11 C 203/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného adresa Datum narození žalovaného , Anonymizováno adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro určení existence práva brát vodu na cizím pozemku a svádět ji na svůj pozemek

I. Žaloba na určení, že pozemek č. parc. 31/2 v katastrálním území , adresa, , adresa, je zatížen služebností opravňující vlastníka pozemku č. parc. 24 v katastrálním území , adresa, , adresa, brát vodu ze studny na pozemku č. parc. 31/2 v katastrálním území , adresa, , adresa, a svádět ji na pozemek panující a na určení, že pozemek č. parc. 31/2 v katastrálním území , adresa, , adresa, je zatížen věcným břemenem ve prospěch vlastníka pozemku č. parc. st. 24 v katastrálním území , adresa, , adresa, vést vodovodní přípojku v rozsahu geometrického plánu č. , č. účtu, , zhotoveném , jméno FO, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náklady soudního řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že pozemek pozemková parcela parc. č. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, je zatížen služebností opravňující každého vlastníka pozemku stavební parcely parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , adresa, brát vodu ze studny na pozemku parc. č. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, , zakreslené v geometrickém plánu č. , hodnota, -107/2019 zhotoveném , jméno FO, a ověřeném úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , a svádět ji na pozemek panující.

2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně dále rozšířila žalobu o další petit, dle kterého se určuje, že pozemek č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, je zatížen věcným břemenem ve prospěch každého vlastníka pozemku č. parc. st. 24 v k.ú. , adresa, , adresa, vést vodovodní přípojku dle vymezení v geometrickém plánu č. , hodnota, – 107/2019 zhotoveném , jméno FO, a ověřeném úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, .

3. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že je vlastníkem budovy rodinného domu čp. 14 v , adresa, s pozemkem parc. č. st. 24 v k.ú. , adresa, , adresa, . Uvedená budova čp. 14 v , adresa, je napojena vodovodním potrubím do studny, nacházející se na pozemku č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Studna byla vybudována v době kolem , právnická osoba, války a v historických listinách se o této studni hovoří jako o studni společné, veřejné či obecní. K vybudování vodovodního připojení ke studni z budovy čp. 14 došlo v roce 1955. Připojení vybudovala rodina žalobkyně. Otec žalovaného, tehdejší vlastník pozemku č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, , proti vybudování přípojky ničeho nenamítal, v té době ani neuplatňoval ke studni žádná práva. Studna byla volně přístupná a občané z ní odebírali vodu bez omezení. Od roku 1955 je vodovodním připojením až do současnosti odebírána voda ze studny pro potřeby domu čp. 14 v , adresa, , budova nemá jiný zdroj pitné vody. , datum, žalobkyně zjistila, že v jejím domě č.p. 14 neteče voda. Synovec žalobkyně, pan , jméno FO, se snažil dojednat s žalovaným vstup na pozemek, kde se studna nachází, za účelem případné opravy. Žalovaný však panu , jméno FO, vstup na pozemek neumožnil. Vstup na pozemek žalovaného byl umožněn až po vydání předběžného opatření nadepsaným soudem. Žalobkyně je nepochybně držitelem práva na vodu na pozemku žalovaného, tj. práva svádět vodu z pozemku žalovaného na pozemek svůj prostřednictvím vodovodního potrubí zaústěného do studny na pozemku žalovaného. Jedná se přitom o držbu pravou, poctivou a řádnou. Žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému vydržení práva brát vodu ze studny a svádět ji na svůj pozemek, jako pozemek panující s tím, že právo odpovídá pozemkové služebnosti a svědčí každému vlastníku panující nemovitosti.

4. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že žalovaný nárok neuznává. Žalobkyně dostatečně neuvádí, na základě jakého titulu tvrdí existenci práva. Žalobkyně uvádí zavádějící údaje stran odebírané vody, studny i potrubí, kterým je odvod vody zajišťován. Samotný odběr vody žalobkyní probíhá protiprávně a bez příslušného povolení. Žalovaný následně své vyjádření ještě doplnil, kdy uvedl, že nesporuje vlastnické právo žalobkyně k jejím nemovitostem ani skutečnost, že nemovitost žalobkyně je napojena vodovodním potrubím na studnu na pozemku žalovaného. Je sporné, kdo je vlastníkem předmětného potrubí. Sporuje rovněž, že studna by byla majetkem obce. Sporuje souhlas otce s vybudováním potrubí, upozornil na to, že v době budování potrubí byl jeho otec ve velmi špatném zdravotním stavu, v té době mu bylo vyvlastněno pohostinské zařízení nacházející se naproti přes ulici. Tento měl důvodné obavy, aby příslušný NV nepokračoval v této činnosti a nedošlo i ke znárodnění studny. Žalovaný dále upozornil na to, že voda ze studny není vodou pitnou. Pozemek žalobkyně je rovněž vybaven studnou, když o kvalitě vody v této studni nemá žalovaný žádné informace. Žalovaný dále upozornil na to, že již v červnu 2018 dal veřejně najevo (mj. i obci), že nadále nesouhlasí s odběrem vody cizími osobami ze své studny. Přistoupil k tomu z důvodu nedostatku vody ve studni. Žalovaný jako jediný disponuje faktickým oprávněním k odběru podzemní vody vydaným příslušným vodohospodářským úřadem, které jeho domácnosti stanovuje limitní výši odběrů. Přes nedostatek vody se žalovaný snažil situaci řešit, když nabízel žalobkyni uzavření smlouvy o výprose a dohody, která by situaci řešila zvednutím sacího koše žalobkyně nad sací koš žalovaného, žalobkyně však obě dohody odmítla podepsat. Žalovaný dále upozornil na to, že u nadepsaného soudu probíhá řízení o určení vlastnictví studny. Z tohoto důvodu navrhl přerušení řízení, do vyřešení této otázky. Žalovaný zpochybnil pravost, řádnost a poctivost držby žalobkyně. Žalobkyně dosud nepředložila žádný důkaz o oprávněnosti držby práva, neuvedla s kým, kdy, na jakou dobu a za jakých podmínek byla držba zřízena. Nedoložila žádnou listinu prokazující zřízení služebnosti, služebnost není zapsána na příslušném LV. Tato naopak uvádí, že si sama není jista vlastnictvím studny. Žalovaný se dále domnívá, že je v rozporu s dobrými mravy zřídit žalovanému proti jeho vůli zatížení jeho nemovitosti služebností, nadto bez stanovení jakýchkoli hranic pro její užívání. V praxi by mohlo dojít k tomu, že žalobkyně by de facto připravila žalovaného o možnost, aby studnu užíval on sám pro potřeby své nemovitosti. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Žalobkyně doplnila, že je vlastníkem ke studni připojené nemovitosti od roku 1993, když před tím od roku 1954 byla vlastníkem této nemovitosti její matka. Právo žalobkyně jako vlastníka nemovitosti brát vodu ze studny na pozemku dnes ve vlastnictví žalovaného vodovodem z roku 1955 se zakládá na tehdejším souhlasu obce, resp. tehdejšího Místního národního výboru v , adresa, se zřízením přípojky a odběrem vody ze studny. Proti vybudování potrubí nic nenamítal ani otec žalovaného. Přípojka byla zřízena mimo pozemek žalovaného tak, jak byl tento v roce 1955 oplocen, v současné době přípojka na pozemek žalovaného zasahuje. Žalobkyně si nečiní nárok na to určit, kdo je vlastníkem studny. Je však přesvědčena o tom, že ona je vlastníkem potrubí zaústěného do studny. Voda ze studny je dlouhodobě užívána občany jako voda pitná. Voda ze studny na pozemku žalobkyně pitná není. Žalobkyně neusiluje o neregulovaný odběr, sám žalovaný znemožňuje žalobkyni, aby byl její odběr regulován prostřednictvím oprávnění k odběru podzemní vody vydaným vodohospodářským úřadem. K právnímu důvodu vydržení žalobkyně sdělila, že jí svědčí pravá, poctivá a řádná držba práva, přičemž se jedná o nepřerušenou držbu trvající déle než šedesát let a tato doba neskončila před , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že během letošního jara v důsledku nadměrného odčerpávání vody žalovaným ve studni netekla voda z ruční pumpy, a veřejnost tak byla z užívání vody ve studni vyloučena. Během letošního jara dále nastávala opakovaně u žalobkyně situace, kdy v jejím domě v , adresa, , adresa, netekla voda. Odběr vody ze studny znemožňoval žalobkyni žalovaný nadměrným odčerpáváním vody pro své účely, konkrétně pro zalévání zahrady.

