1 C 154/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , IČ Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B , advokátem sídlem Anonymizováno o splnění povinnosti

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal, aby žalovanému byly uloženy povinnosti sdělit jméno, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání v domě č. p. 968, 969 postaveném na pozemku p. č. st. 1463, zapsaném na LV č. , hodnota, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, – město pro obec a k. ú. , adresa, k jednotkám č. 968/3, č. 968/4, č. 968/7, č. 968/8, č. 968/11, č. 968/12, č. 969/3, č. 969/4, č. 969/7, č. 969/8, č. 969/11 ke dni , datum, a k jednotkám č. 968/2, č. 968/8, č. 968/11, č. 969/2, č. 969/5, č. 969/8 a č. 969/11 ke dni , datum, . Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v bytovém domě č.p. 968, 969 ve Starém Plzenci. Dne , datum, vnikla právnická osoba, a to , Jméno žalovaného A, . Žalobce je členem žalovaného v souladu s ustanovením § 1194 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) Dopisem ze dne , datum, žalobce mimo jiné žádal žalovaného o informace ve smyslu ustanovení § 1178 o. z. a stejně tak dopisem ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobce na základě své písemné žádosti ze dne , datum, a ze dne , datum, požadované informace neobdržel, vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, a dopisem ze dne , datum, ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) k bezodkladnému sdělení informací ve smyslu § 1178 o. z. a splnění svých povinností. Tato předžalobní výzva ze dne , datum, byla zároveň vyvěšena v obou vchodech , Jméno žalovaného A, , tj. v domě, v němž se nachází bytová jednotka žalobce a také na úřední adrese žalovaného, které je zapsané v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Vzhledem k tomu, že zákonodárce nestanovil pro splnění zákonných povinností žalovaného žádnou lhůtu, je žalobce přesvědčen, že je třeba aplikovat ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého je žalovaný povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný do dnešního dne svoji povinnost nesplnil a na předžalobní výzvy nikterak nereagoval; a proto žalobci nezbylo než se obrátit se žalobou na soud.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že si není ani vědom, že by mu byl doručen kterýkoli z dopisů obsahujících žádost o splnění povinnosti ve smyslu ustanovení § 1178 o. z. a výslovně popírá, že by mu žalobce tyto dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, doručil, pročež z logiky věci nemohla proběhnout adekvátní reakce žalovaného sdělením jmen a adres vlastníků či uživatelů předmětných bytových jednotek, jako již žalovaný v minulosti učinil např. dopisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Podací lístky datované k těmto dnům navíc neprokazují obsah tvrzených zásilek. Na dodejkách jsou pak označeny tvrzené doručované listiny obecně a nelze z nich dovozovat jejich skutečný obsah. Minimálně u dopisu ze dne , datum, je zřejmé, že se vrátil žalobci. K předžalobní výzvě žalobce ze dne , datum, zdůraznil, že rezignuje na jakoukoli specifikaci povinnosti, která má být na jejím základě splněna a omezuje se pouze na odkaz na nepřeberné množství písemností, jejichž datace je často duplikována, či dokonce jde o výzvu neexistující. Podle názoru žalovaného účelem ustanovení § 1178 o. z. není povinnost sdělovat údaje zpětně k neaktuálnímu stavu. Žalovaný ve vyjádřeních také dále obsáhle argumentoval o zneužívání práva žalobcem, neboť z četnosti a duplikování procesních úkonů žalobce je podle názoru žalovaného zřejmé, že žaloby jsou podávány s cílem neúměrně zatížit a poškodit žalovaného a patrně i zahltit soudní soustavu. Žalobce totiž i přes výtky soudu podává několikero žalob znějících na splnění totožných povinností k různým datům s jasným cílem neúměrně zatížit žalovaného a soud. Jednání žalobce má proto znaky zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany. Jak vyplynulo již v minulosti z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne ze dne , datum, č. j. , spisová značka, je evidentní, že i kdyby se snažil žalovaný sebevíce vyhovět, žalobce není ochotný s ním spolupracovat, odmítá veškeré úkony ze strany žalovaného, ať se jedná o převzetí peněz, nebo nesdělí žalovanému svůj účet, popírá oznámení vyvěšená žalovaným v domě, popírá, že by užíval poštovní schránku v domě, popírá vhazování listin do této schránky, zpochybňuje, že listiny zasílanému žalovaným patři žalobci, vede s žalovaným řadu sporů a tak maximálně komplikuje vzájemnou spolupráci účastníků. V té souvislosti žalovaný poukázal konkrétně na žalobcem vedené soudní spory s žalovaným a uzavřel, že podaná žaloba je nedůvodná a šikanózní.

