9 C 27/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Průšové a přísedících Jiřiny Pospíšilové a Matěje Šarköziho ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne 4. 12. 2019 je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 26 328 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Písku náklady dokazování ve výši 4 711,05 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 1. 2020 domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru daná mu žalobkyní dne 4. 12. 2019 je neplatná. V podané žalobě žalobce uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2015 je u žalobkyně zaměstnán jako operátor výroby, přičemž žalovaná mu dne 4. 12. 2019 dala výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to z důvodu, že podle posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 4. 12. 2019 žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin nesouvisejících s výkonem práce. Tuto výpověď žalobce dne 4. 12. 2019 odmítl převzít, tudíž se téhož dne považuje za doručenou. Žalobce se však domnívá, že tato výpověď je neplatná, když předmětný zdravotní posudek lékař neodůvodnil a nejsou zde bližší údaje ohledně zjištěného zdravotního stavu. Zdravotní posudek navíc trpí formálními vadami a navíc zde není řádně specifikován předmětný lékařský posudek, podle kterého je nezpůsobilost dovozována, když zde není uvedeno jméno zpracovatele posudku, případně jiná bližší specifikace posudku. Žalobce proti tomuto posudku podal námitky, o těch však dosud nebylo rozhodnuto. Podle lékařských posudků ze dne 6. 3. 2019 [číslo] ze dne 4. 9. 2019 [číslo] vyhotovených [nemocnice] a. s. byl žalobce uznán jako postižený nemocí z povolání, a to nemocí Profesionální astma bronchiale a Epikondylitis lateralis pravo. Z těchto posudků je tedy zřejmé, že žalobce je stižen nemocí z povolání a jeho zdravotní nezpůsobilost k práci má původ v nemoci z povolání a žalovanou uvedený výpovědní důvod je nesprávný, v důsledku čehož je výpověď z pracovního poměru daná mu žalovanou neplatná. Přesto, že se žalobce pokoušel vyřešit neplatnost výpovědi dohodou, žalovaná odmítla výpověď odvolat, a proto se určení její neplatnosti žalobce domáhá soudní cestou.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Trvala na svém stanovisku, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávané práci z obecných příčin, které neměly souvislost s výkonem práce. Dále uvedla, že žalobce měl dne 27. 6. 2018 nařízenou mimořádnou lékařskou prohlídku, jejímž závěrem bylo, že není dlouhodobě schopen výkonu práce z obecných příčin. Žalobce proti tomuto závěru podal námitky, kterým bylo vyhověno, neboť byl ke dni 28. 6. 2018 (se zpětnou účinností ke dni 27. 6. 2018 – tj. ke dni mimořádné lékařské prohlídky) uznán dočasně práce neschopným a vzhledem k tomu, že pracovní neschopnost žalobce trvala až do 3. 9. 2019, neměla žalovaná možnost ověřit jeho zdravotní způsobilost k výkonu práce. Jestliže ke zjištění nemocí mělo dojít dne 7. 11. 2018 respektive dne 30. 1. 2019, pak je to v době 5 respektive 7 měsíců po uznání dočasné pracovní neschopnosti a během této doby nebyl žalobce vystaven vlivům na pracovišti. Proto žalovaná považuje jednání žalobce za účelové, když si žalobce byl vědom, že pozbyl způsobilost k práci z obecných příčin, nechal se uznat dočasně práce neschopným (se zpětnou účinností ke dni prohlídky), aby mu nemohla být dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Navíc žalobce posudky o nemocech z povolání předložil poskytovateli pracovnělékařských služeb až při mimořádné prohlídce dne 4. 12. 2019 a při ukončení pracovní neschopnosti nesdělil žalované ani poskytovateli pracovnělékařských služeb, že u něj obě nemoci z povolání trvají. Při mimořádné prohlídce konané dne 4. 12. 2019 (tj. následující den po ukončení dočasné pracovní neschopnosti žalobce) dospěl poskytovatel pracovnělékařských služeb žalované ke stejnému závěru jako při prohlídce dne 27. 6. 2018 – tj. že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin. Proto žalovaná neměla jinou možnost, než se žalobcem rozvázat pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, když je v tomto případě odkázána právě na stanovisko poskytovatele pracovnělékařských služeb a nemůže jinak zjistit zdravotní způsobilost zaměstnance. Žalobce dne 4. 12. 2019 odmítl výpověď převzít, proto mu byla téhož dne doručena fikcí. Žalobci též bylo sděleno, že mu až do skončení výpovědní lhůty nebude přidělována práce a že nemusí docházet na pracoviště. Dne 4. 2. 2020 byl žalobce opět uznán dočasně práce neschopným, přičemž tato pracovní neschopnost byla ze strany praktického lékaře žalobce ukončena ke dni 31. 3. 2020. Následně žalovaná obdržela od OSSZ v [obec] oznámení, že žalobce byl dne 14. 2. 2020 uznán invalidním pro invaliditu I. stupně a že dočasná pracovní neschopnost měla skončit nejpozději ke dni 15. 3. 2020. Žalovaná se domnívá, že žalobce byl uznán invalidním právě ze zdravotních příčin, které neměly žádnou souvislost s jím vykonávanou prací. Žalovaná se na základě všech uvedených skutečností domnívá, že jednání žalobce je účelové, a proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Pracovní smlouvou ze dne 1. 10. 2015 (č. l. 5) bylo prokázáno, že žalobce byl u žalované zaměstnán v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou na pracovní pozici operátor výroby.

4. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 4. 12. 2019 (č. l. 6) bylo zjištěno, že žalovaná dala žalobci dne 4. 12. 2019 výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, a to na základě skutečnosti, že jí byl předložen posudek o zdravotní způsobilosti vydaný dne 4. 12. 2019 poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ze kterého vyplývá, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin nesouvisejících s výkonem práce. Výpovědní lhůta byla stanovena v délce 2 měsíce. Dle záznamu na této výpovědi odmítl žalobce výpověď dne 4. 12. 2019 převzít a podepsat.

5. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 16. 12. 2019 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobce žalované sdělil, že výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou, neboť je zde chybný výpovědní důvod, s výpovědí tedy nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání v souladu s § 69 odst. 1 zákoníku práce.

6. Z další korespondence vedené mezi zástupcem žalobce a [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalované (č. l. 9-12) bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalované, že považuje výpověď z pracovního poměru za neplatnou, neboť nepozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin, ale v důsledku uznané nemoci z povolání, posudek [titul] [příjmení] považuje za vadný a sdělil, že proti tomuto podal námitky. Žalobce navrhl smírné řešení věci s tím, aby žalovaná vzala podanou výpověď zpět a dala mu novou výpověď, kde bude jako výpovědní důvod uvedena nemoc z povolání. Žalobce též zaslal žalované posudky [nemocnice] a. s., na základě kterých mu byla uznána nemoc z povolání. Žalovaná sdělila, že trvá na svém stanovisku, že se řídila posudkem [titul] [příjmení] ze dne 4. 12. 2019, dle kterého pozbyl žalobce zdravotní způsobilost k výkonu práce z obecných příčin.

7. Z posudku [titul] [příjmení] (poskytovatele pracovnělékařských služeb žalované) ze dne 27. 6. 2018 (čl. 35) bylo zjištěno, že žalobce absolvoval dne 27. 6. 2019 mimořádnou prohlídku za účelem posouzení jeho způsobilosti k výkonu práce jako operátora montáže, na pracovišti hala montáže. Posudkový závěr zněl tak, že žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce z obecných příčin nesouvisejících s výkonem práce, tj. dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti nebylo důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání, či ohrožení nemocí z povolání. Posudkový závěr nebyl žádným způsobem odůvodněn.

8. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 28. 6. 2018 [číslo] (čl. 36) bylo zjištěno, že žalobce byl od 27. 6. 2018 do 3. 12. 2019 uznán dočasně práce neschopným.

9. Z oznámení o vyhovění návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne 25. 7. 2018 (čl. 41) bylo zjištěno, že [titul] [příjmení] zrušil posudek ze dne 27. 6. 2018, proti kterému žalobce podal v zákonné lhůtě návrh na přezkoumání, z důvodu, že žalobce byl ke dni provedení mimořádné zdravotní prohlídky později uznán dočasně práce neschopným a "jsou zde tedy důvody pro zrušení posudku".

10. Z posudku [titul] [příjmení] ze dne 4. 12. 2019 (čl. 6) bylo zjištěno, že žalobce absolvoval dne 4. 12. 2019 mimořádnou prohlídku za účelem posouzení jeho způsobilosti k výkonu práce jako operátora výroby, na pracovišti obrábění. Posudkovým závěrem bylo, že žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce z obecných příčin nesouvisejících s výkonem práce, tj. dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti nebylo důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání, či ohrožením nemocí z povolání. Posudkový závěr nebyl žádným způsobem odůvodněn, když v posudku není uvedeno, na základě jakých skutečností k němu [titul] [příjmení] dospěl. Dle záznamu vyznačeného na tomto posudku si jej žalobce dne 4. 12. 2019 odmítl převzít a podepsat.

11. Ze zdravotního záznamu [titul] [příjmení] ze dne 4. 12. 2019 (čl. 34) bylo zjištěno, že při mimořádné prohlídce žalobce dospěl [titul] [příjmení] k závěru, že žalobce je zdravotně nezpůsobilý pro výše uvedené pracovní zařazení (přičemž však ve zdravotním záznamu není uvedeno žádné pracovní zařazení), a to v souladu s výsledkem prohlídky ze dne 27. 6. 2018, tedy zdravotně nezpůsobilý pro výše uvedené pracovní zařazení z obecných příčin, protože nemoc z povolání hlášena 6. 3. 2019 se zjištěním nemoci z povolání dne 30. 1. 2019 pro astma a pro nemoc z povolání epicondylitida lat. vpravo zjištění nemoci z povolání dne 7. 11. 2019 hlášení 4. 9. 2019.

12. Z návrhu na přezkoumání posudku o zdravotní způsobilost k práci ze dne 16. 12. 2019 (čl. 20, 21) bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval [titul] [příjmení] k přezkoumání posudku ze dne 4. 12. 2019, když nesouhlasil s tím, že by pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin, a to s ohledem na obsah posudků [nemocnice] a. s. [číslo] [číslo] kterými byl uznán dlouhodobě práce neschopným z důvodu nemoci z povolání.

13. Lékařským posudkem [nemocnice] a. s. ze dne 6. 3. 2019 [číslo] zpracovaným [titul] [příjmení] a potvrzeným [titul] [příjmení] (čl. 9) bylo zjištěno, že u žalobce byla uznána nemoc z povolání – Profesionální astma bronchiale, a to s tím, že ke vzniku této nemoci z povolání u žalobce došlo při výkonu práce operátor výroby, slévárna. Jako datum zjištění nemoci z povolání je zde uvedeno 30. 1. 2019. Posudkový závěr byl odůvodněn tím, že„ na základě posouzení zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a na základě ověření podmínek vzniku onemocnění bylo zjištěno, že jsou splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání podle přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.“.

14. Lékařským posudkem [nemocnice] a. s. ze dne 4. 9. 2019 [číslo] zpracovaným [titul] [příjmení] a potvrzeným [titul] [příjmení] (čl. 8) bylo prokázáno, že u žalobce byla uznána nemoc z povolání – Epikondylitis lateralis vpravo, a to s tím, že ke vzniku této nemoci z povolání u žalobce došlo při výkonu práce operátor výroby, slévárna. Jako datum zjištění nemoci z povolání je zde uvedeno 7. 11. 2018. Posudkový závěr byl odůvodněn tím, že„ na základě posouzení zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a na základě ověření podmínek vzniku onemocnění bylo zjištěno, že jsou splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání podle přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.“.

15. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 14. 4. 2020 (čl. 37) bylo zjištěno, že žalobce byl 14. 2. 2020 uznán invalidním pro invaliditu prvního stupně a dočasná pracovní neschopnost měla být ukončena dnem 15. 3. 2020 (30. den po uznání invalidity - § 59 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.).

