11 C 335/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro žaloba o vyklizení nemovitostí a o vydání bezdůvodného obohacení I. Žalovaný , Jméno žalované A, je povinen vyklidit pozemky číslo parcelní st. 14/1 (zastavěná plocha a nádvoří) a číslo parcelní st. 14/2 (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrálním území , adresa, , do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Řízení se vztahu k druhému žalovanému , jméno FO, a ve vztahu k povinnosti žalovaného , jméno FO, uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, pro zpětvzetí žaloby zastavuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému , jméno FO, uložena povinnost vyklidit v rozsudku uvedené pozemky a uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že tato je výlučným vlastníkem pozemků č. parc. st. 14/1 a 14/2 v k.ú. , adresa, , jejichž součástí jsou hospodářská a obytná budova. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu minimálně od , datum, do současnosti. Žalobkyně má zájem budovy na pozemcích zbořit, za tímto účelem podala příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání souhlasu s odstraněním stavby, které bylo stavebním úřadem vyhověno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, výzvu k vyklizení nemovitostí a následně pak i předžalobní výzvu, žalovaný však na tyto výzvy nereagoval. Žalobkyně proto trvá na tom, aby byla žalovanému uložena povinnost předmětné nemovitosti vyklidit. Dále pak požaduje vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí ve výši tržního nájmu za posledních 36 měsíců před podáním žaloby., právnická osoba, podané žalobě se dne , datum, vyjádřil žalovaný, který uvedl, že v žalobě uvedené nemovitosti jsou fakticky zbořeništěm , jsou ve zchátralém stavu, volně přístupné. Žalovaný tyto nemovitosti užívá od srpna 2016, udržuje je a opravuje. O svém záměru nemovitosti užívat tento v roce 2016 informoval žalobkyni. Tato mu sdělila, že objekt není možné žalovanému legálně pronajmout z důvodu jeho špatného technického stavu. Žalobkyně však nemá problém s tím, aby žalovaný na své riziko v nemovitostech bezplatně bydlel, pokud s tímto nebudou jakékoli problémy. Žalovaný proto užívá nemovitosti se souhlasem žalobkyně, tyto není ochoten vyklidit a není ochoten hradit bezdůvodné obohacení za jejich užívání.

3. K návrhu obou účastníků soud ke dni , datum, přerušil soudní řízení, když účastníci projevili zájem jednat ve věci mimosoudně. Usnesením ze dne , datum, bylo k návrhu žalobkyně rozhodnuto o pokračování v soudním řízení.

4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně navrhla přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného, když v průběhu soudního řízení žalobkyně zjistila, že předmětné nemovitosti užívá kromě žalovaného , jméno FO, rovněž žalovaný , Jméno žalované B, .

5. Přistoupení dalšího účastníka na straně žalovaného bylo povoleno usnesením nadepsaného soudu ze dne , datum, .

6. Žalovaný , Jméno žalované B, se k podané žalobě nevyjádřil.

7. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání žalobkyně a žalovaný , Jméno žalované A, setrvali na svých postojích. Žalovaný , Jméno žalované B, se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil. Žalovaný , Jméno žalované A, k podané žalobě uvedl, že v nemovitostech žije od srpna 2016, na užívání nemovitostí je dohodnut s žalobkyní. Žalovaný , Jméno žalované B, užíval nemovitosti od roku 2019 nebo 2020 do dubna 2023, kdy se z nemovitostí vystěhoval. Mezi účastníky bylo dále sporné, jakou přesnou část pozemků uvedených v žalobě žalovaný , Jméno žalované A, užívá.

8. Na konci nařízeného ústního jednání vzala žalobkyně žalobu ve vztahu k žalovanému , jméno FO, zpět. Žalobkyně dále vzala zpět žalobu ve vztahu k nároku na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, po žalovaném , jméno FO, .

9. Se zpětvzetím žaloby vyslovili žalovaní souhlas.

10. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků č. parc. st. 14/1 a st. 14/2 v k.ú. , adresa, . Soud má dále ze shodného tvrzení účastníků za prokázané, že žalovaný , Jméno žalované A, užívá předmětné nemovitosti minimálně v jejich části od srpna 2016 do současnosti, žalovaný , Jméno žalované B, tyto nemovitosti užíval v době od roku 2020 do dubna 2023. V současné době , Jméno žalované B, předmětné nemovitosti již neužívá. Soud v řízení neprováděl dokazování ve vztahu k tomu, zda s užíváním nemovitostí žalovaným , jméno FO, vyslovila v letech 2016 nebo 2017 souhlas žalobkyně, když s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud tuto skutečnost nepovažoval za podstatnou pro rozhodnutí ve věci. Z dopisů ze dne , datum, a , datum, má soud za prokázané, že minimálně k tomuto dni žalobce svůj případný souhlas s užíváním nemovitostí odvolal a minimálně od doručení těchto dopisů užívá žalovaný předmětné nemovitosti neoprávněně. Tato skutečnost vyplývá rovněž z rozhodnutí , adresa, – komise pro projednávání přestupků č.j. MUBlov 02811/23/OV/Šab ze dne , datum, , který byla oběma žalovaným uložena pokuta v přestupkovém řízení za neoprávněné užívání cizího majetku, kterým jsou právě v žalobě uvedené nemovitosti. Přestupkové řízení bylo zahájeno na podnět žalobkyně doručený správnímu orgánu dne , datum, . Tímto podnětem rovněž žalobkyně vyslovila svůj jednoznačný nesouhlas s užíváním nemovitostí ze strany žalovaných.

11. Dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, ze kterých vyplývá, že žalovaný , Jméno žalované A, minimálně od , datum, neoprávněně užívá nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Oproti návrhu žalobkyně tento pouze prodloužil lhůtu, ve které má žalovaný povinnost nemovitosti vyklidit, na 60 dnů tak, aby měl žalovaný dostatečný prostor pro to, si zajistit jiné vhodné ubytování.

13. V rozsahu zpětvzetí žaloby pak bylo soudní řízení zastaveno.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná a částečně neúspěšná (v rozsahu zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby). Soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.