6. Žalovaný nad rámec výše uvedeného zpochybnil geometrický plán pro vymezení věcného břemene ze dne , datum, , když dle jeho přesvědčení potrubí, kterým je vedena voda ze studny do nemovitosti žalobkyně, je zde zakresleno jinak, než ve skutečnosti vede.

7. S ohledem na skutečnost, že u nadepsaného soudu probíhalo řízení o určení vlastnictví předmětné studny, kdy nebylo jasné, jestli tato studna je ve vlastnictví žalovaného, či Obce , adresa, , soud řízení přerušil. Z rozhodnutí nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, ze dne , datum, následně soud zjistil, že předmětná studna je ve vlastnictví žalovaného. Tato skutečnost byla odůvodněna zejména tím, že studna byla vybudována před rokem 1950 na pozemku právního předchůdce žalovaného, kdy podle § 297 obecného zákoníku občanského platilo, že stavba byla součástí pozemku, a jejím vlastníkem byl tudíž žalovaný jako vlastník pozemku.

8. Soud již ve věci jednou rozhodoval. Jeho rozhodnutí ze dne , datum, bylo Krajským soudem v Plzni zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Soud následně poučil účastníky o jejich povinnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání v souladu s právním názorem krajského soudu.

9. Po tomto poučení žalobkyně doplnila, že ze studny na pozemku č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, odebírá její rodina vodu od roku 1919. Odběr vody probíhal nejprve jejím nošením v kýblích, od roku 1955 je voda vedena potrubím. Právním důvodem odběru vody byl ústní souhlas obce , adresa, . Dle názoru žalobkyně muselo dojít po 10 letech k řádnému vydržení práva služebnosti, nejpozději však došlo ke dni , datum, k vydržení mimořádnému.

10. Žalovaný ve věci doplnil, že na straně žalobkyně spatřuje nepoctivý úmysl spočívající v tom, že žalobkyně stavěla vodovodní potrubí bez stavebního povolení, přestože dle tehdy platných předpisů bylo pro takovou stavbu stavební potrubí vyžadováno. Žalobkyně do současné doby k potrubí nepředložila žádné dokumenty. Vodovodní potrubí bylo dále stavěno bez souhlasu vlastníků pozemků, na kterých bylo toto potrubí vedeno. Jedním z nich byl i žalovaný. Žalovaný odkázal na tehdy platný zákon 141/1950 Sb. Ve spojení s nařízením vlády č. 110/53 o správě národního majetku rozpočtovými orgány, dle kterého se k zatížení nemovitosti vyžadovala písemná smlouva a s případě státního majetku dále souhlas nadřízeného státního orgánu. Ničím takovým žalobkyně nedisponuje, ani existenci takového právního titulu netvrdí. Žalobkyně uzavřela smlouvu o zřízení věcného břemene a Plzeňským krajem jako vlastníkem pozemků až v roce 2022. Žalobkyně dále po celou dobu odebírala vodu ze studny bez platného povolení. Žalovaný poukázal na to, že jednání žalobkyně je v rozporu se zákonem. Nepoctivý úmysl žalovaný spatřuje v tom, že se žalobkyně snaží proměnit v trvalé právo in rem to, co jí bylo povoleno obcí jen na základě ústního souhlasu. Zjevné zneužití práva na straně žalobkyně pak žalovaný spatřuje v tom, že žalobkyně měla možnost uzavřít s žalovaným písemnou smlouvu o bezúplatném odběru vody, žalovaná však toto odmítla. Žalovaný dále zpochybnil vlastnické právo žalobkyně k předmětnému potrubí, zpochybnil skutečnost, že žalobkyně tímto potrubím dlouhodobě odebírala vodu a zpochybnil skutečnost, že trasa potrubí odpovídá tomu, jak je toto zakresleno v geometrickém plánu předloženém žalobkyní.

