11 C 50/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky žaloba o určení dědicem I. Určuje se, že žalovaní , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, nejsou dědici ze závěti sepsané dne , datum, po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , zemřelé dne , datum, .II. Žaloba na určení, že žalobce , Jméno žalobce, není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , zemřelé dne , datum, , z důvodu jeho dědické nezpůsobilosti, se zamítá.III. Určuje se, že žalobce , Jméno žalobce, není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , zemřelé dne , datum, z důvodu jeho vydědění obsaženém v listině ze dne , datum, označené jako závěť.IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.V. Žalobce je povinen zaplatit na účet České republiky, Okresního soudu , adresa, -jih, částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalování jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na účet České republiky, Okresního soudu , adresa, -jih, částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , právnická osoba, .2021 se žalobce domáhal určení, že je dědicem po , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelé dne , datum, . Žalobu odůvodnil tím, že je synem zesnulé , jméno FO, . Po smrti jeho matky v rámci vyřizování dědictví předložili žalovaní notářce , tituly před jménem, , jméno FO, závěť, na základě které se měli stát dědici veškerého majetku zemřelé , jméno FO, právě žalovaní. Žalobce je přesvědčen o tom, že závěť není psána rukou jeho matky, neboť tato psala celý život psace a velmi krasopisně. Podezřelý se mu jeví rovněž podpis jeho matky na závěti, závěť dále považuje za neurčitou. Po poučení ze strany notářky tento proto přistoupil k podání žaloby, přičemž zároveň navrhl, aby ve věci bylo zadáno vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví.

2. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní, kteří uvedli, že jsou synovci zůstavitelky , jméno FO, . Zůstavitelka a její manžel dlouho hospodařili samostatně, ve vyšším věku však již nebyli schopni zajišťovat samostatně chod domácnosti, proto jim žalovaní se svými rodinami vypomáhali. Žalobce v usedlosti nebydlel již léta, žalovaní vědí, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody a jeho rodiče mu zrušili na adrese v usedlosti trvalé bydliště. Z tohoto důvodu zůstavitelka sepsala předmětnou závěť, tato byla sepsána její vlastní rukou. S obsahem závěti zůstavitelka ještě za svého života seznámila paní , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , které žalovaní navrhli vyslechnout jako svědky.

3. Soud ve věci již rozhodoval a to rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Oba rozsudky byly usnesením Krajského soudu v Plzni zrušeny a věc vrácena nadepsanému soudu k dalšímu řízení. Zrušeno bylo odvolacím soudem rovněž usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto o nákladech státu.

4. Nadepsaný soud postupoval v souladu s právním názorem Krajského soudu v Plzni a vyzval žalobce k úpravě petitu podané žaloby. Žalobce navrhl změnu žaloby, když nově se domáhá určení toho, že žalovaní nejsou dědici ze závěti sepsané dne , datum, po , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, . V podrobnostech trval na námitkách, které ve vztahu k předložené závěti uvedl v původní žalobě. Nadepsaný soud změnu žaloby usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, připustil.

5. Žalovaní ve věci podali vzájemnou žalobu, kterou se domáhali určení toho, že žalobce není dědicem po , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , a to z důvodu jeho dědické nezpůsobilosti. Žalovaní poukázali na trestní minulost žalobce, která směřovala jak vůči širokému sousedskému okolí v jeho bývalém bydlišti na adrese zůstavitelky , jméno FO, , , adresa, , tak i přímo vůči adoptivním rodičům žalobce, , jméno FO, a , jméno FO, . Uvedli, že žalobce se se svými adoptivními rodiči od roku 2000 nestýkal, nechoval se k nim jako syn, odcizoval společné věci a páchal trestnou činnost, což vedlo , jméno FO, k sepsání závěti ze dne , datum, , v níž veškerý svůj majetek odkázal manželce , jméno FO, a žalobce výslovně vydědil. , právnická osoba, v Mladém Smolivci dále k návrhu manželů , jméno FO, ke dni , datum, zrušil žalobci trvalé bydliště na adrese , adresa, . Konkrétně pak žalobce dne , datum, odcizil ze skříně v ložnici svých rodičů vkladní knížku č. , hodnota, na jméno , jméno FO, a následně z ní vybral na pobočce , právnická osoba, ve Spáleném , adresa, částku , částka, . Tímto se dopustil trestného činu krádeže dle § 247 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Usnesením sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Okresní soud , adresa, -jih zastavil trestní stíhání proti žalobci proto, že žalobce byl v té době stíhán pro jinou rozsáhlejší majetkovou trestnou činnost. Zůstavitelka , jméno FO, přitom synovi tento čin neodpustila.

