1 C 137/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Plovární 478/1, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Jméno žalovaného A , IČ Anonymizováno , sídlem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B , advokátem sídlem Anonymizováno o splnění povinnosti

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost ve smyslu ust. § 1186 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) doložit do tří dnů od právní moci rozhodnutí žalobci potvrzení o výši svých dluhů vůči žalovanému a to ke dni , datum, z titulů příspěvků na správu domu a pozemku a na plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (jednotky č. 969/7, vymezené podle zákona 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, zapsané na LV č. , hodnota, , v budově č. p. 968, 969, bytový dům, postavené na pozemku p. č. st. 1463, zapsané na LV č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, ) a zálohách na tato plnění, popřípadě, že takové dluhy nejsou. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v bytovém domě č.p. 968, 969 ve Starém Plzenci. Dne , datum, vnikla právnická osoba, a to , Jméno žalovaného A, . Žalobce je členem žalovaného v souladu s ustanovením § 1194 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) Dopisem ze dne , datum, žalobce mimo jiné žádal žalovaného o vystavení potvrzení týkající se případných dluhů ve smyslu ust. § 1186 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobce na základě své písemné žádosti ze dne , datum, požadované informace neobdržel, vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, a dopisem ze dne , datum, ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) k bezodkladnému vystavení potvrzení týkající se případných dluhů ve smyslu § 1186 o. z. a tím splnění své povinnosti. Tato předžalobní výzva ze dne , datum, byla zároveň vyvěšena v obou vchodech , Jméno žalovaného A, , tj. v domě, v němž se nachází bytová jednotka žalobce a také na úřední adrese žalovaného, které je zapsané v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Žalovaný do dnešního dne svoji povinnost nesplnil a na předžalobní výzvy nikterak nereagoval; proto žalobci nezbylo než se obrátit se žalobou na soud.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že si není ani vědom, že by mu byl doručen dopis žalobce ze dne , datum, obsahující mj. žádost o splnění povinnosti ve smyslu ustanovení § 1186 o. z., pročež z logiky věci nemohla proběhnout adekvátní reakce žalovaného sdělením výše žalobcova dluhu vůči žalovanému, jako již žalovaný v minulosti učinil např. dopisem ze dne , datum, , kdy reagoval na jemu doručenou výzvu žalobce ze dne , datum, . Podací lístek datovaný k , datum, navíc neprokazuje obsah tvrzené zásilky. Totéž platí o předžalobní výzvě ze dne , datum, , když na dodejce je jen obecné označení „písemnosti ze dne , datum, “. K předžalobní výzvě žalobce ze dne , datum, zdůraznil, že byť se tato do jeho dispoziční sféry dostala, rezignuje na jakoukoli specifikaci povinnosti, která má být na jejím základě splněna a omezuje se pouze na odkaz na nepřeberné množství písemností, jejichž datace je často duplikována, či dokonce jde o výzvu neexistující. Podle názoru žalovaného smyslem a účelem ustanovení § 1186 o. z. je jednak zajistit právní jistotu nabyvatele bytové jednotky ve vztahu k dluhům, které s ní v rozhodné době přecházejí a jednak posílení postavení osoby odpovědné za správu domu při vymáhání příspěvků na správu domu po převodu jednotky jak po novém, tak původním vlastníku (ručiteli). Smyslem je vystavení potvrzení, které bude reflektovat aktuální stav dluhů váznoucích na bytové jednotce v období blízkém zamýšlenému převodu jednotky, a to za účelem zajištění právní jistoty subjektů zúčastněných na převodu bytové jednotky. Tato povinnost není koncipována jako periodická a nebylo záměrem zákonodárce ponechat na libovůli převodce bytové jednotky, k jakému období bude potvrzení dluhu vystaveno. Pokud by záměrem žalobce bylo skutečně jednotku převést a žalovaný by svoji povinnost vydat příslušné potvrzení nesplnil, měl se žalovaný domáhat splnění této povinnosti bezodkladně a ne s několikaletým odstupem, kdy navíc podal k Okresnímu soudu , adresa, – jih tři žaloby na splnění téže povinnosti a to zjevně opět se záměrem nesmyslně zatížit nejen žalovaného, ale rovněž nadepsaný soud, když v dalším řízení pod sp. zn. , spisová značka, žádá o splnění téže povinnosti k datu , datum, a pod sp. zn. , spisová značka, k datu , datum, .