11. Z notářského zápisu č.j. 13/821 ze dne , datum, má soud za prokázané, že pozemkovou parcelu č. 31/2 nabyl , jméno FO, se slečnou , jméno FO, (, jméno FO, ).

12. Z rozhodnutí Státního notářství Plzeň-jih ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalovaný , Jméno žalovaného, po , jméno FO, , narozeném , datum, z dědictví tehdy přijal jednu neoddělenou polovinu zahrady č. 31/2.

13. Z darovací smlouvy ze dne , datum, mezi , jméno FO, , narozenou , datum, a , jméno FO, , žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný nabyl zbývající polovinu zahrady č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, . Smlouva byla registrována Státním notářstvím Plzeň – jih dne , datum, pod č. Reg ., Anonymizováno, .

14. Z rozhodnutí Státního notářství v Přešticích ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že dům čp. 14 včetně souvisejících pozemků vlastnil původně , jméno FO, , v rámci dědického řízení tyto nemovitosti přešly na jeho dceru , jméno FO, , nar. 1907.

15. Z rozhodnutí Státního notářství , adresa, -jih ze dne , datum, č.j., Anonymizováno, , Anonymizováno, má soud za prokázané, že po smrti , jméno FO, zdědila předmětné nemovitosti žalobkyně jako její dcera.

16. Ze shodných tvrzení účastníků i z čestných prohlášení , jméno FO, , , jméno FO, Kriegesteinové, , jméno FO, a , jméno FO, , z vyjádření Obce , adresa, i z výslechu svědků , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázané, že dům č.p. 14 v , adresa, je napojen vodovodním potrubím do studny na pozemku parc. č. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Vodovodní připojení bylo vybudováno v 50. letech minulého století rodinou žalobkyně. Soud má z výše uvedených listinných důkazů za prokázané i to, že od této doby je potrubím odebírána voda pro potřeby domu čp. 14.

17. Ohledně vlastnictví studny má soud za prokázané, že tato byla dlouhou dobu považována za studnu obecní, když i přímo Obec , adresa, se o této studni jako o obecní vyjadřuje a v roce 2019 tato dokonce udělila souhlas žalobkyni pro účely získání povolení k odběru podzemních vod ze studny žalovaného. Vlastnictví studny označila za sporné i žalobkyně v podané žalobě. Toto bylo postaveno na jisto až rozhodnutím nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .

18. Z protokolů o zkoušce má soud za prokázané, že voda ve studni nesplňuje zcela parametry potřebné pro pitnou vodu.

19. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný disponuje oprávněním k nakládání s podzemními vodami.

20. Ze správního spisu vedeného u Městského úřadu v , Anonymizováno, pod sp. Zn. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobkyně až do roku 2020 odebírala žalobkyně vodu ze studny bez jakéhokoliv povolení.

21. Ze znaleckého posudku z roku 1978 má soud za prokázané, že na pozemku žalobkyně se nachází rovněž studna, ve které však není pitná voda.

22. Z oznámení předloženého žalovaným má soud za prokázané, že dne , datum, bylo předloženo Obci , adresa, oznámení tohoto znění: „, jméno FO, a , jméno FO, oznamují, že od , datum, nebudou umožňovat čerpání vody ostatním občanům obce , adresa, ze své studny na adrese , adresa, , adresa, , parc. č. 31/2. V případě, že se projeví nedostatek vody ve studni dříve, bude možnost čerpání vody ostatním občanům ukončena okamžitě.“ Toto oznámení je uveřejněno na úřední desce Obce , adresa, a bylo projednáno na zastupitelstvu obce dne , datum, .

23. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto žalobkyně oznamuje obci provedení nezbytně nutných prací k odstranění poruchy na vodovodní přípojce z roku 1957 od nemovitosti , adresa, , adresa, k obecní studni. Z potvrzení obce , adresa, ze dne , datum, má soud dále za prokázané, že dne , datum, se snažil pan , jméno FO, dojednat za účelem opravy s žalovaným vstup na jeho pozemek, žalovaný panu , jméno FO, vstup neumožnil.

24. Z návrhů smlouvy o výprose a dohody o odběru vody a užívání studny ve spojení se shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že žalovaný navrhl žalobkyni uzavření těchto smluv, žalobkyně jejich uzavření odmítla.

25. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a z usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, č.j. PR-OŽP-VOT/, č. účtu, ze dne , datum, byl žalobkyni povolen odběr podzemních vod ze studny žalovaného. Správní žaloba podaná proti tomuto rozhodnutí byla Krajským soudem v Plzni zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem odmítnuta.

26. Ve věci bylo dále vyslechnuto několik svědků, když svědkyně , jméno FO, soudu sdělila, že vlastní zahradu soudící se zahradou žalovaného. Zná oba účastníky. Její nemovitost je napojena na studnu na pozemku žalovaného a to od roku 2003. Ví o tom, že z této studny je vedena voda dále do nemovitosti žalovaného a žalobkyně. Ona sama byla na studnu napojena poté, co o toto požádala obec , adresa, a zastupitelstvo vyslovilo souhlas s jejím napojením. Domnívala se, že studna je studní obecní. V červnu 2018 za svědkyní přišel žalovaný a řekl jí, že se má od studny odpojit. Svědkyně věc konzultovala s právníkem a následně odpojení odmítla. Ví o tom, že v lednu 2019 přestala téct voda do nemovitosti žalobkyně. Když chtěla žalobkyně zkontrolovat studnu, žalovaný ji nepustil na svůj pozemek. V únoru roku 2019 byl u svědkyně syn žalovaného a chtěl podepsat smlouvu o výprose. Ona tu smlouvu nepodepsala. Ví o tom, že syn žalovaného byl i za žalobkyní. V dubnu 2019 přestala svědkyni téci voda, žalovaný ale nesouhlasil s tím, aby přivolaný instalatér zkontroloval sací koš ve studni. Věc musela řešit podáním žaloby na ochranu rušené držby. V roce 2020 jí pak přestala téci voda znovu, opravit potrubí si mohla až na základě exekučního rozhodnutí.

27. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jde o instalatéra, který byl opakovaně v nemovitosti žalobkyně něco opravovat. U žalovaného byl pouze na zahradě, byl tam proto, že se zná s jeho synem. Ví o tom, že na zahradě žalovaného je studna, ze které vedou tři funkční přípojky a to do nemovitosti žalobkyně, žalovaného a paní , jméno FO, . Pak je tam ještě jedna stará přípojka, která vede do nemovitosti žalovaného, ta už je ale asi zaslepená. Ve studni byl dle svědka vždy dostatek vody. Z dlouhodobého hlediska přípojky vypadají používaně. , jméno FO, má přípojku plastovou, žalovaná pozinkovou. Zaujalo ho dále, že u venkovní pumpy chybí sací část.

