11 C 260/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň - jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce obec zastoupený advokátem titul jméno příjmení , se sídlem anonymizována dvě slova , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem tituly jméno příjmení , se sídlem ulice číslo , obec a číslo pro: zaplacení částky 169.451 Kč s přísl. <b>I. Žaloba na zaplacení částky 169.451 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 169.451 Kč za dobu od 1.6.2017 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 73.526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 31.8.2018 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 169.451 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě plné moci ze dne 13.12.2012 převzal žalobce právní zastoupení žalovaného ve věci náhrady škody na zdraví ve výši 567.000 Kč a 80.289,43 EUR u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že nebyla sjednána smluvní forma odměny za právní zastupování, vyúčtoval žalobce po skončení věci žalovanému mimosmluvní odměnu ve smyslu §§ 7 a 13 odst. 1, 3, 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění včetně 21 % DPH. Vyúčtovaná odměna včetně cestovních náhrad a ztráty času byla vyčíslena částkou 232.936 Kč včetně 21 % DPH, po odečtení zálohy složené žalovaným ve výši 10.000 Kč činila částka k doplacení 222.936 Kč. Po jednání s [právnická osoba] v dané právní věci vystupující jako vedlejší účastník dosáhl žalobce částečné úhrady nákladů právního zastoupení ve výši 50.000 Kč. Po drobné korekci původního vyúčtování nákladů právního zastoupení a odečtení uvedené částky 50.000 Kč byl žalovaný vyzván k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 169.451 Kč ve lhůtě do 30.8.2018, žalovaný však dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal dne 27.11.2018 odpor. V podaném odporu uvedl, že uplatňovaný nárok neuznává. Žalovaný způsobil dne 24.4.2010 autonehodu, poškozeným byl státní občan [země] [jméno] [příjmení]. Žalovaný udělil žalobci plnou moc, na základě které mohl žalobce činit jménem a na účet žalovaného ve věci nehody veškeré právní úkony. [název soudu] vydal dne 13.6.2011 rozsudek [číslo jednací], kterým uznal žalovaného vinným ze spáchání těžkého přečinu ublížení na zdraví a uložil mu, aby uhradil poškozenému [jméno] [příjmení] na náhradě škody částku 13.996 EUR a 63.000 Kč. Se zbytkem nároku pak odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozhodnutí [název soudu] bylo v části ukládající žalovanému povinnost k náhradě škody potvrzeno [název soudu] a dne 20.3.2012 se stalo pravomocným. Následně se poškozený obrátil se svým pravomocně přiznaným nárokem na náhradu škody na žalobce jakožto právního zástupce žalovaného. Žalobce však žalovaného o jeho povinnostech a následcích nesplnění povinnosti uhradit vzniklou škodu neinformoval, naopak žalovanému sdělil, že vše bude hrazeno ze strany pojišťovny a s pojišťovnou že toto vykomunikuje. Ve skutečnosti však žalobce pojišťovnu o vydání rozsudku [název soudu] neinformoval. [název soudu] pak vydal dne 3.9.2012 usnesení č.j. [číslo jednací], kterým nařídil exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení]. Bohužel až na základě zahájení exekuce začal žalobce s pojišťovnou aktivně jednat, kdy k zaplacení částky 63.000 Kč a 13.996 EUR došlo až 24.10.2012, tedy po více jak 7 měsících od právní moci rozsudku [název soudu]. Pojišťovna však odmítla zaplatit náklady exekučního řízení. Tyto pak byly uhrazeny částečně dobrovolně žalovaným a ve zbylé části přikázáním z účtu žalovaného. Celkové náklady exekuce činily 100.519 Kč. Žalovaný se následně obrátil na soud s žalobou, kterou požadoval po žalobci náhradu škody ve výši zaplacených nákladů exekuce. Soudní řízení skončilo uzavřením soudního smíru, kterým se žalobce zavázal uhradit žalobci vzniklou škodu v plné výši a uhradit mu část nákladů soudního řízení. Nárok uplatňovaný touto žalobou pak začal žalobce uplatňovat po žalovaném až v okamžiku, kdy se žalovaný začal domáhat po žalobci svého práva na náhradu vzniklé škody. Jak již bylo uvedeno, poškozený [jméno] [příjmení] byl odkázán se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních a následně podal žalobu na zaplacení 567.000 Kč a 80.289,43 EUR. Žalovaný se dohodl se žalobcem, že tento ho bude v dané kauze zastupovat s tím, že žalovaný nebude hradit náklady právního zastoupení, když na těchto se dohodne žalobce s pojišťovnou [právnická osoba] Za těchto podmínek pak žalovaný podepsal žalobci plnou moc k právnímu zastoupení v předmětném soudním řízení. V případě, že by žalobce sdělil žalovanému, že od něj bude vyžadovat jakékoli finanční plnění, žalovaný by žalobci plnou moc neudělil, když žalovaný byl pojištěn u pojišťovny [právnická osoba] a veškerou škodu tak ve finále platila poškozenému tato pojišťovna. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce se snaží tímto způsobem reálně pouze zacelit ztrátu spočívající v povinnosti nahradit žalovanému náhradu škody. V tomto směru žalovaný poukázal na to, že žalobce po celou dobu trvání právního zastoupení po žalovaném nepožadoval jakékoli plnění, tento rovněž nikdy žalovanému nevystavil žádnou fakturu. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl.

3. Podáním ze dne 19.3.2019 žalovaný dále poukázal na emailovou komunikaci mezi žalobcem a pojišťovnou [právnická osoba], ze které vyplývá, že žalobce jednal s touto pojišťovnou o výši poskytnutého plněné na úhradu ceny za poskytování právních služeb bez vědomí žalovaného a takto se nakonec dohodl na úhradě částky ve výši 50.000 Kč, která byla žalobci pojišťovnou nakonec vyplacena. Žalovaný dále poukázal na to, že výše odměny, jejíž zaplacení žalobce požaduje po žalovaném, je v rozporu s dobrými mravy, když žalobce žalovaného dostatečným způsobem nepoučil o tom, jakou odměnu bude žalovaný povinen za poskytnuté právní služby zaplatit a dále též z toho důvodu, že vyúčtovaná odměna mnohonásobně převyšuje odměnu za poskytování právních služeb obvyklou v sídle advokáta.

4. Žalobce k tomuto svým podáním ze dne 19.3.2019 uvedl, že není pravdou, že by se dohodl s žalovaným na tom, že tento nebude poskytování právních služeb spočívajících v zastoupení žalovaného v řízení o zaplacení částky 567.000 Kč a 80.289,43 EUR hradit a na úhradě že se dohodne žalobce přímo s pojišťovnou [právnická osoba] Žalobce naopak upozornil žalovaného na to, že náklady na zastoupení žalovaného v tomto řízení budou poměrně vysoké, a že by si tedy žalovaný měl se svojí pojišťovnou vyjednat i úhradu nákladů spojených se zastupováním advokátem. Odkaz na odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. pak byl uveden přímo v textu plné moci, kterou žalovaný žalobci podepsal. Zastoupení žalovaného bylo časově náročné, žalobce vykonal celkem šest cest k soudu v [obec]. Bezplatné zastupování žalovaného v dané věci by bylo v rozporu se stavovskými předpisy. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalovaný zaplatil žalobci dne 2.5.2013 zálohu na poskytování právních služeb ve výši 5.000 Kč a dne 13.4.2015 zálohu ve výši 5.000 Kč. Namísto faktury žalobce nakonec vystavil žalovanému zcela podrobné a snadno přezkoumatelné konečné vyúčtování.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání, na kterém žalobce setrval na podané žalobě a žalovaný na svém stanovisku k ní. Na základě výzvy soudu žalobce doplnil svá tvrzení a uvedl, že DPH odváděl průběžně ze složených záloh, z konečného vyúčtování ze dne 3.3.2017 bylo DPH odvedeno v I. čtvrtletí roku 2019.

6. Z připojeného spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 7.8.2012 podal u tohoto soud žalobu pan [jméno] [příjmení], [datum narození] proti žalovanému, předmětem žaloby bylo zaplacení částky 80.289, 43 EUR a 567.000 Kč. Dne 13.12.2012 udělil žalovaný plnou moc žalobci k zastoupení ve výše uvedeném sporu. V textu plné moci je mimo jiné uvedeno:„ Je mi známo, že podle smlouvy o poskytování právní pomoci náleží advokátovi odměna za toto zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsem povinen ji zaplatit, kdykoli mi bude vyúčtována, bez ohledu na to, zda byla přisouzena vůči odpůrci. Advokát má právo žádat za poskytnutí právní pomoci přiměřenou zálohu odměny a předpokládaných výloh“. Z protokolů z jednání založených ve spise vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 6.3.2013, 23.4.2013, 12.6.2014, 14.8.2014, 11.12.2014 a 1.9.2015 soud zjistil, že v těchto dnech se žalobce jako právní zástupce žalovaného účastnil ústních jednání konaných u [název soudu] v dané věci. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 1.9.2015 soud zjistil, že tímto usnesením byl schválen smír mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit [jméno] [příjmení] částku 45.000 EUR a 378.000 Kč a na nákladech řízení částku 103.455 Kč.

7. Z přípisu ze dne 11.5.2017 soud zjistil, že tímto přípisem žalobce vyúčtoval žalovanému náklady právního zastoupení celkovou částkou ve výši 219.451 Kč a vyzval ho k úhradě této částky ve lhůtě do 31.5.2017. Z přípisu ze dne 20.8.2018 soud zjistil, že tímto přípisem zaslal právní zástupce žalobce žalovanému opravené vyúčtování a vyzval tohoto k úhradě částky 169.451 Kč ve lhůtě do 30.8.2018.

8. Z emailové komunikace mezi žalobcem a zástupcem pojišťovny [právnická osoba] soud zjistil, že mailem ze dne 5.10.2015 zaslal žalobce pojišťovně vyúčtování právních služeb spočívajících v zastoupení žalovaného v řízení [spisová značka], kdy celková vyúčtovaná částka činila 232.936 Kč včetně DPH. V emailu pod vyúčtováním právního zastoupení je uvedeno:„ Takto vypadá oficiální vyúčtování, výši poskytnuté náhrady za právní zastoupení ponechávám samozřejmě na Vaší úvaze.“ Na tento email pojišťovna odpovídá emailem z 5.10.2015 kde uvádí:„ Pane doktore, pošlete mi Vaše platební údaje, kam budeme moci zaslat část nákladů právního zastoupení. I přesto, že tyto běžně neposkytujeme, ani nám není tato povinnost zákonem uložena, jak jsme se spolu bavili, shodli jsme se, že Vám bude poskytnuto 50.000 Kč jako částečná náhrada nákladů, které Vám v řízení vznikly. Věřím, že tato částka je akceptovatelná.“ Na tento email odpověděl žalobce emailem z 26.1.2016, kde uvádí:„ Vámi uvedenou částku samozřejmě akceptuji, zasílám číslo účtu [bankovní účet]“ 9. Z žaloby o náhradu škody ve výši 100.519 Kč podané k [název soudu] soud zjistil, že žalovaný se touto žalobou domáhal po žalobci náhrady vzniklé škody ve výši uhrazených nákladů exekučního řízení. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 22.9.2017 soud zjistil, že tímto usnesením byl mezi účastníky schválen smír, na základě kterého byl žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 104.753 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 14.309 Kč.

10. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že se jedná o otce žalovaného. Žalovaný měl v roce 2010 autonehodu, následně potřeboval právní pomoc, svědek proto žalovanému doporučil osobu žalobce a zúčastnil se synem osobní schůzky v kanceláři žalobce. Zde se žalobce a žalovaný dohodli na tom, že žalobce bude žalovaného zastupovat v trestní kauze, která je proti němu v souvislosti s výše uvedenou autonehodou vedena. Trestní řízení probíhalo zhruba tři roky, v té době ještě žalovaný bydlel u svědka doma. Po ukončení trestního řízení žalovanému přišla obsílka, že má zaplatit náklady poškozeného, následně toto bylo řešeno exekučně, kdy žalovanému byl obstaven účet. Svědek si se žalovaným proto sjednal další schůzku v kanceláři žalobce. Ještě před tím, než ke schůzce došlo, přišla žalovanému další obsílka, kde po něm poškozený požadoval další náhradu škody a dále v té době uplynula doba, po které mohl žalovaný žádat o prominutí části trestu zákazu řízení motorových vozidel. Schůzka s žalobcem se uskutečnila někdy na podzim, byl na ní přítomen žalobce, žalovaný a svědek, řešili se tam najednou všechny tři problémy, tedy vedení exekuce, nově zahájené civilní řízení, jehož předmětem byla další náhrada škody požadovaná poškozeným, a podání žádosti o upuštění zbytku trestu. Ohledně probíhající exekuce žalobce uváděl, že toto je chybou pojišťovny a právního zástupce poškozeného, že muselo dojít k podání exekučního návrhu. Ohledně civilního řízení žalobce žalovaného ujišťoval, že se nemá čeho bát, že v řízení bude vystupovat víceméně jako svědek, veškeré případné plnění poskytne poškozenému pojišťovna. Dále uvedl, že je v zájmu pojišťovny, aby se jednání účastnil i žalobce, a on že ej připraven takto pojišťovně vypomoci, když čas strávený kontaktem s pojišťovnou by zároveň využil k tomu, aby pro žalovaného dojednal úhradu nákladů exekuce. Žalobce dále uvedl, že je s pojišťovnou dohodnutý na tom, že za žalovaného zaplatí náklady jeho právního zastoupení v civilním řízení o náhradu škody. Na tomto jednání zároveň žalovaný podepsal žalobci formulář plné moci. Dále bylo na tomto jednání jednáno o možnosti vrácení řidičského průkazu žalovanému. Po tomto jednání si žalovaný svědkovi stěžoval, že s ním žalobce nekomunikuje, nebere mu telefony, on že nemá žádnou informaci o probíhajícím soudním řízení. To žalovanému vadilo i proto, že chtěl s žalobcem řešit otázku náhrady nákladů exekučního řízení. Žalovaný se v této věci obával promlčení, proto se spojil se svým současným právním zástupcem, a tuto záležitost začal řešit s ním.

11. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se s žalobcem seznámil v dubnu 2010, kdy byl obviněn z trestného činu a potřeboval právní zastoupení. Koncem léta 2010 se s žalobcem osobně potkal na schůzce u něj v kanceláři, této se účastnil i jeho otec. Následně žalobce žalovaného zastupoval v jeho trestní kauze. Za právní zastoupení žalovaný platil žalobci zálohu ve výši 10.000 Kč a doplatek ve výši 15.000 Kč v roce 2012. V létě 2012 se na žalovaného obrátil poškozený [jméno] [příjmení] s žádostí zaplacení škody přisouzené mu pravomocným rozsudkem, toto žalovaný sdělil žalobci, žalobce mu řekl, že to bude řešit. V září nebo říjnu 2012 žalovaný zjistil, že má obstavený účet a následně mu přišel domů návrh na nařízení exekuce. Obrátil se proto opětovně na žalobce, ten mu sdělil, že je to chyba pojišťovny a advokáta protistrany a opětovně přislíbil věc řešit. V zimě 2012 se ale žalovanému strhly peníze z účtu. Zároveň žalovanému přišel dopis od poškozeného, kterým tento žádá zaplacení další částky v přepočtu asi 3 miliony Kč. Dále žalovaný zjistil, že má nárok na vrácení řidičského průkazu. Proto se žalovaný opětovně obrátil na žalobce, když s ním chtěl řešit všechny tyto tři kauzy. Osobní schůzka proběhla koncem roku 2012, byl na ní přítomen žalobce, žalovaný a otec žalovaného. Probírali tam všechny tři výše uvedené případy. Zde se také žalobce a žalovaný dohodli na zastoupení žalovaného v probíhajícím civilním řízení. Žalobce žalovanému říkal, že škodu musí zaplatit pojišťovna, žalovaný že je ve sporu víceméně třetí stranou, tento spor je především v zájmu pojišťovny, žalobce že by na jednání dohlížel a dohodl by se s pojišťovnou na tom, že by zaplatila náklady právního zastoupení. Na této schůzce rovněž žalovaný podepsal žalobci formulář plné moci. V průběhu občanskoprávního řízení pak žalovanému nechodily domů žádné dokumenty, zcela ztratil přehled o tom, co se děje. Žalobce s ním žádným způsobem nekonzultoval text uzavíraného soudního smíru. Žalovaný měl stále snahu řešit exekuci, kde pojišťovna sice uhradila vzniklý dluh, ale nezaplatila náklady exekuce, šlo o částku kolem 100.000 Kč. V tomto směru proto žalovaný opakovaně kontaktoval žalobce, ten mu tvrdil, že jde o chybu pojišťovny a že to bude řešit s pojišťovnou v průběhu občanskoprávního řízení. V průběhu občanskoprávního řízení se pak žalovaný často nemohl žalobci dovolat. Proto se obrátil na [titul] [příjmení], aby s ním toto dořešil, to bylo koncem roku 2016. Při tomto bylo zjištěno, že k nařízení exekuce došlo vinou žalobce. Proto si žalovaný sjednal s žalobcem schůzku, bylo to v roce 2017, této se účastnil žalobce, žalovaný a [titul] [příjmení]. Až na této schůzce přišel žalobce s tím, že chce zaplatit náklady civilního řízení, žalovaný toto odmítl. Následně došlo k podání žaloby na náhradu škody k [název soudu]. Soud žalobce fakticky vyhrál, došlo zde k uzavření dohody v jeho prospěch. Vzniklou škodu žalobce žalovanému skutečně uhradil, následně žalovanému přišla předžalobní upomínka na zaplacení nákladů za zastoupení v civilním řízení a došlo k podání žaloby.

12. S ohledem na skutečnost, že k uzavření dohody o právním zastoupení mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 13.12.2012, posoudil soud smluvní vztah mezi účastníky podle právních předpisů platných k tomuto datu.

13. Dle § 566 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena.

14. Dle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí jeho smlouvou s klientem; není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně.

15. Dle § 2 advokátního tarifu má advokát vedle nároku na odměnu advokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené touto vyhláškou. Jiné náklady advokáta, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně advokáta.

16. Dle § 3 advokátního tarifu smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.

17. Dle § 4 advokátního tarifu Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.

18. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 13.12.2012 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o právním zastoupení, jakožto druh smlouvy mandátní ve smyslu ustanovení § 566 a násl. tehdy platného obchodního zákoníku ve spojení s § 3 advokátního tarifu. Předmětem této smlouvy byla povinnost žalobce zastoupit žalovaného v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Ohledně úplaty žalobce došlo mezi účastníky k dohodě, že tato bude zaplacena pojišťovnou [právnická osoba] ve výši, v jaké bude tato pojišťovna ochotna úplatu poskytnout. Soud má dále za prokázané, že žalobce zajistil zastoupení žalovaného v předmětném soudním řízení a dále že ze strany pojišťovny [právnická osoba] byla žalobci vyplacena odměna ve výši 50.000 Kč, kteroužto si žalobce před jejím vyplacením s pojišťovnou v rámci emailové komunikace odsouhlasil.

19. Skutečnost, že dne 13.12.2012 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o právním zastoupení, jejímž předmětem byla povinnost žalobce zastoupit žalovaného v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a že tato činnost byla ze strany žalobce skutečně vykonána vyplývá ze shodného tvrzení účastníků, když sporné bylo mezi účastníky pouze to, zda právní zastoupení žalobcem bylo řádné či nikoli.

20. Skutečnost, že za právní zastoupení žalovaného byla mezi účastníky sjednána úplata, která měla být následně zaplacena pojišťovnou [právnická osoba] ve výši, v jaké bude tato pojišťovna ochotna úplatu poskytnout, vyplývá zejména ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] a z účastnické výpovědi žalovaného. Podpůrně pak tato skutečnost vyplývá i z toho, že byť řízení vedené u [název soudu] skončilo schválením smíru dne 1.9.2015, odměna za právní zastoupení byla ze strany žalobce vyúčtována až v květnu 2017 a daň z přidané hodnoty byla dle tvrzení žalobce odvedena až v prvním čtvrtletí roku 2019. Žalobce rovněž v průběhu celého soudního řízení po žalovaném nepožadoval zálohy buď vůbec (tvrzení žalovaného) nebo je požadoval pouze dvakrát ve výši po 5.000 Kč (tvrzení žalobce, která zůstala nedoložena), což jsou ovšem částky, jejichž výše je ve značném nepoměru k částce, jejíž zaplacení je po žalovaném požadováno. Rovněž dle předchozí praxe zavedené mezi účastníky, nebyla odměna advokáta účtována jako odměna mimosmluvní dle advokátního tarifu, ale tato byla účtována jako odměna smluvní. Výše uvedenou skutečnost podporuje i chování žalobce, který žalovaného v celém průběhu soudního řízení neinformoval o jeho průběhu a nakonec jménem žalovaného uzavřel soudní smír ve znění, které neměl s žalovaným předem odsouhlasené. Pokud by měl žalovaný za každou účast žalobce u ústního jednání platit částku v minimální výši 25.796 Kč (odměna advokáta za jeden úkon právní služby, jeden RP, cestové, ztráta času a 21 % DPH), jistě by s ním žalobce každou svoji účast u ústního jednání předem konzultoval.

21. Soud došel k výše uvedenému závěru přesto, že v podepsané plné moci je odkaz na mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu, když z provedených důkazů je zřejmé, že podepsaná plná moc je plnou mocí formulářovou, jejíž znění nebylo specificky upravováno pro potřeby žalovaného.

22. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, když tento má za prokázané, že smluvní odměna ve výši 50.000 Kč byla žalobci zaplacena a tato není nepřiměřená a není ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 73.526 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 169.451 Kč sestávající z částky 7.900 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne 27.11.2018 včetně jeho doplnění podáními ze dne 21.12.2018, 19.3.2019 a 20.3.2019, účast na jednání u soudu dne 21.3.2019 v délce přesahující dvě hodiny, koncentrační vyjádření ze dne 4.4.2019 a účast u jednání soudu dne 16.5.2019 v délce přesahující dvě hodiny) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, cestovného za dvě cesty [obec] – [obec] a zpět ve výši 2.165 Kč, náhrady za 12 půlhodin promeškaného času po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 12.761 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud vyslovil, že žalobce je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

24. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.