3. Žalobce reagoval na uvedené námitky žalovaného v písemném podání ze dne , datum, , v průběhu ústních jednání, v rámci svého vyjádření v koncentrační lhůtě ze dne , datum, a závěrečném návrhu. Odmítl argumentaci žalovaného v celém jejím rozsahu. Zdůraznil, že žalovaný nedokládá, že by měl splnit povinnost, k jejímuž splnění byl vyzván. Poukázal na okolnost, že podle jeho názoru žalovaný soudní spis „zapleveluje“ odkazy na jiné rozsudky, které s projednávanou věcí nesouvisí. Pokud se jednalo o to, že žalobce při odesílání poštovních zásilek má udílet pokyny „nevhazovat do schránky“, žalobce oponoval tím, že adresát má možnost si zásilku vyzvednout na poště před tím, než je vrácena odesilateli. Podle názoru žalobce, pokud si žalovaný nepřebíral poštovní zásilky, jde to k jeho tíži. K tomu zdůraznil, že od žalovaného, jakožto osoby odpovědné za správu domu a pozemku lze očekávat, že bude mít dostatečný administrativní aparát, který mu zajistí přebírání a vyzvedávání poštovních zásilek. Žalobce důrazně odmítl tvrzení žalovaného, že z jeho strany dochází ke zneužívání práva, neboť je tomu podle názoru žalobce právě naopak, neboť je to žalovaný, kdo dlouhodobě a konstantně si neplní své zákonné povinnosti. Popřel, že by se do dispozice žalobce dostaly dopisy od žalovaného ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , kterým mělo být vyhověno jeho jiným obdobným výzvám. Mohly být doručeny osobě shodného jména na téže adrese, což je žalovanému známo (pozn. soudu tj. otci žalobce) a pokud doručeny byly, činní jejich obsah sporným s poukazem na skutečnost, že ani odesilatelem nebyl žalovaný (pozn. soudu na obálce , právnická osoba, – jih, předseda společenství vlastníků jako statutární orgán žalovaného).

4. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v budově čp. 968, 969 na pozemku parc. č. st. 1463 v k .ú. , adresa, . Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek v daném domě. Stanovami nebyla práva vlastníků jednotek uvedená v ustanovení § 1178 o. z. modifikována odlišně od zákonného znění.

5. Žalobce soudu předložil výzvu ze dne , datum, , která obsahuje celkem , hodnota, body a kterou je žalovaný vyzýván 1) ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích konkrétně individualizovaných bytových jednotek ke dni , datum, , 2) ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích konkrétně individualizovaných bytových jednotek ke dni , datum, , 3) ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích konkrétně individualizovaných bytových jednotek ke dni , datum, , 4) k vystavení potvrzení o dluzích, které žalovaný eviduje za žalobcem ke dni , datum, z důvodu potencionálního úmyslu převést vlastnické právo k vlastní bytové jednotce. Předložena byla zároveň dodejka adresovaná žalovanému bez jakéhokoliv identifikačního údaje upřesňujícího obsah zásilky s tím, že písemnost měla být uložena dne , datum, a posléze vrácena žalobci. Nikde se nenachází razítko či sdělení pošty, k zásilce byla jako důkaz předložena soudu kopie podací stvrzenky s č. podacím RR , Anonymizováno, CZ, toto však na dodejce, ani na vrácené zásilce není zaznamenáno. Jako důkaz byl čten protokol z ústního jednání vedeného ve sporu u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde byla tato obálka otevírána a převážena. V protokolu je zachyceno, že mimo dalších listin obsahovala výzvu ze dne , datum, , aniž by byl text této výzvy konkrétně přečten. Při převážení byla zachycena hmotnost 27-28 g., přičemž z podacího lístku k dané zásilce se podává, že měla být o gramáži 12 g. Žalovaný vznesl námitku, že se zásilkou bylo zřejmě manipulováno po jejím návratu žalobci.