6. Další vzájemnou žalobou ze dne , datum, se žalovaní domáhali určení toho, že žalobce , Jméno žalobce, není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , zemřelé dne , datum, z důvodu jeho vydědění obsaženém v listině ze dne , datum, označené jako závěť. V podrobnostech tito uvedli, že při vyklízení nemovitosti po zůstavitelce nalezli její závěť ze dne , datum, , kterou zůstavitelka , jméno FO, povolala k dědění svého manžela , jméno FO, a zároveň vydědila svého jediného syna žalobce , jméno FO, . Vydědění odůvodnila tím, že žalobce byl opakovaně odsouzen Okresním soudem , adresa, -jih pro trestné činy s trestní sazbou odnětí svobody více než jeden rok, a dále tím, že žalobce se k žalobkyni nechová jako syn, nepřispívá na domácnost a odcizuje společné věci. V místě trvalého bydliště se již více než tři roky nezdržuje, nepracuje a vede nezřízený život. Rozšíření původní vzájemné žaloby soud připustil usnesením č.. , spisová značka, ze dne , datum, .

7. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. K ústnímu jednání nařízenému na den , datum, se pak žalobce nedostavil.

8. Ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je adoptivním synem zůstavitelky , jméno FO, a již dříve zemřelého , jméno FO, . Žalovaní jsou synovci zůstavitelky , jméno FO, .

9. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -jih č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že u notářky , tituly před jménem, , jméno FO, je vedeno dědické řízení po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, . Při předběžném šetření předložil žalovaný , Jméno žalované A, notářce listinu, o které prohlásil, že je závětí zůstavitelky, sepsanou její vlastní rukou, ve které zůstavitelka povolala za dědice rovným dílem žalované. Žalobce jako pozůstalý syn zpochybnil platnost závěti. S odvoláním na § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. odkázala notářka žalobce jakožto osobu, jejíž právní důvod dědického práva se jeví jako slabší, na uplatnění svého práva žalobou. Žalobci bylo uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u Okresního sodu , adresa, -jih žalobu proti závětním dědicům na určení, že je dědicem. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

10. Ze závěti ze dne , datum, soud zjistil, že touto závětí odkázala zůstavitelka , jméno FO, svůj majetek rovným dílem žalovaným. Závěť je psána vlastní rukou, tiskace, podpis je psán psace.

11. Soud ve věci k návrhu žalobce zadal vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru písmoznalectví. Ze znaleckého posudku č. 1233/2021 z , datum, znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s výpovědí této znalkyně vyplynulo, že podpis zůstavitelky na předmětné závěti je velmi pravděpodobně pravý, tedy je podpisem zemřelé , jméno FO, . Ohledně textu závěti znalkyně uvedla, že tato měla velmi málo srovnávacích materiálů k ověření pravosti závěti. Stejně jako závěť byla hůlkovým písmem psána pouze žádost o vydání OP ze dne , datum, . Pokud byla tato žádost psána zůstavitelkou, pak ručně psaný text sporné závěti zůstavitelka velmi pravděpodobně nevyhotovila. Z doplňku znaleckého posudku č. 1237/2022 ve spojení s výslechem znalkyně vyplynulo, že text napsaný na obálce, ve které byla uložena závěť, konkrétně tiskace psané slovo „ZÁVĚŤ“ a datum „, datum, “ byl psán velmi pravděpodobně jiným pisatelem než předmětná závěť a zcela jiný pisatel pak vyplňoval žádost o vydání OP dne , datum, . Podpis na obálce, ve které byla uložena závěť, je pak velmi pravděpodobně podpisem , jméno FO, .

12. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, č.j. 143/03 ze dne , datum, soud zjistil, že tímto rozhodnutím správní orgán zrušil žalobci trvalé bydliště v nemovitosti manželů , jméno FO, a to k žádosti těchto manželů. Žádost byla odůvodněna tím, že žalobce v nemovitosti na adrese , adresa, již více než tři roky nepobývá, k nemovitosti nemá žádné právo a nemá v ní osobní věci. Žalobce dále neplní své povinnosti jako syn, nemá o rodiče zájem, nepřispívá na domácnost a nezdržuje se na adrese trvalého bydliště. Též byl odsouzen pro trestný čin. Pro případ smrti mají manželé , jméno FO, sepsaný každý z nich závěť, která řeší vydědění žalobce.

