11 C 47/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 660 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se, co do částky 140 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 140 000 Kč za dobu od 15. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 660 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smluv o zápůjčce, když žalobkyně žalovanému postupně převedla na jeho účet částku 121 000 Kč dne 29.6.2018, částku 260 000 Kč dne 5.3.2019, částku 139 000 Kč v období od 15.2.2016 do 7.10.2019 a částku 140 000 Kč poskytla žalovanému v hotovosti v období od 18.2.2016 do 3.10.2016.

2. Soud ve věci již jednou rozhodoval, a to rozsudkem č.j. 11 C 47/2021 – 88 ze dne 21.5.2021, kterým žalobě vyhověl co do částky 520 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 520 000 Kč za dobu od 15.12.2020 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, když soud ve věci neměl za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce a žalobkyně žalovanému předala v hotovosti částku v celkové výši 140 000 Kč. Ve výroku I. co do částky 520 000 Kč s příslušenstvím nabyl rozsudek nadepsaného soudu č.j. 11 C 47/2021 – 88 ze dne 21.5.2021 právní moci dne 8.7.2021. Ve zbytku byl rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 18 Co 196/2021 ze dne 16.12.2021. Nadepsaný soud následně doplnil dokazování v souladu s právním názorem krajského soudu.

3. Žalobkyně v řízení uvedla, že smlouvy o zápůjčce byly vždy sjednávány ústně, nikdo jiný než žalobkyně a žalovaný jim nebyl přítomen. Rovněž nebyl nikdo jiný přítomen při předávání hotovosti žalovanému. Smlouvy byly uzavřeny vždy v ten den, kdy byly finanční prostředky poskytnuty žalovanému. Zápůjčky byly sjednávány jako bezúročné, bez stanovení jejich splatnosti. Výzvou ze dne 30.10.2020 byl žalovaný vyzván k vrácení zápůjček. Pokud by v řízení nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smluv o zápůjčce, nechť jsou poskytnutá plnění soudem posouzena jako plnění bez právního důvodu. Žalobkyně dále uvedla, že tato žila v době od května 2016 do května 2017, v době od ledna 2018 do dubna 2018 a v době od prosince 2018 do července 2020 s žalovaným ve společné domácnosti. Žalovaný uvedl, že sporuje, že by mezi účastníky byly uzavírány smlouvy o zápůjčce dle tvrzení žalobkyně. Sporuje, že by kdy převzal od žalobkyně peníze v hotovosti. Činí však nesporným, že účty, na které žalobkyně převáděla peníze, jsou jeho účty. Dále poukázal na to, že v roce 2018 byla mezi účastníky řízení uzavřena darovací smlouva, na základě které daroval žalovaný žalobkyni nemovitost. Považuje za nelogické, aby si od ní v té samé době půjčoval peníze. Domnívá se, že podání žaloby v této věci je mstou za to, že darovací smlouva byla následně zneplatněna v důsledku skutečnosti, že ji žalovaný uzavřel v době manželství bez vědomí manželky. Žalovaný dále učinil nesporným, že tento žil v době tvrzené právním zástupcem žalobkyně s žalobkyní ve společné domácnosti. Žalovaný vznesl námitku promlčení žalovaného nároku.

4. Provedenými důkazy byl ve vztahu ke sporné částce 140 000 Kč s příslušenstvím zjištěn následující skutkový stav: Z výpisů z účtů žalobkyně vedených u [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně vybrala v hotovosti ze svého účtu ve dnech 15.2.2016 – 7.10.2016 částky v celkové výši 140 000 Kč, a to konkrétně 19.2.2016 částku 15 000 Kč, 29.3.2016 částku 20 000 Kč, 29.4.2016 částku 30 000 Kč, 18.8.2016 částku 30 000 Kč, 2.9.2016 částku 15 000 Kč, 1.10.2016 částku 10 000 Kč a 3.10.2016 částku 20 000 Kč. Ve facebookové komunikaci z listopadu 2019 žalovaný píše své sestře, že je ochotný dát žalobkyni 600 000 Kč plus 40 000 Kč, co dostal na střechu a 18 000, které dostal na obývací pokoj, tedy skoro 660 000 Kč, neví to přesně, musí se ještě podívat.

5. Z emailové zprávy realitní kanceláře [příjmení] soud zjistil, že žalovaný kupoval v roce 2016 nemovitost ve [obec] prostřednictvím této kanceláře. K předání nemovitosti žalovanému došlo v červnu 2016. Z výpisu z účtu žalovaného z června 2016 soud zjistil, že žalovaný čerpal hypotéku na rekonstrukci nemovitosti ve výši 119 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] za období roku 2016 má soud za prokázané, že do března 2016 chodila žalovanému výplata ze společnosti [právnická osoba] na účet žalobkyně. Žalobkyně měla do března 2016 příjmy od společnosti [právnická osoba] ve výši kolem 20 000 Kč měsíčně čistého, od dubna 2016 do srpna 2016 měla příjmy od společnosti [právnická osoba] ve výši 15 – 20 000 Kč měsíčně čistého, od září 2016 pak opět příjmy od společnosti [právnická osoba] ve výši kolem 20 000 Kč měsíčně čistého. Na její účet dále chodily pravidelné platby od jejího mažela – [jméno] [příjmení] ve výši 15 - 20 000 Kč měsíčně.

6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o dceru žalobkyně a sestru žalovaného. Ví o tom, že žalobkyně půjčila žalovanému částku 660 000 Kč na rekonstrukci domu, bylo to v hotovosti 140 000 Kč a převodem 520 000 Kč. V hotovosti šlo o sedm výběrů v únoru až dubnu a v srpnu až říjnu 2016. K předání peněz došlo v bytě na [ulice], kde oba účastníci v té době bydleli. Svědkyně byla přítomna tomu, jak žalobkyně předávala žalovanému v březnu 2016 částku 10 000 Kč O předání zbytku peněz ví od matky. Ví to i od bratra, který přiznal, že dostal od matky 660 000 Kč, přiznal to přes facebookovou komunikaci v listopadu 2019 279 000 Kč použil na rekonstrukci, zbytek na hypotéku. Svědkyně potvrdila, že se jedná o facebookovou komunikaci na č.l. 74.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o dceru žalobkyně a sestru žalovaného. Ví o tom, že žalobkyně poskytla žalovanému v roce 2016 půjčku na rekonstrukci a hypotéku. Část byla poskytnuta na účet a část v hotovosti. Na účet byly částky převáděny až do roku 2019. Svědkyně v letech 2016 – 2020 pracovala v [země] a v [země], bratra navštěvovala ve [obec] zhruba jedenkrát za půl roku. V té době zároveň komunikovali přes Facebook. Je jí známo, že žalobkyně se soudí o 660 000 Kč, 520 000 Kč již vysoudila, nyní se jedná o 140 000 Kč, které měli být předány v hotovosti. Svědkyně dříve nevěděla o tom, jakou částku žalobkyně žalovanému půjčovala, zjistila to až v roce 2019, kdy hovořila po telefonu s žalobkyní i s žalovaným. Žalovaný chtěl, aby se mu snížil dědický podíl, který získá po rodičích. Přiznával, že dluží 660 000 Kč a chtěl částku o 300 000 Kč snížit, aby dlužil pouze 360 000 Kč. S tím svědkyně nesouhlasila. Žalovaný byl pak agresivní a přestal komunikovat. Peníze žalobkyně žalovanému poskytovala za účelem rekonstrukce domu a platby hypotéky. Dávala mu i peníze na koupi obývacího pokoje a elektroniky. Jakým způsobem byly peníze převáděny,neví, byla v té době v cizině.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o kamaráda žalobkyně, který s ní bydlel v letech 2015 – 2018 ve společném bytě. Ví o tom, že žalobkyně půjčila žalovanému částku 660 000 Kč, z toho bylo 140 000 Kč v hotovosti. Předávala mu je po částkách 10 – 30 000 Kč podle potřeby. Předávala mu je doma, několikrát to osobně viděl. Položila peníze na stůl a žalovaný si je potom vzal. Bylo to v roce 2017 od února do října. K předání peněz došlo sedmkrát, svědek to viděl pět až šestkrát. Když to neviděl, žalobkyně mu to řekla. U předání peněz byla několikrát i sestra žalovaného. Dlužné částky žalobkyně zapisovala do kalendáře. Žalovaný používal peníze k rekonstrukci domu. Vždy si půjčil nějakou částku a udělal z toho něco na domě.

9. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že jde o manželku žalovaného. [příjmení] společně s žalovaným a žalobkyní v bytě na adrese [ulice]. Bylo to v roce 2015 nebo 2016. Bydleli tam asi jeden rok. Od roku 2015 řešili koupi domu ve [obec]. Dům si převzali v červnu 2016. Dům rekonstruovali a stěhovali se do něj v zimě 2017. Na dům si brali hypotéku. Kolik stála rekonstrukce, neví. Na rekonstrukci přispěla částečně žalobkyně. Myslí si, že žalobkyně posílala žalovanému peníze na účet. Neví, o jakou šlo částku. To si domlouvali žalobkyně s žalovaným. Svědkyně nikdy nebyla přítomna tomu, že by žalobkyně předávala žalovanému peníze v hotovosti. Nebyla svědkem ani uzavírání smlouvy o půjčce. Naopak žalobkyně vždy mluvila o tom, že chce finančně podporovat svoje děti.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že jde o matku žalovaného. S žalovaným bydlela ve společné domácnosti až do roku 2020, s výjimkou období od května do listopadu 2017. Bydleli v bytě na [ulice] a od roku 2018 v domě ve [obec]. Od září 2019 bydlela v domě i matka její snachy, v té době začaly vznikat problémy. Žalovaný koupil dům ve [obec] v roce 2016 ve zdevastovaném stavu a zrekonstruoval jej. Na rekonstrukci si nebral hypotéku, ale půjčoval si peníze od žalobkyně s tím, že jí je vrátí, nebylo dohodnuto kdy. Půjčky žalobkyně poskytovala žalovanému postupně tak, jak probíhala rekonstrukce. Bylo to na pořízení oken, přístřešku, střechy, podlahy, potěrů či omítky. Písemná smlouva uzavřena nebyla, dlužné částky si psala žalobkyně do kalendáře. Peníze žalobkyně předávala tak, že je vybrala z bankomatu na [příjmení] ulici v [obec] a následně je doma položila na stůl. Peníze půjčila žalovanému celkem sedmkrát. Předání peněz byla přítomna někdy dcera, někdy pan [celé jméno svědka].

11. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně je jeho matkou, bydleli společně v bytě na adrese [adresa]. Původně s nimi bydlela ještě sestra žalovaného. Ta se pak odstěhovala a v bytě žili žalobkyně, pan [celé jméno svědka], žalovaný, jeho manželka a jejich syn. Za bydlení platil žalovaný původně sestře částku 3 000 Kč měsíčně, když se setra odstěhovala, matka po něm nic nechtěla. [příjmení] pak za to sestře byt rekonstruoval. Až do dubna 2016 chodila celá výplata žalovaného na účet žalobkyně. V dubnu 2016 si pak žalovaný zřídil vlastní účet. V červnu 2016 žalovaný zakoupil nemovitost ve [obec] za 1 700 000 Kč. Bral si na to hypotéku 1 800 000 Kč, 100 000 Kč použil na rekonstrukci. Rekonstrukce probíhala od června 2016 do roku 2017. Neví, jakou částku vynaložil na rekonstrukci, ale určitě to bylo více než 100 000 Kč. Část peněz na rekonstrukci dostal od matky, šlo o částku 180 000 Kč 121 000 Kč mu pak žalobkyně dala na zaplacení hypotéky. Následně žalobce převedl dům ve Štenovicích na žalobkyni. Žalobkyně musela zaplatit na hypotéku částku 260 000 Kč, když je starší než žalovaný a hypotéka jí proto byla poskytnuta na kratší dobu. Je možné, že mu matka dávala na rekonstrukci i nějaké peníze v hotovosti, bylo to ale méně než 140 000 Kč. Peníze vnímal jako dar. Žalobkyně dávala peníze i jeho sestře. K facebookové komunikaci žalovaný uvedl, že tuto se sestrou skutečně vedl. Matka po něm v té době chtěla vrátit 660 000 Kč. [příjmení] jí to napřed slíbil, pak ale zjistil, že do částky je započteno např. i 100 000 Kč za nájem bytu. Ten on platit nechtěl, neboť sice v bytě bydlel zdarma, tento ale sestře zároveň zdarma rekonstruoval. Byla tam započtena i částka 50 000 Kč, což byl dar od matky ke svatbě.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

13. Soud po provedeném dokazování nemá za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti půjčku v celkové výši 140 000 Kč v termínech uvedených ve smlouvě. Žalovaný učinil nesporným, že žalobkyně poskytla žalovanému určité finanční prostředky na pořízení hypotéky a rekonstrukci domu. Tyto částky byly z většiny převedeny na účet žalovaného. Žalobkyni byla žalovaným již vrácena částka 520 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je možné, že mu žalobkyně poskytla i určité finanční prostředky v hotovosti, nemohlo se však jednat o částku 140 000 Kč. Soud pak neuvěřil tvrzení žalobkyně o tom, že tato předala žalovanému finanční prostředky v celkové výši 140 000 Kč v měsících únor až říjen 2016. Žalobkyně ve svých podáních nejprve uváděla, že smlouva o půjčce byla uzavřena a peníze byly žalovanému předány bez přítomnosti jakékoli další osoby. Následně pak svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědka] uvedli, že byli svědky předávání peněz. Oba pak uváděli, že je jim známo, že peníze byly žalovanému zapůjčeny za účelem pořízení hypotéky a rekonstrukce domu. Svědek [celé jméno svědka] výslovně uvedl, že ví o tom, že žalobkyně od únoru 2016 či 2017 půjčila žalovanému peníze celkem sedmkrát a to vždy za účelem konkrétní rekonstrukce domu ve [obec]. Uvedl, že žalobkyně vždy zapůjčila žalovanému konkrétní částku a žalovaný za tuto částku udělal něco na domě ve [obec]. Proti tomuto tvrzení pak ale stojí tvrzení žalovaného podpořené emailem realitní kanceláře [příjmení] o tom, že k uzavření kupní smlouvy na nemovitost ve [obec] a k předání této nemovitosti žalovanému došlo až v červnu 2016. Je tedy minimálně nepravděpodobné, aby v měsících únor až květen 2016 žalobkyně poskytovala žalovanému půjčku za účelem rekonstrukce nemovitosti, kterou žalovaný v této době ještě nevlastnil a ani nebylo postaveno na jisto, že ji bude vlastnit. Za podstatné soud považuje dále to, že až do března 2016 chodila mzda žalovaného na účet žalobkyně. K předávání peněz mezi účastníky tak muselo docházet i z tohoto důvodu. Soudu se tedy jeví jako pravděpodobné a žalovaný zároveň nepopírá skutečnost, že žalobkyně zapůjčila žalovanému určitou finanční částku za účelem rekonstrukce nemovitosti ve [obec]. Nemá však za prokázané, že byla zapůjčena částka v celkové výši 140 000 Kč. Tuto skutečnost pak nelze dle názoru soudu dovodit ani z facebookové komunikace mezi žalovaným a jeho sestrou, když v této komunikaci žalovaný pouze připouští, že žalobkyni vrátí určitou finanční částku, a doplňuje, že se musí podívat na to, o jakou částku se jedná s tím, že by mohlo jít o částku 660 000 Kč. V tomto směru tedy žalobkyně neunesla své důkazní břemeno a soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

14. Pro úplnost soud k námitce promlčení vznesené žalovaným uvádí, že nárok žalobkyně za promlčený nemá. Dle § 609 a násl. o.z. se v daném případě právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí ve lhůtě tří let od okamžiku, kdy byly finanční prostředky připsány na účet žalovaného. Promlčecí doba přitom neběží po dobu, kdy účastníci žili ve společné domácnosti a zároveň se staví dnem podání žaloby k soudu. S ohledem na výše uvedené a na shodná tvrzení účastníků ohledně toho, po jakou dobu tito žili ve společné domácnosti, má soud za to, že nárok žalobkyně není dosud promlčen.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyně byla poměrně úspěšná v řízení do vyhlášení rozsudku 21.5.2021, když v této souvislosti jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 49 273 Kč. V podrobnostech pak soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne 21.5.2021. V řízení od podání odvolání dne 7.7.2021 do vyhlášení nadepsaného rozsudku byl v řízení úspěšný žalovaný, když tomuto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 50 820 Kč, představovaná odměnou advokáta za šest úkonů právní služby po 6 700 Kč počítáno z tarifní hodnoty ve výši 140 000 Kč (sepis vyjádření dne 6.9.2021, účast u ústního jednání ve dnech 6.5.2022, 10.6.2022, 25.8.2022 a 4.10.2022 – 2 úkony právní služby), šest režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 8 820 Kč. S ohledem na skutečnost, že výše náhrad nákladů na straně obou účastníků jsou srovnatelné, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.