11 C 102/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na zaplacení částky 150 000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 14 800 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7.4.2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 150 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21.2.2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, jejímž předmětem byl pronájem prostor za účelem provozování hoteliérské činnosti. Účinnost smlouvy měla nastat ke dni 1.4.2020. Při podpisu smlouvy žalobkyně složila kauci ve výši 150 000 Kč. V důsledku pandemie Covidu 19 došlo v březnu 2020 v České republice k zákazu provozování hoteliérské činnosti. Dne 30.3.2020, tedy ještě před začátkem účinnosti předmětné smlouvy, proto žalobkyně od uzavřené nájemní smlouvy odstoupila. Žalobkyně požaduje vrátit zaplacenou kauci ve výši 150 000 Kč, neboť tuto žalovaná drží bez jakéhokoli právního důvodu.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že s jednatelem žalobkyně byli přátelé, v době uzavírání nájemní smlouvy se pravidelně scházeli a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla být nájemní smlouva ukončena. Odstoupení od nájemní smlouvy bylo žalované doručeno až v červnu 2020 a to zpětně k 30.3.2020. Toto odstoupení považuje žalovaná za neplatné.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce zdůraznila, že není odpovědná za kroky vlády České republiky činěné v souvislosti s pandemií Covid 19. Ona osobně žalobkyni v užívání předmětu nájmu žádným způsobem nebránila, nedošlo z její strany k podstatnému porušení smlouvy ve smyslu ustanovení § 2001 občanského zákoníku. Vyhlášení nouzového stavu bylo dle názoru žalované okolností, která nastala po uzavření nájemní smlouvy, a která opravňovala žalobkyni k vyvolání jednání, která mohla vést k úpravě obsahu uzavřené smlouvy, případně tato mohla podat žalobu v souladu s ustanovením § 1766 občanského zákoníku. Poukázala na to, že pokud by i žalobkyni vznikla pohledávka na vrácení kauce, tato byla žalovanou započtena oproti její pohledávce na úhradu nájemného.

4. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 21.2.2020 má soud za prokázané, že tohoto dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě které žalovaná pronajala žalobkyni nebytové prostory na adrese [adresa], a to za účelem provozování hotelierské činnosti. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030. Nájemné bylo sjednáno ve výši 130 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uhradila při podpisu smlouvy v hotovosti kauci ve výši 150 000 Kč, žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem na smlouvě. Ukončení smlouvy bylo sjednáno uplynutím doby nebo výpovědí, výpověď může podat každá strana bez uvedení důvodu, v takovém případě činí výpovědní doba 1 rok. Při výpovědi z důvodů uvedených v §§ 2308 a 2309 občanského zákoníku je výpovědní doba tříměsíční.

5. Z dopisu ze dne 30.3.2020 odeslaného dle podacího archu dne 31.3.2020 má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobkyně odstoupila od uzavřené nájemní smlouvy z důvodu vyhlášeného nouzového stavu a zákazu provozování hoteliérské činnosti.

6. Z předávacího protokolu ze dne 14.5.2020 ve spojení se shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že tohoto dne došlo ke zpětnému předání předmětu nájmu žalované.

7. Z faktury [číslo] ze dne 2.6.2020 má soud za prokázané, že touto fakturou došlo k vyúčtování dlužného nájemného, služeb a tvrzené škody, když pohledávka žalované v celkové výši 274 415 Kč byla v části 150 000 Kč započtena oproti pohledávce žalobkyně na vrácení kauce ve výši 150 000 Kč. Dle podacího archu byla předmětná faktura odeslána žalobkyni dne 3.6.2020.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 4.12.2020, odeslané dle podacího archu dne 7.12.2020, má soud za prokázané, že touto upomínkou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 150 000 Kč.

9. Soud ve věci neprovedl účastnický výslech jednatele žalobkyně, když tento byl navrhován k prokázání toho, že účastníci se dohodli na zpětném předání předmětu nájmu žalované ke dni 14.5.2020 a dále k investicím žalobkyně do předmětu nájmu. Skutečnost, že předmět nájmu byl předán žalované dne 14.5.2020 vyplývá ze shodného tvrzení účastníků. Případné investice žalobkyně do předmětu nájmu pak nebyly učiněny předmětem žaloby.

10. Dle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

11. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Soud dále zohlednil rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 2267/2019 – 152 ze dne 22.4.2020, dle kterého má kauce (jistota) dle § 2012 a následující o.z. v první řadě funkci zajišťovací – zabezpečuje dluh, motivuje dlužníka k jeho dobrovolnému splnění, věřiteli poskytuje jistotu, že dojde k jeho uspokojení, i kdyby dlužník svůj dluh řádně a včas nesplnil; a má i funkci uhrazovací – věřitel je oprávněn uspokojit se z poskytnuté jistoty, jestliže jeho pohledávka nebyla řádně a včas splněna. Není-li stranami ujednáno něco jiného, pronajímatel započítá při skončení nájmu na složenou kauci, co mu nájemce z nájmu dluží, a zbytek kauce mu vrátí. Ustanovení upravující jistotu nestanoví žádná zvláštní pravidla pro započtení dluhů na kauci, je proto třeba použít obecná ustanovení (§ 1982 - 1991 o.z.) o započtení závazků. Započtení pronajímatel realizuje jednostranným právním jednáním, z něhož by mělo být nájemci patrné, proč mu není kauce při skončení nájmu vrácena. Forma prohlášení pronajímatele o započtení dluhů z nájmu prostoru sloužícího podnikání na složenou kauci není zákonem stanovena, nebude-li ve smlouvě o kauci stanoveno jinak, nemusí být jednání pronajímatele písemné. Nájemce, který bude mít za to, že pronajímateli nic nedlužil a pronajímatel mu kauci nevrátil neoprávněně, nezbývá, než se po pronajímateli domáhat jejího vrácení u soudu.

14. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání a ze strany žalobkyně byla při podpisu smlouvy složena kauce ve výši 150 000 Kč.

15. Soud naopak nemá ve věci za prokázané, že ze strany žalobkyně došlo dne 30.3.2020 k platnému odstoupení od smlouvy, když vyhlášení nouzového stavu není důvodem, pro který by byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Od smlouvy je v souladu s § 2001 o.z. možno odstoupit, ujednají-li si to strany nebo je-li tak stanoveno zákonem. Nájemní smlouva ujednání o možnosti žalobkyně od ní odstoupit z výše uvedeného důvodu neobsahuje, dle zákona je možné od smlouvy odstoupit při podstatném porušení smlouvy ze strany žalované, když však vyhlášení nouzového stavu takovýmto podstatným porušením smlouvy není, žalovaná nemohla svým jednáním vyhlášení nouzového stavu žádným způsobem ovlivnit. Vyhlášení nouzového stavu pak nezpůsobilo ani následnou nemožnost plnění, když toto samo o sobě nezpůsobilo nemožnost žalobkyně předmět nájmu užívat.

16. Soud má z výše uvedených důvodů za to, že nájemní vztah účastníků trval až do 14.5.2020, kdy došlo na základě dohody účastníků k ukončení nájemního vztahu a předání předmětu nájmu žalované.

17. Za daných okolností měla žalobkyně povinnost zaplatit žalované adekvátní část nájmu za dobu od 1.4.2020 do 14.5.2020 ve výši 188 710 Kč a adekvátní část poskytnutých služeb. Pokud pak žalovaná započetla na základě faktury ze dne 2.6.2020 a znovu pak v rámci probíhajícího soudního řízení svoji pohledávku na zaplacení dlužného nájemného a služeb oproti pohledávce žalobkyně na vrácení složené kauce, učinila tak zcela po právu a pohledávka žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 000 Kč tímto započtením v plném rozsahu zanikla. Oprávněností dalších nároků žalobkyně uvedených ve vystavené faktuře (nárok na náhradu vzniklé škody) se soud již nezabýval, když tato nebyla uplatněna vzájemnou žalobou.

18. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

19. Úspěšné žalované pak soud přiznal náhradu nákladů v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 14 800 Kč, když se jedná o odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 7 100 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč.