1 C 41/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 56 305,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, (v žalobě písemným nedopatřením uvedeno až do výše , částka, , ale se smlouvy a z odůvodnění žaloby vyplývá částka , částka, ) s možností postupného čerpání, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz. Žalobkyně poskytla úvěr na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to v jednotlivých platbách v celkové výši , částka, , jak je zřejmé z doplnění žaloby na výzvu soudu. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel, dle doplnění žaloby uhradil žalobkyni celkem částku , částka, , přičemž částky zaplacené žalovaným byly v souladu se smlouvou a VOP započítávány nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, představující smluvní pokutu za prodlení žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, dle fikce doručení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Ze žalobních tvrzení a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu je žalovaný a v daném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky v jednotlivých platbách potvrdila k dotazu soudu i , právnická osoba, . Sjednána byla ve Smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 1,066 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno dne , datum, , datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne , datum, , celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru byla stanovena ve výši 0.125894843333333 % z čerpané částky. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 54,15 %. Žalovaný splatil dle sdělení žalobkyně celkem částku , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně informovala žalovaného emailem ze dne , datum, o prodlení s úhradou nejstarší splátky v délce 92 dnů s tím, aby dluh okamžitě uhradil, a současně v tomto emailu žalobkyně v souladu s čl. XIII Smlouvy vypověděla Smlouvu, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. XII bodu 6.1 smlouvy je žalovaný povinen platit poplatek ve výši , částka, , za expresní vyplacení tranše – službu „Presto“, v případě, že tuto službu aktivoval, a tento poplatek je podle čl. XII bodu 6.6 splatný rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahuje. E-mailem ze dne , datum, žalobkyně informovala žalovaného o vypovězení smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. VIII odst. 8 Smlouvy požaduje žalobkyně po žalovaném v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní pokutu po žalovaném pouze za prvních 90 dní, tj. od , datum, do , datum, . Dne , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého úvěru ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, sepsanou dne , datum, , a to do tří dnů.

5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v březnu 2025 výši 8,16 %. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 54,15 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 7krát vyšší. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 zákona odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 zákona odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že provedla kontrolu bankovních i nebankovních registrů ohledně žalovaného, když současně vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazující žalovaného pravidelný příjem. Listiny, jejichž pomocí by měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena však předloženy nebyly a výdaje žalovaného nebyly ověřovány vůbec. Žalobkyně tak svá tvrzení a důkazní břemeno ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Vzhledem k uvedenému, soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou.

16. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

17. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích (v daném případě zejména služba „Presto“) lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným i z tohoto hlediska jako absolutně neplatnou.

18. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o poplatcích za služby s poskytnutým úvěrem související a rovněž i ujednání o smluvní pokutě v souvislosti s prodlením splácení sjednaného úvěru.

19. Pouze pro úplnost a na okraj soud podotýká, že uzavřenou smlouvu by posoudil i jako absolutně neplatnou z hlediska požadavku na její podpis v elektronické podobě, neboť smlouva, o níž žalobkyně tvrdí, že byla uzavřena písemně dle názoru soudu nesplnila podmínky ohledně elektronického podpisu, neboť nebyly splněny požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce S ohledem na tuto skutečnost nelze ani z tohoto hlediska na smlouvu o úvěru hledět jako na řádně uzavřenou, neboť ji žalovaný řádně dle stanovených norem nepodepsal, jeho podpis ve smlouvě absentuje, a smlouva je tak i z tohoto pohledu neplatná.

20. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , neboť z poskytnuté částky ve výši , částka, prokazatelně uhradil částku ve výši , částka, , resp. žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nerozporoval a soud ho tak považuje za nesporné. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalovanému odeslána dne , datum, (doručena nejdříve dne , datum, ), vyzván k úhradě dlužné částku do 3 dnů. V souladu s § 57 odst. 2 o. s. ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě , datum, připadlo na sobotu, konec lhůty k zaplacení dlužné částky je tak v pondělí , datum, a žalovaný je povinen k zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího, tj. od , datum, . Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

21. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.