11 C 278/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený titul jméno příjmení , advokátem sídlem adresa , o zaplacení částky 76 700 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 76 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 200 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 50 723,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ve znění její připuštěné změny domáhala zaplacení částky 76 700 Kč včetně úrokového příslušenství z částky 62 200 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo v dubnu 2021 žalovaný měl provést obkladačské a zednické práce v rodinném domě [anonymizováno] ulice [číslo] v [obec]. Žalovaný dílo provedl a žalobkyni jej vyfakturoval dokladem z 14. 5. 2021. Žalobkyně za dílo zaplatila žalovanému částku 62 200 Kč, ale po dokončení díla zjistila podstatné vady, na které žalovaného upozornila. Žalovaný však reklamaci odmítl jako neopodstatněnou, proto žalobkyně nechala zpracovat odborné posouzení [titul] [jméno] [jméno] jako osobou zapsanou ve spolku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. V návaznosti na toto posouzení žalobkyně uplatnila dne 20. 5. 2022 žalovaného práva z vadného plnění s tím, aby vady odstranil, k čemuž mu poskytla přiměřenou lhůtu. Žalovaný na tuto výzvu žalobkyně však nereagoval, pouze telefonicky zpochybnil odborné závěry [titul] [jméno]. Žalobkyně žalovaného dopisem ze 7. 6. 2022 upozornila, že jí vzniklo také právo od smlouvy odstoupit. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani na tento dopis nereagoval, žalobkyně doručila dne 15. 6. 2022 žalovanému odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo a požadovala vrácení částky 62 200 Kč, které mu za zhotovení díla zaplatila. Žalovaný však prostřednictvím svého zástupce sdělil žalobkyni, že s odstoupením od smlouvy nesouhlasí a považuje je za neúčinné. Přestože žalobkyně dopisem z 20. 6. 2022 žádala žalovaného ke schůzce za účelem smírného vyřešení věci, žalovaný se na schůzku nedostavil. Dne 22. 6. 2022 se proto uskutečnila prohlídka prací provedených žalovaným za účasti soudní znalkyně, avšak žalovaný se k prohlídce opět nedostavil. Ze znaleckého posudku vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] [titul] (dále jen [titul] [příjmení]), z něhož vyplynuly závěry, že nebyl dodržen požadavek na vzájemné přesahy hran dlažby, na provedení pravidelného střihu spár při aplikaci obkládání, požadavek plošného ukotvení dlažby k podkladu, ani nebyl dodržen požadavek na rozměření plochy před pokládkou dlažby v místnosti a na třídění dlažby. Soudní znalkyně v podstatě poukázala na vady, které již zmínil v odborném posouzení [titul] [jméno] s tím, že vady díla jsou natolik závažné s ohledem na bezpečnost užívání, je nutná demontáž keramických dlažeb a nové provedení dlažby. Žalobkyně pak znovu vyzvala žalovaného k vrácení částky 62 200 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a to nejpozději do 8. 7. 2022. Žalovaný však uvedenou částku ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 1. 7. 2022 žalobkyni nevrátil. K návrhu žalobkyně na změnu žaloby, byla na jednání konaném 11. 7. 2023 připuštěna její změna spočívající v rozšíření o částku 14 500 Kč, kterou žalobkyně zaplatila za vypracování znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [příjmení].

2. Přestože soud usnesením z 16. 11. 2022 nařídil účastníkům jednání před zapsanou mediátorkou [celé jméno mediátorky] a řízení za tím účelem přerušil, žalobkyně navrhla pokračování v soudním řízení s ohledem na nezájem žalovaného o mediaci. Jmenovaná mediátorka soudu v podání z 2. 2. 2023 pak sdělila, že strany nevstoupily do procesu samotné mediace. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce poté, co soud účastníkům předestřel svůj předběžný názor na řešení věci sice na jednání konaném dne 9. 5. 2023, požádal o mimosoudní jednání k řešení sporu, na dalším jednání soudu dne 6. 6. 2023 účastníci soudu sdělili, že ke smírnému řešení sporu nedošlo.

