11 C 338/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vyklizení části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] o rozloze 67 m2 a jeho protokolární předání žalobci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 15 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 10.10.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] o rozloze 67 m2 a předat jej protokolárně žalobci. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že žalovaný dlouhodobě užívá část tohoto pozemku o výměře 67 m2. Žalobce jej proto vyzval k vyklizení této části pozemku, což žalovaný odmítl.

2. K výzvě soudu žalobce následně upřesnil o jakou část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] se jedná a to GPS označením hraničních bodů této části pozemku.

3. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že je vlastníkem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] s domem [adresa] a pozemku č. parc. [číslo], zahradou, v k.ú. [obec]. Výše uvedené nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 27.8.1998 od paní [jméno] [příjmení]. Od roku 1998 žalovaný v nemovitostech bydlí, dnešní stav nemovitostí odpovídá stavu z roku 1998, když žalovaný po celou dobu neprováděl žádné podstatné stavební úpravy ani úpravy pozemků. Žalovaný kupoval výše uvedené nemovitosti již oplocené a to se stejným plotem, který je na místě dodnes. Na pozemku užívaném žalovaným po celou dobu stojí dřevěná kůlna, studna a jsou zde vysázené vzrostlé stromy. Žalovaný užíval nemovitosti ve stavu, v jakém jsou tyto oploceny v dobré víře, že tyto nabyl kupní smlouvou ze dne 1998. Dobrá víra žalovaného byla zpochybněna až dopisem žalobce ze dne 22.3.2012. Žalovaný tedy držel spornou část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] po dobu od srpna 1998 do března 2012, tedy po dobu 14 let, v dobré víře, že se jedná o jeho vlastnictví. Dle § 134 zákona č. 64/1964 Sb. došlo uplynutím desetileté vydržecí doby k nabytí vlastnického práva žalovaného ke sporné části pozemku. Žalovaný dále uvedl, že právní předchůdci prodávající [jméno] [příjmení] užívali nemovitosti ve stejných hranicích jako žalovaný a to některé z nich od roku 1945, některé z nich od roku 1960. Plot, který na místě stojí dodnes, byl vystavěn v roce 1960 v místě tehdejšího dřevěného plotu. K tomuto bylo v roce 1931 zřízeno věcné břemeno oprav a údržby, původní dřevěný plot tak musel být vystavěn nejpozději v roce 1931 Tyto skutečnosti vyplývají ze znaleckého posudku z roku 1998. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodného tvrzení účastníků vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 1523 m2. Žalovaný je vlastníkem pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] o celkové výměře 404 m2. K pozemkům žalovaného je připlocena část pozemku žalobce č. parc. [číslo] a to po délce západní hrany pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo]. Ze shodného tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že žalobce nabyl svůj pozemek v roce 2012 a v tomto roce rovněž poprvé kontaktoval žalovaného s upozorněním na nesoulad faktického a v katastru zapsaného stavu užívání pozemků. Z kupní smlouvy ze dne 26.8.1998 má soud za prokázané, že touto smlouvou žalovaný nabyl pozemky č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] od prodávající [jméno] [příjmení]. Dle čl. II. této smlouvy jsou pozemky prodávány se všemi součástmi a příslušenstvím uvedenými ve znaleckém posudku č. 1980 – [číslo] ze dne 16.5.1998 znalce [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku č. 1980 – [číslo] ze dne 16.5.1998 znalce [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že ke dni vyhotovení tohoto posudku byla na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] umístěna domácí dílna, zděná a dřevěná kůlna a studna a tento pozemek byl oplocen. Zděná i dřevěná kůlna jsou z roku 1945 ve špatném stavu, dřevěná kůlna je přistavěna k boční stěně zděné kůlny. Studna je rovněž z roku 1945. Čelní plot byl vystavěn v roce 1960, plot zahrady je tvořen drátěným pletivem na ocelových sloupcích, bez podezdívky, ve špatném stavu, s předpokládaným stářím 30 let. Na pozemku jsou dále trvalé porosty ve stáří až 40 roků. Z usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne 9.6.1998 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] nabyla předmětné nemovitosti jako dědictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Z trhové smlouvy z 9.5.1931 má soud za prokázané, že na základě této smlouvy došlo k prodeji pozemku č. parc. [číslo] o výměře 412 m2 z Československého státu na manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. V rámci této smlouvy se kupující zavázali na hranici mezi pozemkem č. parc. [číslo] a pozemky č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo] vybudovat na svůj náklad do konce února 1931 2m vysoký dřevěný plot a tento udržovat. Tato povinnost byla ve smlouvě upravena ve formě reálného břemene ve prospěch československého státu. Kupujícím byla dále uložena povinnost do dvou let na pozemku vystavět stavbu. Z potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni vyplývá, že v souladu s § 1299 odst. 1 o.z. došlo k zániku věcného břemene údržby plotu mezi pozemky parc. [číslo] st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Z předžalobní upomínky ze dne 23.8.2022 má soud za prokázané, že touto upomínkou žalobce vyzval žalovaného k vyklizení předmětné části pozemku. Žalovaný na tuto výzvu reagoval dopisem ze dne 30.8.2022.

