9 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , číslo adresa Anonymizováno zastoupená advokátem práv. zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 088,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 8. 7. 2023 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 4 088,40 Kč s úrokem z prodlení převyšujícím úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 450 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 088,40 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně od 7. 1. 2022 do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, .) dne 17. 12. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytnula částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 088,40 Kč nejpozději do 6. 1. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, .cz, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů. Na základě těchto údajů mu byl zřízen uživatelský účet, prostřednictvím kterého požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Následně byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023 mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, dluží proto žalobkyni částku 10 088,40 Kč.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, bylo zjištěno, že tato listina obsahuje text smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako účastníci jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, a je podepsána toliko zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně. Předmětem smlouvy je pak úvěr ve výši 6 000 Kč, za jehož poskytnutí je stanoven poplatek ve výši 4 088,40 Kč. Dále je zde uvedena úroková sazba ve výši 40 % ročně. Splatnost celkové částky je stanovena jednou splátkou ve výši 10 200,18 Kč, splatnou dne 6. 1. 2022.

5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . odeslala dne 20. 12. 2021 částku 6 000 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 12. 4. 2023 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl od 28. 1. 2020 do 10. 2. 2023 žalovaný. Žalovaný byl též jedinou osobu, která měla v uvedeném období dispoziční právo k tomuto bankovnímu účtu. Dále bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného byla dne 20. 12. 2021 poukázána částka 6 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2023 ve spojení s její přílohou č. , hodnota, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně, dopisem odeslaným dne 29. 6. 2023.

8. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě 3 dnů.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , neboť listina předložená žalobkyní obsahuje pouze podpis zástupce právní předchůdkyně žalobkyně, nikoli podpis žalovaného, a žalobkyně nedoložila, že by ze strany žalovaného byl učiněn jakýkoliv projev vůle k akceptaci návrhu na uzavření předmětné smlouvy. Žalobkyně neprokázala, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde uvedla, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo úkonem ze strany žalovaného na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný zaregistroval na webovém portálu právní předchůdkyně žalobkyně, ani že mu zde byl zřízen uživatelský účet, ze kterého mohl žalovaný požádat o poskytnutí konkrétního úvěru, ani že takovou žádost o poskytnutí konkrétního úvěru žalovaný skutečně provedl. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že „žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru“, neboť v tomto směru nepředložila ani neoznačila žádné důkazy, a to ani přes výzvu soudu ze dne 9. 4. 2024, č. j. 9 C 83/2024-22, která jí byla doručena dne 11. 4. 2024. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy prokazující, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neprokázala, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy. Žalovanému proto z takové smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek.

10. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobě by nemohlo být v plném rozsahu vyhověno, ani v případě, že by bylo prokázáno platné uzavření smlouvy, protože žalobkyně též neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nepředložila žádné důkazy, ze kterých by bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala skutečné výdaje žalovaného. Od podrobnějšího odůvodnění tohoto závěru soud upouští, neboť s ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy je podrobné odůvodnění nadbytečné.

11. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně dne 20. 12. 2022 částku 6 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Na straně žalovaného tak došlo v této výši k bezdůvodnému obohacení. Žalobě proto bylo vyhověno právě co do částky 6 000 Kč, a to podle § 2991 o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o úvěru. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 6 000 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaný byl předžalobní výzvou odeslanou dne 29. 6. 2023, vyzván k uhrazení dlužné částky, přičemž tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. V souladu s § 573 o. z. lze zásilku považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 7. 2023. V této výzvě žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů a jestliže tak neučinil, pak se od následujícího dne nachází v prodlení s úhradou dlužné částky v prodlení s úhradou dlužné částky. Proto byl žalobkyni od 8. 7. 2023 přiznán zákonný úrok z prodlení, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbývajícím rozsahu byl jako nedůvodný zamítnut. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

12. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř. přestože z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na celou žalovanou částku. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

13. Rozsudek, jímž byla žaloba částečně zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě zcela vyhověno. Z ustanovení § 172 odst. 1 věta první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání elektronického platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v rozkazní žalobě tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou uplatnil, a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti „prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o. s. ř.) Platební rozkaz je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C. H. Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, který však žalovaný nehradil, a protože byly splněny i ostatní podmínky stanovené v § 172 a § 174a o. s. ř., vydal elektronický platební rozkaz, aniž se zabýval prokazováním tvrzených skutečností. Avšak poté, co byl elektronický platební rozkaz zrušen, soud věc projednal formou standardního sporného civilního soudního řízení, v rámci něhož provedl dokazování všemi důkazy, které žalobkyně označila, resp. předložila. Dokazováním se tedy soud zabýval až po zrušení elektronického platebního rozkazu. Pokud žalobkyně nenavrhla, resp. neoznačila všechny důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro vyhovění žalobnímu nároku, pak musí nést následky neunesení důkazního břemene.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 60 %, proto od jejího úspěchu byl odečten její neúspěch v rozsahu 40 %. Z toho vyplývá, že žalobkyně má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 20 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) se sazbou po 300 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a 20 % z této částky po zaokrouhlení činí 450 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.