9 C 97/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B , adresa obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného číslo Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žalobě oprávněných dědiců o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Určuje se, že bytová jednotka č. , číslo, zapsaná na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, vymezená v budově čp. , číslo, a čp. , číslo, v části obce , adresa, bytového domu nacházejícího se na pozemku parc. č. st. , číslo, , vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vše vedené v evidenci nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , a spoluvlastnický podíl ve výši 23/500 náležející k bytové jednotce č. , číslo, vážící se ke společným částem budovy čp. , číslo, a čp. , číslo, v části obce , adresa, bytového domu nacházejícího se na pozemku parc. č. st. , číslo, a též k pozemku parc. č. st. , číslo, , vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vše vedené v evidenci nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně A, , které náleží spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny, žalobkyně , Jméno žalobkyně B, , které náleží spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny a žalovaného , Jméno žalovaného, , kterému náleží spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální poloviny.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním každé rovným dílem k rukám jejich právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 252 051 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhaly určení vlastnictví, že jsou každá vlastníkem podílu jedné ideální čtvrtiny nemovitostí specifikovaných ve výroku I. (dále též jen byt nebo předmětný byt) a žalovanému že náleží na tomto bytu spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální poloviny. Žalobu odůvodnily tvrzením, že žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako výlučný vlastník tohoto bytu, a to na základě usnesení Okresního soudu v Písku o dědictví ze dne 10. 9. 2021 č. j. 12 D 354/2021-27. Žalovaný tento byt nabyl v řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé dne , datum, . , jméno FO, byla nejen matkou žalovaného , Jméno žalovaného, , ale také zároveň babičkou obou žalobkyň, jimž v řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , v důsledku dřívějšího úmrtí jejich matky, dcery zůstavitelky, paní , jméno FO, , narozené , datum, , rozené , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , svědčilo dědické právo a měly nabýt každá jednu polovinu uvolněného zákonného dědického podílu jejich matky. Žalovaný v dědickém řízení po zůstavitelce , jméno FO, záměrně zamlčel soudní komisařce existenci dalších zákonných dědiců, a to žijících potomků jeho matky, tj. obou žalobkyň, které měly společně s ním dědit majetek patřící do dědictví jako dědicové náležející do první třídy dědiců, a učinil tak ze zištných důvodů, aby se vyhnul jeho rozdělení, respektive povinnosti vyplatit žalobkyním odpovídající finanční částky na vypořádání jejich podílů z dědictví po jejich babičce. Zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného je tak v rozporu se skutečností, z čehož žalobkyně dovozují naléhavý právní zájem na požadovaném určení spoluvlastnického práva k předmětnému bytu.

2. Žalovaný nárok žalobkyň neuznal s odůvodněním, že je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že zůstavitelé žili v předmětném bytě v nájmu a v roce 2007 jim byla nabídnuta bytová jednotka k odkupu. Vzhledem k tomu, že zůstavitelé neměli finanční prostředky a byli již v důchodovém věku, takže si nemohli vzít ani úvěr, dohodli se se žalovaným, že byt odkoupí on. Proto si žalovaný vzal úvěr a dohodl se se zůstaviteli, že nemovitost zůstane napsaná na ně, aby měli klid a jistotu, že v bytě dožijí, přičemž po jejich smrti nabyde byt právě výlučně žalovaný. Smrtí zůstavitelky , jméno FO, zaniklo společné jmění manželů a do dědictví po zůstavitelce , jméno FO, tudíž spadala výlučně jedna polovina jmění. Dědicové – žalovaný a pozůstalý manžel , jméno FO, se následně dohodli, že celý byt převezme žalovaný. Tvrzený nárok žalobkyň neodpovídá zákonnému rozsahu. Jednu polovinu bytové jednotky měl dědit pozůstalý manžel a druhá polovina měla být rozdělena mezi žalovaného a žalobkyně a) a b). V dědickém řízení po , jméno FO, byla projednávána pouze jedna polovina bytu a v následném dědickém řízení po , jméno FO, , který zemřel až dne , datum, , již žádný majetek projednáván nebyl. U ústního jednání konaného dne 26. 8. 2025 pak žalovaný s odkazem na ustanovení § 1693 odst. 3 občanského zákoníku uvedl, že kdyby celý byt nezafinancoval, tak by nebylo vůbec co dědit.

