11 C 296/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované pro zaplacení 46 939,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na zaplacení částky 46 939,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 939,80 Kč za dobu od 10. 10. 2020 do zaplacení se ve vztahu k první žalované, [právnická osoba], [anonymizováno], zamítá.

II. Druhá žalovaná, [právnická osoba], s.r.o., je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 939,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 939,80 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 939,80 Kč za dobu od 10. 10. 2020 do 15. 9. 2022 se žaloba ve vztahu k druhé žalované, [právnická osoba], [anonymizováno], zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit první žalované, [právnická osoba], [anonymizováno], k rukám jejího právního zástupce náklady soudního řízení ve výši 27 782 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně a druhá žalovaná, [právnická osoba], [anonymizováno], nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19.8.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla první žalované, [právnická osoba] [anonymizováno] uložena povinnost zaplatit částku ve výši 46 939,80 Kč s příslušenstvím, představující škodu, která žalobkyni vznikla tím, že zaměstnanec první žalované dne 14.11.2019 v obci [část obce] na pozemku v bývalém areálu [anonymizováno] [část obce] při výkopových pracích vytrhl kabel AYKY 3x120x70 a jeho vytržením poškodil skříň R1 ve vlastnictví žalobkyně.

2. K podané žalobě se vyjádřila první žalovaná, která uvedla, že nepopírá, že při výkopových pracích, které byly realizovány v jejím areálu, došlo k poškození kabelu žalobkyně. Má však za to, že k tomuto došlo výlučně zaviněním žalobkyně, která provedla uložení předmětného kabelu do místa, kde došlo k jeho poškození, v rozporu se stavebním povolením a v rozporu se souhlasem první žalované jako vlastníka pozemku. Kabel nízkého napětí byl uložen v rozporu se stavebním povolením jak co do místa vedení, když odchylka od plánované trasy je v řádu několika metrů, tak i co do hloubky, když kabel byl uložen hlouběji, než předpokládá stavební povolení. První žalovaná dále uvedla, že k poškození kabelu nízkého napětí došlo při budování stavby, jejímž zhotovitelem byla druhá žalovaná. I z tohoto důvodu je první žalovaná přesvědčena o tom, že za vzniklou škodu nemůže odpovídat.

3. K vyjádření první žalované žalobkyně uvedla, že k porušení povinností první žalované došlo tím, že tato nepožádala o vytýčení sítí a neměla souhlas s činností v ochranném pásmu podzemního vedení nízkého napětí. Žalobkyně dále navrhla přistoupení druhé žalované do řízení.

4. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 27.7.2022 nadepsaný soud připustil v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 o.s.ř., aby do řízení na straně žalované přistoupila jako další účastník druhá žalovaná.

5. Druhá žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že z její strany nedošlo k porušení smluvní ani zákonné povinnosti a necítí se proto být odpovědná za vzniklou škodu. Druhá žalovaná postupovala v rámci plnění smlouvy o dílo v souladu s podklady, které obdržela od první žalované jako od investora, když z těchto podkladů mimo jiné vyplývalo, kudy vede elektrické vedení. K poškození vedení pak nedošlo při plnění smlouvy o dílo. Tato dále poukázala na to, že ze strany žalobkyně nikdy nebyla vyzvána k úhradě žalobkyní uplatněného nároku.

6. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Druhá žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že při realizaci díla měla k dispozici dokumentaci, ve které bylo v místě vzniku škody vyznačeno nadzemní vedení. Před zahájením prací ještě ověřila stav na geoportálu žalobkyně, i zde bylo vyznačeno nadzemní vedení. Druhá žalovaná proto neshledala žádný důvod k tomu, aby žádala žalobkyni o vytýčení sítí v dané lokalitě. Ke vzniku škody dále došlo v době, kdy druhá žalovaná na místě stavby vůbec nebyla. K dotazu soudu druhá žalovaná dále doplnila, že ke vzniku škody došlo při výkopových pracích pro jímku odpadních vod. Na základě dohody s první žalovanou došlo ke spojení dvou jímek, kdy jedna měla být vybudována v rámci etapy [anonymizováno] farmy [část obce] a druhá v rámci etapy [anonymizována čtyři slova] [část obce]. Ohledně zemních prací však byla druhá žalovaná dohodnuta s první žalovanou, že tyto pro ni provede právě první žalovaná, když druhá žalovaná nedisponovala potřebnou technikou. Zemní práce na místě prováděl pan [jméno] [celé jméno svědka].

