11 C 199/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: odstranění neoprávněné stavby a uvedení do původního stavu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit stavbu kamenné zdi jím zřízenou na pozemku parc. č. st. anonymizováno v k.ú obec, jejíž umístění je patrné z geometrického plánu číslo uvést pozemek do původního stavu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 23 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 16.4.2021 se žalobce domáhal po žalovaném odstranění stavby kamenné zdi na pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec vyznačené na geometrickém plánu číslo. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že tento dne 30.5.2019 nabyl vlastnické právo k pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec. Dne 14.1.2020 ho pak kontaktoval žalovaný, jakožto vlastník sousedního pozemku č. parc. st. 61 v k.ú. obec, s žádostí o směnu pozemků. V té souvislosti žalobce zjistil, že stát. instituce odbor výstavby byl dne 5.2.2015 vydán územní souhlas s umístěním stavby – obnova kamenné zdi a oplocení na části pozemku mezi č.p. a adresa v obec na pozemku parc. č. st. anonymizováno v k.ú. obec, dle kterého měla být stavba kamenné zdi umístěna na hranici mezi pozemky st. anonymizováno a st. anonymizováno v k.ú. obec. S takovýmto umístěním stavby vyslovil rovněž souhlas tehdejší minoritní vlastník pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec titul celé jméno svědka. Žalovaný však umístil stavbu jinak než bylo stavebním úřadem povoleno a než měl odsouhlaseno tímto minoritním vlastníkem, čímž neoprávněně připlotil ke svému pozemku část pozemku č. parc. st. anonymizováno o výměře 14 m2. Žalobce proto navrhl, aby soud v souladu s ustanovením § 1085 o.z. uložil žalovanému povinnost stavbu kamenné zdi odstranit a uvést pozemek do původního stavu.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Dle žalovaného tento stavěl na základě řádného právního titulu a stavba zdi je tedy stavbou oprávněnou. Za řádný právní titul přitom žalovaný považuje smlouvu o právu provést stavbu, kterou uzavřel s předchozím majitelem pozemku č. parc. st. anonymizováno celé jméno svědka. Na daný případ proto nelze dle žalovaného užít § 1085 o.z. Odchýlení se od územního souhlasu pak není na překážku platné existenci soukromoprávního titulu a oprávněnosti stavby. Stavba kamenné zdi je dále součástí pozemku č. parc. st. anonymizováno, a tedy ve vlastnictví žalobce. Žalovanému proto není známo, z jakého důvodu se žalobce obrací s podanou žalobou právě na žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že okolnosti stavby včetně jejího umístění průběžně konzultoval s titul celé jméno svědka titul celé jméno svědka v průběhu výstavby zdi s žalovaným opakovaně hovořil a žalovaného vyzýval k dostavbě. Na současném umístění zdi se žalovaný dohodl s titul celé jméno svědka v průběhu provádění stavby. Tím byl bezezbytku naplněn požadavek soukromoprávního titulu ke stavbě. Stavba zdi probíhala rovněž ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, když dotčená lokalita je památkovou zónou. Žalovaný dále nevěděl, že titul celé jméno svědka je pouze menšinovým spoluvlastníkem pozemku, nicméně i pokud by to věděl, měl by za to, že titul celé jméno svědka je jako zákonný zástupce oprávněn jednat i za svoji nezletilou dceru, která byla v té době vlastníkem podílu o velikosti zbylých číslo.

3. Ve věci soud již jednou rozhodoval rozsudkem ze dne 3.2.2022 č.l. 104, který byl následně usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 14 Co 97/2022 – 163 ze dne 17.8.2022 zrušen. Nadepsaný soud následně doplnil dokazování v souladu s právními závěry Krajského soudu v Plzni.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne 30.4.2019 vlastníkem pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům. Předchozími vlastníky byli celé jméno svědka a jméno příjmení. Žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec, na němž stojí stavba adresa, rodinný dům.

5. Ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že na pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec stojí stavba kamenné zdi, když půdorys zdi účastníci vyznačili na kopii katastrální mapy na č.l. 154 spisu, kdy shodně uvedli, že zeď navazuje na rodinný dům na pozemku č. parc. st. anonymizováno, tedy její hrana je na hranici pozemku, na druhé straně navazuje na stodolu žalobce hlouběji v jeho pozemku. Mezi zdí a pozemkem žalovaného je tak pozemek o ploše trojúhelníku, který náleží žalobci. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že zeď takto vystavěl žalovaný. Chtěl, aby zeď vedla rovnoběžně se zdí jeho rodinného domu na pozemku č. parc. st. anonymizováno, šlo mu o vazbu dlaždic.

6. Ze smlouvy o právu provést stavbu ze dne 21. 1. 2015 (č. l. 24) vyplývá, že byla uzavřena mezi celé jméno svědka jako vlastníkem pozemku parcelní číslo a stavebníkem celé jméno žalovaného, a jejím předmětem bylo právo stavebníka provést stavbu obnovy kamenné ohradní zdi a oplocení mezi nemovitostmi adresa a adresa na pozemku parcelní číslo, přičemž vlastník pozemku se zavázal strpět výkon stavebníkova práva na provedení stavby. Smlouva byla uzavřena bezúplatně na dobu neurčitou. Tato smlouva byla podkladem pro vydání územního rozhodnutí společně se situačním výkresem titul J. příjmení z ledna 2015.

7. Ze shodného tvrzení účastníků dále vyplývá, že situační výkres titul J. příjmení z ledna 2015 (č. l. 25) je zobrazen na starší katastrální mapě. Přestože tento výkres je z roku 2015, nereflektuje skutečnost, že v roce 2014 došlo na základě souhlasu obou vlastníků k úpravě vlastnické hranice tak, jak vyplývá ze schématu na č. l. 68, kde je šedivou barvou vyznačena stará hranice, nová hranice barvou červenou. Původní hranice vedla tak, že z jedné strany lícovala se stodolou, z druhé strany s rodinným domem žalobce nelícovala, oproti hraně tohoto domu byla blíže k domu žalovaného, čímž byl vytvořen jakýsi zub. Podle situačního výkresu měla být tedy zeď postavena jinde. Jelikož situační výkres vycházel ze staré mapy, měla být zcela na pozemku žalovaného, přičemž jedna její hrana měla lícovat s hranicí pozemku. Přerušovaná čára výkresu znázorňuje základ zdi, který je širší než samotná zeď.

8. Z územního souhlasu vydaného stát. instituce, odbor výstavby ze dne 5. 2. 2015 (č. l. 26) vyplývá, že celé jméno žalovaného byl vydán územní souhlas s umístěním stavby obnovy kamenné zdi a oplocení na části pozemku mezi adresa a adresa v obec, na pozemku st. p. anonymizováno v katastrální uzemí s tím, že jde o výstavbu zděného oplocení mezi pozemkem areálu usedlosti adresa a sousední usedlosti adresa za účelem obnovy původních zděných plotových zídek; navrhovaná stavba je spíše opravou původní ohradní zdi; stavba bude umístěna na pozemku st. p. 62 v k. ú. obec při hranici s st. p. 61 v k. ú. obec, její celková délka bude 12,5 m.

9. Dopisem ze dne 5. 5. 2013 právnímu předchůdci žalobce příjmení celé jméno svědka (č. l. 60) žalovaný sdělil, že zadal zpracování projektové dokumentace kamenných zdí, které je třeba obnovit, přičemž jednou ze tří je zeď mezi usedlostmi žalovaného a titul celé jméno svědka. Přiložil nákres původního umístění zídky a nového umístění zídky, přičemž k novému umístění jej„ vedla myšlenka umístit zeď souběžně se svým domem a vazbou dlažby na terase, rozhodně se nejedná o pokus získat kousek trochu místa navíc“ titul celé jméno svědka k tomu písemně uvedl, že s uvedeným řešením souhlasí, nebude se však na něm aktivně podílet. Nesporné mezi účastníky bylo, že nákres zmiňovaný v dopise nebyl dohledán.

