9 C 299/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 405,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 890 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných do úplného zaplacení do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 4 115,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 181,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 207,27 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 198,62 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 351 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 16 807,27 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 198,62 Kč. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 22. 11. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 17 675 Kč formou zaplacení spotřebního zboží za žalovaného. K uzavření smlouvy přitom došlo tak, že žalovaný podepsal Žádost o úvěr (ať již fyzicky či elektronicky v portálu internetového bankovnictví) a následně právní předchůdkyně žalobkyně po vyhodnocení žádosti převedla finanční prostředky odpovídající kupní ceně zboží na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr formou 11 měsíčních splátek ve výši 1 785 Kč vždy do 17. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2023, celkem tak měl zaplatit částku 19 635 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,54 %, RPSN činila 22,40 %. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřila úvěruschopnost žalovaného v interních a externích databázích a v registru SOLUS. Žalovaný sjednané podmínky úvěrové smlouvy nesplnil, podle smlouvy zaplatil pouze částku 1 785 Kč. Z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr prohlásila za splatný ke dni 31. 7. 2023. V důsledku uvedeného vznikla žalovanému podle smlouvy povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalovanému od právní předchůdkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 s účinky ke dni 21. 8. 2024. Žalobou nárokuje žalobkyně úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 16 207,27 Kč, dlužného smluvního úroku kapitalizovaného za období od 29. 3. 2023 do 31. 7. 2023 částkou 1 181,55 Kč, dlužných poplatků v souvislosti s odesláním upomínek ve výši 600 Kč, smluvní pokuty za období od 11. 7. 2023 do 25. 1. 2024 ve výši 3 198,62 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 16 207,27 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení a z částky 3 198,62 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli mu byla odeslána předžalobní výzva ze dne 11. 1. 2024.

2. K výzvě soudu ze dne 13. 9. 2024 žalobkyně v rámci písemného podání ze dne 25. 9. 2024 mimo jiné podrobněji zopakovala, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí prověřila úvěruschopnost žalovaného ověřením pravdivosti jednotlivých tvrzení žalovaného, což vyplývá mimo jiné z obsahu žádosti. Bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 14 448 Kč, přičemž výše jeho měsíčních výdajů činí 4 500 Kč, disponibilní měsíční zůstatek tak činí 8 163 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc prověřila osobu žalovaného lustrací v dostupných bankovních i nebankovních registrech i v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále odkazuje na obsah žádosti o úvěr, jiné dokumenty jí ze strany právní předchůdkyně v dané souvislosti poskytnuty nebyly.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. K ústnímu jednání nařízenému na den 2. 4. 2025 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou více než 10 dnů před jeho konáním, konkrétně již dne 3. 2. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, ve věci bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

5. Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 22. 11. 2022 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , právnická osoba, a žalovaným byly sjednány obecné podmínky poskytování bankovních produktů a služeb (zejména různé typy úvěrů a platebních karet, internetové bankovnictví apod.) žalovanému.

6. Ze Žádosti / smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, (k rámcové smlouvě č. , hodnota, ) ze dne 7. 12. 2022 je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě žádosti žalovaného ze dne 22. 11. 2022 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 675 Kč (převodem na účet zprostředkovatele úvěru , právnická osoba, .); žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem v celkové výši 19 635 Kč v 11 měsíčních splátkách po 1 785 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,54 % ročně, RPSN činila 24,64 %. K osobě žalovaného bylo ve smlouvě uvedeno, že je rozvedený, nemá žádné vyživovací povinnost, žije v nájemním bydlení a je invalidním důchodcem. Příjmy žalovaného činí podle smlouvy 14 448 Kč měsíčně, celkové náklady domácnosti pak 4 500 Kč měsíčně7. Ve sdělení ze dne 8. 12. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému schválení žádosti o poskytnutí úvěru a shrnula základní parametry úvěru.

8. Podle historie úvěrového účtu zaplatil žalovaný z titulu Smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, částku 1 785 Kč.

9. Dopisem ze dne 27. 6. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od předmětné úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru ke dni 31. 7. 2023, přičemž vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 18 319 Kč.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek a Potvrzením o provedení transakce byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému vyplývající z úvěrové smlouvy ve prospěch žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo podle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2023 a podacího lístku ze dne 29. 8. 2023 žalovanému písemně oznámeno.

11. Výzvou před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 15. 1. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky. Již předtím vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne 28. 8. 2023.

12. Soud měl dále k dispozici Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, jímž žalobkyně konkretizovala jednotlivé úkony spojené s vymáháním pohledávky realizované ve vztahu k žalovanému.

13. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 7. 12. 2022 Smlouvu o klasickém úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 675 Kč za účelem nákupu spotřebního zboží žalovaným. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem v celkové výši 19 635 Kč v 11 měsíčních splátkách po 1 785 Kč, zaplatil však pouze jedinou splátku úvěru. K osobě žalovaného bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru vycházeno z informací, že je rozvedený, nemá žádné vyživovací povinnost, žije v nájemním bydlení a je invalidním důchodcem. Příjmy žalovaného činí podle smlouvy 14 448 Kč měsíčně, celkové náklady domácnosti 4 500 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobkyni smlouvou ze dne 16. 8. 2023, žalovanému bylo postoupení pohledávky následně písemně oznámeno. Dne 15. 1. 2024 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

14. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří. V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které současně ověřila - takový závěr však soud na základě předložených listin rozhodně učinit nemohl. Z předložené žádosti o úvěr /smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný jako invalidní důchodce deklaroval právní předchůdkyni žalobkyně své měsíční příjmy ve výši 14 448 Kč a měsíční výdaje (resp. celkové měsíční výdaje domácnosti) ve výši 4 500 Kč. Soud nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k ověření informací poskytnutých žalovaným tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně reálných příjmů a výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale de facto vůbec. Ve vztahu k výdajové situaci žalovaného vycházela ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělil žalovaný (v současné době osoba žijící v nájemním bydlení nemůže mít výdaje v měsíční výši pouze 4 500 Kč), aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalovanému byla v souvislosti s neplatnými smlouvami poskytnuta celková částka 17 675 Kč, přičemž žalovaný vrátil částku 1 785 Kč, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 890 Kč. Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat. Proto byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta.

17. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V konkrétní věci nebyl mezi účastníky řízení aktivní spor o to, jaká je doba pro vrácení jistin odpovídající možnostem žalovaného, ani nebyl podán návrh na určení této doby soudem. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu (přibližně necelý 1 rok). Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť povinnost žalovaného vrátit dlužnou část jistiny úvěru vzniká teprve v souvislosti s tímto konstitutivním soudním rozhodnutím, které nově žalovanému stanovuje povinnost k plnění včetně její lhůty.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšná v rozsahu přibližně 80 %, neúspěšná v rozsahu přibližně 20 %, neboť rozsudkem přiznána částka činí 15 890 Kč bez příslušenství namísto žalobkyní původně nárokované částky 20 005,89 Kč bez příslušenství (16 207,27 Kč jistina + 600 Kč poplatky + 3 198,62 Kč smluvní pokuta). Proto soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %. Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, písemné podání ve věci samé - žaloba) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, z nichž 60% činí 1 351 Kč. Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 25. 9. 2024, neboť tímto podáním žalobkyně pouze doplňovala žalobu o skutečnosti, které měla a mohla uvést již v samotné žalobě.