13. Ze závěti , jméno FO, ze dne , datum, pak vyplývá, že tento pro případ smrti odkazuje veškerý svůj majetek své manželce , jméno FO, a žalobce výslovně vyděďuje z důvodu, že tento páchá trestnou činnost, nechová se jako syn, nepřispívá na domácnost a odcizuje společné věci.

14. Ze závěti , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že touto listinou zůstavitelka , jméno FO, povolala k dědění svého manžela , jméno FO, a zároveň vydědila svého jediného syna žalobce , jméno FO, . Vydědění odůvodnila tím, že žalobce byl opakovaně odsouzen Okresním soudem , adresa, -jih pro trestné činy s trestní sazbou odnětí svobody více než jeden rok, a dále tím, že žalobce se k žalobkyni nechová jako syn, nepřispívá na domácnost a odcizuje společné věci. V místě trvalého bydliště se již více než tři roky nezdržuje, nepracuje a vede nezřízený život. K dotazu soudu na žalobce, zda tento zpochybňuje své vydědění učiněné zůstavitelkou, se žalobce žádným způsobem nevyjádřil. Z jeho postoje uplatňovaného od počátku soudního řízení však lze dovodit, že se svým vyděděním nesouhlasí.

15. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jde o manželku žalovaného , jméno FO, . Zemřelá , jméno FO, byla sestrou matky žalovaného , jméno FO, . Žalovaného , jméno FO, si jeho rodiče osvojili, když mu byli tři roky. Odmala zlobil, nevyučil se, byly s ním problémy. Vykrádal domy po vesnicích. Vykrádal i obchody a hospody. , jméno FO, odcizoval peníze, které měli doma v hotovosti. Bral je paní , jméno FO, z peněženky. Svědkyně neví, o jaké šlo přesně částky. Dále jim ukradl snubní prsteny. To bylo v době, kdy už byl dospělý. Pamatuje si, že paní , jméno FO, mluvila i o krádeži vkladní knížky, nepamatuje si ale k tomu žádné bližší informace. Když ukončil učiliště, odstěhoval se od , jméno FO, , pak už se se svými rodiči žádným způsobem nestýkal. , jméno FO, pak byli zhruba v posledních pěti letech závislí na cizí pomoci. Pomáhala jim svědkyně s dcerou a oba žalovaní. , jméno FO, vždy mluvili o tom, že sepíší závěť, aby nedědil jejich syn. V lednu 2020 pak zůstavitelka svědkyni řekla, že závěť sepsala a že ji najdou v kredenci. Když byla svědkyně na návštěvě u zůstavitelky, ukazovala zůstavitelka sepsanou závěť odhadkyni, která prováděla odhad nemovitosti v souvislosti s dědictvím po zemřelém manželovi paní , jméno FO, . Svědkyně závěť rovněž viděla. Byla v obálce s nápisem „závěť“. U sepisu závěti svědkyně přítomná nebyla.

16. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je dcerou žalovaného , jméno FO, . Jezdila s rodiči pomáhat manželům , jméno FO, v době, kdy již nebyli soběstační. Její rodiče jezdili ke , jméno FO, každý týden, ona zhruba jednou za dva měsíce. Závěť jí ukazovala paní , jméno FO, v době, kdy se dělal odhad nemovitosti po smrti manžela paní , jméno FO, . Měla ji uloženou v obálce v kredenci. Viděla ji dále realitní makléřka, která seděla s nimi u stolu a její matka , jméno FO, . Sepisování závěti přítomná nebyla.

17. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jde o realitní makléřku, která dělala zůstavitelce , jméno FO, odhad nemovitosti po smrti jejího manžela. Zůstavitelka jí ukazovala sepsanou závěť, bylo to u ní doma v kuchyni, přítomna byla dále , jméno FO, a , jméno FO, . Závěť zůstavitelka vyndala z obálky, tu měla uloženou v kredenci. Vyprávěla přitom, že závěť sepsala proto, že její syn je problematický, že se k ní s manželem nechoval hezky, kradl jim věci a dělal jim ostudu. Ohledně ukradených věcí si svědkyně vzpomněla, že paní , jméno FO, hovořila o snubních prstýncích.

18. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jde o starostku obce , adresa, . Zná žalovaného , jméno FO, , zná ho proto, že jde o občana obce , adresa, . Zná i žalobce. Ten měl v obci trvalý pobyt do roku 2003, v roce 2003 mu byl trvalý pobyt zrušen. Znala i manžele , jméno FO, . Ví o tom, že manželům , jméno FO, poskytovali pomoc v posledních letech jejich života jejich příbuzní a obec, žalobce se v této době v obci , adresa, již nezdržoval. Ví o tom, že v době kdy žalobce žil u , jméno FO, , páchal trestnou činnost. Neví, zda tato byla namířena přímo proti jeho rodičům. V době kdy , jméno FO, žádali o zrušení trvalého pobytu svého syna, tito uváděli, že mají sepsanou závěť. Tuto závěť svědkyně nikdy osobně neviděla.

19. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jde o bývalého starostu v obci , adresa, , starostu dělal v letech 1994 – 2006. , jméno FO, znal osobně. Ví o tom, že , jméno FO, nemohli mít děti, proto adoptovali žalobce. Žalobce se v 15 letech odstěhoval do Plzně, chytil se party, byly s ním problémy. Rodiče mu proto zrušili ve Smolivci trvalý pobyt. Poté už svědek žalobce neviděl. Ví o tom, že žalobce bral peníze i rodičům, bral jim je doma v hotovosti. Ví to od sousedů. Pravděpodobně to řekla sousedům paní , jméno FO, a rozkřiklo se to po obci. O tom, že by žalobce ukradl rodičům vkladní knížku nebo šperky nic neví.

20. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce zpochybňuje závěť, která dle jeho názoru neodpovídá stylu vyjadřování ani písma zůstavitelky , jméno FO, . Matku viděl naposledy v roce 2013. Předtím ji občas navštěvoval, např. když ho pustili z vězení.

21. Z účastnického výslechu žalovaného , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný je synovcem , jméno FO, . Tetě v posledních pěti letech hodně pomáhal. Ona mu řekla, že sepíše závěť. Ví o tom, že se jeho tetě ztrácely věci, šlo o vkladní knížku, zlato a peníze v hotovosti. Vkladní knížka se ztratila v době, kdy žalobce žalované navštívil. Ze zlata šlo o snubní prsteny, které měli , jméno FO, v sekretáři. Z vkladní knížky měl žalobce vybrat částku , částka, , kolik bylo celkem na vkladní knížce, neví.

22. Z účastnického výslechu žalovaného , Jméno žalované B, soud zjistil, že žalovaný je synovcem , jméno FO, . Své tetě v posledních pěti letech pomáhal. , jméno FO, při tom mluvila o problémech s žalovaným, říkala, že jim ukradl vkladní knížku a prstýnky. Jakou částku konkrétně vzal z vkladní knížky žalovaný neví. Ví o tom, že žalobce bral věci i jeho kamarádům.

23. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob soud zjistil, že žalobce byl opakovaně (celkem , hodnota, krát) odsouzen za trestnou činnost. K nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce delší než jeden rok (konkrétně 14 měsíců) byl žalobce poprvé odsouzen rozsudkem Okresního soudu , adresa, -město sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .

24. Z rozsudků Okresního soudu , adresa, -město sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, a rozsudku Okresního soudu , adresa, -sever č.j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce byl opakovaně odsouzen za majetkovou trestnou činnost k nepodmíněným trestům odnětí svobody, v žádném z výše uvedených případů se však nejednalo o trestnou činnost namířenou proti zůstavitelce či jejímu manželovi.

25. Žalobce byl dále odsouzen rozsudky Okresního soudu , adresa, -jih sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . Rozsudky ve věci , spisová značka, a , spisová značka, se vztahují k trestné činnosti, která nebyla páchána ve vztahu k rodičům žalobce. Rozsudek ve věci , spisová značka, se soudu nepodařilo dohledat, když spis byl zničen při povodních. Ze stejného důvodu došlo i ke zničení spisu ve věci , spisová značka, .

26. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -jih sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že tímto usnesením bylo zastaveno trestní stíhání proti žalobci pro trestný čin krádeže, kterého se měl žalobce dopustit tím, že dne , datum, v dopoledních hodinách v domě čp. 8 v obci , adresa, , odcizil ze skříně v ložnici vkladní knížku č. , hodnota, znějící na jméno , jméno FO, , ze které následně ještě v dopoledních hodinách v pobočce , právnická osoba, ve Spáleném , adresa, vybral ke škodě , jméno FO, peněžní částku ve výši , částka, . Trestní stíhání bylo zastaveno proto, že u nadepsaného soudu je žalobce stíhán pro jinou rozsáhlejší majetkovou trestnou činnost, a vést trestní stíhání v dané věci se proto soudu jeví jako neúčelné.