6. Žalobce soudu předložil výzvu ze dne , datum, , která obsahuje celkem , hodnota, jednotlivých bodů jeho požadavků a kterou je žalovaný vyzýván 1) ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích konkrétně individualizovaných bytových jednotek ke dni , datum, , 2) ke sdělení informací o vlastnících a uživatelích konkrétně individualizovaných bytových jednotek ke dni , datum, , 3) k vystavení potvrzení o dluzích, které žalovaný eviduje za žalobcem ke dni , datum, z důvodu potencionálního úmyslu převést vlastnické právo k vlastní bytové jednotce, pod body 4-9) k doložení nákladů na služby, způsobu jejich rozúčtování, způsobu stanovení výše záloh na služby a provedení vyúčtování za roky 2016 - 2022, pod body 10-16) o nahlédnutí do dokumentace k soudním sporům, jejichž účastníkem je žalovaný za roky 2016 - 2022, vyjma konkrétně uvedených soudních sporů, pod body 17-23) o nahlédnutí do podkladů o platbě odměn členů orgánů žalovaného za roky 2016 - 2022, pod body 24-30) o nahlédnutí do dokumentace ke všem správním řízením, jejichž účastníkem je žalovaný za roky 2016 - 2022, a konečně pod body 31-37) o nahlédnutí do dokumentace týkající se pohledávek, dluhů, a jiných závazků žalovaného za roky 2016 - 2022. Předložena byla kopie dodejky z první strany obálky vrácené zásilky s tím, že dle sdělení pošty nebyla žalovaným vyzvednuta. Na dodejce je uvedeno „písemnosti ze dne , datum, “ bez jejich konkretizace. Celá obálka pak byla otevřena před notářem dne , datum, , o čemž byl pořízen a soudu předložen notářský zápis z téhož dne NZ 286/2024, jehož přílohou č. , hodnota, je kopie celé obálky, z níž se zjišťuje, že byla žalobci vrácena zpět, nicméně žalobce udělil pokyn poště nevkládat zásilku do schránky, a protože nebyl sám zastižen při pokusu o jejím vrácení žalobci doručovacím orgánem, byla dne , datum, zaslána do úložny , právnická osoba, , kde byla však ve smyslu § 8 poštovního zákona otevřena bez souhlasu odesilatele a následně poštou znovu zalepena přelepkou s označením , právnická osoba, . Žalobce dle svého tvrzení tuto zásilku reklamoval, následně mu byla zaslána z úložny. Obsahem byla rovněž mimo dalších listin výzva ze dne , datum, . Návrh žalovaného na převážení této zásilky soud zamítl pro nadbytečnost.

7. Žalobce soudu dále předložil listinu o 5 listech formátu A4 označenou jako předžalobní výzvu ze dne , datum, , která obsahuje oboustranně hustě popsaných téměř deset stran textu s různými upozorněními a výzvami k plnění, které nebyly splněny na základě dříve zasílaných výzev žalobcem žalovanému a s upozorněním na jejich případné soudní vymáhání. K tomu byla předložena kopie dodejky na níž je uvedeno „písemnosti ze dne , datum, “. Žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl, proto byla vrácena odesílateli. V rámci přílohy č. , hodnota, shora zmiňovaného notářského zápisu byla obálka rovněž otevírána a bylo zjištěno, že obsahuje zmiňovanou předžalobní výzvu v počtu pěti listů velikosti A4, kdy však gramáž zásilky uvedená na obálce poštou je 0,010 kg (10 gramů), což je dle názoru žalovaného neodpovídající, když obecně je váha jednoho listu A4 5 gramů a učinil sporným, zda nebylo se zásilkou manipulováno před jejím otevřením u notáře. Žádal její převážení v rámci prováděného dokazování případně se dotázat na , právnická osoba, k její gramáži, což soud zamítl, jako nadbytečné s tím, že gramáž je zjistitelná z údaje na obálce a s odůvodněním viz dále níže.