28. Svědek , jméno FO, soudu sdělil, že je synovcem žalobkyně. Ví o tom, že žalobkyně odebírá vodu ze studni Na návsi, která je na hranicích pozemku žalovaného a pozemku Plzeňského kraje. Odebírá ji přípojkou, která je zavedena do jejího domu. Takto odebírá žalobkyně vodu odjakživa. Na konci léta 2019 došlo k přerušení dodávky do domu žalobkyně, v té souvislosti se začaly řešit právní záležitosti. O tom, že by byla žalobkyně upozorněna na přerušení dodávky vody ještě před koncem ledna 2019 svědek neví. Na pozemku žalobkyně je studna, kde je ale málo vody a tato voda není pitná. Voda z této studny není rozvedena po domu žalobkyně, užívá se pouze k zalévání zahrady. Ví o tom, že syn žalovaného chtěl, aby podepsali smlouvu o výprose a dohodu o čerpání vody. Toto oni odmítli. Ví o tom, že problémy měla i paní , jméno FO, .

29. Z protokolu o výpovědi svědka , jméno FO, učiněné v řízení vedeném u nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, dne , datum, má soud za prokázané, že v rozporu s výpovědí v tomto řízení svědek uvedl, že již v srpnu 2018 za ním přišel na zahradu syn žalovaného a upozorňoval ho, že bude nutné nějakým způsobem ošetřil vztah ohledně studny. V té době tomu svědek nevěnoval pozornost, když studnu považoval za obecní.

30. Při svém druhém výslechu svědek , jméno FO, uvedl, že když se na něj obrátil v létě 2018 pan , jméno FO, , tvrdil mu, že paní , jméno FO, má nadlimitní odběr a toto je nutné nějakým způsobem řešit. Svědek se domníval, že se na něj pan , jméno FO, obrací jako starosta města, když studnu považoval za obecní.

31. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, Krigelsteinová shodně uvedli, že studna na pozemku č. parc. 31/2 byla dlouhou dobu považována za studnu obecní, z této odebírali vodu občané obce. Až do devadesátých let minulého století nebyla studna ani zaplocena, v plotu žalobkyně byla výseč, ve které byla studna umístěna. Studni se říkalo studna Na návsi nebo U hostince. Ví o tom, že na studnu je potrubím napojena žalobkyně. Potrubí bylo budováno v 50. letech minulého století se souhlasem obce.

32. Podle § 115 zákona č. 141/1950 Sb. vydržením lze nabýt vlastnického práva, nejde-li o nezcizitelné věci, které jsou v socialistickém vlastnictví. Dle § 116 odst. 1 tohoto zákona práva vlastnického k věci movité nabude, kdo ji drží oprávněně a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržecí doby desetileté. Dle § 118 tohoto zákona ustanovení o vydržení práva vlastnického platí obdobně o vydržení jiných práv věcných. Dle § 166 tohoto zákona věcná břemena omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Dle § 167 tohoto zákona práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.

33. Podle § 40 zákona č. 141/1950 Sb. písemné formy je třeba u právních úkonů o právech k nemovitostem, ledaže jde o nájem rodinného domku nebo jiné podobné stavby anebo jen části budovy. Totéž platí u majetkových právních úkonů mezi manžely, pokud nejde jen o obvyklá darování přiměřená jejich výdělečným a majetkovým poměrům. Písemné formy je dále třeba u právních úkonů, pro něž je zákonem písemná forma zvlášť předepsána. Z listiny o právním úkonu, který se zřizuje věcné právo k nemovitosti, má být také patrné, kdy právo vznikne; obdobně platí pro listiny o změně, převodu anebo zániku takového práva. Dle § 41 tohoto zákona právní úkony, pro která zákon nebo dohoda stran vyžadují písemnou formu, působí od podpisu stran; podpisy nemusí být na též listině. Dle § 29 tohoto zákona má-li právo k věci nemovité, zřízené právním úkonem, být právem věcným, je třeba, neplyne-li to z povahy práva, aby z listiny o jeho zřízení bylo patrné, že má mít právní následky i vůči osobám třetím; v pochybnostech se má za to, že působí jen mezi stranami. Dle § 112 tohoto zákona převod vlastnictví k věcem nemovitým, zapsaným v knize pozemkové nebo železniční, zapíše se do těchto knih. Dle § 113 tohoto zákona o převodu vlastnictví k věcem nemovitým, nezapsaným v knize pozemkové nebo železniční, uloží se u soudu listina. Listina musí obsahovat označení nemovitosti, převodce a nabyvatele, právní důvod převodu a místo a čas smlouvy.