10. Z listiny ze dne 28. 4. 2011 (č. l. 59) nazvané„ Souhlas sousedů se stavbou“ vyplývá, že se týká mimo jiné stavby jednostranně pohledové kamenné zdi mezi adresa a adresa s tím, že majitelé adresa souhlasili se stavbou zdi. Výslovně se zde uvádí, že„ respektování hranic pozemků je samozřejmostí“.

11. Z rozpočtu nákladů na bourání ohradní zdi vyhotoveného jméno příjmení z 10. 8. 2022 (č. l. 141 a násl.) soud zjistil, že náklady na bourání předmětné zdi by dosáhly výše 244 668,23 Kč.

12. Ze znaleckého posudku č. rok číslo z 11. 7. 2022 znalce jméno příjmení (č. l. 145 a násl. a 185 a násl.), týkající se ocenění obvyklé roční výše úplaty nájemného za užívání části pozemku parc. číslo v k. ú. obec byla zjištěna výše obvyklé roční úplaty (nájemného) ve výši 1 248,88 Kč.

13. Z vyjádření titul jméno příjmení, autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb, ze dne 14. 8. 2022 vyhotoveného na žádost žalobce vyplývá, že odbourání předmětné zdi mezi pozemky st. parcelní číslo a st. parcelní číslo je možné, nicméně odstraňování železobetonového základu bude stavebně obtížné, přičemž je třeba postupovat obezřetně a technologicky správně tak, aby základy obou sousedících objektů nemohly sednout. Terén žalobce je výše položený než terén žalovaného, a proto rozdíl úrovně terénu je třeba řešit tak, aby nedošlo k sesunutí zeminy žalobce. Zároveň by mělo být vyřešeno odvodnění pozemku žalobce tak, aby nedocházelo ke stékání vody z jeho pozemku na pozemek žalovaného.

14. Z výslechu svědka celé jméno svědka provedeného dne 7.12.2021 soud zjistil, že jde o bývalého spoluvlastníka pozemku č. parc. st. 62 v k.ú. obec. Tento vlastnil na pozemku minoritní spoluvlastnický podíl, většinový podíl vlastnila jeho dcera jméno příjmení, nar. v roce rok. Pozemek č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec svědek s dcerou prodali v roce 2019 žalobci. Svědek v nemovitosti bydlel do roku 2017. Ohledně stavby kamenné zdi svědek uvedl, že si nevzpomíná, že by se v obec stavěla nějaká opěrná zeď ani na to, že by s žalovaným jednal o jejím umístění. Ohledně smlouvy o právu provést stavbu svědek uvedl, že si nevzpomíná, že by tuto smlouvu podepisoval, podpis na listině je ale pravděpodobně jeho. Nepamatuje si, kde opěrná zeď stojí. K dotazu právního zástupce žalovaného pak svědek uvedl, že si pamatuje, že v jednom úseku mezi jeho pozemkem a pozemkem žalovaného žalovaný prováděl stavební úpravy. Svědek viděl, že se na místě začalo něco stavět. Dokončení kamenné zdi však již nebyl přítomen. Po vydání územního rozhodnutí svědek s žalobcem o umístění zdi již nejednal. Bylo mu jedno, kde bude zeď přesně stát. Jedná se o prostor zarostlý dřevinami, svědek do něho ani přesně neviděl, neřešil proto, jestli bude zeď posunuta o půl metru na jeho pozemek.

