11 C 327/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno pro zdržení se zásahů do vlastnického práva

I. Žaloba na odstranění části střechy domu č. p. 54 , adresa, na pozemku č. parc. st. 66/2 v k. ú. , adresa, , v části, v jakém tato střecha zasahuje na pozemek č. par. st. 66/1 v k. ú. , adresa, , a zaplacení částky , částka, , alternativně pak vybudování nadokapního žlabu, hrazení částky , částka, ročně a zaplacení částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky Okresního soudu , adresa, -jih doplatek soudního poplatku ve výši , částka, .

IV. Žalobci se vrací část zálohy na náklady důkazů ve výši , částka, .

1. Žalobou ze dne , datum, ve znění pozdějších doplnění se žalobce domáhal odstranění části střechy domu čp. 54 , adresa, na pozemku č. parc. st. 66/2 v k.ú. , adresa, , v části, v jakém tato střecha zasahuje na pozemek parc. č. st. 66/1 v k.ú. , adresa, a zaplacení částky , částka, , alternativně pak vybudování nadokapního žlabu, hrazení částky , částka, ročně a zaplacení částky , částka, . V podrobnostech žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku č. parc. st. 66/1 v k.ú. , adresa, , žalovaná vlastní dům čp. 54 , adresa, na pozemku č. parc. st. 66/2 v k.ú. , adresa, . Střecha domu čp. 54 přesahuje v délce cca 9 m a v šířce cca 40 cm na pozemek žalobce. Žalobce před 48 lety vybudoval betonový žlab mezi svým domem na pozemku č. parc. st. 66/1 a domem čp. 54, který v té době vlastnila paní , jméno FO, , se kterou měl žalobce dobré vztahy. Žlab budoval z toho důvodu, aby nedošlo k podmáčení jeho domu a zřícení štítové zdi. Žalobce požaduje po žalované provedení takových stavebních úprav jejího domu, které povedou k tomu, že střecha jejího domu nebude přesahovat na pozemek žalobce. Alternativně žalobce souhlasí s tím, aby žalovaná vybudovala na své střeše nadokenní žlab a hradila žalobci poplatek , částka, ročně za užívání jeho pozemku. Tento dále požaduje po žalované zaplacení částky , částka, představující náklady na vybudování betonového žlabu.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že domy na pozemku žalobce i žalované byly postaveny zhruba před 200 lety, od té doby stojí v nezměněném stavu. U domu žalované proběhla před více než 47 lety rekonstrukce střechy (přelaťování), přičemž nedošlo ke změně půdorysu stavby. Z důvodu stability zdi žalobce vybudoval v místě mezery bezúplatně odtokový žlab. Žalobce nepožadoval po žalované ani po její právní předchůdkyni v souvislosti s vybudováním žlabu nikdy žádné finanční prostředky, činí tak až nyní. Žalovaná je proto přesvědčena o tom, že bezúplatné vybudování žlabu bylo předmětem dohody, ke které došlo před 47 lety mezi právní předchůdkyní (matkou) žalované a žalobcem. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Žalovaná pak neuznává ani nárok žalobce na úhradu částky , částka, ročně. Tato poukázala na neměnnost stavby a stálost sousedských vztahů. Z tohoto důvodu muselo dojít k vydržení předmětné části pozemku žalobce.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

4. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí za prokázané, že žalobce má ve společném jmění se svojí manželkou , tituly před jménem, , jméno FO, , pozemek č. parc. st. 66/1 v k.ú. , adresa, , jehož součástí je budova čp. 36, , adresa, . Žalovaná je vlastníkem pozemku č. parc. st. 66/2 v k.ú. , adresa, , jehož součástí je budova čp. 54, , adresa, . Ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že budovy čp. 36 a čp. 54 byly vystavěny před 150 – 200 lety. Zhruba před 50 lety proběhla jejich rekonstrukce, přičemž ale nedošlo ke změněně půdorysu těchto staveb. Ze shodného tvrzení účastníků, předložené fotodokumentace a vytyčovacího náčrtu geodetky , jméno FO, , který soud nechal pro účely soudního řízení k návrhu žalobce vypracovat, má soud za prokázané, že střecha domu žalované čp. 54 přesahuje v délce cca 9 m a šířce do 40 cm na pozemek žalobce č. parc. 66/1, když hranice mezi pozemky účastníků se shoduje s hranicí zdi domu čp.

54. Ze shodných tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že žalobce cca před 50 lety vybudoval na svém pozemku mezi domy účastníků na své náklady betonový žlab za účelem odtoku vody.

5. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je žalobce ve věci aktivně legitimován, když pozemek, na který zasahuje cizí stavba, je ve společném jmění žalobce a jeho manželky. S ohledem na platnou judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) pak došel k závěru, že žalobu na ochranu vlastnického práva v případě majetku náležejícího do společného jmění může podat kterýkoli z manželů, není tedy nutné, aby žalobu podávali oba manželé společně. Žalobce tedy je v řízení aktivně legitimován.

6. Dále se soud zabýval otázkou, podle jaké právní úpravy má být posouzena existence a vypořádání stavby na cizím pozemku. Vyšel přitom opět z platné judikatury vyšších soudů, dle které je v případě stavby na cizím pozemku třeba zásadně posoudit oprávněnost stavby podle právní úpravy, jaká tu byla v době vzniku stavby, zatímco vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy platné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2392//99). Toto pravidlo však nedopadá na právní vztahy vzniklé mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku před , datum, , kdy právo institut neoprávněné stavby neznalo. V takových případech je třeba postupovat podle tehdejších předpisů (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

7. S ohledem na skutečnost, že účastníci shodně tvrdili, že k postavení obou domů došlo před 150 – 200 lety, musel soud aplikovat na danou situaci § 418 občanského zákoníku z roku 1811 (AGBG). Dle tohoto zákonného ustanovení „stavil-li někdo ze své hmoty bez vědomí a vůle vlastníkovi na půdě cizí, připadne stavení vlastníkovi půdy. Stavitel poctivý může žádati náhradu nákladů nutných a užitečných; ke staviteli nepoctivému jest se zachovati jako k jednateli nezmocněnému. Věděl-li vlastník půdy o stavbě a staviteli poctivému ji hned nezakázal, může žádati za půdu jen obecnou cenu.“ Toto zákonné ustanovení lze vyložit tak, že pokud byla za účinnosti AGBG postavena stavba na cizím pozemku bez vědomí a vůle vlastníka pozemku, připadne stavba do vlastnictví vlastníka pozemku. Pokud naopak byla vystavěna stavba s vědomím vlastníka pozemku a tento stavbu ihned nezakázal, připadne pozemek pod stavbou do vlastnictví vlastníka stavby.

8. V daném případě s ohledem na skutečnost, že obě stavby byly vystavěny v přibližně stejné době s tím, že hranice pozemku účastníků koresponduje přesně s hranicí zdi stavby žalované soud vycházel z toho, že vlastník pozemku č. parc. 66/1 v době stavby domu na pozemku č. parc. 66/2 musel vědět o tom, že stavba přesahuje částí střechy na jeho pozemek a proti tomuto stavu žádným způsobem nezakročil, naopak jej až do podání žaloby bez připomínek toleroval. Lze tedy uvažovat o tom, že právní předchůdci žalované se stali v souladu s ustanovením § 418 AGBG vlastníky pozemku pod přesahující střechou. Soud dále uvádí, že může být diskutabilní, zda k nabytí cizího pozemku došlo i v případě, kdy stavba zasahovala na cizí pozemek pouze přesahem střechy a právní předchůdci žalovaného tak mohli fakticky užívat i „zastavěný“ pozemek pod střechou. Každopádně i pokud by právní předchůdci žalované sporný pozemek nenabyli, AGBG vůbec nepočítal s možností uložit povinnost odstranit stavbu případně její část. I pokud by tedy právní předchůdci žalované spornou část pozemku nenabyli do svého vlastnictví, bude do budoucna aprobován právní stav, kdy bude střecha domu žalované přesahovat určitou částí na pozemek žalobce, a to právě z důvodu dlouhodobé tolerance tohoto stavu. Z tohoto důvodu soudu nezbylo než žalobu na odstranění části střechy zamítnout.

9. Co se pak týče návrhu žalobce na uložení povinnosti žalované platit žalobci částku , částka, ročně, zde soud konstatuje, že takovou povinnost žalované nelze bez jejího souhlasu do budoucna uložit. V případě užívání pozemku žalobce bez právního důvodu má sice žalobce právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, toto bezdůvodné obohacení je však možné požadovat pouze za uplynulé období, nikoli do budoucna.

10. Co se pak týče nákladů na vybudování betonového žlabu, zde pokud žalobce tvrdí, že vybudoval betonový žlab na vlastním pozemku, nemá možnost požadovat náklady na jeho vybudování po žalované. Pokud by i vybudoval bez dohody betonový žlab na pozemku, který částečně nabyla do vlastnictví žalovaná, byl by nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení bezpochyby promlčen, když dle shodného tvrzení účastníků došlo k vybudování betonového žlabu cca před 50 lety.

11. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

12. O náhradě nákladů soudního řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tyto sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po , částka, dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, 4 režijních paušálů po , částka, , jízdného za dvě cesty , adresa, a zpět k ústním jednáním vozidlem Volvo s průměrnou spotřebou 5,3 l paliva na 100 km dle vyúčtování na č.l. 73 včetně náhrady za promeškaný čas v rozsahu 12 půlhodin po , částka, ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .

13. Žalobci pak byla uložena povinnost k úhradě soudního poplatku z žaloby na zaplacení částky , částka, ve výši , částka, dle položky 1 bodu 1 sazebníku k zákonu o soudních poplatcích, když v tomto rozsahu nebyl soudní poplatek z žaloby dosud vybrán.

14. Žalobce dále zaplatil náklady na vypracování vytyčovacího náčrtu ve výši , částka, , geodetce , jméno FO, byla zaplacena částka , částka, . Nevyužitá část zálohy proto bude vrácena žalobci.