34. Podle § 135a zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč.z.“) ve znění do , datum, vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu. Dle § 134 obč.z. ve znění od , datum, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

35. Dle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Dle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

36. Dle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1090 odst. 1 o.z. vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Dle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce (řádné vydržení). Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (mimořádné vydržení). Dle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

37. Soud má ve věci za prokázané, že pozemek č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, byl od roku 1937 ve vlastnictví právních předchůdců žalovaného. V roce 1937 již na tomto pozemku byla zbudována předmětná studna. V roce 1991 nabyl pozemek do výlučného vlastnictví žalovaný. Soud má dále za prokázané, že dům čp. 14 na pozemku č. parc. st. 24 v k.ú. , adresa, , adresa, byl od roku 1954 ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně. Od roku 1993 vlastní tuto nemovitost žalobkyně. Soud má ve věci dále za prokázané, že k vybudování vodovodního potrubí propojujícího studnu ve vlastnictví žalovaného s nemovitostí č.p. 14 došlo v 50. letech minulého století právními předchůdci žalobkyně. Od té doby byla vlastníky nemovitosti č.p. 14 nepřetržitě až do ledna 2019 odebírána voda ze studny na pozemku č. parc. 31/2. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně i její právní předchůdci se až do rozhodnutí nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, domnívali, že studna je ve vlastnictví Obce , adresa, a že právním titulem opravňujícím je k odběru vody je ústní souhlas Obce , adresa, s tímto odběrem. Ze znaleckého posudku vypracovaného v řízení o určení vlastnictví k předmětné studni vyplývá, že studna stála vždy na pozemku č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, , k žádným změnám v hranicích pozemků nedošlo. Vodovodní potrubí pak vedlo částečně na pozemku žalobkyně, částečně na pozemku státu (dnes krajského úřadu) a částečně na pozemku žalovaného. Z výpovědi svědků pak vyplývá, že stavba studny nebyla až do devadesátých let minulého století přihražena k pozemku žalovaného, v plotu žalovaného byla „vykousnutá“ část, ve které studna stála.

38. Z výše uvedené citace právních předpisů vyplývá, že již v době, kdy byla budována vodovodní přípojka, upravoval tehdy platný občanský zákoník č. 141/1950 Sb. institut věcného břemene. V případě smlouvy o zřízení věcného břemene musela být tato uzavřena písemně a muselo z ní být patrné, zda se věcné břemeno zřizuje ve prospěch konkrétní osoby či nemovitosti. Právo věcného břemene pak muselo být zapsáno do pozemkové knihy. V daném případě by přicházelo do úvahy právo vedení vodovodního potrubí přes cizí pozemky a právo odebírat vodu ze studny na pozemku č. parc. 31/2 v k.ú. , adresa, , adresa, prostřednictvím tohoto potrubí. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně existenci právního titulu představovaného smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou buďto s obcí , adresa, nebo s žalovaným netvrdí ani neprokazuje (tato uvádí jako právní důvod vzniku věcného břemene ústní souhlas obce jakožto domnělého vlastníka), je z pohledu soudu vyloučeno řádné vydržení práva věcného břemene.

39. Soud se proto zabýval otázkou, zda ve věci mohlo dojít k mimořádnému vydržení předmětné služebnosti. Soud vyšel z toho, že zákon č. 141/1950 Sb. ani zákon č. 40/1964 Sb. mimořádné vydržení neumožňovaly. K mimořádnému vydržení by tak mohlo dojít pouze v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb. a to nejdříve ke dni , datum, . Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvaceti let, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. K mimořádnému vydržení se nevyžaduje řádnost, pravost ani poctivost držby. Postačuje, pokud uplyne dvacetiletá vydržecí doba (v případě nemovitosti) a držiteli není prokázán nepoctivý úmysl.