3. Podle § 1633 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) platí, že kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části.

4. Podle § 1635 o.z. platí, že v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

5. Podle § 1693 odst. 3 o.z. platí, že dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován.

6. Výpisem z katastru nemovitostí, a to listem vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, bylo prokázáno, že předmětný byt je zapsán jako výlučné vlastnictví žalovaného.

7. Rodnými listy žalobkyň (č.l. 9 a 10) ve spojení s rodným listem , jméno FO, (č.l. 11) a úmrtním listem , jméno FO, (č.l. 12) bylo prokázáno, že žalobkyně jsou dcery , jméno FO, , narozené , datum, , která byla dcerou , jméno FO, , narozené , datum8. Listinami založenými ve spise Okresního soudu v Písku sp. zn. 12 D 354/2021 bylo prokázáno, že , jméno FO, , narozená , datum, , zemřela dne , datum, (č.l. 2). K datu 23. 4. 2021 byl předmětný byt zapsán v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů (SJM) , jméno FO, a , jméno FO, (č.l. 7 a 8), a dne 12. 5. 2021 byl , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Písku jako soudní komisařkou sepsán protokol o předběžném šetření. K předběžnému šetření se dostavil , Jméno žalovaného, , syn zůstavitelky , jméno FO, , který neuvedl, že zůstavitelka měla krom něj ještě dceru, která zemřela a ta měla dvě dcery. Z protokolu sepsaného soudní komisařkou dne 10. 9. 2021 (č.l. 23) bylo zjištěno, že při tomto jednání u soudní komisařky byl přítomen pouze žalovaný jako dědic, tedy syn zůstavitelky a vystupoval zároveň jako právní nástupce zemřelého manžela zůstavitelky. V průběhu tohoto jednání bylo konstatováno na základě předběžného šetření, že zůstavitelka byla vdaná a měla jedno dítě. Dále bylo konstatováno, že „syn“ a „zemřelý manžel“ jsou v postavení dědiců každý s právem na polovinu pozůstalosti. V rámci vypořádání SJM účastníci uzavřeli dohodu, že SJM se vypořádává tak, že pozůstalému manželovi do jeho výlučného vlastnictví nenáleží žádný majetek s tím, že mu z dědictví nebude ničeho vydáváno či vypláceno a do dědictví patří veškerý majetek v SJM, tj. předmětný byt a hotovost 2 480 Kč. Na to dědici, tj. žalovaný jako syn na straně jedné a žalovaný jako právní nástupce zemřelého manžela zůstavitelky na straně druhé, uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že syn , Jméno žalovaného, nabývá veškerý majetek s tím, že pozůstalému manželovi nebude z dědictví ničeho vyplácet. Dne 10. 9. 2021 pak Okresní soud v Písku rozhodl soudní komisařkou , jméno FO, tak, že stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a jejího manžela a schválil dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitelky a jejího manžela, dále stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 2 923 480 Kč, dále schválil dohodu dědiců ze zákona zemřelého , jméno FO, a , Jméno žalovaného, , podle které syn zůstavitelky , Jméno žalovaného, nabyl z pozůstalosti veškerý majetek s tím, že dědici se mezi sebou dohodli, že syn zůstavitelky , Jméno žalovaného, nebude pozůstalému manželovi , jméno FO, z dědictví ničeho vydávat či vyplácet a potvrdil podle této schválené dohody nabytí dědictví dědicům v souladu s jejím zněním, a konečně rozhodl o nákladech řízení a o odměně soudní komisařky.

9. Listinami založenými ve spise Okresního soudu v Písku sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že , jméno FO, , manžel zůstavitelky , jméno FO, zemřel dne , datum, (úmrtní list na č.l. 2). Při předběžném šetření konaném dne 9. 7. 2021 byl přítomen , Jméno žalovaného, , tedy žalovaný, který neuvedl, že zůstavitel měl kromě něj ještě dceru, která měla dvě děti (protokol o místním šetření na č.l. 13). Řízení o dědictví po zemřelém , jméno FO, bylo skončeno vyhlášením usnesení, kterým majetek zůstavitele byl vydán , Jméno žalovaného, , který se postaral o pohřeb, řízení bylo zastaveno a bylo rozhodnuto o odměně soudní komisařky, přičemž tohoto jednání se účastnil (pouze) žalovaný, který souhlasil s tím, aby dědické řízení bylo zastaveno a byl mu vydán majetek nepatrné hodnoty.