5. Soud ve věci provedl místní šetření. Při tomto bylo zjištěno, že dům [adresa] je starším objektem. Pozemky žalovaného jsou zaplocené, plot je starší, drátěný, v ne příliš dobrém stavu. Pokud znalecký posudek hovoří o plotu z roku 1960, jedná se pravděpodobně o tento plot. Připlocená část pozemku žalobce má úzký, protáhlý tvar a nachází se při západní hranici pozemků žalovaného. Těsně za oplocením, tedy v připlocené části pozemku č. parc. [číslo], stojí dřevěná a s ní stavebně spojená zděná kůlna, obě starší, ve špatném stavu, opět se pravděpodobně jedná o kůlny popsané ve znaleckém posudku. U plotu jsou dále vysazeny vzrostlejší stromy, je patrné, že tyto v místě rostou několik desítek let.

6. Mezi účastníky byl nesporný stav zápisu v katastru nemovitostí, soud proto posuzoval zejména skutečnost, zda připlocená část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalobce či zda došlo k jejímu vydržení žalovaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaný tvrdí, že vydržel vlastnické právo k části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] v roce 2008, tedy zá účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., soud na věc aplikoval občanský zákoník platný do roku 2013.

7. Dle § 134 odst. 1 obč. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle § 130 odst. 1 obč. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

8. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí 22 Cdo 1843/2000, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 1253/99, 22 Cdo 2190/2000, 22 Cdo 1848/98, 22 Cdo 332/2014, 22 Cdo 837/98 a další) pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopí držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku. Samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není, nevylučuje jeho oprávněnou držbu podle občanského zákoníku. Dobrá víra, která je dána "se zřetelem ke všem okolnostem", zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává.

9. Soud má ve věci za prokázané, že žalovaný v srpnu 1998 zakoupil pozemky č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] o celkové výměře 404 m2. Pozemky zakoupil již oplocené (oplocení pozemků bylo vybudováno kolem roku 1960), když k jím zakoupeným pozemkům byla připlocena i část pozemku žalobce č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Soudu není známa přesná výměra tohoto pozemku, nicméně z místního šetření vyplynulo, že se jedná o obdélník o délce stran zhruba 23 m a 1 – 2 m. Soud dále došel k závěru, že připlocená část pozemku má takový tvar, že tento nemohl v žalovaném v době, kdy předmětné pozemky kupoval, vzbudit důvodnou obavu z toho, že drží pozemky v jiném rozsahu, než zakoupil v rámci kupní smlouvy z 26.8.1998. V souladu s výše uvedenou judikaturou pak za situace, kdy žalovaný zakoupil pozemky již oplocené s tím, že na první pohled není patrné, že oplocené pozemky neodpovídají stavu zápisu v katastru nemovitostí a tato skutečnost nevyplývá ani ze znaleckého posudku, na který kupní smlouva z roku 1998 odkazuje, má soud za to, že žalovaný v době od srpna 1998 do března 2012 užíval zaplocené pozemky včetně části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] v dobré víře, že je vlastníkem všech těchto pozemků. Na tuto skutečnost pak nemá vliv ani to, že zaplocená část pozemku č. parc. [číslo] činí 11 – 16 % ze souhrnné výměry pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec], a to zejména s ohledem na výše popsaný tvar držené části pozemku č. parc. [číslo]. V souladu s výše uvedenou judikaturou pak nebylo povinností žalovaného při koupi pozemků nechat vytýčit jejich hranice. Soud tak došel k závěru, že na straně žalovaného došlo k vydržení předmětné části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] a to uplynutím desetileté vydržecí doby v srpnu 2008 a žalovaný se k tomuto datu stav vlastníkem této části pozemku. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v současné době již vykonává fakticky své vlastnické právo, nezbylo soudu než podanou žalobu zamítnout. Soud se pak již nezabýval tím, zda k vydržení části pozemku došlo na straně právních předchůdců žalovaného, když tato skutečnost nebyla pro právní posouzení věci podstatné zejména proto, že žalovaný sám držel jako oprávněný držitel předmětnou část pozemku po celou vydržecí dobu 10 let.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením §142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tyto soud vyčíslil na částku 15 719 Kč, kdy jde o odměnu advokáta za šest úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu, zastoupení u ústních jednání ve dnech 6.4.2023 a 13.6.2023, zastoupení při místním šetření dne 26.4.2023), šest režijních paušálů po 300 Kč, cestovné [obec] [obec] a zpět k ústnímu jednání ve dnech 6.4.2023 a 13.6.2023 a za účelem nahlédnutí do spisu v celkové výši 1 954 Kč, cestovné [obec] [obec] a zpět k místnímu šetření ve výši 237 Kč a 21 % DPH ve výši 2 728 Kč.