15. Následně nadepsaný soud doplnil dne 15.11.2022 výslech celé jméno svědka. Při tomto výslechu titul celé jméno svědka uvedl, že s žalovaným jako sousedem neměl dobré vztahy, žalovaný byl chronickým stěžovatelem. Prostor, ve kterém je umístěna kamenná zeď, byl prostorem mezi pozemky žalovaného a svědka, na tomto prostoru byla nesmyslně uspořádaná hranice pozemků, tato nevedla rovně. Jednalo se o prostor, který svědek nechtěl a ani nemohl nijak využívat, bylo mu prakticky jedno, co na tomto místě žalovaný udělá. Když přišel žalovaný s myšlenkou, že v tomto prostoru postaví zeď, aby oddělil svůj pozemek od pozemku svědka, a na svém pozemku si zbuduje odpočinkové místo, přišlo to svědkovi jako logické řešení. Rozuměl tomu, že je nesmyslné, aby zeď kopírovala hranici pozemku, souhlasil tedy s tím, aby zeď spojovala rohy domů, čímž by se fakticky posunula na jeho pozemek. V tomto směru bylo mezi účastníky jednáno, svědkovi byly vyplaceny i nějaké peníze. Z pohledu svědka šlo o malichernost, připadal by si hloupě, kdyby žalovanému nevyhověl. Po nahlédnutí do katastrální mapy na č.l. 154 svědek uvedl, že s výstavbou zdi tak, jak je zobrazena na mapě souhlasil, šlo o to, aby zeď měla nějakou stavební inteligenci, v daném místě je výškový rozdíl mezi pozemkem žalobce a žalovaného, toto se muselo stavebně ošetřit. Svědek se z nemovitosti stěhoval v době, kdy zeď ještě nestála. Na postavenou zeď se byl následně jednou podívat, nemá pocit, že by zeď stála jinde než tam, kde ji schválil. K dotazům žalobce, zda svědek souhlasil s výstavbou zdi tak, aby spojovala rohy domů nebo tak, jak je vyznačena na katastrální mapě na č.l. 154, kdy zeď je prodloužením budovy adresa (přičemž svědek byl výslovně upozorněn na rozdíl ve výše uvedeném) svědek uvedl, že mu bylo v podstatě jedno, kde přesně bude zeď umístěna. Šlo o část zahrady, která je zarostlá keři, na kterou svědek neviděl. Pokud si výstavbou zdi žalovaný přihradil nějaký trojúhelník, který je vidět na katastrální mapě, jde o prostor, který možná v reálu ani neexistuje a to s ohledem na výškové rozdíly obou pozemků. Svědek dále uvedl, že principiálně s výstavbou zdi souhlasil. Pro kterou z výše uvedených variant výstavby zdi se žalovaný rozhodne, bylo svědkovi jedno.

16. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že jde o zaměstnance Národního památkového ústavu, Územní odborné pracoviště v obec. S žalovaným jednal v souvislosti s jeho žádostí o příspěvek na výstavbu opěrné zdi v obec, byl se na místě podívat v době, kdy tam zeď ještě nestála. Svědek dále uvedl, že pro poskytnutí dotace je nezbytné, aby stavebník doložil, že stavba bude stát na jeho pozemku nebo že má souhlas s výstavbou na cizím pozemku. Stavba musí být v konkrétní době provedena a do 15. ledna následujícího roku vyúčtována. V průběhu výstavby se konají pravidelné kontrolní dny. Kontrolovat konkrétní umístění stavby není v možnostech Národního památkového ústavu.

17. Dle § 1084 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. Dle § 1085 o.z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda ke zřízení stavby došlo v dobré víře.

18. Z ustanovení § 1084 vyplývá, že dokončením kamenné zdi tato připadla do vlastnictví vlastníka pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec.

19. Pokud se žalobce domáhá odstranění stavby kamenné zdi po žalovaném v souladu s ustanovením § 1085 o.z. je jeho povinností prokázat, že k výstavbě kamenné zdi na jeho pozemku došlo bez souhlasu původního vlastníka pozemku, tedy bez existence soukromoprávního titulu k výstavbě.