10. Pro nadbytečnost nebyl proveden důkaz navržený žalovaným, a sice úvěrovou smlouvou č. , hodnota, (č.l. 37 spisu).

11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně jsou vnučky zůstavitelky , jméno FO, . Matka žalobkyň , jméno FO, , která byla dcerou zůstavitelky , jméno FO, a jejího manžela , jméno FO, a sestrou žalovaného, zemřela dne , datum, . Žalobkyně se dědického řízení neúčastnily, neboť žalovaný při předběžném šetření soudní komisařce nesdělil, že jeho zemřelá sestra měla dvě dcery. Žalobkyně v lustraci provedené soudní komisařkou neprocházely a dědický soud proto s žalobkyněmi jako s dědičkami nejednal. Zůstavitelka byla se svým manželem , jméno FO, vlastnicí mimo jiné předmětného bytu. Po smrti zůstavitelky bylo v dědickém řízení jednáno pouze se žalovaným a manželem zůstavitelky, který však ještě před skončením dědického řízení po zůstavitelce zemřel. V rámci vypořádání SJM zůstavitelky , jméno FO, a jejího manžela , jméno FO, byla uzavřena dohoda a to mezi žalovaným jako dědicem zůstavitelky na straně jedné a na straně druhé rovněž se žalovaným jakožto právním nástupcem již zemřelého pozůstalého manžela zůstavitelky , jméno FO, , že SJM se vypořádává tak, že pozůstalému manželovi do jeho výlučného vlastnictví nenáleží žádný majetek a z dědictví mu nebude ničeho vydáváno či vypláceno a že do dědictví patří veškerý majetek, který byl v SJM zůstavitelky a jejího manžela (tj. předmětný byt a hotovost 2 480 Kč). Následně dědici (tj. žalovaný jako syn a žalovaný jako právní nástupce zemřelého manžela zůstavitelky) uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že žalovaný nabírá veškerý majetek s tím, že pozůstalému manželovi nebude z dědictví ničeho vyplácet.

12. K dohodám, které byly uzavřeny v rámci dědického řízení shora popsaným způsobem, nelze přihlížet, protože v rámci dědického řízení nebylo jednáno se všemi dědici. Vzhledem k tomu, že zůstavitelka , jméno FO, , ani její manžel , jméno FO, nezanechali závěť, jak vyplývá z obsahu dědických spisů, připadá v úvahu zákonná posloupnost, tj. dědění dle zákonných pravidel, přičemž okruh dědiců je stanoven rovněž zákonem. Dědici zůstavitelky , jméno FO, jsou její předemřelá dcera , jméno FO, , žalovaný (tedy syn zůstavitelky) a , jméno FO, (manžel). Tito dědici dědí rovným dílem tedy každý jednu třetinu, přičemž ale do podílu jedné třetiny , jméno FO, vstupují napůl její dvě děti, tedy obě žalobkyně, neboť , jméno FO, svou matku , jméno FO, předemřela. Žijící dědicové tedy dědí v těchto podílech: Podíl jedné šestiny dědí žalobkyně a) jakožto vnučka zůstavitelky , jméno FO, , podíl jedné šestiny dědí žalobkyně b) jakožto vnučka zůstavitelky , jméno FO, , podíl jedné třetiny žalovaný jakožto syn zůstavitelky , jméno FO, a podíl jedné třetiny dědí manžel zůstavitelky , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že zůstavitelka byla v době smrti vdaná, musí být nejprve vypořádáno SJM zůstavitelky a jejího manžela. V zákonné dědické posloupnosti tak manžel zůstavitelky nabývá podíl jedné poloviny z jedné třetiny, tj. podíl jedné šestiny a do dědictví připadá druhá polovina z jedné třetiny, tj. podíl jedné šestiny, a z této jedné šestiny dědí obě vnučky (tj. obě žalobkyně) dohromady jednu polovinu a druhou polovinu dědí syn (žalovaný), tedy: žalobkyně a) nabývá jednu čtvrtinu z jedné šestiny, tj. 1/24, žalobkyně b) nabývá podíl jedné čtvrtiny z jedné šestiny, tj. 1/24 a žalovaný nabývá jednu polovinu z jedné šestiny, tj. 1/12. Dále po úmrtí , jméno FO, , tedy z dědictví po pozůstalém manželovi zůstavitelky , jméno FO, , tj. z jeho jedné šestiny, nabývají jednu polovinu rovným dílem obě vnučky (tj. obě žalobkyně) dohromady a druhou polovinu syn (žalovaný), tedy: žalobkyně a) nabývá jednu čtvrtinu z jedné šestiny, tj. 1/24, žalobkyně b) nabývá jednu čtvrtinu z jedné šestiny, tj. 1/24 a žalovaný nabývá jednu polovinu z jedné šestiny, tj. 1/12. Po sečtení dědických podílů z pozůstalosti po manželovi zůstavitelky a z pozůstalosti po zůstavitelce vychází: žalobkyně a): 1/6 + 1/24 +1/24 tj. 1/4, žalobkyně b): 1/6 + 1/24 +1/24 tj. 1/4 a žalovaný: 1/3 + 1/12 +1/12 tj. 1/2.

13. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná, a proto jí bylo vyhověno, když naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán potřebou uvést zápis v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem. Pokud žalovaný argumentoval ve smyslu § 1693 odst. 3 o.z., že „kdyby byt nezafinancoval, tak by nebylo co dědit“, pak tento institut normovaný v uvedeném ustanovení nelze v rámci projednávaného sporu použít, neboť se jedná o institut dědického práva, kdy podle něj lze postupovat pouze v rámci pozůstalostního řízení. O tom svědčí i ustanovení § 185 odst. 3 písm. a) z.ř.s., který stanoví, že „v rozhodnutí o dědictví soud dále rozhodne o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání podle § 1693 odst. 3 občanského zákoníku.“ Navíc jednání žalovaného, který záměrně zatajil existenci dalších dědiček, když zneužil skutečnost, že chybou v registru nebyly žalobkyně uvedeny jako děti , jméno FO, , je nemravné, a i z tohoto důvodu nelze jím uplatňovanou argumentaci o financování bytu zohlednit.

14. Žalobkyně byly ve sporu plně úspěšné a mají proto právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení. Mají proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyň tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 199 260 Kč za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé – žaloba, jednání s protistranou dne 14. 5. 2024 a dne 26. 8. 2025, písemné podání ze dne 28. 7. 2025, další porada s klientkami dne 15. 10. 2025 a účast na jednání před soudem ve dnech 26. 8. 2025 a 6. 11. 2025) se sazbou po 22 140 Kč podle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a i) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby ve výši 4 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 a ve výši 5 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, jízdné ve výši 864 Kč za 2 jízdy z , název města, a zpět (k ústnímu jednání 26. 8. 2025 a 6. 11. 2025) osobním automobilem Škoda Kodiaq registrační značky , SPZ, průměrnou spotřebou 5,5 l motorové nafty na 100 km při ujeté vzdálenosti celkem 112 km (56 km jedna cesta z , název města, a zpět), náhrada za ztrátu času cestou k jednáním ve výši 4 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu (2 půlhodiny za cestu z , název města, a zpět), 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč. Celkem tedy náklady řízení po zaokrouhlení činí 252 051 Kč. Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel z ceny podílu o velikosti ¼ na nemovité věci, tj. z částky 1 000 000 Kč (čtvrtina ze 4 000 000 Kč). K jejímu určení měl soud k dispozici ocenění obvyklé ceny nemovitosti ze dne 31. 5. 2021, vypracované pro účely dědického řízení po zůstavitelce, které stanovilo obvyklou cenu na 2 900 000 Kč. Stranami souhlasně tvrzená hodnota nemovitosti 4 000 000 Kč přitom odpovídá vývoji cen nemovitostí v uplynulém období.

15. Při úvaze o tom, zda eventuelně není na místě aplikace ust. § 150 o.s.ř. soud vyšel ze skutečnosti, že žalovaný odmítl smírné návrhy žalobkyň, které směřovaly k odklizení nejen předmětného sporu, ale i dalšího sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému bytu, který bude s velkou mírou pravděpodobnosti následovat, když žalobkyně avizovaly, že nehodlají se žalovaným setrvávat ve spoluvlastnictví. Právě tato okolnost vedla soud k závěru, že pro odklon od zákonné zásady, podle které náklady řízení platí úspěšným účastníkům ten, který byl procesně neúspěšný, nejsou podmínky.