11 C 265/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 828 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 828 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 191 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 17 828 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum ve znění dodatku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 9 200 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 2 991 Kč s datem splatnosti do datum Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 12 191 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně, když na uvedenou pohledávku žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně též kromě částky 12 191 Kč požaduje po žalovaném částku 3 137 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od datum do datum a částku 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne datum ve znění dodatku ze dne datum smlouvu o zápůjčce a vyčerpal částku 9 200 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku spolu se sjednaným poplatkem ve výši 2 991 Kč vrátit. Protože žalovaný úvěr včas nesplatil, obrátila se žalobkyně se svojí pohledávkou na soud a uplatňuje tak po žalovaném úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, a dále částku 3 137 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od datum do datum. V tomto rozsahu soud podané žalobě vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč soud považuje tyto vzhledem k výši pohledávky za nepřiměřené, když jako přiměřenou shledal částku 500 Kč, která dle názoru soudu plně pokrývá náklady žalobkyně na odeslání upomínek. Ve zbytku (tedy v částce 2 000 Kč) soud tyto náklady považuje v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. za smluvní pokutu, kterou však žalobkyně v rámci podané žaloby již uplatnila a to v maximální výši, kterou zákon 257/2016 Sb. připouští (tedy ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení). Z tohoto důvodu soud žalobu v části 2 000 Kč představující uplatněné náklady na vymáhání pohledávky jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, představující 80 % z účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 828 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Uvedené činí celkem částku 2 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.