3. Žalovaný v průběhu celého řízení s žalobou nesouhlasil a závěry znalkyně i odborného vyjádření [titul] [jméno] zpochybňoval. Znalecký posudek na jednání 6. 6. 2023 označil za vadný, neboť nebyl podle jeho názoru zajištěn kladečský plán a za této situace údajně nebylo možné určit toleranci přesahu dlažby a přesah dlažebních prvků. Znalkyně také podle něj neprovedla měření tzv. třetích bodů, což ji mohlo vést k nesprávnému výpočtu vadné plochy. K návrhu žalovaného proto soud předvolal na jednání dne 11. 7. 2023 znalkyni [titul] [příjmení]. Usnesením z 16. 6. 2023, č.j. [číslo jednací] pak soud v této souvislosti žalovanému uložil zaplatit zálohu na náklady tohoto důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto usnesení s poučením, že jinak nelze navrhovaný důkaz provést. Přestože toto usnesení nabylo právní moci 16. 6. 2023, žalovaný do 10. 7. 2023 určenou zálohu nesložil. Účast znalkyně na jednání konaném dne 11. 7.2023 proto byla odvolána. Protože žalovaný složil požadovanou zálohu až v den soudního jednání, záloha mu byla vrácena. Na tomto jednání žalovaný opětovně sdělil, že o smírné řešení zájem nemá, neboť si za svou prací„ stojí“.

4. V podání došlém soudu 4. 7. 2023 žalovaný podal tzv. rozbor znaleckého posudku [titul] [příjmení]. S posudkem znalkyně znovu polemizoval, přičemž tentokrát uváděl, že znalkyně neuvedla základní nesrovnalost týkající se tzv. engoby. V této souvislosti zmínil údajné materiály, které je nutno použít na rubovou stranu dlaždice, aby se v surovém stavu a v peci nepřilepila na„ válečky“. Protože je engoba sprašná, nanáší se pouze na„ rympy“ rubové strany dlaždice. K obvodovým spárám je podle názoru žalovaného před použitím silikonu doporučeno použít separační provazec, který nedovolí, aby se silikon přichytil k třetímu bodu, tedy zdi. Z toho podle jeho názoru vyplývá otázka, zda bylo provedení vyříznutí strženého silikonu, aby se zjistilo případné pochybení obkladače. Podle žalovaného v použité literatuře„ Drochytka a kol.: Keramické obklady a dlažby, [právnická osoba] [obec], 2000“ je na straně 152 uvedeno, že nemůže být výrobcem ani dodavatelem známa reklamace již položených obkladových prvků, pokud jde o zjevné vady (samozřejmě se to netýká skrytých, na které se vztahuje záruční doba). Žalovaný pokračoval námitkou, že znalkyně ve svém posudku také nikde neuvedla specifikaci (parametry) dlažby, která by umožnila postupovat podle příslušných norem (ČSN EN 14411, ČSN 733451). V tomto rozboru znaleckého posudku žalovaný dospívá k názoru, že reklamace na přesah dlažby nemůže být uznána. Znalkyní [titul] [příjmení] totiž byly změřeny pouze šířky spár, nikoliv rozměry dlažby, které mohly být příčinou jejich nesourodosti. Žalovaný v této argumentaci spatřuje neodborný přístup znalkyně k věci. V závěru žalovaný dospívá k otázkám, zda byl použit certifikovaný přístroj na měření konkávy či konvexy dlažby, zda byly zkoumány nějaké nepoložené dlaždice pro změření rovinnosti dlažby, přímosti lícních hran a pravoúhlosti. Na jednání konaném 11. 7. 2023 žalovaný k rozboru dodal, že vycházel z tvrzení odborníka v oboru keramiky, jehož jméno však neuvedl ve svém písemném rozboru ani na tomto jednání. Již dříve žalovaný však údajně upozorňoval pracovníka žalobkyně, pana [celé jméno svědka], na vady materiálu, který měl být položen. K návrhu žalobkyně učiněného ještě ve lhůtě stanovené podle ustanovení § 118b odst. 1 věty druhé o.s.ř. soud předvolal na jednání svědka [celé jméno svědka].

