11 C 309/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 133 110 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 129 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 129 750 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 3 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 360 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 77 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu Plzeň-jih náklady důkazů ve výši 65 Kč, a to do tří dnů od právní moc rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 1.12.2019 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 133 110 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 16.10.2017 uzavřena smlouva o dílo, na základě které měl žalovaný pro žalobkyni provést nejpozději do 15.11.2017 dílo – drenáže v objektu žalobkyně na adrese [obec a číslo]. Žalobkyně zaplatila žalovanému dne 8.11.2017 zálohu na cenu díla ve výši 40 000 Kč a dne 15.12.2017 zálohu ve výši 70 000 Kč. Ve sjednaném termínu ani později však žalovaný dílo řádně nezhotovil. Žalobkyně proto odstoupila nejpozději oznámením zaslaným dne 21.10.2019 od uzavřené smlouvy o dílo. Žalobkyně požaduje po žalovaném vrácení zaplacených záloh a náhradu škody ve výši 23 110 Kč sestávající z částky 19 360 Kč zaplacené za vykopání kontrolních sond a odstranění vadné drenáže a částku 3 750 Kč představující odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že s žalobním návrhem nesouhlasí. Je pravdou, že mezi účastníky byla v říjnu 2017 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení drenáže v objektu žalobkyně na adrese [obec a číslo]. Žalovaný dílo řádně provedl a předal žalobkyni, která žalovanému zaplatila cenu díla. Po předání díla se žalobkyně rozhodla ve sklepech budovy vykopat podlahu a to někde až o 60 cm, čímž se podlaha sklepa dostala pod základovou spáru a pod drenáž. Pokud tedy žalobkyně znaleckým posudkem dokládá, že dílo nebylo provedeno řádně, je tento znalecký posudek matoucí, neboť k zatékání vody do objektu došlo pouze v důsledku následného vykopání podlahy sklepa ze strany žalobkyně.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

4. Z objednávky žalobkyně ve spojení s mailovou komunikací účastníků ze dne 15.10.2017 má soud za prokázané, že žalobkyně objednala u žalovaného v říjnu 2017 práce směřující k okopání objektu a zhotovení drenáží na objektu [obec a číslo]. Předmětem díla mělo být provedení výkopů okolo domu minimálně na základovou spáru domu, dodávka a instalace geotextilie, trativodu a gaigrů a odvoz všech odpadů za cenu za zhotovení drenáží ve výši maximálně 110 000 Kč včetně DPH a za montáž gaigrů v celém objektu v maximální výši 10 000 Kč. Termín zhotovení díla byl stanoven na 15.11.2017. Z faktur č. [rok] a [rok] ve spojení s potvrzením o platbě má soud za prokázané, že žalobkyně dne 8.11.2017 uhradila část ceny díla ve výši 40 000 Kč a dne 15.12.2017 část ceny díla ve výši 70 000 Kč.

5. Ze shodného tvrzení účastníků a fotodokumentace předložené žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný zhotovil drenáž okolo objektu [obec a číslo] s výjimkou montáže gaigrů. Sporné mezi účastníky bylo, zda dílo bylo dokončeno a předáno žalobkyni. Dle tvrzení žalobkyně dílo nikdy nebylo provedeno správně, když do objektu [obec a číslo] od počátku zatékala voda. Tuto skutečnost žalobkyně dokládá znaleckým posudkem [číslo] – [anonymizováno] [rok] znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], ze kterého vyplývá, že drenáž okolo objektu [obec a číslo] byla provedena chybně. Znalec zkoumal hloubku a provedení drenáže na základě pěti sond, které nechal v místě drenáže vykopat. U sond [číslo] pak znalec zjistil, že drenáž je provedena nad úrovní hrubé podlahy, tzn. na úrovni spáry mezi horní hranou základu a suterénní podzemní stěnou 1. podzemního podlaží. Z tohoto důvodu pak drenáž nemohla plnit svoji funkci, kterou je odvedení vlhkosti od domu. Chyby pak znalec zjistil i v případě položení nopové fólie. Při svém výslechu v rámci ústního jednání pak znalec [titul]. [příjmení] uvedl, že do [obec] se dostavil na žádost žalobkyně dne 12.7.2019. V té době byla na domě hotová drenáž a byl proveden její ruční odkop. Odkopání zeminy provedla [právnická osoba] [jméno]. Drenáž byla položena na třech stranách domu – na severní, západní a východní. Znalec pak porovnával položení drenáže vůči základové spáře domu. Zjistil, že na některých místech je drenáž nad základovou spárou a nemůže proto plnit svoji funkci. Podle normy ČSN P 73 0600 přitom musí být drenáž položena zhruba o 20 cm níže, než je základová spára domu. Na severní straně domu končila drenáž zhruba 40 cm nad hrubou podlahou, která byla ještě 20 cm nad základovou spárou domu. Drenáž byla tedy 60 cm výše, než měla být vykopána. Na západní straně domu pak drenáž končila 20 cm nad hrubou podlahou. Výši hrubé podlahy znalec přitom zjišťoval podle okenních parapetů, kdy si vždy změřil vzdálenost oken v suterénu a drenáže z vnější části domu a dále vzdálenost oken k vrchní části hrubé podlahy z vnitřku domu. V některých místech pak byla nopová fólie položena nad drenáží, což je rovněž špatně. Pokud by byla drenáž provedena správně, tedy pod základovou spáru domu, nemohlo její funkci ovlivnit ani případné snížení roviny podlah ve sklepích. Znalec dále uvedl, že k odstranění vad, které dílo vykazovalo, bylo nutné drenáž zcela předělat.

6. Z faktury [číslo] [rok] ve spojení s dokladem o platbě ze dne 8.9.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně zaplatila [titul] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku částku 3 750 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 17.7.2019 ve spojení s potvrzením o platbě ze dne 19.7.2019 má soud za prokázané, za práce na sondách pro potřeby znalce žalobkyně zaplatila částku 16 000 Kč.

7. Z výzvy k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínky ze dne 18.10.2019 má soud za prokázané, že touto upomínkou žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o dílo z důvodu podstatného porušení smlouvy dle § 2002 o.z. a vyzvala žalovaného ke vrácení zálohy ve výši 110 000 Kč a náhradě škody ve výši 23 110 Kč.

8. Z dohody o narovnání ze dne 17.9.2019 má soud za prokázané, že žalovaný provedl vadně drenáž i v případě objektu ve [obec]. Předmětnou dohodou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni zálohu poskytnutou na provedení díla v k.ú. [obec].

9. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že objekt [obec a číslo] zakoupila žalobkyně od [právnická osoba] [země], jedná se o dům ve svahu, který byl vlhký, bylo proto nutné provést sanaci objektu. S žalovaným [jméno] [příjmení] již opakovaně spolupracoval, proto ho oslovil. Žalovaný poslal žalobkyni cenovou nabídku, s touto [jméno] [příjmení] souhlasil a poslal proto žalovanému mailem objednávku a 8.11.2017 zaplatil zálohu. Objednávka korespondovala s tím, na čem se účastníci telefonicky dohodli. Cílem mělo být odstranění vlhkosti z objektu. [jméno] [příjmení] pak bylo v listopadu 2017 velmi špatně, 27.11.2017 nastoupil do nemocnice na [popis zákroku] [anonymizováno]. Z nemocnice ho propustili až před Vánoci a téměř rok byl v pracovní neschopnosti. Fakturu na doplatek ceny díla proto musela zaplatit žalovanému jeho manželka. Provádění díla proto [jméno] [příjmení] nekontroloval, dílo ani nemohl převzít, nepřebírala ho ani jeho manželka. Na jaře 2018 pan [příjmení] zjistil, že je vadně provedeno odvodnění ve [obec]. Věc vyřešil tím, že s žalovaným sepsal dohodu o narovnání, ve které žalovaný problém uznal a zavázal se vrátit poskytnutou zálohu. Ze stejné doby má pak fotku z [obec], nepamatuje si, jestli ji fotil osobně on nebo pan [celé jméno svědka], ze které je patrno, že dílo není doděláno, neboť nejsou nainstalovány gaigry. Ve zbytku bylo dílo ukončeno, ale bylo vidět, že v objektu je voda. Následně [jméno] [příjmení] kontaktoval žalovaného a snažil se s ním situaci řešit. Žalovaný sliboval, že dílo dodělá, ale nic se nedělo. V září 2019 pak zjistil, že se s žalovaným nedohodne a proto kontaktoval právníka. Dále uvedl, že v současné době žalobkyně spolupracuje se [právnická osoba] [jméno], která objekt kompletně rekonstruuje. Práci na rekonstrukci zahájila poté, co dokončil svoji práci žalovaný. Prováděla i opravu odvodnění po žalovaném. Součástí rekonstrukce byla i oprava podlah. Podlahy se srovnaly, došlo i k jejich částečnému vykopání, pak se ale zase vyrovnaly nahoru. Nepamatuje se, do jaké hloubky se podlahy kopaly, určitě ale ne pod základovou spáru.

10. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný spolupracoval s žalobkyní dlouhodobě. Ohledně [obec] se na něj žalobkyně obrátila s tím, že koupila nový objekt a chce provést jeho odvodnění. Žalovaný se byl na domu podívat, pak poslal žalobkyni cenovou nabídku a žalobkyně mu poslala mailem smlouvu. Jde o objednávku, která byla soudem prováděna k důkazu. Žalovaný pak sehnal firmu, prostřednictvím které by mohl dílo realizovat, poslal žalobkyni zálohovou fakturu a po jejím proplacení začal na díle pracovat. Na díle pracoval s panem [celé jméno svědka]. Odbagrovali výkop kolem celého domu v průměrné šířce 80 cm, do hloubky šli až 2m, někde i více. Do odbagrovaného místa dávali nopovou fólii a geotextílii. Na dno výkopu pokládali drenážní rouru. Výkop následně zasypali. Výkop hloubili 25 až 30 cm pod základovou spáru. Dílo dokončili se zpožděním 2 – 3 dny, nafotili ho a spolu s fakturou poslali žalobkyni. Žalovaný nepředával žalobkyni dílo osobně, takto ale postupoval i v jiných případech spolupráce s žalobkyní. Vystavenou fakturu mu žalobkyně zaplatila. Na jaře 2018 dostal žalovaný od žalobkyně další zakázku spočívající ve vykopání sklepů a udělání suterénu v domě. Jak začal žalovaný v domě kopat podlahy, dostal se pod drenáž a do domu začalo zatékat. Žalovaný řešil s žalobkyní, co s tím. Žalobkyně ho následně informovala, že na díle bude pracovat pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] [jméno]. Gaigry žalovaný nepokládal, tyto měly být položeny současně s chodníky kolem domu, které měl stavět rovněž žalovaný. Tyto nebyly vůbec účtovány.

11. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že se jedná o stavbyvedoucího ve [právnická osoba] [jméno]. Do [obec] jejich společnost přijela poté, co byla vyklizena horní patra budovy, jejich úkolem bylo uklidit navážku a terén v suterénu. V okamžiku, kdy toto začali dělat, začala do domu proudit voda. Na zdi se udělala mokrá čára, bylo to ve výši 40 – 60 cm nad čistou podlahou, přesně tam, kde končila nopová fólie. Investor tuto skutečnost řešil se zhotovitelem drenáže. Pak byl na místo pozván znalec, pro kterého [právnická osoba] [jméno] kopala kontrolní sondy. Následně investor nechal drenáž kompletně předělat. [právnická osoba] [příjmení] [jméno] v domě odstraňovala starou navážku v suterénu domu, prostory byly vykopány zhruba 30 – 40 cm pod základovou spáru domu. Následně svědek upřesnil, že s ohledem na stáří domu není možné základovou spáru přesně určit, tuto si proto jeho firma stanovila jako vrstvu 10 cm pod hrubou podlahou, která byla na úrovni vstupních dveří.

12. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento vykonával v [obec] práce pro žalovaného, prováděli izolaci domu za účelem jeho odvodnění. Dům byl v dezolátním stavu. Na odvodnění neexistoval žádný projekt, vše se řešilo až na místě. V domě neexistovaly žádné podlahy. Dům byl v kopci a ve sklepě byla navezená zemina a skála. V domě byly dvoje dveře, které byly v jedné rovině. Spodek výkopu proto s žalovaným odvozovali od těchto dveří, když drenáž kopali do hloubky 50 až 70 cm pod práh dveří. V oblasti dveří tedy provedli výkop o hloubce 50 – 70 cm pod práh, k pravému rohu domu se pak ten výkop dále prohluboval, u rohu domu pak byl v hloubce asi 80 cm pod práh dveří, to bylo nejhlubší místo výkopu. Na druhou stranu hloubka výkopu stoupala, aby byl zachován spád 1 – 2 cm na metr výkopu. Nejvyšší bod výkopu byl zhruba 20 – 30 cm pod prahem domu. Odvod vody byl prováděn do vsaku. Na stavbě pracoval svědek a dva jeho pomocníci zhruba 10 – 14 dní. Do výkopu se dávala nopová fólie na stěny domu, pak geotextilie, ta se zasypala štěrkem a na ní se pokládaly drenážní roury. Přes drenážní roury se dávala znovu geotextilie a dílo se zasypalo hlínou. Po dokončení drenáží svědek v domě ještě kopal podlahy ve sklepě, nepamatuje si o kolik cm, srovnávala se tím nerovnost, kdy podlahy šly původně do kopce. Svědek se domnívá, že to, že došlo ke snížení podlah v domě, mohlo mít vliv na funkci drenáže.

13. S ohledem na obranu žalovaného a rozpor mezi závěry znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení] a obsahem svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud nechal ve věci vypracovat nový znalecký posudek, když za tím účelem jmenoval znalcem [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, stavebnictví. [titul] [celé jméno znalce] vypracoval znalecký posudek [číslo] [rok], jehož závěrem je zjištění, že drenáž nebyla zhruba do své první poloviny až dvou třetin uložena v hloubce pod spodní rovinou konstrukce podlahy. To znamená, že neodváděla vodu z prostoru mezi drenáží a spodní rovinou konstrukce podlahy, který byl v případě nejkritičtějšího místa (sonda S4) vysoký přibližně 73 cm. Hloubka základové spáry není jasná a není tedy možno stanovit, zda byla drenáž v převážné délce umístěna na základovou spáru domu, ale je možné konstatovat, že nebyla umístěna pod spodní rovinu konstrukce podlahy, což by ke správné funkci drenáže pravděpodobně stačilo. Při ústním výslechu znalec uvedl, že vycházel při zpracování posudku z měření provedených původním znalcem [titul]. [příjmení]. Jednotlivá měření pak znalec ještě znovu ověřil na místě, tato souhlasila. Původní drenáž měla dvě větve. Znalec při svém znaleckém zkoumání zjistil, že na začátku každé větve byla drenáž výše, než je spodní hrana podlahy ve sklepě. Nové sondy znalec již nekopal, bylo by to neúčelné s ohledem na skutečnost, že původní drenáž již byla předělána. Znalec zároveň vyloučil, že by ke znefunkčnění původní drenáže mohlo dojít v důsledku snížení podlah v suterénu domu. V domě jsou dvoje dveře, otvory pro dveře nebyly při rekonstrukci měněny. Původní podlaha v domě tedy musela být v rovině spodní části dveří. Pokud bylo v domě kopáno, byl kopán pouze prostor pro konstrukci nové podlahy. Takové kopání nemohlo mít vliv na funkci odvodnění. Drenáž byla v jednom místě dokonce nad horní hranou podlahy a byla tedy nefunkční.

14. Dle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Dle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

16. Dle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

17. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

19. Soud má z výše uvedeného za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení odvodnění objektu [anonymizována dvě slova] Cena díla byla sjednána ve výši 110 000 Kč + 10 000 Kč za položení gaigrů. Cena díla ve výši 110 000 Kč byla ze strany žalobkyně v plné výši uhrazena.

20. Soud pak má za to, že dílo nebylo ze strany žalovaného dokončeno a předáno žalobkyni. Dle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Dle znaleckého posudku znalce [titul]. [příjmení] a shodně pak dle znaleckého posudku znalce jmenovaného soudem [titul]. [celé jméno znalce] však dílo žalovaného nikdy svému účelu nesloužilo, když odvodnění domu nebylo provedeno do dostatečné hloubky a nesloužilo proto k odvádění vlhkosti z objektu. Soud naopak neuvěřil tvrzení žalovaného, že dílo bylo provedeno řádně a k jeho znefunkčnění došlo až v důsledku následného snížení podlah v suterénu budovy. Dle obou znaleckých posudků totiž byla drenáž v některých místech vykopána pouze nad úroveň horní hrany podlahy v suterénu, která korespondovala v dolní hranou dveří v budově. Toto pak nepostačovalo k plnění funkce drenáže. Žalovanému jako odborníkovi muselo být známo, že funkční drenáž musí být po celé své délce vykopána do dostatečné hloubky. I pokud by v budově až po jejím odvodnění bylo prováděno snižování podlah, měla být drenáž provedena v celé své délce pod rovinou spodní hrany vstupních dveří, na jejichž umístění nemohlo mít následné kopání podlahy v domě žádný vliv. S ohledem na výše uvedené tedy nedošlo ze strany žalovaného k dokončení díla. Na dokončení díla naopak nemělo vliv to, že na místě nebyly instalována gaigry, když pokud by bylo dílo funkční bez instalovaných gaigrů, měla by žalobkyně povinnost převzít částečné plnění. K předání díla pak mohlo dojít dle názoru soudu i v nepřítomnosti jednatele žalobkyně, pokud nebylo mezi účastníky sjednáno protokolární předání díla a mezi účastníky byla zavedena takováto praxe. Z důvodu nedokončení díla jak výše uvedeno však nedošlo do dnešního dne k jeho provedení.