8. Žalobce předložil další předžalobní výzvu ze dne , datum, . V této výzvě je žalovaný vyzýván k tomu, aby zanechal svého protizákonného chování a splnil povinnosti spojené s výzvami žalobce (citováno je celkem , hodnota, výzev odesílaných v různých dnech). K této listině byla předložena podací stvrzenka ze dne , datum, . Doručení této listiny žalované není mezi účastníky sporné, žalovaný namítal, že tato výzva ovšem nesplňuje nároky na obsahové náležitosti předžalobní výzvy, neboť zcela rezignuje na jakoukoliv specifikaci povinností žalovaného, které mají být splněny.

9. Z předložených rozsudků Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudků Okresního soudu , adresa, -jih č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce se domáhá svých práv prostřednictví soudních žalob opakovaně. Z interního systému zdejšího soudu pak bylo zjištěno, že v roce 2023 podal žalobce proti žalovanému celkem , hodnota, žalob, kterým se domáhá po žalovaném splnění nejrůznějších povinností (nahlížení do dokumentace k soudním sporům, nahlížení do dokumentace ke správním sporům, nahlížení do účetních dokladů, nahlížení do dokladů o vyplácení odměn členům orgánů žalované, sdělení informací o vlastnících a uživatelích různých bytů k různým datům, vystavení potvrzení o existenci či neexistenci dluhů na příspěvcích, a další.)

10. Z dopisů ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, má soud za prokázané, že těmito dopisy sdělil žalovaný žalobci informace o vlastnících a uživatelích bytových jednotek v domě k žalobci požadovaným datům. Pokud žalobce namítal, že mu nebyly zásilky doručeny, dodejky prokazují opak, vyjma zásilky ze dne , datum, , která byla vrácena žalovanému, protože žalobce neměl na adrese svého trvalého pobytu, která byla i jeho adresou doručovací, označenou schránku, což nemůže jít k tíži žalovaného. Byť žalobce tvrdil, že na shodné adrese žijí dvě osoby stejného jména, neodpovídá toto údajům, které žalovaný opakovaně žalobci poskytoval, protože u vlastníků a uživatelů bytových jednotek není uveden vyjma vlastníka , jméno FO, (žalobce) žádný jiný uživatel shodného jména této bytové jednotky č. 969/7 ani bytové jednotky jiné.

11. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zdůraznil, že právo na zpřístupnění podkladů pro vyúčtování služeb nesmí vlastník jednotky, stejně jako jakékoli jiné právo, vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by poskytovatele služeb omezoval v činnosti, nebo mu způsoboval nepřiměřené náklady.

12. Pokud byl soudem žalobce při ústním jednání vyzván aby vysvětlil, jaký účel měla podaná žaloba, jejímž výsledkem by byly informace zpětně k datům požadovaným v žalobě, když v mezidobí žalobce prokázal kopiemi doručenek, že tyto údaje sdělil k jiným výzvám i následně po datu , datum, k datu , datum, , tedy ještě před podáním této žaloby, následně pak ještě minimálně ve dvou případech, proč žádal sdělit údaje i ke své vlastní bytové jednotce, proč vyčlenil část bytových jednotek ve výzvách z téhož dne k různým datům, lišícím se třeba jen o jeden den, zároveň proč tyto pak nezažaloval jednou společnou žalobou, proč některé bytové jednotky následně do žaloby ani nepojal, ač původně informace k nim požadoval, dostalo se soudu ve všech těchto případech pouze obecného prohlášení, že tak žalobce činil, protože na to má ze zákona právo a že je na vůli žalobce jaké konkrétní nároky následně zažaluje. Jestliže kdokoli vykonává své právo, které mu svědčí, není povinen výkon svého práva jakkoli odůvodňovat. Žalobce byl v kontextu dalších podaných žalob u zdejšího soudu a v kontextu s textací jednotlivých výzev upozorněn soudem na možnost posoudit výkon takového práva jako šikanózní s důsledky z tohoto pro žalobce vyplývající, na což žalobce reagoval tvrzením, že žalobce nemůže znát údaje o všech uživatelích bytových jednotek, neboť nejsou všechna zjistitelná z veřejných rejstříků, a protože se průběžně v čase mění, neuvedení konkrétního data ve výzvách by pak mohlo mít za následek odmítnutí žaloby. Důvodem žádosti žalovaného byla ochrana jeho vlastnického práva, když vlastník jednotky by měl mít přehled o osobách v domě pobývajících, jak z pohledu bezpečnosti, tak požárních předpisů, či uplatňování nejrůznějších nároků vůči takovým osobám a z důvodu kontroly zda jsou jednotky pronajímány v souladu se stanovami společenství vlastníků. Z jeho pohledu by tak v pochybnostech mělo být přihlédnuto k tomu, že ke zneužití práva v tomto případě nešlo.

13. Dle § 1178 odst. 1. odst. 2 o. z. osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177 o. z. Požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání.

14. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. Mezi účastníky bylo sporné především, zda žalovaný vůbec obdržel žádosti žalobce o poskytnutí požadovaných informací ze dne , datum, a ze dne , datum, a jestli tyto žádosti byly ze strany žalobce požadovány skutečně pro jeho potřeby, a to v souladu nebo v rozporu se zákonem a zda následně bylo ze strany žalovaného plněno.

16. Z ustanovení § 1178 o. z. plyne povinnost žalovaného k výzvě žalobce tomuto sdělit jména a bydliště vlastníků jednotek v domě a osob, kterým byly tyto jednotky přenechány k užívání. Povinnosti žalovaného odpovídá právo žalobce na poskytnutí těchto informací. Žádné právo však nesmí být vykonáváno šikanózním způsobem. V tomto směru nelze odhlédnout od jiných žalob, které byly za poslední období projednávány u zdejšího soudu mezi shodnými účastníky a jakých věcí se žaloby týkaly. I když soud poukazuje na nadměrnou intenzitu s jakou žalobce v průběhu několika let zpětně atakuje žalovaného s celou škálou požadavků, je třeba především posoudit, zda toto jeho jednání je zjevným zneužitím způsobu výkonu práva. Termín "„zjevné“ tak jak ho má na mysli shora citované ust. § 8 o. z. musí z tohoto důvodu být chápán v tom smyslu, že tedy nejde o jakési bezvýznamné, zanedbatelné jednání či chování, zjevnost lze zde chápat spíše jako nepochybnost. Vždy je nezbytné při posouzení vycházet z individuálních skutečností každého jednotlivého případu, tj. z konkrétních skutkových zjištěních. Z nálezu Ústavního soudu ČR II. ÚS 3646/13, č. 2/2017 Sb. n. u. ÚS plyne, že za zneužití práva je nutné považovat i jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu či se na jeho úkor obohatit. Přitom není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (viz IV. ÚS 2103/20). Výkonu práva, který je jeho zneužitím, tak soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ust. § 3 o. z., ale především čl. 36 Listiny (viz IV. ÚS 3402/13, č. 115/2014 Sb. n. u. ÚS). Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že institut zjevného zneužití práva podle § 8 o. z. je v zásadě totožný s dříve užívaným pojmem dobrých mravů podle § 3 odst. 1 obč. zák.; proto také judikatura bude v tomto ohledu nadále použitelná Ve starší judikatuře přitom nebylo pochyb, že rozpor s dobrými mravy lze spatřovat jak v právním jednání, tak chování faktickém (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. V tomto případě pak konkrétní skutková zjištění, které soud učinil, se na první pohled jeví zdánlivě v pořádku, žalobce se přeci domáhá svých zákonných práv, nicméně způsob jakým se těchto práv domáhá a s jakou intenzitou a v jakém rozsahu, již takový závěr učinit umožňují.

