11 C 33/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 228 705 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 68,35 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Spolu se smlouvou byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o konsolidace, na jejímž základě byl úvěr ve výši , částka, použit na úhradu dluhů žalovaného z jiných smluvních vztahů, když zbytek úvěru ve výši , částka, byl žalovanému vyplacen dne , datum, . Žalovaný se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 68,35 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru, tj. do dne , datum, celkem částku ve výši , částka, , po zesplatnění úvěru žalovaný dne , datum, uhradil částku ve výši , částka, . Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Při ústním jednání dne , datum, žalobkyně uvedla, že dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný podepsal, že jím uváděná tvrzení jsou pravdivá. Co se týče výše úrokové sazby, zde poukazuje na to, že žalobkyně je nebankovním subjektem, kdy v tomto sektoru se úrokové sazby pohybují výše než úrokové sazby v případě bank, a to i s ohledem na rychlost poskytovaných půjček. Žalovaný se k bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru a předsmluvního formuláře vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, úvěrová smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši , částka, . Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že z , částka, bylo použito na úhradu dluhů žalovaného z jiných smluvních vztahů způsobem uvedeným v dohodě o konsolidaci, která byla uzavřena spolu se smlouvou o úvěru, a , částka, bylo vyplaceno žalovanému na účet. Součástí splátek úvěru bylo i uzavřené pojištění, které se do splátky úvěru promítlo částkou , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činí , částka, . Doba úvěru byla sjednána na 48 měsíců, měsíční výše splátky , částka, , přičemž zápůjční úroková sazba činí 68,34 % ročně a RPSN představuje 94,39 %. Dále bylo z tvrzení karty klienta zjištěno, že žalovaný zaplatil na základě výše uvedené smlouvy částku v celkové výši , částka, . Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný je rozvedený, žije u rodičů, má maturitu a je od července 2024 zaměstnán u společnosti Bauunternehmen , jméno FO, e.K. s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši , částka, . Žalobkyně dále předložila potvrzení o příjmech žalovaného od jeho zaměstnavatele. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný má 3 žádosti o úvěru finančních institucí jiných než u žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy dne , datum, , , datum, Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného o tom, že úvěr zesplatnila. Dne , datum, zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud má za to, že žalobkyně před sjednáním úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb., když měla možnost zjistit, že má již sjednány půjčky s jinými subjekty, které byl povinen v té době splácet. Za situace, kdy žalobkyně zkoumala jeho měsíční příjem a výdaje, přičemž vycházela z celkových výdajů žalovaného ve výši , částka, , aniž by do uvedené částky započítala splátky úvěrů žalovaného u jiných společností, nelze považovat takovéto posouzení úvěruschopnosti žalovaného za řádně.

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu poskytovaná domácnostem v říjnu 2024 činila 8,38 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 25,14 % průměrné úrokové sazby úvěrů na spotřebu poskytovaným domácnostem. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě 68,34 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2024 více než 8krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 94,39 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2024 výši 8,85 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více než 10krát vyšší. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 94,39 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.

9. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil již částku , částka, , má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění poprvé předžalobní výzvou ze dne , datum, , ve které byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání tohoto oznámení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Poměr úspěchu obou účastníků s přihlédnutím k příslušenství pohledávky byl zhruba shodný, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.