3. Žalovaný navrhl tato tři řízení spojit, čemuž však nešlo vyhovět, neboť by nebyl zachován princip zákonného soudce.

4. Žalovaný ve vyjádřeních také dále obsáhle argumentoval o zneužívání práva žalobcem, neboť z četnosti a duplikování procesních úkonů žalobce je podle názoru žalovaného zřejmé, že žaloby jsou podávány s cílem neúměrně zatížit a poškodit žalovaného a patrně i zahltit soudní soustavu. Žalobce totiž i přes výtky soudu podává několikero žalob znějících na splnění totožných povinností k různým datům s jasným cílem neúměrně zatížit žalovaného a soud. Jednání žalobce má proto znaky zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany. Jak vyplynulo již v minulosti z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, je evidentní, že i kdyby se snažil žalovaný sebevíce vyhovět, žalobce není ochotný s ním spolupracovat, odmítá veškeré úkony ze strany žalovaného, ať se jedná o převzetí peněz, nebo nesdělí žalovanému svůj účet, popírá oznámení vyvěšená žalovaným v domě, popírá, že by užíval poštovní schránku v domě, popírá vhazování listin do této schránky, zpochybňuje, že listiny zasílanému žalovaným patři žalobci, vede s žalovaným řadu sporů a tak maximálně komplikuje vzájemnou spolupráci účastníků. V té souvislosti žalovaný poukázal konkrétně na žalobcem vedené soudní spory s žalovaným a uzavřel, že podaná žaloba je nedůvodná a šikanózní. V rámci ústního jednání pak doplnil svá tvrzení k údajné zásilce ze dne , datum, v tom směru, že co se týká samotného doručení, tak žalovanému není známo, že by mu tento dopis byl doručen, byť tedy na dodejce figuruje údaj o tom, že byl vhozen do schránky, ale již v rámci jiného sporu, tak v minulosti se tedy stalo, že žalovaný obdržel prázdný dopis a nemůže vyloučit, že se tak stalo i tehdy v roce 2021. Navíc v rámci této výzvy je uvedeno, že žalobce zasílá mj. v této zásilce zároveň částku , částka, , formou devíti pětitisícových bankovek jako zálohu příspěvku na správu domu a pozemku v souvislosti s vlastnictvím jeho bytové jednotky a zálohu na služby, obojí na měsíc srpen 2021, přičemž následně ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, o úhradu dluhu za předmětné období nijak tímto neargumentuje, což jen dokládá fakt, že ne vždy bylo v tvrzených zásilkách zasíláno to, co žalobce tvrdí. V rámci závěrečného návrhu pak poukázal na fiktivnost tvrzení o zamýšleném převodu bytové jednotky, kdy výše dluhu tři roky zpětně bude pro každého kupujícího irelevantní. K tomu by ze zákona potřeboval žalobce od žalovaného i průkaz o energetické náročnosti budovy, o nějž však dosud nikdy nepožádal. Je to jen jeden z dalších ukazatelů, že zasílané výzvy v průběhu let nejsou míněny vážně, jsou jen šikanou a zahlcováním žalovaného, tím i poškozováním ostatních vlastníků bytových jednotek, kterým tím vznikají náklady a to v takové míře, že zjevnost zneužití práva již snad nemůže být znatelnější.

