11 C 374/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 620 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 900 Kč za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč za dobu od 25. 4. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 90 Kč za dobu od 2. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 450 Kč za dobu od 28. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč představující náklady na transport žalovaného ve dnech 15. a 16.4.2021 a 13.4.2021 z zdravotnické zařízení na protialkoholní záchytnou stanici v obec ve výši 3x 450 Kč, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a dále náklady na regulační poplatky za návštěvy v ambulancích zdravotnické zařízení ve výši 3 x 90 Kč (ze dne 15.4.2020, 16.4.2020 a 23.4.2021), které žalovaný neuhradil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů, a to faktury číslo ze dne 15.4.2020 se splatností do 23.4. 2020, faktury číslo ze dne 16.4.2020 se splatností do 24.4.2020, faktury číslo ze dne 23.4.2021 se splatností do 1.5.2021, faktury číslo ze dne 18.5.2020 se splatností 1.6.2020 a faktury číslo ze dne 13.5.2021 se splatností do 27.5.2021, příkazu ke zdravotnímu transportu ze dne 15.4.2020, 16.4.2020 a ze dne 13.4.2021 a předžalobní upomínky, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl ve dnech 15., 16.4.2021 a 13.4.2021 převezen z zdravotnické zařízení na protialkoholní záchytnou stanici v obec, když cena transportu je vyčíslena částkou 3 x 450 Kč, tedy 1 350 Kč. Dále byla žalovanému ve dnech 15.4.2020, 16.4.2020 a 23.4.2021 stanovena povinnost uhradit regulační poplatek ve výši 3 x 90 Kč za ošetření v ambulanci nemocnice, tedy celkem částka 1 620 Kč. Podle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný byl ve dnech 15., 16.4.2021 a 13.4.2021 převezen z zdravotnické zařízení na protialkoholní záchytnou stanici v obec, a dále ve dnech 15.4.2020, 16.4.2020 a 23.4.2021 mu byla stanovena povinnost uhradit regulační poplatek ve výši 3 x 90 Kč za ošetření v ambulanci nemocnice. V souladu s výše uvedeným zákonnými ustanoveními je žalovaný povinen uhradit částku 3 x 450 Kč a částku 3 x 90 Kč, celkem tedy částku 1 620 Kč. Žalovaný dluh vůči žalobkyni přes předžalobní výzvu dobrovolně neuhradil, proto mu soud uložil tuto povinnost svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. 1 200 Kč (soudní poplatek 1 000 Kč a dle vyhl. 254/2015 Sb. § 2 odst. 2, za 2 x po 100 Kč). Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.