11 C 144/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 064 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 064 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 032 Kč za dobu od 28. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od 4. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od 5. 6. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když se žalovaný přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně a při kontrole se opakovaně neprokázal platným jízdním dokladem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.2.2020, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] a žalobkyní byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 15.5.2019 na lince [číslo] dne 27.5.2019 na lince [číslo] dne 3.6.2019 na lince [číslo] dne 4.6.2019 na lince [číslo]. Na výzvu kontrolora se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Výše jízdného 16 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývají ze smluvních podmínek žalobkyně a tarifu MHD. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnost plynoucí jednak z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (§37 odst. 5). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je žalovaný proto povinen uhradit cenu jízdného ve výši 4x 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 4x 1 500 Kč za uskutečněné jízdy. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 064 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 064 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jeden tzv. půlúkon ve výši 100 Kč realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.