1 C 126/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 256 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) co do částky , částka, , neboť žalobkyně vzala podáními ze dne , datum, a , datum, , žalobu co do této částky zpět podle § 96 odst. 1 o. s. ř.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta , tituly před jménem, . , Jméno advokáta, částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byla žalovanému dne , datum, poskytnuta finanční částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 30 dní od jejich poskytnutí. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byla žalovanému dne , datum, poskytnuta finanční částka rovněž ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 30 dní od jejich poskytnutí. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z obou smluv nesplnil, když poskytnuté úvěry řádně a včas nesplácel. Z důvodu prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikly žalovanému v obou případech povinnosti uhradit poplatek za administraci prodlení v částce , částka, , poplatek , částka, za odeslané upomínky prostřednictvím SMS zpráv ve výši , částka, , poplatek , částka, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně se požalovaném dále domáhala u každé smlouvy částky , částka, , která představuje řádný úrok, a dále úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, . Také žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla nejdříve postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a následně na žalobkyni.

2. Žalobkyně byla po podání žaloby vyzvána přípisem zdejšího soudu k doložení posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně. Žalobkyně k tomuto uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Na základě tohoto sdělení pak žalobkyně vzala žalobu, co do shora uvedených částek týkajících poplatků za administraci prodlení, poplatků za odeslané upomínky prostřednictvím SMS zpráv, poplatků za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu, poplatku za poskytnutý úvěr, smluvní pokuty a úroku, zpět a soud proto výrokem I. rozsudku rozhodl tak, že se řízení zastavuje, co do částky , částka, . Žalobkyně trvala dále na uhrazení částek , částka, z každého úvěru, protože k plnění ze strany žalobkyně došlo, ale bez právního důvodu, proto vyplacené částky , částka, (2x) představují bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Sdělením ze dne , datum, žalobkyně upřesnila, že požaduje i úhradu zákonného úroku z prodlení z částek , částka, (2x).

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do 30 dní od jeho poskytnutí. Dále byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut žalovanému úvěr č. , hodnota, rovněž na částku , částka, , který měl být splacen do 30 dní od jeho poskytnutí. Nedílnou součástí smluv byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný čerpal úvěry bezhotovostně převodem na svůj účet č. , č. účtu, . Poplatky a úroky plynoucích ze smluv se soud více nezabýval, když jejich úhrada byla vzata žalobkyní zpět. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na uvedené úvěry nezaplatil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ale ani poté žalovaný na svůj dluh neuhradil žádnou částku.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Z tvrzení žalobkyně jasně vyplynulo, že nemá k dispozici skutečnosti o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neboť nemá o tomto k dispozici žádné doklady. Listiny, jejichž pomocí by měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, tak předloženy nebyly a výdaje žalovaného nebyly ověřovány. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla, kdy si tohoto byla vědoma a sama vzala co do shora uvedené výše žalobu zpět.

13. Vzhledem k uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětné smlouvy jako absolutně neplatné. Pouze pro úplnost a na okraj soud podotýká, že uzavřené smlouvy by posoudil i jako absolutně neplatné z hlediska požadavku na jejich podpis v elektronické podobě, neboť smlouvy, o níž žalobkyně tvrdí, že byly uzavřeny písemně dle názoru soudu nesplnily podmínky ohledně elektronického podpisu, neboť nebyly splněny požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce S ohledem na tuto skutečnost nelze ani z tohoto hlediska na smlouvy o úvěru hledět jako na řádně uzavřené, neboť je žalovaný řádně dle stanovených norem nepodepsal, jeho podpis byl nahrazen pouze kódem, a smlouvy jsou tak neplatné. U obou smluv navíc byla sjednána RPSN ve výši 773,59 % a z tohoto hlediska by soud posoudil tuto smlouvu také jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy.

14. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 o. z., má tudíž právo na vrácení částky , částka, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. na straně žalovaného, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Zároveň soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucí z částky , částka, ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení u obou nároků nejdříve ode dne , datum, , jelikož z předžalobní výzvy, jejíž součástí je i výzva k úhradě dluhu, ze dne , datum, vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z daných smlouvy o půjčce nejpozději do , datum, , když dluh měl být uhrazen do 7 dnů od odeslání výzvy a k tomu došlo dle podacího archu rovněž dne , datum, . Dne , datum, , tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného v souvislosti s těmito neplatnými smlouvami. S ohledem na výše uvedené proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (tento byl ponížen ze zaplacené částky , částka, vzhledem k novému předmětu řízení odpovídající částce , částka, , neboť došlo ke shora uvedenému zpětvzetí žaloby do uvedené výše a následnému zastavení řízení ve výroku I. rozsudku, s tím, že zbylých , částka, za soudní poplatek náleží státu dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když lze vrátit soudní poplatek snížený o 20 % nejméně však o , částka, , pokud řízení bylo částečně zastaveno) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.