5. Žalobce reagoval na uvedené námitky žalovaného v průběhu ústního jednání, v rámci svého vyjádření v koncentrační lhůtě ze dne , datum, a závěrečném návrhu. Odmítl argumentaci žalovaného v celém jejím rozsahu. Zdůraznil, že žalovaný nedokládá, že by měl splnit povinnost, k jejímuž splnění byl prokazatelně vyzván, přestože obálka s výzvou mu byla vhozena do schránky v místě sídla žalovaného. Spor se snažil neiniciovat hned po zaslání první předžalobní výzvy z důvodu dlouhodobé snahy žalobce o mimosoudní vyřešení sporu., opakovaně se snažil se žalovaným komunikovat a domluvit se na splnění povinností bez nutnosti soudního řízení, avšak bez úspěchu. Spor inicioval tedy až poté, co nebylo reagováno ani na druhou předžalobní výzvu, neboť žalobci nic jiného nezbylo. Žalobce podal více žalob na různá období z důvodu postupného zjišťování nesrovnalostí a potřebných informací od žalovaného. Žalobce neměl k dispozici všechny potřebné údaje najednou a podání jediné žaloby na mnoho nároků by bylo z technického hlediska nerealizovatelné. Dále žalobce uvedl, že pokud byla zásilka od žalovaného ze dne , datum, skutečně doručena, rozhodně ne osobě žalobce, když tento nemá na adrese , adresa, zřízenou poštovní schránku, což žalovaný dobře ví. Vzhledem k tomu, že jsou na této adrese hlášeny dvě osoby shodného jména , Jméno žalobce A, , mohla být zásilka doručena jiné osobě. Žalobce důrazně odmítl tvrzení žalovaného, že z jeho strany dochází ke zneužívání práva, neboť je tomu podle názoru žalobce právě naopak, neboť je to žalovaný, kdo dlouhodobě a konstantně si neplní své zákonné povinnosti. V tomto směru uvedl i několik úspěšných soudních sporů, které se žalovaným v minulosti vedl. Žalobce je přesvědčený, že z ustanovení § 1186 o. z. nikterak nevyplývá, že by splněním povinnosti ze strany osoby odpovědné za správu domu a pozemku bylo podmíněno tvrzením či prokázáním převodu jednotky či snahy o její převod. Vzhledem k tomu, že žalobce vede celou řadu sporů iniciovaných žalovaným o zaplacení „domnělého dluhu“, neboť dle jeho názoru žádný dluh vůči žalovanému nemá, nabývá pro něho takové sdělení žalovaného značný význam a to právě i staršího data. Aktivně nečinní v současné době kroky k převodu bytové jednotky, v době, kdy o potvrzení žádal, vedl jednání s potencionálním kupcem, který zastupoval pana , jméno FO, , nar. , datum, , avšak vzhledem k tomu, že potvrzení nedodal, nebyl obchod prozatím realizován, neboť kupující podmiňoval další pokračování v jednání právě doložením požadovaného potvrzení s tím, že přislíbil, že po dodání potvrzení bude obnoveno jednání o koupi bytové jednotky žalobce. Žalobce se domnívá, že žalovaný se všemi dostupnými prostředky snaží zabránit prodeji nemovité věci ve vlastnictví žalobce. K tomu doložil své vlastní čestné prohlášení, které však není způsobilé být důkazním prostředkem. Dále se vyjádřil ke sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, s tím, že je na žalobci, jakou zvolí procesní strategii. Žalobce je přesvědčen, že žalobce je v hmotněprávní rovině v postavení vůči žalovanému spotřebitelem, tj. slabší smluvní stranou a touto optikou by měl soud k žalobci i přistupovat.

6. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v budově čp. 968, 969 na pozemku parc. č. st. 1463 v k. ú. , adresa, . Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek v daném domě.

7. Žalobce soudu předložil výzvu ze dne , datum, , která obsahuje celkem , hodnota, bodů a kterou žalobce dle svého tvrzení zasílá žalovanému částku , částka, jako zálohu na služby a příspěvek na správu domu a pozemku za měsíc srpen 2021. Dále je žalovaný vyzýván ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích všech jednotek v domě ke dni , datum, , k vystavení potvrzení o dluzích, které žalovaný eviduje za žalobcem ke dni , datum, , a to bez zbytečného odkladu z důvodu potencionálního úmyslu převést vlastnické právo k vlastní bytové jednotce, k doložení nákladů na služby, způsobu jejich rozúčtování, způsobu stanovení výše záloh na služby a provedení vyúčtování za roky 2016-2020, o nahlédnutí do dokumentace k soudním sporům, jejichž účastníkem je žalovaný za roky 2016 – 2021, vyjma konkrétně uvedených soudních sporů, o nahlédnutí do podkladů o platbě odměn členů orgánů žalovaného za roky 2016 – 2021, o nahlédnutí do dokumentace ke správním řízením, jejichž účastníkem je žalovaný za roky 2016 – 2020, o nahlédnutí do dokumentace týkající se pohledávek, dluhů, a jiných závazků žalovaného za roky 2016 - 2021. Přílohou mělo být 9 kusů bankovek nominální hodnoty , částka, . Předložen byl zároveň druhopis dodejky ze dne , datum, dle kterého měla být poštovní zásilka dne , datum, uložena k vyzvednutí a dne , datum, vhozena do schránky.