5. Soud v řízení nejprve provedl listinné důkazy. Z odborného vyjádření [titul] [jméno] [jméno] vyplynulo, že provedl místní šetření na místě samém, jímž bylo zjištěno, že šířka spár dlažby se liší v podélném směru a kolmo navazujícím směru, přičemž rozdíly jsou značné a pohybují se od 2,5 mm do 4,5 mm. Přitom ČSN 733451 nezná povolené odchylky od zvolené šířky spár. Navíc některé spáry jsou vymyté do hloubky. V prostoru stěny s vchodem na terasu byl akusticky zjištěn dutý zvuk, který naznačuje nepodlepení prvků. Na toaletě v druhém nadzemním podlaží byla ve středu plochy zjištěna poškozená dlaždice a přesah mezi dlaždicemi. V koupelně bylo zjištěno, že obkladové prvky vodorovně uložené kolem vany vykazují známky bez adheze. V závěru potom [titul] [jméno] konstatuje, že v hlavní obytné místnosti byly položeny dlaždice s přesahem, který nesplňuje požadavky ČSN a brání komfortnímu užívání a provedení spár neodpovídá rovněž ČSN 733451. V koupelně je podle jeho názoru vhodné prověřit stav přilepení obkladů na vodorovném obezdění vady a zda lepidlo není v lemu vany. Ve vyjádření byla k uvedeným vadám pořízena fotodokumentace a nákres měření přesahu dlažebních prvků. Obdobným způsobem popisuje vady i znalecký posudek [titul] [příjmení]. Tato znalkyně ve svém posudku z 15.7.2022 zmínila technické normy a literaturu, které na předmětnou problematiku použila, vycházela z dokladů poskytnutých objednatelem posudku a provedla místní šetření. Na základě tohoto šetření označila druh použitého materiálu, způsob vyplnění spár mezi obkladovými prvky, přičemž se vyjádřila se k jejich chybnému řezání, dále k místům, kde byla dlažba chybně podlepena (cca 50 % plochy) a k výškovým rozdílům v rovinnosti dlažby, kde byly naměřeny lokální odchylky v rovinnosti dlažby až 3mm na 2 metry plochy. Vedení stavebního deníku znalkyně vytkla, že neobsahuje zápisy o převzetí podkladu, měření rovinnosti, vlhkosti ani technologický postup realizace dlažby, ačkoli má být veden v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb. Po rozboru konkrétního zjištěného stavu na místě samém znalkyně dospěla k závěrům, že nebyl při pokládce dlažby dodržen požadavek na vzájemný přesah hran dlažby, jestliže 35 % plochy vykazuje výškové odchylky ve styku hran vyšší než 1 mm (odchylky 1,5 až 2 mm), přičemž jednotlivé prvky nesmí vystupovat nad nebo pod rovinu podlahy. V této souvislosti znalkyně upozornila na referenční meze tolerance podle ČSN 73 3451. Dále znalkyně zdůraznila, že nebyl dodržen požadavek na dodržení pravidelného střihu spár při aplikaci obkládání velkoformátovými obkladovými prvky a v této souvislosti rovněž odkázala na uvedenou ČSN. Podle závěru znalkyně nebyl dodržen také požadavek na plnoplošné ukotvení dlažby k podkladu v místě vstupu na terasu, přičemž nanášení lepidla, jak vyplývá z předložené fotodokumentace, bylo prováděno v rozporu s doporučovaným technologickým postupem. Konečně nebyl ani dodržen požadavek na rozměření plochy před pokládkou dlažby. Uvedené vady díla znalkyně hodnotí jako natolik závažné, že s ohledem na bezpečnost užívání je podle jejího názoru nutná demontáž keramických dlažeb a jejich nové provedení. Posudek obsahuje doložku ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. včetně vědomosti znalkyně o následcích v podobě její případné trestní odpovědnosti. Proto lze posudek znalkyně [titul] [příjmení] plně využít při rozhodnutí soudu ve věci.

