1 C 64/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 168 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucí z této částky za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, ročního úroku ve výši 83,55 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, ročního úroku ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále registrem SOLUS a z nebankovního registru klientských informací. Smlouva byla žalované zaslána e-mailem. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její účet peněžní prostředky ve výši částka. K vyplacení došlo dne datum. Celkovou částku včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 83,55 % ročně se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květnem 2023. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tedy od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná však následně nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze celkem hodnota splátek v jejich plné výši ve dnech datum, datum, datum, datum, datum a datum. Tím porušila své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku částka (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši částka a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka), na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy částku částka, na nákladech v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, na smluvní pokutě dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši částka za každý den prodlení žalované, počínaje dnem datum do zaplacení (tato je však požadována pouze k datu vyhotovení žaloby) ve výši částka, dále na úroku ve výši 83,55 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a na úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

2. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, a proto soud nařídil ústní jednání, kde žalobkyně na své podané žalobě setrvala, tak jak byla podána bez doplnění jakýchkoliv dalších tvrzení a s odkazem na důkazy již k žalobě přiložené, byť byla soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena, že neunáší tvrzení o tom, že bylo oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k úhradě žalované skutečně doručeno, resp. že bylo žalované vůbec zasláno. K tomu advokátka žalobkyně pouze vyjádřila, že oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované zasláno prostřednictvím hybridní pošty a k tomu nejsou žádné doklady. Soudem bylo konstatováno, že za výzvu tak bude považována výzva předžalobní. Zároveň byla žalobkyně poučena, ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř., že věc by mohla být posouzena soudem jako bezdůvodné obohacení, tedy po právní stránce jinak. K tomu žalobkyně vyjádřila s tímto nesouhlas, neboť měla za to, že smlouva byla uzavřena platně a pokud soud shledává neplatnost zejména ve výši sjednaného úroku, měl by soud přiznat dva až čtyřnásobek běžné úrokové sazby. Bylo tak žádáno, aby bylo žalobě vyhověno.

3. Žalovaná se v řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila, i přesto že měla doručení vykázáno do vlastních rukou dne datum.

4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky a dodatku č. hodnota k návrhu smlouvy (obojí ze dne datum) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku ve výši částka na 48 měsíců a žalovaná se zavázala splatit poskytnuté finanční prostředky spolu s ročním úrokem ve výši 83,55 % a poplatky ve formě splátek po částka měsíčně dle splátkového kalendáře. RPSN smlouvy činila bez pojištění 124,27 %, a dle dodatku č. hodnota ke smlouvě 126,13 %. Z občanského průkazu žalované, záznamu SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, dokladů o příjmu žalované, hodnocení klienta a ze základních informací o klientovi je patrné, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Z předsmluvního formuláře, klientské karty, z oznámení o schválení úvěru a z informací pro klienta je zřejmý postup uzavření smlouvy, který je plně totožný s popsaným shora. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když smlouva byla na straně žalované podepsána jedinečným kódem č. hodnota. Rovněž dodatek č. hodnota ke smlouvě byl podepsán týmž jedinečným kódem. Dle dokladu o vyplacení úvěru, ověřeným soudem dotazem na právnická osoba., byla částka ve výši částka žalobkyní dne datum vyplacena na účet č. Anonymizováno, kdy se skutečně jedná o účet žalované. Z žádosti dlužníka o sjednání splátkového kalendáře spolu s žádostí o posečkání, upraveného splátkového kalendáře a upraveného splátkového kalendáře po odkladu vzal soud za prokázané, že žalovaná žádala o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tedy od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná však po tomto období ničeho neuhradila. Ze samotné žaloby vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku částka, a to v celkem hodnota splátkách ze dnů datum, datum, datum, datum, datum a datum vždy ve výši částka. Výzvami k zaplacení byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne datum byla pak žalovaná téhož dne vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky včetně neuhrazených smluvních pokut a náhrady vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka. Oznámení o zesplatnění úvěru nebylo prokázáno, že bylo žalované odesláno či doručeno, a proto soud pojal předžalobní výzvu současně jako dopis oznamující tuto skutečnost.

5. Shora popsaný skutkový stav byl soudem právně hodnocen následujícím způsobem: Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky pak odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. o elektronickém podpisu, účinný od datum, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce účinné od datum (dále jen „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů.

6. Podle článku 3 bodu 9 až 12 eIDAS se „ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

7. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

8. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. právnická osoba, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

9. V průběhu procesu uzavření tvrzené úvěrové smlouvy nebyl obsažen žádný úkon žalované, jenž by bylo možné označit za uznávaný elektronický podpis. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla smlouva uzavřena v písemné podobě tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, neboť požadavek na její formu vznesený v § 104 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od datum nesplnění této povinnosti nesankcionuje neplatností, nicméně v předmětné věci však žalobkyně tvrdila, že smlouva uzavřena písemně byla a v tomto případě by pak musela být žalovanou podepsána. To však v řízení prokázáno nebylo.

10. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

11. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že obvyklé úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v dubnu 2023, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru se pohybovaly kolem 9,43 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 83,55 %, tvoří takto sjednaný úrok devíti násobek v této době obvyklé úrokové sazby. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se úroku ve výši 83,55 % je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

12. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná jako celek.

13. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši částka, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila žalobkyni částku ve výši částka, má tato povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši částka a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne datum označeným jako „Předžalobní výzva“. V tomto dopise byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Soud vycházel z toho, že předžalobní výzva mohla být žalované doručena nejdříve dne datum, a ode dne následujícího jen žalovaná v prodlení. S ohledem na tuto skutečnost, že žalovaná v takto stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně za období od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Pokud totiž soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru z výše dvou uvedených důvodů, musel shledat neplatným i ujednání o povinnosti hradit „poplatky“ spojené s poskytnutím peněz. Tato povinnost totiž nemůže platně vzniknout bez existence samotné smlouvy o úvěru. Z těchto důvodů nepřiznal soud žalobkyni ani smluvní úroky v nižší výši, když zákon u absolutně neplatných právních jednání jejich moderaci neumožňuje.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.

15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.