7. Z protokolu o poškození zařízení distribuční soustavy má soud za prokázané, že dne 14.11.2019 došlo při výkopových pracích k poškození skříně R1 a pláště kabelu AYKY 3x120x70. Odhadovaná škoda činila 30 000 Kč. Z usnesení Policie České republiky Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje [číslo jednací] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne 29.7.2020 má soud za prokázané, že ke vzniku výše uvedené škody došlo v bývalém areálu [anonymizováno] [část obce] a to konkrétně činností pana [jméno] [celé jméno svědka], který jako obsluha pracovního stroje - kolového rypadlo-nakladače zn. Case ve vlastnictví první žalované zachytil při výkopových pracích, respektive při vyhotovení zemního výkopu pro osazení jímky na odpadní vody s označením dle projektové dokumentace J1 zubem lžíce na ovládaném mechanizovaném hydraulickém rameni jím obsluhovaného stroje o přívodní elektrický kabel AYKY 3x120x70 vedoucí do rozvodné skříně označené [anonymizováno] – [část obce] R1 umístěné na budově parc. [číslo] tento vytrhl ze zapojení.

8. Z předložených daňových dokladů má soud za prokázané, že žalobkyně požaduje na náhradě škody částku 46 939,80 Kč, když částku 31 249,90 [právnická osoba] [anonymizováno] za montážní práce na opravě zařízení distribuční soustavy a částku 15 690 Kč účtuje za 19,6 hodin práce vlastních zaměstnanců. Z upomínek ze dne [číslo] 21.5.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala první žalovanou k úhradě částky 46 939,80 Kč.

9. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor stavební a dopravní, o umístění stavby [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 12.6.2018 má soud za prokázané, že tímto bylo rozhodnuto o umístění stavby přeložky nadzemního vedení na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Z porovnání projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání výše uvedeného rozhodnutí o umístěná stavby a dokumentace skutečného provedení stavby má soud za prokázané, že přeložka nadzemního vedení nebyla ve skutečnosti provedena zcela v souladu s rozhodnutím MÚ [obec] a k němu přiložené projektové dokumentaci, když trasa uložení elektrického kabelu v obou dokumentech není shodná.

10. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor stavební a dopravní, [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 16.1.2019 má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím byl schválen stavební záměr první žalované na stavbu [anonymizováno 5 slov] areálu farmy [část obce].

11. Ze smluv o dílo ze dne 18.8.2019 a 2.1.2020 má soud za prokázané, že pro první žalovanou prováděla díla – Stavební úpravy a přístavbu stáje [anonymizováno] [část obce] a výstavbu [anonymizována čtyři slova] Farma [část obce] druhá žalovaná, a to včetně realizace zemních prací.

12. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že jde o bývalého jednatele společnosti [právnická osoba], která v roce 2019 pracovala jako subdodavatel pro druhou žalovanou. Zemní práce společnost [právnická osoba] neprováděla, ty prováděla první žalobkyně. Co se týče jímky, tuto [právnická osoba] pouze pokládala. Ví o tom, že při výkopových pracích došlo k vytržení kabele, on u toho ale osobně nebyl. Při budování jímky bylo geodetem vytýčeno místo, kam má být jímka umístěna. Sítě v dané lokalitě vytýčeny nebyly. Před tím, než byly zahájeny zemní práce, dal svědek příkaz k tomu, aby byla v místě jímky vyhloubena sonda. Udělal to proto, že viděl, že v místě je rozvodná skříň elektřiny. Chtěl proto otestovat, zda v místě nevede kabel. Sonda byla hloubena v místě, kam měla být následně umístěna jímka. Kabel ale při hloubení sondy nenašli.

13. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento je otcem [jméno] [celé jméno svědka], který je jediným společníkem a jednatelem první žalované. S ohledem na skutečnost, že [jméno] [celé jméno svědka] studuje, svědek mu pomáhá s vyřizováním záležitostí týkajících se společnosti první žalované. Tuto společnost původně vlastnila matka svědka, v průběhu roku 2019 ji převedla na svého vnuka. Přesné datum převodu si svědek již nepamatuje. Svědek zná druhou žalovanou, když jde o obchodního partnera, který prováděl pro první žalovanou i pro matku svědka několik staveb. Pro první žalovanou prováděla druhá žalovaná v areálu [část obce] dílo na základě tří stavebních povolení, šlo o Modernizaci farmy [část obce], kde nejdůležitější součástí byla výstavba stájí, vybudování oplocení a vybudování [anonymizována čtyři slova]. Zemní práce pro druhou žalovanou prováděl pan [jméno] [celé jméno svědka] s bagrem ve vlastnictví první žalované. Prováděl je bez jakékoli fakturace. První žalovaná tyto práce provádět nemohla, neboť není držitelem k tomu potřebného povolení. A areálu [část obce] byly od roku 1993 opakovaně vytýčeny všechny sítě. Šlo nejen o sítě žalobkyně, ale i o sítě [právnická osoba] nebo Vojenské správy, které v místě vlastní optické kabely. Kdy došlo k vytýčení sítí pro [anonymizována čtyři slova] si svědek již nepamatuje. K poškození kabelu došlo při budování jímky, která měla být společná pro [obec] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že je mu známo, že v místě došlo k přeložení nadzemního vedení elektřiny do země. Přeložku objednávala jeho matka, která je vlastníkem pozemku, na kterém měla být přeložka provedena. Při provádění přeložky, které realizovala [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] došlo k posunutí vedení elektrického kabele do místa, kde měla být vybudována jímka. O tomto však jeho matka nevěděla, neboť nebyla účastníkem stavebního řízení. O přeložce nadzemního vedení svědek informoval pana [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] byl fakticky šéfem předmětné stavby. S panem [celé jméno svědka] se svědek dohodl na tom, že se v místě udělá sonda k ověření vedení elektrického kabele. Zaměstnanci pana [celé jméno svědka] vykopali sondu do hloubky jednoho metru a kabel nenašli. Podle projektové dokumentace, kterou měl svědek k dispozici, měl být přitom kabel umístěn v hloubce 80 cm. Při vzniku škody pak byl kabel zachycen v hloubce 2,10 m pod terénem a zhruba 2,30 m od místa, kudy měl dle projektové dokumentace vést.

14. Z důvodu nadbytečnosti pak soud neprováděl důkaz situačním výkresem umístění sítí v k.ú. [část obce] z geoportálu žalobkyně, když i v případě, kdy by nebylo v květnu 2019 podzemní elektrické vedené v geoportálu zaznamenáno, nemělo by toto vliv na výsledek soudního řízení.

15. Dle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

16. Dle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

17. Dle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

18. Dle § 2951 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

19. Dle § 46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Dle § 46 odst. 5 energetického zákona Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany a) u podzemního vedení o napětí do 110 kV 1 m, b) u podzemního vedení o napětí nad 110 kV 3 m. Dle § 46 odst. 8 písm. b) energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce.

20. Dle § 153 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, je stavbyvedoucí povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

21. Soud má ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že první žalovaná je vlastníkem areálu farmy [část obce], ve kterém tato prováděla nejpozději od roku 2019 rozsáhlé stavební úpravy. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že tyto stavební úpravy byly realizovány na základě tří samostatných stavebních povolení, a to jako [anonymizováno] farmy [část obce] (kde nejdůležitější součástí byla výstavba stájí), vybudování oplocení a vybudování [anonymizována čtyři slova]. Z výpovědi svědků [příjmení] a [celé jméno svědka] i ze smluv o dílo ze dne 18.8.2019 a 2.1.2020 má soud za prokázané, že minimálně výstavbu [anonymizováno] farmy [část obce] a výstavbu [anonymizována čtyři slova] prováděla pro první žalovanou kompletně druhá žalovaná. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] a z usnesení Policie České republiky Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje [číslo jednací] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne 29.7.2020 má soud za prokázané, že zemní práce prováděl pro druhou žalovanou na základě ústní dohody pan [jméno] [celé jméno svědka], když tento jediný měl oprávnění k použití příslušného stroje. Zemní práce [jméno] [celé jméno svědka] prováděl s kolovým rypadlo-nakladačem zn. Case, který byl ve vlastnictví první žalované. Z těchto důkazů dále vyplývá, že dne 14.11.2019 pan [jméno] [celé jméno svědka] při provádění zemních prací (budování jímky J1, která měla být společná pro stáje a bourárnu a balírnu masa) zachytil o přívodní elektrický kabel AYKY 3x120x70 vedoucí do rozvodné skříně označené [anonymizováno] – [část obce] R1 umístěné na budově parc. [číslo] tento vytrhl ze zapojení. Z daňových dokladů předložených žalobkyní pak vyplývá, že tímto vznikla žalobkyni škoda ve výši 46 939,80 Kč. Z uzavřených smluv o dílo i z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že ke vzniku škody žalobkyně došlo při provozní činnosti druhé žalované, která jako stavební firma prováděla pro první žalovanou komplexně výše popsané stavební úpravy. Za vzniklou škodu proto odpovídá druhá žalovaná v souladu s ustanovením § 2924 o.z. Tato odpovědnost nastupuje i tehdy, pokud je určitá část díla prováděna subdodavatelsky prostřednictvím třetí osoby. Soud naopak nedovodil ve věci odpovědnost první žalované, když zemní práce prováděl dle výpovědi svědka [celé jméno svědka] pro druhou žalovanou jeho syn, [jméno] [celé jméno svědka], který jako jediný měl povolení k obsluze stroje – kolového rypadlo-nakladače zn. Case Tyto práce tedy neprováděla první žalovaná. I pokud by první žalovaná na základě dohody s druhou žalovanou zemní práce prováděla, nebyla by ani v takovém případě dána její odpovědnost za vzniklou škodu, když za tuto odpovídá druhá žalovaná, která řídila průběh celé stavby.

22. Soud se dále zabýval tím, zda druhá žalovaná při své činnosti vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby nedošlo ke vzniku škody, když při splnění této podmínky by ani druhá žalovaná za vzniklou škodu neodpovídala. Soud došel po provedeném dokazování k závěru, že ze strany druhé žalované nebyla veškerá péče, kterou lze rozumně požadovat vynaložena, když v souladu s ustanovením § 153 odst. 1 stavebního zákona byla druhá žalovaná povinna zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Tuto svoji povinnost přitom druhá žalovaná nesplnila a to přesto, že o existenci sítí v dané lokalitě měla prokazatelně informace. Skutečnost, že druhá žalovaná měla povědomí o existenci sítí v místě stavby jímky J1 vyplývá z vyjádření samotné druhé žalované, která uvedla, že v místě nebyly sítě vytýčena a dále že v dokumentaci, kterou měla k dispozici od první žalované i v geoportálu [právnická osoba] bylo v místě stavby zaznamenáno nadzemní vedení. Druhá žalovaná si tak musela být vědoma toho, že v dokumentaci zaznamenané nadzemní vedení v místě ve skutečnosti není a mohlo být proto přeloženo do země. Tuto skutečnost pak měla minimálně ověřit dotazem na žalobkyni. Povědomí druhé žalované o existenci podzemního vedení elektřiny vyplývá i z výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kdy svědek [celé jméno svědka] výslovně uvedl, že tomuto je známo, že v místě došlo k přeložení nadzemního vedení elektřiny do země, když tuto přeložku objednávala jeho matka jako vlastník pozemku. O této skutečnosti informoval pana [celé jméno svědka], který v místě působil jako šéf stavby, a dohodli se na vykopání sondy v místě stavby k ověření vedení elektrického kabelu. Svědek [celé jméno svědka] pak uvedl, že před zahájením zemních prací dal příkaz k vyhloubení sondy k ověření vedení elektrického kabelu, když v místě byla rozvodná skříň elektřiny. Elektrický kabel však nenašli. Druhá žalovaná pak zároveň porušila povinnost upravenou v § 46 energetického zákona, když bez souhlasu vlastníka podzemního elektrického vedení prováděla zemní práce v ochranném pásmu tohoto vedení.

23. Odpovědnosti za vzniklou škodu druhou žalovanou nezbavuje ani skutečnost, že kabel elektrického vedení nebyl uložen zcela v souladu s vydaným stavebním povolením, když v případě vytýčení sítí by měla druhá žalovaná informaci o místě skutečného vedení kabelu.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve vztahu k první žalované jako bezdůvodnou zamítl. Druhé žalované pak uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 939,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po dni, kdy byla druhá žalované doručena žaloba, když až v tento moment se druhá žalovaná prokazatelně dozvěděla o vzniku škody a její výši a měla tak možnost vzniklou škodu uhradit. Ve zbytku, tedy v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky za dobu od 10. 10. 2020 do 15. 9. 2022 byla žaloba proti druhé žalované zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k první žalované soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když první žalovaná byla v řízení úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů soudního řízení po žalobkyni. Náklady řízení první žalované soud vypočet na částku 27 782 Kč, kdy jde o odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za sedm úkonů právní služby po 2 980 Kč (převzetí právního zastoupení, sepis vyjádření dne 18.3.2022, účast u ústních jednání dne 10.3.2022, 28.4.2022, 24.5.2022, 6.12.2022 a 15.12.2022), sedm režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH. Ve vztahu k druhé žalované pak soud rozhodoval dle § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně před podáním žaloby druhou žalovanou nevyzvala k plnění dlužné částky. Soud proto rozhodl o tom, že žalobkyně a druhá žalovaná nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů soudního řízení.