9 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastníků

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům zapsaným v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] jako parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí].

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu 24 930,50 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

V. ZMĚNĚNO USNESENÍM KRAJSKÉHO SOUDU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ČJ. 5 Co 537/2022-145 ZE DNE 19. 7. 2022

VI. ZMĚNĚNO USNESENÍM KRAJSKÉHO SOUDU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ČJ. 5 Co 537/2022-145 ZE DNE 19. 7. 2022 1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemkům specifikovaným ve výroku I. a navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány pozemky parc. [číslo] neboť ty jsou v blízkosti ostatních pozemků v jejím výlučném vlastnictví a zbývající pozemky aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky uvedených pozemků každý podílem ve výši jedné ideální poloviny k celku a žalobkyně ve spoluvlastnictví setrvat nechce. O zrušení spoluvlastnictví a vypořádání se však účastníci nedohodli.

2. Žalovaný potvrdil, že vede se žalobkyní delší dobu jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak dohody mezi nimi dosaženo nebylo. Návrh žalobkyně ji zvýhodňuje a žalovaného poškozuje, neboť některý z pozemků může být do budoucna místem zástavby. Žalovaný navrhl, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno tak, že do jeho výlučného vlastnictví budou přikázány celé pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že ostatní pozemky by byly přikázány do vlastnictví žalobkyně. Jako možné řešení by akceptoval též rozdělení každé parcely na polovinu geometrickým plánem.

3. Z korespondence založené na č.l. 6 a 17-22 bylo zjištěno, že spolu účastníci jednali o možnosti zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, avšak neshodli se na způsobu vypořádání.

4. Ze seznamu nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] bylo prokázáno, že předmětné pozemky jsou ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž každému účastníku svědčí vlastnický podíl o výši jedné ideální poloviny ke každému pozemku.

5. Ze seznamu nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

6. Z katastrální mapky (č.l. 16) ve spojení s mapou na č.l. 50 a 51 bylo zjištěno umístění jednotlivých pozemků, které jsou předmětem spoluvlastnictví a dále i umístění pozemků ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Z těchto podkladů vyplývá, že pozemek parc. [číslo] těsně sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a rovněž je v blízkosti dalších pozemků ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] parc. [číslo].

7. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích oddíl [anonymizováno] vložka [číslo] (č.l. 41) ve spojení s výstupem z evidence zemědělského podnikatele (č.l. 42) bylo zjištěno, že žalobkyně je podnikatelem, a jejím předmětem podnikání je mimo jiné provozování zemědělské výroby a že na webu Ministerstva zemědělství www.eagri.cz je vedena v evidenci zemědělských podnikatelů.

8. Znaleckým posudkem soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] č. 4274/129/21 ze dne 22. 11. 2021 ve spojení s dalším znaleckým posudkem této znalkyně č. 4323/36/22 ze dne 28. 2. 2022 bylo prokázáno, že obvyklá cena pozemků činí celkem 787 325 Kč, přičemž ze znaleckého posudku ze dne 22. 11. 2021 vyplývá i výše obvyklé ceny každého jednotlivého pozemku. Pozemky jsou zemědělské. Podle územního plánu [územní celek] je pozemek parc. [číslo] v budoucnosti určen k zástavbě rodinnými domy. Jinak však nelze určit, zda se pozemky výhledově stanou stavebními. V posudku z 28. 2. 2022 znalkyně na základě zjištění, že minimální šířka pro účelnou obdělávatelnost každého pozemku je 24 m, došla k odbornému závěru, že žádný z předmětných pozemků není dělitelný s ohledem na účelnou obdělávatelnost.

9. Žalovaný u ústního jednání dne 20. 1. 2022 požadoval vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením každého pozemku a na tomto svém návrhu setrval i po závěrech znalkyně obsažených ve znaleckém posudku z 28. 2. 2022. V závěrečném návrhu pak žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

10. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1141 odst. 1 o. z. platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.

12. Podle § 1143 o. z. platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 o. z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci.

14. Podle § 1142 odst. 2 o. z. platí, že zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

15. Podle § 1147 o. z. platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pokud jde o listinné důkazy, soud nemá důvod pochybovat o jejich pravosti či obsahu, když účastníci v tomto směru ničeho nenamítali. Znalecké posudky ing. [celé jméno znalkyně] mají všechny formální náležitosti, jsou úplné ve vztahu k zadání, závěry posudků jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu, přičemž znalkyně přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se měla vypořádat. Závěry posudků nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy.

17. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkové a právní závěry: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Žádný z účastníků nechce setrvávat ve spoluvlastnictví, avšak o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nedohodli. Proto bylo na místě spoluvlastnictví zrušit. Pokud žalovaný uvedl v závěrečném návrhu, že navrhuje zamítnutí žaloby, pak ale do koncentrace řízení netvrdil ničeho o tom, že by požadoval podílové spoluvlastnictví zachovat, ani netvrdil žádné důvody či skutečnosti svědčící pro zamítnutí žaloby na zrušení podílového spoluvlastnictví. Pokud jde o způsob vypořádání, soud vyšel z toho, že bylo zjištěno, že žádný z pozemků, které tvoří předmět spoluvlastnictví, nelze reálně rozdělit, neboť pozemky vzniklé rozdělením by nebylo možno účelně obhospodařovat. K argumentům žalovaného, že pozemky jsou obhospodařovávané [název] [obec] v tzv. půdních blocích, v nichž se nacházejí i jiné úzké pozemky, na které se také nevejde zemědělská technika, což však právě vzhledem ke sdružení pozemků do půdních bloků nebrání v hospodaření, je třeba uvést, že k tomuto nelze přihlížet, neboť takovýto náhled by byl v rozporu se samotným principem posuzování možnosti účelného obdělávání nově vzniklých pozemků. Účelnou obdělávatelnost je totiž třeba posuzovat u každého z nově vytvořených pozemků zvlášť a pouze tehdy, pokud je takovéto obdělávání možné, by bylo možno původní zemědělský pozemek reálně rozdělit. Navíc v případě reálného rozdělení zemědělského pozemku na dva samostatné pozemky by tyto v daném případě byly ve vlastnictví dvou samostatných vlastníků a bez dohody mezi nimi by nebylo možné ani uvažovat o jakémkoliv společném užívání těchto pozemků. Avšak takovouto dohodu samostatných vlastníků dvou různých pozemků nelze v soudním řízení předjímat. Tvrzení žalovaného o tom, že v současné době předmětné pozemky užívá [název ] [obec] vcelku spolu s jinými pozemky, je proto irelevantní.

18. Jelikož tedy soud uzavřel, že předmětné pozemky nelze reálně rozdělit na dvě stejné poloviny, vypořádal soud podílové spoluvlastnictví tak, že žalobkyni přikázal do výlučného vlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] což považuje za účelné řešení, když pozemky [číslo] a [číslo] jsou v blízkosti jiných pozemků v jejím vlastnictví a když předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné právě zemědělské hospodaření. Ostatní pozemky pak soud přikázal žalovanému, přičemž při tomto způsobu vypořádání získal každý z účastníků takovou majetkovou hodnotu – s ohledem na zjištěnou obvyklou cenu pozemků, která se nejvíce přibližuje polovině hodnoty všech pozemků jakožto celého předmětu spoluvlastnictví. Žalovaný tak získal pozemky v hodnotě celkem 418 593 Kč a žalobkyně získala pozemky v hodnotě celkem 368 732 Kč. Z toho vyplývá, že žalovaný musí na vyrovnání vypořádacího podílu žalobkyni zaplatit 24 930,50 Kč ( (787325) - 368732 24930). Lhůta k zaplacení vypořádacího podílu byla žalovanému stanovena v délce 30 dnů, přičemž soud tuto dobu považuje za dostatečnou ke splnění povinnosti s ohledem na výši vypořádacího podílu.

19. ZMĚNĚNO USNESENÍM KRAJSKÉHO SOUDU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ČJ. 5 Co 537/2022-145 ZE DNE 19. 7. 2022 20. ZMĚNĚNO USNESENÍM KRAJSKÉHO SOUDU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ČJ. 5 Co 537/2022-145 ZE DNE 19. 7. 2022