18. Lze přisvědčit žalobci, že žádosti o poskytnutí informací o skutečných uživatelích bytových jednotek v domě, které nejsou všechny zjistitelné z veřejných rejstříků a průběžně se v čase mění, jsou obecně oprávněným požadavkem každého vlastníka bytové jednotky příslušného společenství a mohou sloužit k ochraně jeho vlastnického práva, když vlastník jednotky by měl mít přehled o osobách v domě pobývajících, jak z pohledu bezpečnosti, tak požárních předpisů, či uplatňování nejrůznějších nároků vůči takovým osobám a z důvodu kontroly zda jsou jednotky pronajímány v souladu se stanovami společenství vlastníků. Za postup neodporující zákonu by pak soud považoval, pokud by žalobce požádal žalovaného o sdělení jména, adresu a bydliště vlastníka a osoby, které přenechal byt k užívání v domě č. p. 968, 969 a to i případně k nějakému konkrétnímu datu, a pokud by mu žalovaný nevyhověl, domáhal se svého práva u soudu. Nicméně rozhodně ne způsobem, jakým o tyto informace opakovaně žalobce žalovaného žádal, kdy si vymiňoval sdělení pouze k určitým jednotkám k určitému datu a zároveň ve shodné výzvě žádal sdělit tyto informace zase k jiným jednotkám a k jinému datu, přičemž se tato data lišila jen o jeden den. Tuto iracionalitu nedokázal žalobce soudu řádně vysvětlit, zároveň také nebyl schopen vysvětlit, proč chce znát tyto informace i ke své vlastní jednotce, proč následně informace k některým jednotkám z příslušných žalob vypouští a především nelze přehlédnout, že žalobce, ač mu nic nebránilo podat jednu žalobu, žaluje jednotlivě každou z požadovaných povinností žalovaného zvlášť, čímž neúměrně zatěžuje jak žalovaného, tak i soudní soustavu a to přesto, že ke splnění povinností žalovaného vyzýval hromadně a hromadně jejich splnění i urgoval. K tomu soud podotýká, že nebylo v průběhu několika let zpětně měsíce, aby žalobce nepožadoval po žalovaném nějaké plnění, ať již předložení listin, možnost seznámit se s podklady pro vyúčtování, informace o vlastnících a uživatelích jednotlivých jednotek atd. Své výzvy často koncipuje nepřehledně, manipuluje zřejmě s obsahem zásilek, o čemž svědčí zjištěné sporné gramáže i v jiných soudních sporech. Žalobu nakonec podal ve chvíli, kdy jak vyplynulo z dokazování, mu v průběhu let bylo žalovaným na jeho jiné výzvy reagováno a to i po podání žaloby, kdy zpětnost takového získání informace žalovaný nezdůvodnil. Obecný argument, že pokud něco činí, protože mu to zákon umožňuje a nemusí to zdůvodňovat, v tomto světle zjištěných skutečností a provedených důkazů neobstojí. Již v minulosti odvolací senáty Krajského soudu v Plzni poukázaly v rámci svých rozhodnutí na možné zneužití výkonu žalobcova práva ve vztahu k žalovanému. Pokud by žalovaný skutečně obdržel každou žalobcovu tvrzenou výzvu a měl na ni adekvátně reagovat, zahltilo by to žalovaného natolik, že by nemohl vůbec fungovat, nehledě na skutečnost, jak finančně by ho to zatížilo, a že takové právo má vlastně každý vlastník bytové jednotky. Žalovaný je společenstvím vlastníků bytových jednotek a jeho účelem je především společné hospodaření a správa majetku ve spoluvlastnictví. Jednáním žalobce je tato činnost žalované podstatně omezována a jsou jí způsobovány nepřiměřené náklady na poštovné, činnost jejich zaměstnanců i právního zastoupení. Tato skutečnost má pak dopad do majetkové sféry všech ostatních vlastníků jednotek. Žalobce žalovanému vytýká neplnění svých zákonných povinností a přitom je to i on sám, který si své zákonné povinnosti vůči žalovanému neplní, když nehradí řádně po několik let zpětně zálohy na služby a nedoplatky z vyúčtování a dlužil žalovanému ke dni , datum, značnou částku. Pokud žalobce namítal, že mu nebyly nikdy doručeny požadované informace a to ani na základě jiných výzev, dodejky doložené do spisu prokazují opak, někdy byly doručeny přímo osobě označené jako , Jméno žalobce A, , jindy byl vhozeny do žalobcovy schránky, naposledy např. dne , datum, . Byť žalobce tvrdil, že na shodné adrese žijí dvě osoby stejného jména, neodpovídá toto údajům, které žalovaný opakovaně žalobci poskytoval, protože u vlastníků a uživatelů bytových jednotek není uveden vyjma vlastníka , jméno FO, (žalobce) žádný jiný uživatel shodného jména této bytové jednotky č. 969/7 ani bytové jednotky jiné. Pokud pak směřovala námitka žalobce, že mu doručit nelze, neboť schránku nemá označenou, nelze toto přičítat k tíži žalovaného, který, pokud nemá žalobce zřízenu datovou schránku, případně si nezajistí dosílání doručovaných zásilek, je povinen zajistit přebírání pošty na této adrese, jinak se vystavuje riziku, že se zásilky nedostanou do jeho dispozice s důsledky z tohoto vyplývajícími. Navíc z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, vyplývá, že v tamním řízení bylo prokázáno mj. i svědeckými výpověďmi uživatelů bytových jednotek, že žalobce v předmětném bytě bydlí, bydlí tam sám, jeho rodiče tam nežijí, maminka mu tam pouze chodí uklízet, poštovní schránka v domě je schránkou žalobce. Žalobce nikdy neoznámil žalovanému jinou adresu, na které by měl pobývat, nikdy žalovanému neoznámil, že v bytě pobývá více osob, ač mu taková povinnost dle stanov svědčí. Zdejší soud k tomu dodává, že ani nikdo jiný z vlastníků osobu shodného jména nenahlásil, tudíž lze učinit závěr, že chování žalobce svědčí o tom, že se snaží všemi prostředky docílit toho, aby mu nemohlo být řádně doručováno a i on sám ztěžuje komunikaci mezi ním a žalovaným.