8. Žalobce soudu dále předložil listinu o 5 listech formátu A4 označenou jako předžalobní výzvu ze dne , datum, , která obsahuje oboustranně hustě popsaných téměř deset stran textu s různými upozorněními a výzvami k plnění, které nebyly splněny na základě dříve zasílaných výzev žalobcem žalovanému a s upozorněním na jejich případné soudní vymáhání. K tomu byla předložena kopie dodejky, na níž je uvedeno „písemnosti ze dne , datum, “. Žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl, proto byla vrácena odesílateli. Celá obálka pak byla otevřena před notářem dne , datum, , o čemž byl pořízen a soudu předložen notářský zápis z téhož dne NZ 286/2024, jehož přílohou č. , hodnota, je kopie celé obálky, z níž se zjišťuje, že byla žalobci vrácena zpět. Obsahem zásilky byly shora uvedené listiny. V rámci přílohy č. , hodnota, notářského zápisu byla obálka rovněž otevírána a bylo zjištěno, že obsahuje zmiňovanou předžalobní výzvu v počtu pěti listů velikosti A4, kdy však gramáž zásilky uvedená na obálce poštou je 0,010 kg (10 gramů), což je dle názoru žalovaného neodpovídající, když obecně je váha jednoho listu A4 5 gramů a učinil sporným, zda nebylo se zásilkou manipulováno před jejím otevřením u notáře. Žádal její převážení v rámci prováděného dokazování případně se dotázat na , právnická osoba, k její gramáži, což soud zamítl, jako nadbytečné s tím, že gramáž je zjistitelná z údaje na obálce a s odůvodněním viz dále níže.

9. Žalobce předložil další předžalobní výzvu ze dne , datum, . V této výzvě je žalovaný vyzýván k tomu, aby zanechal svého protizákonného chování a splnil povinnosti spojené s výzvami žalobce (citováno je celkem , hodnota, výzev odesílaných v různých dnech). K této listině byla předložena podací stvrzenka ze dne , datum, . Doručení této listiny žalované není mezi účastníky sporné, žalovaný namítal, že tato výzva ovšem nesplňuje nároky na obsahové náležitosti předžalobní výzvy, neboť zcela rezignuje na jakoukoliv specifikaci povinností žalovaného, které mají být splněny.

10. Z předložených rozsudků Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudků Okresního soudu , adresa, -jih č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce se domáhá svých práv prostřednictví soudních žalob opakovaně. Z interního systému zdejšího soudu pak bylo zjištěno, že v roce 2023 podal žalobce proti žalovanému celkem , hodnota, žalob, kterým se domáhá po žalovaném splnění nejrůznějších povinností (nahlížení do dokumentace k soudním sporům, nahlížení do dokumentace ke správním sporům, nahlížení do účetních dokladů, nahlížení do dokladů o vyplácení odměn členům orgánů žalované, sdělení informací o vlastnících a uživatelích různých bytů k různým datům, vystavení potvrzení o existenci či neexistenci dluhů na příspěvcích, a další.) Konkrétně pak v rozsudku č. j. , spisová značka, bylo odvolacím soudem konstatováno, že vztah mezi účastníky řízení nemá charakter vztahu podnikatel-spotřebitel.

11. Z dopisu ze dne , datum, a k tomu doložené dodejky má soud za prokázané, že těmito dopisy sdělil žalovaný žalobci konkrétními částkami výši dluhů ke dni , datum, , ke dni , datum, a ke dni , datum, . Pokud žalobce namítal, že mu nebyla zásilka doručena, dodejka prokazuje opak (č. l. 74 spisu), když dle sdělení doručovacího orgánu na samotné dodejce byla nejprve uložena dne , datum, k vyzvednutí se zanecháním výzvy pro adresáta, a následně vhozena dne , datum, do schránky žalobce, protože nebyla v úložní lhůtě vyzvednuta. Byť žalobce tvrdil, že na shodné adrese žijí dvě osoby stejného jména, neodpovídá toto údajům, které žalovaný opakovaně žalobci poskytoval a je zdejšímu soudu známo ze sporu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , protože u vlastníků a uživatelů bytových jednotek není uveden vyjma vlastníka , jméno FO, (žalobce) žádný jiný uživatel shodného jména této bytové jednotky č. 969/7 ani bytové jednotky jiné. Pokud pak směřovala námitka žalobce, že mu doručit nelze, neboť schránku nemá označenou, nelze toto přičítat k tíži žalovaného, který, pokud nemá žalobce zřízenu datovou schránku, případně si nezajistí dosílání doručovaných zásilek, je povinen zajistit přebírání pošty na této adrese, jinak se vystavuje riziku, že se zásilky nedostanou do jeho dispozice s důsledky z tohoto vyplývajícími. Navíc z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, vyplývá, že v tamním řízení bylo prokázáno mj. i svědeckými výpověďmi uživatelů bytových jednotek, že žalobce v předmětném bytě bydlí, bydlí tam sám, jeho rodiče tam nežijí, maminka mu tam pouze chodí uklízet, poštovní schránka v domě je schránkou žalobce. Žalobce nikdy neoznámil žalovanému jinou adresu, na které by měl pobývat, nikdy žalovanému neoznámil, že v bytě pobývá více osob, ač mu taková povinnost dle stanov svědčí. Zdejší soud k tomu dodává, že ani nikdo jiný z vlastníků osobu shodného jména nenahlásil, tudíž lze učinit závěr, že chování žalobce svědčí o tom, že se snaží všemi prostředky docílit toho, aby mu nemohlo být řádně doručováno a i on sám ztěžuje komunikaci mezi ním a žalovaným.

12. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zdůraznil, že právo na zpřístupnění podkladů pro vyúčtování služeb nesmí vlastník jednotky, stejně jako jakékoli jiné právo, vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by poskytovatele služeb omezoval v činnosti, nebo mu způsoboval nepřiměřené náklady.

13. Pokud byl soudem žalobce při ústním jednání v kontextu dalších podaných žalob u zdejšího soudu a v kontextu s textací jednotlivých výzev upozorněn soudem na možnost posoudit výkon takového práva jako šikanózní s důsledky z tohoto pro žalobce vyplývající a vyzván aby vysvětlil, jaký účel měla podaná žaloba, jejímž výsledkem by byly informace zpětně k datu , datum, , tedy již naprosto neaktuální pro účely odpovědnosti za dluhy v rámci převodu bytové jednotky, ke kterému zatím nedošlo, a ni se k němu neschyluje, navíc mu toto potvrzení bylo žalovaným poskytnuto po podání žaloby ještě před samotným nařízením ústního jednání, žalobce doplnil své tvrzení v tom směru, že tyto údaje potřebuje znát pro potřeby vedení soudních sporů o úhradu dlužných částek, protože s ročními vyúčtováními za jednotlivé roky v podstatě nesouhlasí.

14. Dle § 1186 odst. 2 o. z. při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

15. Dle § 1186 odst. 3 o. z převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.

16. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

17. Mezi účastníky bylo sporné především, zda žalovaný vůbec obdržel žádost žalobce zasílanou údajně dopisem dne , datum, o poskytnutí informace o výši dluhu žalobce ke dni , datum, a jestli tato žádost a potažmo i další žádosti byly ze strany žalobce požadovány skutečně pro jeho potřeby, a to v souladu nebo v rozporu se zákonem.