16. Posudkem [stát. instituce] o invaliditě (č. l. 46) bylo prokázáno, že při zpracování tohoto posudku bylo vycházeno ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře ([titul] [příjmení]) a dále z nálezů odborných lékařů. Na základě zjištění učiněných ze zdravotnické dokumentace a lékařských zpráv byly u žalobce zjištěny též rad. epikondylitida bil. – poz. scintigrafie, uznáno jako nemoc z povolání vpravo a profesionální astma bronchiale, bez ventilační poruchy, bez inhal. medikace. V důsledku těchto zjištění byla u žalobce zjištěna invalidita I. stupně, kdy tato je způsobena především oboustrannou radiální epikondylitidou. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven na 35 %, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobce též trpí asthma bronchiale. Den vzniku invalidity byl stanoven k 28. 1. 2020, a to s ohledem na skutečnost, že tento den bylo u žalobce provedeno ortopedické vyšetření.

17. Znaleckým posudkem ze dne 14. 5. 2021 [číslo] zpracovaným [titul] [celé jméno znalce], CSc., [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, dále odvětví hygiena se zvláštní specializací hygiena práce a dále odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání (dále jen„ znalecký posudek“) bylo prokázáno, že ke dni 4. 12. 2019 (tj. ke dni podání výpovědi z pracovního poměru) byl žalobce dlouhodobě nezpůsobilý k výkonu práce, kterou u žalované dosud vykonával, a to ze zdravotních důvodů. Tato dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost existovala u žalobce ke dni 4. 12. 2019 pro nemoci z povolání, které u něj byly zjištěny a uznány. Ohledně nemoci z povolání epikondylitis lateralis vpravo znalec uvedl, že nelze zjistit, kdy přesně tato nemoc u žalobce vznikla, rozhodné však je, kdy byla u žalobce zjištěna, což bylo dne 7. 11. 2018 – tj. v době, kdy byl žalobce zaměstnán u žalované. Nelze též usuzovat na to, že by tato nemoc u žalobce vznikla před datem 1. 10. 2015 (tj. před uzavřením pracovní smlouvy), když zde nejsou důvody (natož důkazy) pro takový závěr. Ohledně vzniku této nemoci z povolání nelze vyloučit i určitý spolupodíl obecných příčin na vzniku a rozvoji tohoto onemocnění žalobce (např. genetické dispozice, mimopracovní zátěž atd.), tato skutečnost je však bezvýznamná, když je rozhodující, že žalobce v době rozhodné pro vznik této nemoci z povolání pracoval u žalované za podmínek, z nichž toto onemocnění vzniká. Je nepochybné, že práce vykonávaná žalobcem u žalované se podílela na vzniku a rozvoji této nemoci z povolání podstatnou, významnou, značnou a důležitou měrou. Ohledně nemoci z povolání profesionální astma bronchiale je jisté, že tato nemoc byla u žalobce zjištěna ke dni 3. 1. 2019 – tedy v době, kdy byl žalobce zaměstnán u žalované. Znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel z obsahu spisu, přičemž dokumentaci, jež je součástí spisu, shledal jako dostatečnou k nalezení odpovědí na otázky, které mu byly soudem položeny, a zdůraznil, že pro zpracování znaleckého posudku a zodpovězení otázek položených mu soudem není účelné vyšetřit žalobce, neboť při takovém vyšetření by nemohly být zjištěny skutečnosti, které by mohly ovlivnit jeho znalecké závěry, jež znalecký posudek obsahuje. V souvislosti se zpracováním znaleckého posudku odkázal znalec na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2003 sp. zn. 21 Cdo 2308/2002, podle kterého pro rozhodování o uznání nemoci z povolání není podstatné, zda posuzovaná nemoc prokazatelně vznikla při určité práci, nýbrž jen to, zda posuzovaný vykonával práci, která svým charakterem odpovídala podmínkám vzniku nemoci z povolání uvedeným v platném seznamu nemocí z povolání. Není potřeba dokazovat, že práce předmětnou nemoc skutečně způsobila (a zabývat se otázkou pravděpodobnosti takové skutečnosti). Důležité je jen prokázat, že nemoc při uvedené práci vzniknout mohla (pakliže jde o práci odpovídající svým charakterem práci uvedené v seznamu nemocí z povolání). Na základě obsahu spisu pak znalec dospěl k následujícím závěrům: 1) žalobce pozbyl dlouhodobě (resp. trvale) zdravotní způsobilost k výkonu práce operátora výroby v žalované organizaci pro obě nemoci z povolání, které u něj byly zjištěny a ohlášeny, tedy jak pro profesionální astma bronchiale, tak i pro epikondylitis lateralis vpravo. Každá z těchto dvou nemocí z povolání by jej sama o sobě (i kdyby žádnou jinou nemocí netrpěl) vyřazovala doživotně z možnosti vykonávat to povolání (tu práci), při kterém u něj tyto nemoci z povolání vznikly, 2) v dodané zdravotnické dokumentaci žalobce nezjistil zápis o žádném obecném onemocnění, které by bylo takového charakteru a stupně závažnosti, že by žalobce vyřazovalo z možnosti vykonávat jeho práci v žalované organizaci. Také [titul] [jméno] [příjmení] žádné takové obecné onemocnění u žalobce nezmínil. Když [stát. instituce] posuzovala dne 14. 2. 2020 invaliditu žalobce, měla k dispozici úplné údaje o jeho zdravotním stavu…. Ani [stát. instituce] v těchto obsáhlých zdravotnických materiálech nezjistila u žalobce žádné obecné onemocnění, které by mohlo být příčinou jeho dlouhodobé nebo trvalé zdravotní nezpůsobilosti k výkonu práce, kterou žalobce vykonával v žalované organizaci.

18. Závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [titul], [příjmení] uvedené v jeho znaleckém posudku jsou náležitě odůvodněny, znalec splnil znalecký úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, a přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat. Z posudku je zřejmé, ze kterých zjištění a podkladů znalec vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Pokud měl znalec k dispozici posudek o invaliditě vydaný [stát. instituce] dne 14. 2. 2020, který zohledňuje obsáhlou zdravotnickou dokumentaci žalobce vypracovanou až do 28. 1. 2020, lze se ztotožnit s názorem znalce, že tyto podklady byly dostatečné k nalezení správných odpovědí na položené otázky a že nebylo účelné (a nutné) žalobce vyšetřovat, neboť při takovém vyšetření by nemohly být zjištěný žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné jakkoliv modifikovat učiněné znalecké závěry. Znalecké závěry nejsou v rozporu s obsahem ostatních důkazů, kromě "posudků" [titul] [příjmení]. Skutečnost, že závěry znalce jsou zcela odlišné od závěru [titul] [příjmení], nemůže mít vliv na správnost znaleckého posudku, neboť "posudkové závěry" [titul] [příjmení] zcela postrádají argumentaci či bližší odůvodnění. Soud nemá žádný důvod ověřovat závěry znaleckého posudku jinými důkazy, neboť o správnosti závěrů tohoto důkazu nemá žádné pochybnosti. Zkoumat současný zdravotní stav žalobce (jak navrhovaly obě strany) pak bylo nadbytečné, neb v řízení o neplatnost výpovědi je podstatné pouze zjištění, co bylo důvodem pozbytí pracovní způsobilosti v době dání výpovědi.

19. Z "posudků" [titul] [příjmení] soud nevycházel jednak proto, že jejich závěry nebyly nijak odůvodněny, a jednak proto, že lékařské posudky vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb jsou pouze nezávaznými " lékařskými dobrozdáními" o zdravotním stavu zaměstnance. Navíc za situace, kdy byl z důvodu oprávněných pochybností o jejich správnosti zpracován soudním znalcem znalecký posudek, jsou tato "dobrozdání" bez významu. Pokud pak jde o ostatní listinné důkazy, soud nemá důvod pochybovat o jejich pravosti či obsahu, když účastníci v tomto směru ničeho nenamítali.

20. Znaleckým posudkem ve spojení s ostatními listinnými důkazy, zejména s lékařskými posudky [nemocnice] a.s. a posudkem [stát. instituce] o invaliditě bylo prokázáno, že žalobce byl v době, kdy mu byla žalovanou dána výpověď z pracovního poměru (tj. ke dni 4. 12. 2019) nezpůsobilý k výkonu práce u žalované, a to v důsledku minimálně jedné nemoci z povolání (epikondylitis lateralis vpravo), která u něj byla zjištěna v době, kdy byl u žalované zaměstnán za podmínek, za nichž ke vzniku těchto nemocí z povolání dochází. Tento závěr znaleckého posudku současně vylučuje pravdivost "posudků" [titul] [příjmení], jejichž závěr o ztrátě pracovní způsobilosti z obecných příčin navíc není žádným způsobem odůvodněn.

21. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalované na doplnění znaleckého posudku v tom směru, aby si znalec opatřil kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, aby mohlo být zjištěno, zda se nemoci, které byly zhodnoceny jako nemoci z povolání, u žalobce nevyskytovaly již před nástupem do zaměstnání u žalované, případně, zda k jejich vzniku nedošlo až v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Totiž vzhledem k tomu, že znaleckým posudkem nebylo zjištěno, že žalobce pozbyl pracovní způsobilost z obecných příčin, není potřeba znalecký posudek v žádném směru doplňovat. Žalovanou navržené doplnění znaleckého posudku, k němuž si měl znalec vyžádat kompletní zdravotnickou dokumentaci a provést vyšetření žalobce, je nadbytečné, když nemožnost dát výpověď plyne již ze znění § 52e zákoníku práce za situace, že ztráta pracovní způsobilosti je následkem nemocí z povolání, jak plyne ze znaleckého posudku ve spojení s posudkem [stát. instituce] o invaliditě a s posudky [nemocnice] o nemocech z povolání. Na tom by zjevně nemohlo ničeho změnit ani případné zjištění, že na ztrátě pracovní způsobilosti se případně spolupodílelo i onemocnění obecné povahy. K přezkoumávání správnosti lékařských posudků o nemocích z povolání nebyl důvod a ani takový úkol nebyl znalci uložen. Doplněk znaleckého posudku nebylo účelné zadávat ani ke zjištění, zda se nemoci, které byly u žalobce zhodnoceny jako nemoci z povolání, nevyskytovaly již před nástupem do zaměstnání, případně zda k jejich vzniku nedošlo až v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnosti, když znalec uvedl jednoznačně, že určení data vzniku nemocí z povolání není možné. Pro nadbytečnost byl zamítnut též návrh žalované na výslech [titul] [příjmení], když tento důkaz byl navržen k prokázání, že nemoci z povolání nebránily žalobci ve výkonu zaměstnání, přičemž však rozhodující je, zda příčinou ztráty pracovní způsobilosti žalobce bylo či nebylo obecné onemocnění a k tomu tento důkaz navržen nebyl, když navíc provádět výslech svědka [příjmení] [příjmení] je nadbytečné i s ohledem na to, že již byl zpracován znalecký posudek.

22. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

23. Z provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry. Na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2015 byl žalobce zaměstnán u žalované jako operátor výroby, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 4. 12. 2019 dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, kterou odůvodnila tím, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin nesouvisejících s výkonem práce a odkázala přitom na posudek o zdravotní způsobilosti vydaný dne 4. 12. 2019 poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Výpověď byla žalobci doručena dne 4. 12. 2019. Žalobce byl v době dání výpovědi nezpůsobilý k výkonu práce u žalované z důvodu minimálně jedné nemoci z povolání, a to epikondylitis lateralis vpravo, která u něj byla zjištěna v době, kdy byl u žalované zaměstnán za podmínek, za nichž ke vzniku nemoci z povolání dochází. V době dání výpovědi pak žalobce trpěl též další nemocí z povolání, a to astma bronchiale, když i tato nemoc u něj byla zjištěna v době, kdy byl u žalované zaměstnán a to za podmínek, za nichž ke vzniku nemoci z povolání dochází. Skutečnost, že žalobce v době dání výpovědi trpěl zjištěnými nemocemi z povolání (především epikondylitis lateralis vpravo), vylučuje možnost dání výpovědi z důvodu ztráty pracovní způsobilosti žalobce z obecných příčin dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Totiž, jak plyne z § 52 písm. e) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, je naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) jen, jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání, a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Navíc pak ani nebylo prokázáno, že by v době dání výpovědi byly jedinou a podstatnou příčinou ztráty zdravotní způsobilosti žalobce obecné zdravotní důvody, když takové obecné příčiny ztráty pracovní způsobilosti ani nebyly v "posudku" [titul] [příjmení] nijak specifikovány. Z uvedeného vyplývá, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou se opírala o neexistující důvod, a proto je výpověď neplatná. Z tohoto důvodu bylo žalobě jako oprávněné vyhověno.

24. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Při řešení otázky úspěchu ve věci, resp. možné aplikace § 150 o. s. ř., soud nepřisvědčil názoru žalované, že v tomto případě byla odkázána na stanovisko poskytovatele pracovnělékařských služeb (sama nemohla jinak zjistit zdravotní způsobilost zaměstnance), a proto pokud [titul] [příjmení] na závěrech svého původního posudku setrval, neměla jinou možnost než se žalobcem rozvázat pracovní poměr, což 4.12.2019 učinila. Je totiž sice pravda, že výpověď může zaměstnavatel dát (právě jen) na základě posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb, avšak žalované byly po dání výpovědi (dne 4. 12. 2019) zaslány posudky nemocnice [obec] svědčící o nemocech z povolání, jak je zřejmé z emailu žalobce ze dne 16. 12. 2019 (č. l. 11-12), když žalobce žádal, aby žalovaná výpověď vzala zpět a dala mu výpověď z důvodu nemoci z povolání. Žalovaná to odmítla z důvodu, že jí závodní lékař řekl, že nemá důvod na svém závěru (že žalobce ztratil pracovní schopnost z obecných důvodů) nic měnit. Toto stanovisko poskytovatele pracovnělékařských služeb však nemělo náležitosti posudku, proto by bývalo bylo správné, aby za shora popsaného stavu žalovaná dala posudek [titul] [příjmení], resp. posudek nemocnice [obec] přezkoumat. A pokud se o to ani nepokusila, není důvod žalobci nepřiznat náklady řízení. Totiž pokud žalované lékařské posudky o nemocech z povolání známy byly (a z tvrzení žalované, že žalobce při ukončení pracovní neschopnosti nesdělil žalované, že u něj obě nemoci z povolání trvají, se podává, že žalovaná nejpozději v den dání výpovědi o uznání nemocí z povolání věděla), tak výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce dát neměla, a pokud jí byly předloženy (tj. zaslány) až po dání výpovědi, tak ještě mohla tuto výpověď vzít zpět (jak jí žalobce nabízel – viz č. l. 12); každopádně protože otázku zdravotní nezpůsobilosti a jejích příčin bylo nutno zkoumat znalecky, je postup žalobce, který zažaloval o neplatnost výpovědi, přičemž očekával, že až v průběhu tohoto řízení bude opatřen znalecký posudek, legitimní.

25. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 15 000 Kč za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu, písemné podání ze dne 22. 9. 2020 a účast u ústních jednání konaných ve dnech 13. 10. 2020 a 29. 7. 2021) se sazbou po 2 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) a 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř., zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a zaplacená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 4 000 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 26 328 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.

26. O výroku III. bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady dokazování činily celkem 12 711,05 Kč a jsou představovány vyplaceným znalečným. Náklady státu pak činily 4 711,05 Kč (po odečtení žalobcem a žalovanou zaplacených záloh v celkové výši 8 000 Kč). Žalované tedy bylo uloženo zaplatit státu náklady dokazování ve výši 4 711,05 Kč podle § 148 odst. 1 o. s. ř.