21. Soud pak má za to, že žalobkyně v souladu se zákonem dopisem ze dne 18.10.2019, který se dle přiloženého podacího lístku dostal do dispozice žalovaného, od uzavřené smlouvy o dílo odstoupila. Smlouva o dílo byla v takovém případě od počátku zrušena.

22. Dle § 2991 o.z. je pak žalovaný povinen vydat plnění, které mu bylo ze strany žalobkyně poskytnuto na základě právního důvodu, který odpadl. Mezi účastníky bylo nesporné, že uhrazena byla část ceny díla ve výši 110 000 Kč. Tato částka musí být žalobkyni vydána z titulu bezdůvodného obohacení. Naopak na straně žalobkyně k bezdůvodnému obohacení nedošlo, když vadně provedená drenáž neměla pro žalobkyni žádný význam a tato musela být následně odstraněna a zcela předělána.

23. Žalovaný má dále povinnost nahradit žalobkyni škodu, která jí v důsledku porušení jeho smluvních povinností vznikla. Žalobkyně prokázala, že v souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaným tato uhradila částku 16 000 Kč za vykopání sond pro potřeby znalce a dále uhradila částku 3 750 Kč znalci [titul]. [příjmení] za vypracování znaleckého posudku. Na náhradu této škody má žalobkyně nárok. Z tohoto důvodu soud žalobě co do částky 129 750 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit včetně úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně jdoucím ode dne, kdy byl žalovaný k zaplacení této částky žalobkyní vyzván.

24. Žalobkyně naopak v řízení neprokázala, že by jí vznikla škoda ve výši 3 360 Kč. Žalobkyně tvrdila, že jde o zaplacenou daň z přidané hodnoty z částky 16 000 Kč, zaplacení této částky však nevyplývá ani z faktury [číslo] ze dne 17.7.2019 ani z dokladu o platbě ze dne 19.7.2019, když z obou těchto důkazů je patrné, že účtována i hrazena byla pouze částka 16 000 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobu co do částky 3 360 Kč s příslušenstvím zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení z většiny úspěšná, má proto nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 95 % (úspěch 97,5 % - neúspěch 2,5%). Celkovou výši nákladů řízení soud spočetl na částku 82 047 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 656 Kč, odměny advokáta za devět úkonů právní služby po 6 460 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT (převzetí právního zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, účast u ústního jednání ve dnech 9.6.2020, 17.9.2020, 5.11.2020, 18.2.2021 a 23.9.2021 a sepis písemného vyjádření soudu dne 7.7.2020), jednoho půlúkonu právní služby po 3 328 Kč za účast u jednání dne 9.9.2021, když toto jednání bylo bez zahájení odročeno z důvodu nepřítomnosti znalce, 10 režijních paušálů po 300 Kč, cestovného za tři cesty [obec] – [obec] a zpět v roce 2020 po 1 243 Kč (při použití osobního vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] s průměrnou spotřebou 6,3 l /100 km, cenou benzínu 32 Kč a výší amortizace 4,20 Kč/km) a tři cesty v roce 2021 po 1 230 Kč (při použití téhož vozidla s cenou benzínu 27,80 a výší amortizace 4,40 Kč/km) a náhrady za 36 půlhodin promeškaného času po 100 Kč 95 % z těchto nákladů pak činí 77 945 Kč. V této výši byla odměna žalobkyni soudem přiznána.

26. Ustanovení týkající se nákladů důkazu vychází z toho, že náklady na vypracování znaleckého posudku ing. [celé jméno znalce] a výslech tohoto znalce, jehož ustanovení navrhl žalovaný, činily celkem 10 065 Kč. Žalovaný zaplatil zálohu ve výši 10 000 Kč, zbývá tedy doplatit částku 65 Kč.