6. Ve spisu je také založeno podání z 20. 6. 2022 adresované [titul] [jméno] [příjmení], tehdejší zástupkyni žalovaného. Podání obsahuje rozbor vad díla právním posouzením, přičemž žalobkyní bylo zdůrazněno, že ze strany žalovaného nedošlo k žádnému upozornění na nevhodnost předané dlažby. Za této situace se proto žalovaný nemůže zprostit odpovědnosti za vady tvrzením, že dodaná dlažba vykazovala vady křivosti. Zástupce žalobkyně v podání také uvedl, že teprve v návaznosti na odstoupení od smlouvy začal žalovaný věc řešit. Žalobkyně v podání nadále preferovala smírné řešení věci a navrhovala schůzku na místě samém včetně náhradního termínu. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně vysvětluje její zástupce jako důsledek absolutní nečinnosti žalovaného, který nereagoval na předchozí výzvy žalobkyně a bez prověření věci odmítl existenci dotčených vad. V podání z 14. 6. 2022 žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, přičemž žalovanému vytkla vady díla v souladu s odborným vyjádřením a vznesla požadavek na vrácení uhrazené částky 62 200 Kč do sedmi dnů od doručení tohoto dopisu. Podacím lístkem, který je založen na č.l. 28 spisu, je doloženo doporučené zaslání dopisu s odstoupením od smlouvy.

7. Ve věci byl vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který do listopadu roku 2022 dle své výpovědi pracoval jako vedoucí pobočky [obec], firmy [právnická osoba] Z titulu této funkce připravoval i smlouvy, které se týkaly realizace obkladačských a zednických prací a to v rodinném domě [anonymizováno] ulice [číslo]. S žalovaným uzavřel pouze ústní smlouvu někdy v březnu nebo v dubnu roku 2021, jejímž předmětem bylo obložení koupelny v druhém podlaží domu, koupelny v prvém podlaží domu, dláždění haly, předsíně a dláždění obývacího pokoje. Firma žalobkyně dodala materiál žalovanému, který měl tudíž provést pouze pokládku dlažby. Stavební dozor tam nebyl a žalovaný si proto vše zajišťoval pouze sám. Svědek finální práci žalovaného viděl a při přejímce díla nezjistil viditelně žádný problém. Přesto byla dlažba později odstraněna, neboť nesplňovala normy, překážela v řádném užívání. Konkrétně svědkovi zavolal klient, který užíval obývací pokoj a sdělil, že při práci, kdy seděl na kolečkové židli, málem spadl, neboť se židle zarazila o zub dlažby. Druhé takové místo pak bylo u okna. O dalších vadách se dozvěděl od [titul] [jméno], dále od znalkyně [titul] [příjmení]. Oba mu sdělili, že pokládka nesplňuje normy. Celá dlažba o objemu asi třiceti metrů čtverečních byla v patnácti až dvaceti místech problémová. Kdo dal později pokyn k odstranění dlažby, svědek nevěděl. Svědek pak vytkl vady žalovanému emailovou zprávou. Žalovaný byl však v nějakém vztahu s jistými pány [příjmení] a [příjmení], kteří potom emailovou zprávu rozporovali. Přestože byl žalovaný vyzván k provedení své práce, neučinil tak a k odstranění vad se neměl. Svědek si není vědom toho, že by jej někdo upozorňoval na to, že dlažba byla špatná a v průběhu pokládky o tom s žalovaným ani nehovořil. Předmětem jednání s žalovaným byly pouze technické záležitosti a to, zda je dostatek materiálu, zda to žalovaný časově zvládne. Žalovaný si na nic nestěžoval včetně toho, že by dlažba byla vadná nebo něco jiného by bylo špatně. Svědek také popřel, že by mu žalovaný ukazoval nějakou křivost dlažby, o které se žalovaný zmínil při vyjadřování k výpovědi svědka.

8. V závěru řízení soud zamítl návrh žalovaného na doplnění důkazu revizním znaleckým posudkem posudku [titul] [příjmení], který byl přednesen na jednání konaném dne 25. 7. 2023. Tento návrh nebyl uplatněn ve lhůtě ke koncentraci řízení, navíc by mohl přicházet v úvahu pouze v pochybnostech o znaleckém posudku [titul] [příjmení], která nebyla vyslechnuta z důvodu, který zavinil žalovaný tím, že nezaplatil příslušnou zálohu na provedení tohoto důkazu. Soud neměl ani důvod pochybovat o správnosti a úplnosti znaleckého posudku této znalkyně, neboť její zjištění odpovídají i zjištěním, které učinil [titul] [jméno]. Polemiku žalovaného obsaženou v tzv. rozboru znaleckého posudku [titul] [příjmení] soud považoval za nepodloženou, jestliže byl ve lhůtě ke koncentraci řízení navržen důkaz, z něhož by mohl soud skutečně čerpat skutečnosti zpochybňující závěry znalkyně [titul] [příjmení], jestliže žalovaný ani neoznačil údajného odborníka, od něhož čerpal názory použité v uvedeném písemném rozboru znaleckého posudku. Navíc lze žalovanému argumentovat, že vady dlažby, které nejsou viditelné okem neodborníka, může poznat i naprostý laik při jejím používání, jak se to stalo i v případě zákazníka, který informoval o zjištěné vadě svědka [celé jméno svědka]. Soud proto považoval obranu žalovaného ve vztahu k zjištěným vadám za naprosto neodůvodněná tvrzení, která nemají oporu v důkazech.