20. Soud má ve věci za prokázané, že mezi celé jméno svědka jako vlastníkem pozemku p. č. st. anonymizováno a stavebníkem celé jméno žalovaného byla uzavřena dne 21. 1. 2015 smlouva o právu provést stavbu (č. l. 24). Žalovaný byl na základě této smlouvy oprávněn provést stavbu obnovy kamenné ohradní zdi a oplocení mezi nemovitostmi adresa a adresa na pozemku parcelní číslo, přičemž vlastník pozemku se zavázal strpět výkon stavebníkova práva na provedení stavby. Smlouva byla uzavřena bezúplatně na dobu neurčitou. Tato smlouva byla podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Ze svědecké výpovědi svědka příjmení celé jméno svědka jakožto původního vlastníka pozemku č. parc. st. 62 v k.ú. obec po jejím doplnění vyplynulo, že titul celé jméno svědka byl srozuměn s tím, že kamenná zeď bude vystavěna na jeho pozemku č. parc. st. anonymizováno a to v místě, kde tento pozemek sousedí s pozemkem žalovaného č. parc. st. anonymizováno. Pro titul celé jméno svědka nebylo rozhodné, zda kamenná zeď bude spojovat rohy obou domů, či zda bude v prodloužení délky domu na pozemku č. parc. st. anonymizováno. Šlo o část pozemku titul celé jméno svědka, na který tento neviděl a který nevyužíval. Stavba kamenné zdi mu připadala jako logický nápad. Nevadilo mu, že žalovaný zabere několik metrů jeho pozemku.

21. Po zhodnocení výše uvedených důkazů soud došel k závěru, že uzavřením smlouvy o právu provést stavbu dne 21.1.2015 titul celé jméno svědka jakožto původní vlastník pozemku č. parc. st. anonymizováno v k.ú. obec fakticky vyjádřil souhlas s tím, že předmětná kamenná zeď bude stát na jeho titul celé jméno svědka byl srozuměn i se skutečností, že stavba může stát v místě, ve kterém je umístěna nyní. Smlouva o právu provést stavbu ze dne 21.1.2015 tak představuje soukromoprávní titul žalovaného k výstavbě předmětné zdi. S ohledem na existenci tohoto titulu pak není možné postupovat dle § 1085 o.z. a uložit žalovanému povinnost předmětnou kamennou zeď odstranit.

22. Pokud pak jde o situační nákres titul J. příjmení z ledna 2015, zde uvedené umístění zdi titul celé jméno svědka vnímal jako jedno z možných, byl od počátku srozuměn s tím, že zeď může být o několik metrů posunuta na jeho pozemek.

23. Soud je dále toho názoru, že k uzavření smlouvy o právu provést stavbu ze dne 21.1.2015 nebyl vyžadován souhlas opatrovnického soudu (většinová spoluvlastnice pozemku č. parc. st. 62 byla v době uzavření této smlouvy nezletilá), když se v daném případě jednalo o běžnou správu majetku nezletilé.

24. Pokud pak žalovaný v řízení uváděl a prokazoval, že odstranění zdi je nehospodárné, když náklady na odstranění zdi přesahují několikanásobně hodnotu přihraženého pozemku, soud k těmto tvrzením a důkazům nemohl přihlížet, neboť byly uplatněny po koncentraci řízení. S ohledem na výsledek sporu by pak i provádění důkazů k výše uvedenému postrádalo jakoukoli relevanci.

25. Z výše uvedených důvodů tedy soud podanou žalobu zamítl.

26. Ohledně náhrady nákladů řízení pak soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 5 000 Kč, odměny advokáta za deset úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bodu 4. ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za převzetí a přípravu právního zastoupení, sepis vyjádření k žalobě dne 16.8.2021, sepis vyjádření dne 20.12.2021 a účast u jednání ve dnech 14.10.2021, 7.12.2021 a 3.2.2022, 17.8.2022, 15.11.2022 a 9.3.2022, a deset režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Celkem tak má žalovaný nárok na zaplacení nákladů ve výši 23 000 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za zhotovení rozpočtu odstranění kamenné zdi ve výši 3 000 Kč a statické posouzení zdi ve výši 2 360 Kč, když se v obou případech jedná o důkazy, které buďto nebyly v řízení prováděny nebo k nim nebylo z důvodů uvedených v odůvodnění rozsudku přihlíženo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastník povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se druhá strana domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.