40. Soud má za prokázané, že žalobkyně od roku 1993, kdy nabyla vlastnictví k domu čp. 14 odebírala až do února 2019 vodu ze studny na pozemku žalovaného v dobré víře, že je k tomuto oprávněna. Byla přesvědčena o tom, že studna je obecní a titulem opravňujícím žalobkyni k odběru vody je ústní souhlas obce z roku 1955. Žalovaný neprokázal, že by před , datum, upozornil žalobkyni na skutečnost, že studna je jeho a žalobkyně odebírá vodu ze studny bez oprávnění. Oznámení o ukončení odběru vody třetími osobami bylo formulováno obecně, toto bylo předloženo obci, nikoli žalobkyni. Nebylo prokázáno ani to, že by v rozhovoru mezi žalovaným a panem , jméno FO, v létě 2018 byl vysloven žalovaným jednoznačný nesouhlas s dalším odběrem vody žalobkyní, ani v tento moment nedošlo tedy k přetržení běhu vydržecí doby. Otázkou však je, zda žalobkyně v době od roku 1993 do února 2019 skutečně držela právo služebnosti a zda na její straně nebyl nepoctivý úmysl.

41. Soud je v tomto směru přesvědčen o tom, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně odebírala a odebírá vodu na základě jiného právního důvodu než práva služebnosti, a to na základě dohody s obcí. Nepoctivý úmysl na straně žalobkyně soud tak spatřuje v tom, že se žalobkyně snaží proměnit v trvalé právo to, co jí bylo povoleno jen výprosou.

42. V tomto směru soud odkazuje na platnou judikaturu vyšších soudů, zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , který řeší anologický případ (rovněž vydržení služenosti odběru vody). Ze starší judikatury pak soud odkazuje na rozhodnutí (NS ČSR Rv I 417/25 = , adresa, , dle kterého vlastník může nepoctivý úmysl druhé osoby prokázat též důkazem, že se ujala držby práva (např. vlastnického) na základě titulu, který se vztahuje k odlišnému právu, např. na základě nájemní smlouvy. Takové držitelovo jednání zpravidla představuje nejen nepoctivost, ale i nepoctivý úmysl.

43. S ohledem na výše uvedené soud došel k závěru, že ze strany žalobkyně nemohlo dojít k vydržení tvrzené služebnosti.

44. Co se týče rozhodnutí Krajského soudu v Plzni vydaného ve věci správního soudnictví (povolení odběru vody ze studny), zde se soud necítí být vázán odůvodněním tohoto rozhodnutí. Soud vychází dle o.s.ř. pouze z výroku rozsudku č.j. , spisová značka, .

45. K dalším skutečnostem tvrzeným stranou žalovanou, zejména že stavba vodovodní přípojky byla vybudována bez stavebního povolení a žalobkyně odebírala vodu ze studny bez souhlasu správního orgánu k jejímu odběru soud uvádí, že tyto skutečnosti nemají na případné vydržení práva služebnosti žádný vliv. Soud nemá ani důvod pochybovat o vlastnictví vodovodní přípojky, když v řízení bylo prokázáno, že přípojka byla vybudována na náklady právních předchůdců žalobkyně a jako liniová stavba se tato nestala součástí pozemku žalovaného.

46. Soud pak nemá za to, že by jednání žalobkyně ani žalovaného, kdy tyto strany uvažovali o uzavření smlouvy o odběru vody, k jejímuž uzavření nakonec nedošlo, vykazovalo znaky zjevného zneužití práva.

47. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

48. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tyto soud vyčíslil na částku , částka, a jsou představovány odměnou advokáta za 16 úkonů právní služby po , částka, (§ 9 odst. 4 a.t., převzetí a příprava právního zastoupení, sepis odvolání proti usnesení o vydání předběžného opatření, sepis vyjádření dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, účast u ústního jednání ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), 16 režijními paušály po , částka, , 21% DPH ve výši , částka, a soudním poplatkem ve výši , částka, .