9. Při právním hodnocení zjištěných a prokázaných skutečností soud vycházel z toho, že podle nesporného tvrzení účastníků mezi nimi došlo nejpozději v dubnu 2021 k uzavření ústní smlouvy o dílo, na kterou je nutno vztáhnout ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) O převzetí díla žalobkyní jako objednatelem bylo převzato bez výhrad, jak vyplývá z výpovědi svědka [celé jméno svědka], neboť nevykazovalo vizuálně zjevné vady. Tyto vady díla se projevily až později a založily tak právo žalobkyně z vadného plnění dle § 2100 odst. 1 obč. zák. Na základě vypracovaného znaleckého posudku [titul] [příjmení] lze dovodit, že se jednalo o vadné plnění z podstatného porušení smlouvy ve smyslu ustanovení § 2106 obč. zák. Tvrzení žalovaného o dodání vadného materiálu stejně jako upozornění na vadnost tohoto materiálu nebylo ničím prokázáno. Poté co se žalobkyně marně pokoušela přimět žalovaného k odstranění vad, přistoupila po písemném upozornění její bývalé právní zástupkyně k odstoupení od smlouvy dopisem z 14. 6. 2022, který žalovaný obdržel. Toto právo uplatnila na podkladě ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d), odst. 2 obč. zák. Toto právo bylo uplatněno podle závěru soudu včas v souladu s ustanovením § 2112 obč. zák., neboť vady byly žalovanému oznámeny bez odkladu poté, co byl odhaleny na základě odborného vyjádření [titul] [jméno], poté znalkyní [titul] [příjmení]. V této souvislosti lze opět připomenout, že žalobkyně vyjadřovala ve vztahu k žalovanému snahu o smírné řešení věci, ale z chování žalovaného bylo zřejmé, že vady díla neuznává a dokonce se s nimi ani nehodlá seznámit. Na tomto postoji setrval po podání žaloby. V průběhu řízení jednoznačně odmítl řešení sporu smírným způsobem s odůvodněním, že závěry znaleckého posudku o vadách neuznává a to s nepodloženou argumentací, kterou soud nepřijal. Podaná žaloba se týkala pouze vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení zaplacené kupní ceny, neboť na straně žalovaného došlo o odstoupení od smlouvy k získání majetkového prospěchu plněním z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 obč. zák.). Ačkoli na základě nezbytného odstranění vadné dlažby položení dlažby nové mohla žalobkyně požadovat i náhradu škody, uplatnila v průběhu řízení pouze právo na zaplacení částky, kterou uhradila znalkyni [titul] [příjmení] za vypracování jejího znaleckého posudku. Soud proto oba žalované nároky považoval za oprávněné a žalobě ve znění její připuštěné změny včetně úrokového příslušenství v celém rozsahu vyhověl.

10. Ve sporu úspěšné žalobkyni soud na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tato náhrada sestává ze šesti právních úkonů po 3 620 Kč a šesti režijních paušálů po 300 Kč (úkony – převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba, jednání 9. 5. 2023 a 6. 6. 2023), úkony tarifní hodnoty 62 200 Kč. Po připuštění rozšíření žaloby byly přiznány tři úkony z tarifní hodnoty 76 700 Kč po 4 180 Kč za úkon, s třemi režijními paušály po 300 Kč, jeden úkon v poloviční výši (vyhlášení rozsudku) v částce 2 090 Kč, s připočtením jednoho režijního paušálu 300 Kč, s připočtením částky odpovídající náhradě DPH ve výši 8 263,50 Kč, zaplaceného soudního poplatku v částce 3 110 Kč.