19. Byť soud nemá v řízení za prokázané, že strana žalovaná byla tvrzenými výzvami ze dne , datum, a , datum, , jakož výzvou ze dne 30. 11 2022 ke splnění své povinnosti řádně vyzvána, když minimálně u této poslední zůstává sporná její gramáž a zásilku ze dne , datum, pak nelze dle jejího obsahu vůbec za výzvu ke splnění nějaké povinnosti, ani za předžalobní výzvu považovat, přestože se do dispozice žalovaného dostala, další dokazování v tomto směru ale neprováděl, neboť hlavním důvodem pro zamítnutí žaloby jsou skutečnosti uvedené v bodu 18. odůvodnění rozsudku.

20. Soud po provedeném dokazování tak dospěl k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět, neboť vykazuje znaky zjevného zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o .z. Požadavky ze strany žalobce nelze považovat za skutečný výkon jeho práva, ale v podstatě jde z jeho strany o jeho zneužívání. Ze všech uvedených důvodů je soud přesvědčen, že žalobce nejedná v právním styku poctivě a nesmí proto z tohoto nepoctivého jednání těžit ( § 6 o. z )

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , porada s klientem přesahující 1 hodinu ze dne , datum, – řádně doložena, podání vyjádření ze dne , datum, k doplnění důkazů žalobce ze dne 20 5. 2024 a účast na soudním jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .