9 C 71/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 860,81 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3,19 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 272 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 17. 4. 2021 do 21. 10. 2021 ve výši 864 Kč a to z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 7. 10. 2020. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 17 945 Kč s čtvrtletní splatností a žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě vzniku nahodilé události. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 1. 2021, a proto došlo k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, a to ke dni 16. 4. 2021, když za období od 7. 1. 2021 do 16. 4. 2021 činí dlužné pojistné částku 19 720 Kč. Žalobkyně má dále nárok na upomínací poplatky v celkové výši 600 Kč. I přes opakované výzvy k zaplacení ze strany žalobkyně na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 7. 10. 2020 uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem byl pojistný produkt autopojištění combi plus IV. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 7. 10. 2020. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě vzniku nahodilé události a žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 17 945 Kč s čtvrtletní splatností.

6. Z inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 1. 2021. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně předepsala žalovanému k úhradě poplatky za náklady vymáhání, a to konkrétně dne 28. 4. 2021 poplatek ve výši 300 Kč a dne 24. 5. 2021 poplatek ve výši 300 Kč.

7. Z další korespondence bylo zjištěno, že dopisem ze dne 17. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pojistného ve výši 17 945 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pojistného dopisem ze dne 25. 1. 2021. Upomínkou ze dne 8. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného, přičemž byl zároveň upozorněn, že nebude-li ve stanovené lhůtě pojistné uhrazeno, bude mu účtován poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 22. 2. 2021 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 17 945 Kč společně s poplatkem za upomínání ve výši 300 Kč, současně byl žalovaný upozorněn, že neuhradí-li dlužné pojistné do 15. 4. 2021 dojde k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 23. 2. 2021. Dopisem ze dne 17. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pojistného na další pojistné období a též k úhradě nedoplatku za předchozí pojistné období ve výši 18 245 Kč. Dopisem ze dne 28. 4. 2021 informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Pojistná smlouva zanikla dnem 15. 4. 2021. Pokusem o smír ze dne 25. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vzniklé z pojistné smlouvy [číslo]. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván [právnická osoba] s. r. o., a to výzvou ze dne 14. 7. 2021 a dále prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2021 odeslané téhož dne.

8. Dle Sazebníku žalobkyně účinného od 3. 6. 2019 ve spojení s čl. 4 odst. 10 Všeobecných pojistných podmínek má žalobkyně nárok na náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného, a to konkrétně na poplatek ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a poplatek ve výši 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění.

9. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovaný povinen hradit žalobkyni čtvrtletní pojistné ve výši 17 945 Kč. Žalovaný však neuhradil pojistné za období od 7. 1. 2021 do 16. 4. 2021, přičemž pojistné za toto období činí 19 720 Kč. Žalobkyně má dále nárok na poplatky za upomínání dlužného pojistného v celkové výši 600 Kč, a to konkrétně za upomínku ze dne 22. 2. 2021 (300 Kč) a za pokus o smír ze dne 25. 5. 2021 (300 Kč).

10. Pojistný vztah mezi účastníky se řídí § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 168/1999 Sb. Soud zjistil, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí vyhověl, a to podle § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Upomínací poplatky ve výši 300 Kč a 300 Kč byly žalobkyni přiznány podle § 1721 o. z., podle kterého ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit, podle § 1723 odst. 1 o. z. (závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá) a podle § 1908 odst. 1 o. z. (splněním dluhu závazek zaniká). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

11. Ohledně částky 3,19 Kč představující část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.), protože žalobkyně neprokázala, že má nárok na zákonný úrok z prodlení z celé žalované částky již od 17. 4. 2021. Splatnost dlužného pojistného nastala ke dni 16. 4. 2021 a od následujícího dne má tedy žalobkyně nárok na úrok z prodlení z částky 20 020 Kč (představující dlužné pojistné a poplatek za upomínku ze dne 22. 2. 2021), přičemž tento za dobu od 17. 4. 2021 do data podání žaloby (21. 10. 2021) činí 850,71 Kč. Splatnost nároku na zákonný úrok z prodlení z částky 300 Kč, která představuje poplatek za pokus o smír ze dne 25. 5. 2021, nastala dne 25. 5. 2021. Proto má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky pouze za období od 26. 5. 2021 do 21. 10. 2021 (tj. 10,10 Kč). Vzhledem k tomu, že součet kapitalizovaných zákonných úroků dle výpočtu soudu činí 860,81 Kč (850,71 Kč + 10,10 Kč) a žalobkyně požadovala úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 864 Kč, byla žaloba co do částky 3,19 Kč (864 Kč – 860,81 Kč) jako nedůvodná zamítnuta.

12. Přitom rozsudek, jímž byla žaloba částečně zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě zcela vyhověno. Z ustanovení § 172 odst. 1 věta první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání elektronického platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v rozkazní žalobě tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou uplatnil, a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti„ prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o.s.ř.) Platební rozkaz je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C.H.Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný neuhradil pojistné za rozhodné období, a protože byly splněny i ostatní podmínky stanovené v § 172 a § 174a o. s. ř., vydal elektronický platební rozkaz, aniž se zabýval prokazováním tvrzených skutečností. Poté však, co byl elektronický platební rozkaz zrušen, soud věc projednal formou standardního sporného civilního soudního řízení, v rámci něhož provedl dokazování všemi důkazy, které žalobkyně označila, resp. předložila. Dokazováním se tedy soud zabýval až po zrušení elektronického platebního rozkazu. Pokud žalobkyně nenavrhla, resp. neoznačila všechny důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro vyhovění žalobnímu nároku, pak musí nést následky neunesení důkazního břemene.

13. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v převážném rozsahu a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 820 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 272 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec již uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné podání ze dne 25. 4. 2022, když tímto podáním žalobkyně pouze doplňovala žalobu o skutečnosti, které mohla a měla uvést již v podané žalobě.