18. Z ustanovení § 1186 odst. 3 o. z plyne povinnost žalovaného k výzvě žalobce jako převodce, ev. i se souhlasem převodce k výzvě nového nabyvatele jednotky sdělit mu výši dluhů váznoucích na jednotce pro potřeby převodu této bytové jednotky. Pokud je z potvrzení žalobce nemohl zjistit nebo nebylo toto potvrzení vydáno bez zbytečného odkladu, má se za to, že je zjistit nemohl se všemi důsledky pak vyplývající z toho dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení, tedy dluh by na nového uživatele nepřešel. Povinnosti žalovaného odpovídá právo žalobce na poskytnutí těchto informací. Žádné právo však nesmí být vykonáváno šikanózním způsobem. V tomto směru nelze odhlédnout od jiných žalob, které byly za poslední období projednávány u zdejšího soudu mezi shodnými účastníky a jakých věcí se žaloby týkaly. I když soud poukazuje na nadměrnou intenzitu s jakou žalobce v průběhu několika let zpětně atakuje žalovaného s celou škálou požadavků, je třeba především posoudit, zda toto jeho jednání je zjevným zneužitím způsobu výkonu práva. Termín "„zjevné“ tak jak ho má na mysli shora citované ust. § 8 o. z. musí z tohoto důvodu být chápán v tom smyslu, že tedy nejde o jakési bezvýznamné, zanedbatelné jednání či chování, zjevnost lze zde chápat spíše jako nepochybnost. Vždy je nezbytné při posouzení vycházet z individuálních skutečností každého jednotlivého případu, tj. z konkrétních skutkových zjištěních. Z nálezu Ústavního soudu ČR II. ÚS 3646/13, č. 2/2017 Sb. n. u. ÚS plyne, že za zneužití práva je nutné považovat i jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu či se na jeho úkor obohatit. Přitom není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (viz IV. ÚS 2103/20). Výkonu práva, který je jeho zneužitím, tak soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ust. § 3 o. z., ale především čl. 36 Listiny (viz IV. ÚS 3402/13, č. 115/2014 Sb. n. u. ÚS). Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že institut zjevného zneužití práva podle § 8 o. z. je v zásadě totožný s dříve užívaným pojmem dobrých mravů podle § 3 odst. 1 obč. zák.; proto také judikatura bude v tomto ohledu nadále použitelná Ve starší judikatuře přitom nebylo pochyb, že rozpor s dobrými mravy lze spatřovat jak v právním jednání, tak chování faktickém (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. V tomto případě pak konkrétní skutková zjištění, které soud učinil a z nichž pak vyvodil závěr pro své rozhodnutí, jsou taková, že žalobce žádal dne , datum, o vydání potvrzení o výši dluhu váznoucích na jeho bytové jednotce ke dni , datum, a to bez zbytečného odkladu s odůvodněním potencionálního úmyslu převést vlastnické právo ke své bytové jednotce s tím, že se tato zásilka dostala do dispozice žalovaného vhozením do jeho schránky na adrese sídla žalovaného, což bylo doloženo dodejkou. Zda byla tato výzva skutečně obsahem této odeslané zásilky zůstalo mezi účastníky sporné, protože součástí této zásilky mělo být i devět kusů bankovek o nominální hodnotě , částka, , čemuž ovšem neodpovídala gramáž zásilky. S ohledem na to, že gramáž uvedená na obálce 0,010 kg však neodporuje tomu, že tato výzva tam vložena býti mohla, přiklonil se soud k závěru, že učiněna byla a další dokazování v tomto směru považoval za nadbytečné. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a potvrzení k tomuto datu nevydal. Co je však velmi zarážející, je skutečnost, že pokud žalobce následně k výzvě soudu dotvrdil, že tehdy jednal se zástupcem potencionálního kupce pana , jméno FO, a ještě jinými zájemci z řad fyzických osob, k čemuž však žádný důkaz nedoložil, vyzval znovu ke sdělení téhož (tedy stále k datu , datum, ) žalovaného až předžalobní výzvou ze dne , datum, , tedy s více jak ročním odstupem, ač v mezidobí ještě zahlcoval žalovaného dalšími výzvami ke sdělení výše dluhu ze stejných důvodů a to písemností ze dne , datum, k datu , datum, , písemností ze dne , datum, k datu , datum, , písemností ze dne , datum, k datu , datum, , písemností ze dne , datum, k datu , datum, , písemností ze dne , datum, k datu , datum, a písemností ze dne , datum, k datu , datum, , a jejichž splnění se následně také u zdejšího soudu domáhá např. v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, žalobou ze dne , datum, , a v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, k datu , datum, a žalobou podanou rovněž dne , datum, , tedy pouze týden po podání žaloby v této věci. Tyto skutečnosti plynou právě ze znění samotné předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou žalobce soudu k důkazu doložil. Zásilka se vrátila žalobci zpět jako nevyzvednutá v úložní době, žalovaný namítal, že s jejím obsahem mohlo být následně manipulováno, protože na dodejce je váha uvedena poštou 0,010 kg s tím, že samotná výzva je na pěti listech formátu A4 a musela by tedy vážit více než 10 gramů. Soud v tomto směru ale k tomu navržené dokazování dále neprováděl viz odůvodnění níže. Dále je zarážející chování žalovaného, který se ani poté neobrátil na soud, a naopak vyčkal 10 měsíců, než znovu zaslal žalovanému opětovnou předžalobní výzvu a poté podal dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu a opětovně v ní žádal sdělení výše dluhu zpětně k datu , datum, . Následně bylo v řízení prokázáno, že po podání žaloby sdělení o výši dluhů již žalovaný žalobci zaslal na základě jiné výzvy žalobce, kterou skutečně obdržel, a tato zásilka se dostala do dispozice žalobce, přesto i přes následné poučení soudu o dodatečné splnění povinnosti žalovaného k aktuálnějšímu datu, když k převodu bytové jednotky dosud nedošlo, neučinil žádný procesní úkon a na své žalobě trval, byť z pohledu soudu nemůže mít pro žalobce již žádný právní význam ve smyslu účelu pro který má sloužit.

20. Lze přisvědčit žalobci, že žádosti o poskytnutí informací o výši dluhů k určitému datu lze obecně považovat za postup neodporující zákonu, pokud je tedy skutečným úmyslem žadatele použít toto potvrzení pro blížící se převod bytové jednotky, ač k němu následně z jakýchkoliv důvodů ani nemusí dojít. Trvat pak na vystavení takového potvrzení má skutečně smysl jen po určitou dobu, aby potvrzovalo aktuální výši dluhů k danému okamžiku, kdy se převod bytové jednotky má realizovat, neboť nabyvatel bude v případě dluhu za tento odpovědný, vyjma takové situace, kdy se bude mít za to, že to zjistit nemohl (viz znění ust. § 1186 odst. 3 o. z.). Proto také zákonodárce stanovil k vydání takového potvrzení lhůtu bez zbytečného odkladu a její nedodržení po obdržení takové výzvy sankcionoval předpokládanými následky. Lze plně souhlasit s žalovaným, že smyslem a účelem ustanovení § 1186 o. z. je jednak zajistit právní jistotu nabyvatele bytové jednotky ve vztahu k dluhům, které s ní v rozhodné době přecházejí a jednak posílení postavení osoby odpovědné za správu domu při vymáhání příspěvků na správu domu po převodu jednotky jak po novém, tak původním vlastníku (ručiteli). Smyslem je vystavení potvrzení, které bude reflektovat aktuální stav dluhů váznoucích na bytové jednotce v období blízkém zamýšlenému převodu jednotky, a to za účelem zajištění právní jistoty subjektů zúčastněných na převodu bytové jednotky. Pokud tedy žalobce svůj nárok u soudu na splnění této povinnosti neuplatnil v přiměřené době poté, co jeho prvotní výzvě vyhověno nebylo, nedává žaloba podaná po více jak dvou letech žádný smysl, když ani žalobce, jak sám tvrdil, žádné kroky aktuálně k převodu bytové jednotky nečinní, a již tedy vůbec ne zpětně k datu , datum, . Toto ustanovení o nějž žalobce svůj nárok opírá totiž neslouží k žádnému jinému účelu, nelze se tedy této povinnosti po povinné osobě domáhat a to ještě téměř periodicky pro jiné účely. Byť také zákonodárce nestanovil pro případné soudní vymáhání žádnou lhůtu, musí soud přistoupit vždy k posouzení důvodnosti takové žaloby individuálně s ohledem na konkrétní poměry každého případu, což soud učinil i v tomto případě. Smyslem této podané žaloby tak nemohl být výkon práva v souladu se zákonem, nýbrž skutečně jen snaha žalobce zatížit fungování žalovaného a soudní soustavu, když i samotné nároky spolu související žalobce rozmělnil do téměř tří desítek žalob, a to zcela nedůvodně, neboť v minulosti k jejich splnění hromadně vyzýval či je hromadně urgoval. K tomu soud podotýká, že nebylo v průběhu několika let zpětně měsíce, aby žalobce nepožadoval po žalovaném nějaké plnění, ať již předložení listin, možnost seznámit se s podklady pro vyúčtování, informace o vlastnících a uživatelích jednotlivých jednotek, výši dluhů k určitému datu atd. Své výzvy často koncipuje nepřehledně, manipuluje zřejmě s obsahem zásilek, o čemž svědčí zjištěné sporné gramáže i v jiných soudních sporech. Žalobu nakonec podal až po takové době, kdy mu její výsledek nemůže být k žádnému užitku, navíc po podání žaloby se výši aktuálního dluhu od žalobce dozvěděl, přesto na projednání žaloby nesmyslně trval. Obecný argument, že pokud něco činí, protože mu to zákon umožňuje a nemusí to zdůvodňovat, tak jak namítá žalobce i v jiných zde projednávaných sporech v tomto světle zjištěných skutečností a provedených důkazů neobstojí. Již v minulosti odvolací senáty Krajského soudu v Plzni poukázaly v rámci svých rozhodnutí na možné zneužití výkonu žalobcova práva ve vztahu k žalovanému. Pokud by žalovaný skutečně obdržel každou žalobcovu tvrzenou výzvu a měl na ni adekvátně reagovat, zahltilo by to žalovaného natolik, že by nemohl vůbec fungovat, nehledě na skutečnost, jak finančně by ho to zatížilo, a že takové právo má vlastně každý vlastník bytové jednotky. Žalovaný je společenstvím vlastníků bytových jednotek a jeho účelem je především společné hospodaření a správa majetku ve spoluvlastnictví. Jednáním žalobce je tato činnost žalovaného podstatně omezována a jsou jí způsobovány nepřiměřené náklady na poštovné, činnost jejich zaměstnanců i právního zastoupení. Tato skutečnost má pak dopad do majetkové sféry všech ostatních vlastníků jednotek. Již ve shora zmiňovaném rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, bylo vysvětleno, že žalobce není ve vztahu k žalovanému v postavení spotřebitele, tedy slabší strany, proto soud nechápe, proč znovu s touto argumentací žalobce přichází. Žalobce žalovanému vytýká neplnění svých zákonných povinností a přitom je to i on sám, který si své zákonné povinnosti vůči žalovanému neplní, když nehradí řádně po několik let zpětně zálohy na služby a nedoplatky z vyúčtování a dlužil minimálně do konce roku 2023 žalovanému značnou částku. K tvrzení žalobce, že žalovaný činní vše proto, aby všemi prostředky zabránil převodu bytové jednotky ve vlastnictví žalobce soud ve světle zjištěných skutečností a vztahů jaké panují mezi účastníky poznamenává, že nemůže být větším přáním žalovaného, než aby se naopak převod zrealizoval.

21. Soud po provedeném dokazování tak dospěl k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět, neboť vykazuje znaky zjevného zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o .z. Požadavky ze strany žalobce nelze považovat za skutečný výkon jeho práva, ale v podstatě jde z jeho strany o jeho zneužívání. Ze všech uvedených důvodů je soud přesvědčen, že žalobce nejedná v právním styku poctivě a nesmí proto z tohoto nepoctivého jednání těžit ( § 6 o. z ). Celou řadu navržených důkazů ze stran obou účastníků pak soud zamítl provést, neboť nesouvisela s předmětem řízení nebo nemohla mít vliv na rozhodnutí soudu, když tento žalobu zamítl právě s odůvodněním na její šikanóznost.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , porada s klientem přesahující 1 hodinu ze dne , datum, – řádně doložena, podání vyjádření ze dne , datum, k doplnění důkazů žalobce ze dne , datum, a účast na soudním jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .