11 C 251/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem tituly anonymizována dvě slova jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro zaplacení částky 1 040 578 Kč s přísl.

I. Žaloba, na zaplacení částky 1 040 578 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 664 980 Kč za dobu od 3. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované na nákladech řízení částku 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 7.10.2019 se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 915 884 Kč s příslušenstvím představující nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč (50 000 Kč v případě každého žalobce) a dále vzniklou škodu ve výši 815 884 Kč. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že dne [datum] v 6 h ráno vniklo v souvislosti s údajnou trestnou činností bratra žalobce [celé jméno žalobce] k žalobcům do domu komando Policie ČR a téhož dne byli žalobci převezeni na výslech na útvar Policie ČR na [adresa] [anonymizováno] v [obec]. Žalobce [celé jméno žalobce] byl držen v poutech, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] bylo vyhrožováno, aby si rozmyslela, co vypoví, jinak jí seberou novorozeného syna. Této nebyla po celou dobu výslechu poskytnuta strava. Žalobce [celé jméno žalobce] byl následně převezen do cely předběžného zadržení. Proti žalobcům nebylo nikdy zahájeno trestní stíhání, ani nebyli pro trestnou činnost odsouzeni. Žalobci se proto cítí poškozeni na osobní cti a vážnosti, neboť se s nimi následně přestala bavit spousta lidí, staršímu synovi se děti posmívají, že jeho otec je kriminálník, mladší syn byl ohrožen na životě, když nebyl naočkovaný a musel podstoupit společně s matkou výslech na policii. Při domovní prohlídce bylo žalobcům zabaveno několik věcí (telefony, počítače) a dva automobily. Věci byly žalobcům vráceny až po 3 roce, automobily až dne 31.5.2019. Vzhledem k tomu, že žalobci potřebovali automobily pro své podnikání a převoz svého [anonymizováno] syna, museli vyhledat placenou autopůjčovnu a zapůjčit si jiná vozidla. Tato měla zapůjčená od ledna 2018 do května 2019. Vozidla pak byla žalobcům vrácena ve špatném technickém stavu a musela být opravena v autorizovaném autoservise. Jako vzniklou škodu proto žalobci požadují uhradit částku 749 232 Kč (FA [číslo] na částku 219 252 Kč a FA [číslo] na částku 529 980 Kč) za zapůjčení dvou osobních automobilů po dobu, po kterou žalobci neměli k dispozici své vlastní osobní automobily a dále částku 66 652 Kč (FA [číslo] na částku 14 028 Kč, FA [číslo] na částku 39 106 Kč, FA [číslo] na částku 3 509 Kč, FA [částka] na částku 3 509 Kč a FA [anonymizováno] [číslo] na částku 6 500 Kč) za opravu výše uvedených vozidel.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věty první lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle názoru žalované nelze postup Policie ČR při zadržení žalobců považovat za nesprávný úřední postup, neboť se jedná o postup policejního orgánu, který se odrazil ve vydání konkrétních rozhodnutí (příkaz k zadržení, příkaz k provedení domovní prohlídky). V daném případě pak není dán ani odpovědnostní titul – nezákonné rozhodnutí, neboť výše uvedené příkazy nebyly změněny ani zrušeny. Proti příkazu k provedení domovní prohlídky nebyl podán opravný prostředek, kterým je Ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Co se týče tvrzené nezákonnosti zadržení, tuto rovněž nelze konstatovat, neboť se jedná o běžnou činnost orgánů činných v trestním řízení. Žalobci jsou vlastníky nemovitosti, ve které docházelo k páchání trestné činnosti. Ani stran tvrzení o nesprávném úředním postupu policejního orgánu nelze toto shledat důvodným, neboť nebylo prokázáno, že by policejní orgán postupoval jakkoli nestandardně, že by mělo dojít k poškození zařízení v domě, apod. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Co se týče zadržení vozidel žalobců, zde žalovaná poukázala na to, že vozidla byla vydána dne 24.10.2017 za situace, kdy bylo přímo žalobci sděleno, že vozidla jsou ve vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], ale jejich uživatelem je [obec] [celé jméno žalobce], jenž byl následně obviněn a odsouzen z trestné činnosti kladené mu za vinu. Žalobce [celé jméno žalobce] v rámci svého výslechu uvedl, že vozidlo je fakticky užíváno jeho bratrem [jméno], když žalobce mu je odprodal a on mu je splácí. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] pak v rámci svého výslechu uvedla, že vozidla jsou psaná na žalobce [celé jméno žalobce], přičemž s nimi jezdí švagr [jméno]. Švagr využívá vozidla výhradně sám a není jí známo, že je užíval kdy její manžel. Žalovaná dále zdůraznila, že rozhodnutí o zajištění automobilů ze dne 27.10.2017 nebylo zrušeno pro nezákonnost, neboť pouze pominula nutnost jejich zajištění a vozidla byla vrácena na základě rozhodnutí ze dne 15.4.2019, když těchto již nebylo třeba k trestnímu řízení, které skončilo pravomocným odsouzením obviněných osob. V dané věci pak nemůže jít ani o nesprávný úřední postup, neboť se jedná o běžnou činnost orgánů činných v trestním řízení, když pojmou podezření ze spáchání trestného činu. Převažují následně zájmy veřejnosti nad zájmy jednotlivce, kdy je nucen strpět zásah do své sféry. Žalovaná dále učinila sporným jakékoli poškození vozidel, neboť tato skutečnost ze spisového materiálu nevyplývá. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Podáním ze dne 14.1.2021 žalobci navrhli rozšíření žaloby, když nad rámec žalované částky požadovali dále zaplatit částku 108 496 Kč jako odměnu za právní zastoupení vypočtenou dle § 8 odst. 1 zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a částku 16 198 Kč (FA [číslo], FA [číslo]), kterou žalobci vynaložili za nákup dvou nových notebooků. Rozšíření žaloby bylo usnesením č.l. 221 ze dne 1.4.2021 připuštěno.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých postojích.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Z protokolů o zadržení podezřelé osoby ze dne [datum] má soud za prokázané, že tohoto dne došlo k zadržení obou žalobců a to v [číslo] hod v rodinném domě na adrese [obec a číslo]. K zadržení došlo v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 trestního řádu po předchozím souhlasu státního zástupce. Žalobci byli zadrženi z důvodu, že existuje obava, že budou působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní řízení, případně budou opakovat trestnou činnost, ze které jsou podezřelí, kdy jsou prověřovaní z možného spáchání zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákoníku. Ve věci byly dány vazební důvody ve smyslu § 67 písm. b), c) trestního řádu. V případě žalobce [celé jméno žalobce] byla při zadržení využita pouta dle § 54 zákona č. 273/2008 Sb., v případě žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nikoli. Žalobce [celé jméno žalobce] byl ze zadržení propuštěn dne [datum] v [číslo] hod a [celé jméno žalobkyně] dne [datum] v [údaj o čase] hod. Z protokolu o provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků má soud dále za prokázané, že dne [datum] byla ve [číslo] hod provedena na základě příkazu soudkyně Okresního soudu Plzeň-jih domovní prohlídka u osob žalobců na adrese [obec a číslo]. Při domovní prohlídce byla vydána finanční hotovost ve výši 27 100 Kč, nájemní smlouva k domu [obec a číslo], 2 kusy notebooků a stolní počítač [značka počítače]. Z protokolu o vydání věci ze dne [datum] má soud za prokázané, že téhož dne byly vydány dva mobilní telefony a čtyři svazky klíčů. Z protokolů o vydání věci ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že tohoto dne [příjmení] [celé jméno žalobce] vydal Policii ČR osobní vozidla [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno]. K oběma vozidlům [jméno a příjmení] [anonymizováno] uvedl, že se jedná o vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce]. On je uživatelem obou vozů. Kromě něj tyto vozy nikdo další nepoužívá. Z příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor ze dne [datum] a z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] byla dále provedena prohlídka vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno]. Z protokolu o výslechu zadržené osoby žalobce [celé jméno žalobce] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl tohoto dne v [číslo] hod vyslechnut. Popřel, že by se podílel na jakékoli trestné činnosti. Ohledně osobních vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [anonymizováno] žalobce uvedl, že tyto vozidla fakticky užívá jeho bratr [jméno]. Žalobce mu je odprodal a on mu je splácí. Než je celé splatí, budou vozidla psaná na žalobce. Z protokolu o výslechu zadržené osoby žalobkyně [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla tohoto dne v [číslo] hod vyslechnuta. Žalobkyně uvedla, že sama marihuanu nepěstuje. Tuší, že touto činností se zabývá manželovo bratr [jméno]. Žalobci dříve pronajímali novostavbu domu na adrese [obec a číslo] právě bratrovi žalobce [jméno], peníze z nájmu použili na dostavbu domu. Žalobkyně ví o tom, že v domě se pěstovala marihuana. Následně žalobci koupili objekt na adrese [obec a číslo], ten pronajali panu [příjmení], který je [jméno] kamarád. Ohledně vozidla [značka vozidla] [jméno] žalobkyně uvedla, že toto vozidlo je psané na žalobce [celé jméno žalobce], ale jezdí s ním švagr [jméno]. [jméno] využívá vozidlo výhradně sám, neví o tom, že by s vozidlem někdy jezdil žalobce. Ta samá situace je u vozidla [značka vozidla] [jméno]. Je psané na žalobce [celé jméno žalobce], ale jezdí s ním [jméno]. Proč je tomu tak neví. Pojistky si platí sám [jméno]. Z protokolu o výslechu zadržené osoby bratra žalobce pana [jméno a příjmení] [celé jméno žalobce] má soud za prokázané, že bratr žalobce byl jako zadržený vyslechnut rovněž dne [datum]. Ohledně vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno] [příjmení] [jméno], že tyto užívá, dne [datum] vezl s bratrem [jméno] [příjmení] vozem [značka vozidla] [jméno] pytle se zeminou na pěstování marihuany. Z usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tohoto dne byla zajištěna v souladu s ustanovením § 79a odst. 1 trestního řádu vozidla [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno], neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, automobily byly nástrojem trestné činnosti. Usnesení je odůvodněno tím, že z dosavadního šetření vyplývá, že obvinění [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] se s největší pravděpodobností podíleli na pěstování konopí v několika objektech v rámci Okresu [okres], když k pohybu mezi objekty a k převozu komponentů vhodných k pěstování sazenic konopí užívali právě výše uvedená vozidla. Z usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto usnesením došlo k zahájení trestního stíhání osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu V [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto rozsudkem byli pravomocně odsouzeni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] z trestného činu nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Z usnesení Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím došlo k odmítnutí dovolání proti výše uvedeným rozhodnutím podanému ze strany [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud má z předložených listinných důkazů dále za prokázané, že žalobci podali stížnost do usnesení Policie ČR o zajištění vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno], tato stížnost byla zamítnuta. Žalobci dále opakovaně žádali o vydání zajištěných věcí, zejména mobilních telefonů, notebooků a osobních vozidel. Z protokolu o vrácení věci ze dne 15.1.2018 má soud za prokázané, že tohoto dne byla žalobci [celé jméno žalobce] vrácena finanční hotovost ve výši 27 100 Kč a stolní počítač [značka počítače] [příjmení]. Z protokolu o vrácení věci ze dne 15.6.2018 má soud za prokázané, že tohoto dne byly žalobcům vráceny zajištěné věci - notebooky, mobilní telefony a svazek klíčů. Z usnesení Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [spisová značka] ze dne 15.4.2019 má soud za prokázané, že tímto usnesením došlo ke zrušení zajištění vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno] a tato vozidla byla vrácena uživateli [jméno] [příjmení].

6. Ze smlouvy o nájmu movité věci ze dne 1.1.2018 má soud za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] si pronajal u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. vozidla uvedená v příloze smlouvy. Nájemné bylo sjednáno ve výši 600 Kč za jeden kalendářní den. Z faktury č. [číslo] a č. [číslo] ve spojení s výpisem z účtu má soud za prokázané, že žalobci zaplatili za zapůjčení vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [anonymizováno] v době od 1.1.2018 do 31.12.2018 [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. částku 529 980 Kč, v době od 1.1.2019 do 31.5.2019 částku 219 252 Kč. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobci zaplatili za opravu vozidla [značka vozidla] [jméno] částku 14 028 Kč. Z přiložené specifikace je zřejmé, že předmětem opravy byla výměna autobaterie, výměna motorového oleje, výměna brzdového obložení, a další. Z faktury [číslo] ze dne 1.7.2019 má soud za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] zaplatil za opravu vozidla [značka vozidla] [jméno] částku 39 106 Kč. Z přiložené specifikace je zřejmé, že předmětem opravy byla výměna autobaterie, výměna motorového oleje, výměna brzdového obložení, a další. Z faktur [číslo] ze dne 22.5.2019 má soud za prokázané, že žalobci zaplatili za odtah vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno] dvakrát částku ve výši 3 509 Kč. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 11.6.2019 má soud za prokázané, že za výměnu čelního skla vozidla [značka vozidla] [jméno] zaplatili žalobci částku 6 500 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 30.10.2017 má soud za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] zaplatil za koupi notebooku [značka notebooku] [jméno] částku 8 099 Kč.

7. Z účastnického výslechu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že do domu na adrese [obec a číslo], který vlastní žalobci, vnikla dne [datum] brzo ráno policie. Žalobkyně byla v ložnici se synem. Musela se obléct a byla odvezena na Policii ČR. Tam jí řekli, že pokud s nimi nebude spolupracovat a nepodepíše nějaký papír, dají jí syna do [název organizace]. Tak tedy ten papír podepsala, šlo o protokol o jejím výslechu. Následně žalobkyně připustila, že na policii nějakým způsobem skutečně vypovídala, ale byla v šoku a už si nepamatuje, co říkala. Pamatuje si, že říkala, že pokud je obviněná, chce mít svého právníka. Na policii jí ale řekli, že o tom se s ní nebudou vůbec bavit. Po výslechu čekala ještě asi dvě hodiny v kanceláři, pak jí policie odvezla domů. Tam ale probíhala domovní prohlídka, proto musela čekat se synem před domem. Po domovní prohlídce policie odešla. V době, kdy byla žalobkyně na výslechu, této nebylo nabídnuto žádné jídlo a to přesto, že kojila malého syna. Pár dní po tomto zásahu se přestali se žalobci bavit sousedi, křičeli na ně, že jsou kriminálníci. K dotazu své právní zástupkyně žalobkyně dále uvedla, že [značka automobilu] užíval její manžel a švagr pro pracovní účely, [značka automobilu] užívala ona pro převoz syna, občas ho poučela švagrovi, tchýni nebo manželovu bratranci. Počítače užívala jeden pro syna, druhý užíval manžel pro pracovní účely. Stížnost na postup policie žalobkyně nikdy nepodávala.

8. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] soud zjistil, že dne [datum] vniklo do domu žalobců šest až osm policistů, povalili žalobce na zem a spoutali. Pak umožnili žalobci se zvednout a obléct a odvezli ho na výslech na policii. Při oblékání slyšel, jak policisté říkají manželce, aby si rozmyslela co řekne, že jim jinak vezmou dítě a odvezou ho do [název organizace]. Na policii žalobce asi hodinu čekal na chodbě, pak probíhal jeho výslech, ten trval asi tři hodiny. Policisté se žalobce ptali na patnáct až dvacet osob, on z nich znal ale jenom tři, a to svého bratra, otce a pana [příjmení], kterému žalobci pronajímali dům. Po výslechu policie odvezla žalobce domů, kde probíhala domovní prohlídka. Před domem musel žalobce ještě asi hodinu čekat na nezávislou osobu, která bude domovní prohlídce přítomna. Stál před domem spoutaný. V té době ho viděli sousedi. Domovní prohlídka pak trvala tři až čtyři hodiny. Při domovní prohlídce policisté žalobcům zabavili dva notebooky, pevný počítač, svazek klíčů, telefony, hotovost a dvě vozidla [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno]. Pak policisté převezli žalobce do vazby, předtím se ještě stavěli na poliklinice [adresa] [anonymizována dvě slova]. Následující den pak byl žalobce z vazby propuštěn. Na postup policie si žalobce nikdy nestěžoval, dvakrát žádal o vrácení zabavených vozidel, nikdy mu ale nebylo vyhověno. Žalobce dále uvedl, že chování Policie ČR bylo hrozné, vše probíhalo pod střelnými zbraněmi. Žalobce žádal o to, aby mu byl poskytnut právník. Toto mu nebylo umožněno. Žalobce při výslechu určitě neřekl, že automobily [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno] prodal svému bratrovi, to si musela policie do protokolu doplnit. Žalobce protokol podepsal a asi ho vůbec nečetl. Se současným advokátem uzavřel žalobce smlouvu o právní pomoci ihned po provedeném zákroku.

9. Z dopisu ze dne 19.12.2018 má soud za prokázané, že žalobce uplatnil tímto dopisem vzniklou škodu ve výši 664 980 Kč po žalovaném. Dopisem ze dne 17.7.2019 byla požadovaná výše škody rozšířena na částku 915 884 Kč.

10. Soud ve věci neprováděl výslechy žalobci navržených svědků, a to konkrétně svědka [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], svědkyně [příjmení], svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení], a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů, když tito svědci se měli vyjádřit pouze ke způsobu užívání vozidel [značka vozidla] [jméno] a [značka vozidla] [jméno]. Soud v tomto směru konstatuje, že pro posouzení postupu Policie ČR nepovažuje za rozhodné, jakým způsobem byly předmětné automobily fakticky užívány, ale to, co uvedli žalobci a další osoby, zejména pan [jméno] [příjmení], při svých výpovědích na Policii ČR.

11. Soud pak dále neprováděl žalovanou navržené výslechy policistů provádějících výslechy žalobců po jejich zadržení a to z důvodu, že návrh na provedení těchto důkazů byl vznesen po uplynutí koncentrační lhůty.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávních celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

14. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním řízení, b) nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

16. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebe změněno příslušným orgánem.

17. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

18. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., má na náhradu škody právo ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Dle komentářové literatury i judikatury vyšších soudů lze za nesprávný úřední postup považovat zejména porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Typickým příkladem nesprávného úředního postupu je nepřiměřená délka soudního řízení, či poškození věcí, které byly odňaty z dispozice poškozeného.

21. V daném případě pak mohou být žalobci se svým nárokem na zaplacení žalované částky úspěšní tehdy, pokud v řízení prokáží, že 1) ze strany státních orgánů nebo osob uvedených v § 3 zákona č. 82/1998 Sb. bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, které bylo následně pro svoji nezákonnost zrušeno nebo změněno, nebo došlo nesprávnému úřednímu postupu, 2) žalobcům vznikla škoda v konkrétní výši a zároveň 3) existuje příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem této škody.

22. V návaznosti na výše uvedené lze nárok žalobců na zaplacení částky v celkové výši 1 040 578 Kč rozdělit na čtyři samostatné nároky. Žalobci za prvé požadují nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč za nezákonný postup Policie ČR při zadržení žalobců, jejich předvedení k výslechu a při provádění domovní prohlídky. K výzvě soudu učiněné při ústním jednání žalobci upřesnili, že za nezákonné rozhodnutí považují rozhodnutí o zadržení žalobců a rozhodnutí o předvedení žalobkyně. Za nesprávný úřední postup pak považují okolnosti zadržení žalobců, když policejní zákrok žalobci považují za nepřiměřený okolnostem případu. Nezákonný postup spatřují žalobci i v tom, že je policie dostatečně nepoučila o jejich právech zejména tím, že jim neumožnila právo na poradu s obhájcem, ač o něj minimálně žalobce opakovaně žádal. V důsledku zadržení u žalobců došlo k negativním emočním stavům, pocitům trapnosti a sníženému sebevědomí vůči jejich sousedům, a dále k ohromnému společenskému tlaku na jejich rodinu. Za druhé žalobci požadují náhradu škody v celkové výši 765 430 Kč za pronájem dvou vozidel v době od 1.1.2018 do 31.5.2019 (529 980 Kč + 219 252 Kč) a dále za nákup dvou notebooků [značka notebooku] (2X 8 099 Kč). Zde žalobci považují za nesprávný úřední postup zajištění jejich movitých věcí – vozidel [značka vozidla] [anonymizováno], [značka vozidla] [jméno], 2 notebooků, stolního počítače a dvou mobilních telefonů. Tvrdí, že pro zajištění těchto věcí nebyly zákonné důvody. Za třetí pak žalobci požadují náhradu škody ve výši 66 652 Kč za opravu vozidel, když dle jejich tvrzení došlo v době, kdy vozidla nemohli mít k dispozici u sebe, k jejich poškození vyžadujícím následné opravy. Tuto skutečnost žalobci považují za nesprávný úřední postup. Za čtvrté pak žalobci požadují náklady právního zastoupení ve výši 108 496 Kč a to s ohledem na veškerá výše uvedená nezákonná rozhodnutí a nesprávné úřední postupy.

23. Ohledně nemajetkové újmy se výši 100 000 Kč soud předně zkoumal, zda ve věci bylo vydáno rozhodnutí dle § 5 zákona písm. a) č. 82/1998 Sb., které bylo následně ve smyslu § 8 téhož zákona pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Soud tuto skutečnost nemá za prokázanou, když žalobkyně v řízení vůbec netvrdila, že by bylo vydáno rozhodnutí o zadržení či rozhodnutí o předvedení žalobců a toto rozhodnutí že by bylo následně pro nezákonnost zrušeno. V tomto směru nebyly v řízení ani provedeny žádné důkazy. Z důkazů provedených v řízení pak nevyšlo najevo ani to, že by v řízení bylo vydáno jakékoli jiné rozhodnutí, které by bylo následně pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Soud se dále zabýval tím, zda ze strany Policie ČR došlo při zadržení žalobců, jejich výslechu a při provádění domovní prohlídky k nesprávnému úřednímu postupu. Soud je toho názoru, že i přes vydaná rozhodnutí a souhlas státního zástupce opravňující Policii ČR k zadržení osob žalobců a provedení domovní prohlídky by šlo o nesprávný úřední postup tehdy, pokud by Policie ČR při zadržení osob žalobců, jejich výslechu a při provádění domovní prohlídky překročila či porušila pravomoci dané jí zákonem. V tomto směru žalobci tvrdili, že tito byli zadrženi způsobem nepřiměřeným okolnostem, v případě žalobce [celé jméno žalobce] byla užita pouta, žalobkyni nebyla po dobu výslechu poskytnuta strava, žalobci byli nuceni k výslechu střelnými zbraněmi či pohrůžkou odebrání syna. Žalobcům bylo dále odepřeno právo na právní pomoc. Soud má ve věci za prokázané, že v případě žalobce [celé jméno žalobce] došlo při jeho zadržení k užití pout. Tato skutečnost je však v souladu se zákonem, zákon užití pout při zadržení podezřelé osoby výslovně umožňuje. Tato skutečnost pak nebyla dle názoru soudu ani nepřiměřená okolnostem, když ve věci byla vyšetřována významná trestná činnost, ze které byl následně pravomocně odsouzen bratr žalobce a dále osoba, které žalobci pronajímali rodinný dům. Dle názoru soudu je pak logické, že pro účely projednání této trestné činnosti bylo nutné zjistit její rozsah a okruh osob, které se na trestné činnosti podílely, když s ohledem na výše uvedené skutečnosti mohl být za podezřelou osobu považován i žalobce. Nesprávným úředním postupem pak není ani to, že žalobkyni nebyla po dobu výslechu poskytnuta strava, když tuto povinnost Policii ČR žádné zákonné ustanovení nestanoví. Žalobkyně byla navíc zadržena v řádu několika málo hodin (propuštěna na svobodu [datum] v [číslo] h dopoledne), neposkytnutím stravy po tuto dobu tedy nemohl být žádným způsobem ohrožen její život nebo zdraví. Nezákonným úředním postupem by pak bezesporu bylo, pokud by žalobci byli nuceni ke konkrétní výpovědi v rámci svého výslechu střelnými zbraněmi či pohrůžkou odebrání syna. Tuto skutečnost však soud nemá v řízení za prokázanou. Toto tvrzení je dokládáno pouze účastnickými výpověďmi žalobců, což soud považuje za nedostatečné vzhledem k závažnosti tvrzení. Žalobci nenavrhli např. provedení výslechu vyšetřujících policistů, kteří by se k těmto tvrzením mohli blíže vyjádřit. S ohledem na skutečnost, že žalobce [celé jméno žalobce] při svém účastnickém výslechu uvedl, že tento započal spolupráci se svým stávajícím právním zástupcem ihned po provedeném zadržení, jeví se soudu i jako nepravděpodobné, že v případě, kdy by došlo k tak zásadnímu porušení práv žalobců, jak tito tvrdí, nebyl by ihned po provedeném zadržení a výslechu žalobců postup policie napadnut, případně podáno trestní oznámení přímo na osobu vyšetřujícího policisty. Ze shodných důvodů pak soud nemá za prokázané, že by žalobcům bylo odepřeno právo na právní pomoc. Z protokolu o výslechu žalobců pak naopak vyplývá, že žalobci byli o možnosti zvolit si advokáta poučeni. Soudu absentuje i tvrzení o tom, že by žalobci žádali policii o to, aby tato kontaktovala konkrétního advokáta a policie by toto žalobcům odmítla. Pokud žalobci uvedli v rámci své účastnické výpovědi, že Policii ČR sdělili, že pokud jsou obviněni, chtějí mít svého právníka, případně, že žádají o poskytnutí právníka, nejednalo by se bez dalšího o odepření práva na poskytnutí právní pomoci, když žalobci obvinění nikdy nebyli a nevzniklo jim tak ani právo na nutnou obhajobu. S ohledem na skutečnost, že soud ohledně nemajetkové újmy žalobců nemá za prokázané, že by ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, či došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nemohl v této části žalobě vyhovět. Soud se z důvodu ekonomie řízení již dále nezabýval tím, zda žalobcům vznikla škoda v tvrzené výši a zda existuje příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a takto vzniklou škodou.

24. Ohledně zajištění movitých věcí – konkrétně vozidel [značka vozidla] [jméno], [značka vozidla] [jméno] soud konstatuje, že k zajištění těchto věcí došlo na základě vydaných rozhodnutí a to konkrétně usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o zajištění výše uvedených vozidel. V řízení nebylo prokázáno, že by toto usnesení následně bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno, naopak ke stížnosti žalobců došlo k potvrzení předmětného usnesení. Pokud pak byla vozidla na základě usnesení Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] panu [jméno] [celé jméno žalobce] vrácena, stalo se tak proto, že těchto již nebylo potřeba pro účely trestního řízení, nikoli tedy pro nezákonnost původního rozhodnutí Policie ČR. Při zajištění vozidel pak Policie ČR logicky vycházela z obsahu výpovědí žalobců a dalších podezřelých, když z veškerých dostupných podkladů vyplývá, že předmětná vozidla užíval pouze bratr žalobce [jméno] [příjmení], tento dokonce při své výpovědi přiznal, že auta užíval k páchání trestné činnosti. S ohledem na skutečnost, že výše uvedená vozidla byla zajištěna na základě rozhodnutí státního orgánu, nezkoumal již soud, zda ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když takový postup je z logiky věci vyloučen. Soud pak neshledal nesprávný úřední postup státních orgánů ani v případě vydání dvou notebooků, když žalobci předmětné notebooky vydali při prováděné domovní prohlídce dobrovolně, tyto byly poté, co jich již nebylo potřeba pro účely trestního řízení žalobcům vráceny. Soud proto ani ohledně žalované částky ve výši 765 430 Kč neshledal existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Soud se z důvodu ekonomie řízení již dále nezabýval tím, zda žalobcům vznikla škoda v tvrzené výši a zda existuje příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a takto vzniklou škodou.

25. Ohledně tvrzené škody ve výši 66 652 Kč pak soud konstatuje, že je nesprávným úředním postupem, pokud by byla vozidla, která byla žalobcům zadržena na základě rozhodnutí Policie ČR, poškozena v době, kdy je tito žalobci neměli ve své dispozici. Soud však ani tuto skutečnost nemá za prokázanou. U žalobců došlo v dané věci pouze k tvrzení, tato tvrzení o poškození automobilů však nebyla doložena žádnými relevantními důkazy. Ze strany žalobců nebyl předložen protokol prokazující stav vozidel v době jejich předání Policii ČR ani protokol prokazující stav vozidel v době jejich vydání panu [jméno] [příjmení]. Jedině takovýmto protokolem by pak mohlo být poškození vozidel v době, kdy je žalobci neměli ve své dispozici prokázáno. K navržení důkazů ze strany žalobců pak nedošlo ani poté, co byli žalobci soudem o absenci důkazů řádně poučeni. Z faktur předložených žalobci pak vyplývá, že žalobci po převzetí aut zajistili kompletní servis obou vozidel, když zároveň je zjevné, že určité náklady prezentované jako škody vzniklá žalobcům, nemohou mít se zajištěním vozidel žádnou souvislost (např. výměna motorového oleje, výměna brzdového obložení). Soud proto ani v této části žaloby nemá za prokázané, že by ze strany státních orgánů došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nemá pak za prokázanou ani výši vzniklé škody. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než zamítnout žalobu i v této části.

26. S ohledem na skutečnost, že soud neshledal důvod pro to, aby vyhověl žalobě ohledně vzniklé újmy žalobcům, nemohl pak soud považovat za oprávněný ani nárok žalobců na náhradu škody, která těmto vznikla v souvislosti s jejich právním zastoupením při uplatňování vzniklé škody. I v částce 108 496 Kč proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

27. Z důvodu, že soud neshledal nárok žalobců jako oprávněný, se tento dále již nezabýval námitkou promlčení nároku, vznesenou žalovanou.

28. Ohledně nákladů soudního řízení pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tato byla žalované přiznána ve výši 1 500 Kč, když se jedná o pět úkonů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.