbu předmětného rodinného domu s dokončenými zdmi, omítkou, okny, dveřmi, střechou a okapy.

11. Listinou nazvanou„ Společný souhlas“ [stát. instituce] ze dne 28. 4. 2016 (č.l. 108) bylo prokázáno, že [stát. instituce] jako stavební úřad vydal účastníkům uvedeného dne společný souhlas se stavbou„ přístavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] na parcele st. p. [číslo] v [katastrální uzemí]“ Souhlas je opatřen doložkou nabytí právních účinků dnem 28. 4. 2016. Dále je v tomto opatření uvedeno mimo jiné, že původní rodinný dům bude zbourán kromě stávající základové desky, kde bude po rozšíření základů postavený nový rodinný dům o půdorysném rozměru 9,60 x 12,20 metrů, střecha rodinného domu bude valbová. Konstrukce krovu bude zhotovena z příhradových vazníků a střešní krytina bude z betonových tašek. Vytápění rodinného domu bude plynovým kotlem. Vstup do rodinného domu bude ze západní strany pozemku, odtud dveřmi bude přístup do zádveří, z kterého bude přístupná technická místnost a vstup do chodby. Z chodby bude přístup do koupelny, WC, dvou dětských pokojů a obývacího pokoje s jídelnou. Z obývacího pokoje bude přístup do samostatně oddělené kuchyně a ložnice. Z chodby bude přístup balkonovými dveřmi a venkovními schody na terasu. Rodinný dům je částečně podsklepen a sklep je přístupný z chodby. Stavba bude dokončena do 31. 4. 2018.

12. Z fotografií založených na č.l. 79-86 bylo zjištěno, že původní stavba na předmětném pozemku byla zdemolována tak, že zůstala pouze zčásti zachovalá základová deska a vstup do podzemního sklepa a následně na pozemku probíhala výstavba nové stavby.

13. Z provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu: Žalobce byl k datu 5. 9. 2016 výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí byl původně starý dům [adresa], který byl následně zbořen, takže z původní stavby zůstala jen zčásti zachovaná základová deska a podzemní sklep a následně bylo započato s výstavbou nového rodinného domu na tomto pozemku. Žalobce daroval v průběhu provádění stavby ideální polovinu tohoto pozemku žalované, přičemž v okamžiku darování (tj. k datu 19. 10. 2016, kdy nastaly právní účinky převodu vlastnického práva na žalovanou podle darovací smlouvy z 5. 9. 2016) byla na pozemku vybudovaná hrubá stavba nového rodinného domu a to v takovém stupni rozestavěnosti, kdy bylo postaveno obvodové zdivo, sloupy verandy a štítu, byly založeny příčky a komín a byl armován a betonován věnec, a kromě toho bylo dále realizováno: oplocení parcely, vstupní vrata na parcelu, výkopové práce, odvoz suti z výkopů, položení zemnícího pasu (hromosvodu), zhotovení základových pasů s armaturou, oprava původních základů, základ pod komín a sloup verandy, zdění a betonovaní sklepních zdí, prostupy ve sklepních zdech pro odvětraní, přivedení na parcelu a zhotovení odpadu, vody, plynu a elektřiny, položení drenáží se zásypem, rozvod pro odvětraní radonu, zásyp desky štěrkem, armování desky, betonovaní základové desky, penetrace a hydroizolace. Žalobce odstoupil od darovací smlouvy dopisem (výzvou k vrácení daru) ze dne 22. 3. 2021, který došel do dispozice žalované dne 26. 3. 2021. V mezidobí od nabytí vlastnického práva žalovanou na základě darování (19. 10. 2016) do odstoupení od darovací smlouvy (26. 3. 2021) byla na darovaném pozemku dále prováděna stavba nového rodinného domu podle„ Společného souhlasu [stát. instituce] se stavbou„ přístavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] na st. p. [číslo] ze dne 28. 4. 2016“ a k datu 26. 3. 2021 (tj. k datu účinnosti odstoupení od darovací smlouvy) byla novostavba rodinného domu téměř dokončena, jak je patrné ze snímku„ seznam/mapy“, když k tomuto datu chybělo k úplnému dokončení stavby provést (dle tvrzení žalobce) jen svody okapů, obklady terasy a sloupu, dokončení koupelny (chybí vana a část obkladu), dopojení hromosvodu, nedodělané schody do sklepa a obklady ve sklepě, podlaha a stěny na půdě, nopová folie okolo domu, venkovní osvětlení a terénní úpravy.

14. Podle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) platí, že Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

15. Už jen ze skutkových tvrzení žalobce ohledně stupně rozestavěnosti předmětného domu k datu darování a k datu odstoupení od darovací smlouvy uvedených v jeho podání ze dne 3. 3. 2023, která žalovanou nejsou zpochybňována a jsou doložena fotografiemi, je zřejmé, a soud má za prokázáno, že k datu nastoupení právních účinků darování byla součástí pozemku pouze hrubá stavba bez střešní krytiny a s nedokončeným krovem, kdežto v okamžiku odvolání daru již byla součástí pozemku téměř zcela dokončená stavba nového domu. Z toho vyplývá, že v mezidobí od darování do odvolání daru byl pozemek podstatným způsobem zhodnocen, když došlo k téměř úplnému dokončení rozestavěné stavby, tj. novostavby rodinného domu. Skutečnost, že v darovací smlouvě bylo uvedeno, že předmětem převodu je spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit, neboť rozhodující je zjištění, že v okamžiku darování nebyla součástí pozemku„ budova [adresa]“ jakožto existující (dokončený) dům, nýbrž jen hrubá stavba, tedy nedokončená stavba rodinného domu, která byla provedena pouze v takovém stupni rozestavěnosti, jak popsal sám žalobce a jak je zachyceno na fotografiích, kdy dokončeny byly jen obvodové zdi, přičemž stavba neměla ani střešní krytinu, ani nebyl zcela dokončen krov a nebyly ani vystavěny ani vnitřní příčky (jak plyne z tvrzení žalobce, že k datu 19. 10. 2016 byly„ založeny“ vnitřní příčky).

16. Je proto nepodstatné, že bylo též prokázáno, že došlo k zániku původní stavby na pozemku, (neboť původní stavba byla zbourána tak, že zůstala pouze základová deska, čili nezůstaly stát ani obvodové zdi ani nebylo patrné dispoziční uspořádání prvního nadzemního podlaží) a následně došlo k postavení nové stavby.

17. K závěru o podstatném zhodnocení pozemku soud přistoupil, aniž by bylo nezbytné zjišťovat (např. znalecky) hodnotu pozemku v obou rozhodných časových okamžicích, neboť je skutečností obecně známou, že hodnota rozestavěné stavby a stavby dokončené, resp. hodnota pozemku, jehož součástí je pouze hrubá stavba bez vnitřních příček, střešní krytiny a s nedokončeným krovem na straně jedné a hodnota pozemku s téměř zcela dokončenou stavbou na straně druhé, je diametrálně odlišná. Soud rovněž dovodil, že povaha pozemku se v mezičase v důsledku proběhlé výstavby změnila, neboť v době darování se jednalo o pozemek, jehož součástí byla ve skutečnosti jen rozestavěná stavba, která nebyla způsobilá k užívání, kdežto v době odvolání daru byla součástí pozemku stavba rodinného domu, tedy jednalo se o pozemek, jehož součástí byla téměř zcela dokončená novostavba domu, která byla již nepochybně způsobilá k užívání k účelům bydlení. Na základě toho je nutno uzavřít, že totožnost předmětu daru není zachována.

18. Vzhledem k tomuto zjištění a za situace, kdy žalobce setrval na žalobním petitu, se soud dále nezabýval splněním podmínek pro odvolání daru a důkazy navržené k prokázání těchto podmínek neprováděl.

19. Z § 2072 o.z. vyplývá, že obdarovaný má v případě, že již dar obdržel, vydat celý dar, a není-li to možné, pak je povinen zaplatit dárci jeho cenu obvyklou. O situaci, kdy není možné vydání daru, jde právě v posuzovaném případě, kdy předmětem daru byl pozemek a kdy v mezidobí došlo k jeho zásadnímu zhodnocení a změnila se jeho povaha. Totožnost daru tedy nebyla zachována a proto již vydání původního pozemku není možné. Žalovaná jako obdarovaná by tak byla (pokud by byly splněny podmínky pro vrácení daru) povinna k zaplacení obvyklé ceny, kterou měl pozemek v době darování, ovšem vzhledem k tomu, že žalobce setrval na žalobě na určení, že je vlastníkem celé nemovitosti, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalované jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 31 000 Kč za 10 úkonů právní služby (převzetí věci, písemné podání ze dne 22. 12. 2021, ze dne 28. 3. 2022, ze dne 24. 2. 2023 a ze dne 31. 3. 2023, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 23. 2. 2023 a dne 30. 3. 2023 a účast u ústních jednání konaných ve dnech 29. 3. 2022, 26. 1. 2023 a 5. 4. 2023) se sazbou po 3 100 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhrada za čas promeškaný účastí na prvním setkání s mediátorem ve výši 1 550 Kč podle § 14 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 10 úkonů právní služby ve výši 10 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále jízdné ve výši 2 759 Kč za tři cesty z [obec] do [obec] a zpět (k jednání konanému dne 29. 3. 2022 – 374 Kč, 26. 1. 2023 – 427 Kč a 5. 4. 2023 – 427 Kč) a za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět (k prvnímu setkání s mediátorem dne 29. 11. 2022 – 1 531 Kč) osobním automobilem Škoda Kodiaq [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,5 l motorové nafty na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 378 km (56 km jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět a 210 km jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět), náhrada za ztrátu času k jednáním ve výši 14 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu (2 půlhodiny za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět a 8 půlhodin ze cestu z [obec] do [obec] a zpět), hotové výdaje za odměnu mediátora při prvním setkání s mediátorem ve výši 200 Kč a 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalované po zaokrouhlení činí 48 290 Kč Tyto náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalované nebyla přiznána odměna za písemné podání ze dne 15. 3. 2023, když v tomto podání žalovaná uváděla pouze skutečnosti, které mohla uvést již v podání ze dne 24. 2. 2023, za které jí byla odměna přiznána. Dále je nutno podotknout, že při stanovení výše jízdného soud vycházel ze sazby náhrady za použití vozidla a ceny pohonných hmot dle vyhlášky účinné vždy v době vykonání konkrétní jízdy.