27. Z protokolu událostí a jednacího protokolu OOP , adresa, , uložených v Archivu , právnická osoba, pak vyplývá, že , jméno FO, podal na žalobce ve vztahu k výše uvedenému trestní oznámení, o čemž byl sepsán na OOP , adresa, protokol. Spis byl následně předán Okresnímu státnímu zastupitelství , adresa, -jih a dne , datum, byl ve věci podán návrh na potrestání.

28. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce byl k tomuto datu trvale hlášen v nemovitosti svých rodičů na adrese , adresa, . Zdržoval se zde pouze příležitostně. V té době měl sklon k častým změnám zaměstnání. Zaměstnání hledal pouze proto, aby se mohl hlásit na úřadu práce jako nezaměstnaný. Pohyboval se mezi kamarády s častými konflikty s policií. Hrubé chování a vystupování projevoval v té době i ke svým rodičům, kteří se ho chtěli zřeknout.

29. Z protokolu o výslechu , jméno FO, ve věci , spisová značka, ze dne , datum, vyplynulo, že , jméno FO, si v té době odmítal vzít žalobce k sobě domů. Ztrácely by se mu opět věci. Nemůže mu ani sehnat zaměstnání, neboť v místě bydliště ho všichni znají a odmítají ho zaměstnat. Žalobce panu , jméno FO, psal, že čeká s družkou dítě, , jméno FO, ale družku dosud neviděli.

30. Z opatrovnického spisu vedeného u Okresního soudu v Klatovech soud zjistil, že dne , datum, se narodil Chalie , jméno FO, . Jako jeho rodiče jsou v rodném listu zapsáni , jméno FO, a , jméno FO, . Ze strany žalobce byl k tomuto soudu v červenci 2023 podán návrh na určení otcovství k , jméno FO, , když žalobce se domnívá, že je biologickým otcem tohoto dítěte.

31. Dle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. V souladu s tímto ustanovením podal žalobce ve stanovené dvouměsíční lhůtě žalobu proti žalovaným, kterou se po její úpravě domáhal určení, že žalovaní nejsou dědici ze závěti po , jméno FO, . Takto podaná žaloba není určovací žalobou ve smyslu § 80 o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Naléhavý právní zájem ze strany žalobce proto není třeba tvrdit ani prokazovat.

32. Dle § 1494 o.z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Dle § 1532 o.z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Dle § 1533 o.z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Dle § 582 o.z. věta první není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Dle § 586 odst. 2 o.z. nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

33. Z platné judikatury (konkrétně z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) plyne, že důkazní břemeno při zpochybnění pravosti a pravdivosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny zůstavitelem, který zemřel po , datum, , zatěžuje toho, kdo z takové listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky, tedy závětí povolaného dědice.

34. V daném případě tedy bylo povinností žalovaných tvrdit a prokázat, že závěť ze dne , datum, je závětí platnou, tedy že byla v souladu s ustanovením § 1532 a 1533 o.z. sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitelky a že je tato závěť natolik určitá, aby z ní bylo seznatelné, že zůstavitelka pro případ své smrti osobně zůstavuje žalovaným svoji pozůstalost nebo podíl na této pozůstalosti.

35. Soud v daném případě došel k závěru, že závěť ve znění, jak byla předložena soudu je určitým právním jednáním, když z této jednoznačně vyplývá, že zůstavitelka odkazuje po své smrti svůj majetek rovným dílem žalovaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaní byli (s výjimkou žalobce) nejbližšími příbuznými zůstavitelky, kteří zůstavitelce ve stáří vypomáhali, považuje soud závěť za určitou bez ohledu na to, že osoby žalovaných nebyly v závěti zcela přesně označeny, např. uvedením data narození či rodným číslem. Přes tuto skutečnost je zjevné, komu chtěla zůstavitelka majetek odkázat.

36. Soud má dále za prokázané, a to zejména ze znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , že zůstavitelka závěť vlastní rukou podepsala a vlastní rukou nadepsala obálku, ve které byla závěť uložena. Soud však již nemá v řízení za jednoznačně prokázané, že závěť byla sepsána vlastní rukou zůstavitelky. Tato skutečnost je zpochybněna právě závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , dle kterého pokud byla žádost o vydání občanského průkazu ze dne , datum, psána zůstavitelkou, pak ručně psaný text sporné závěti zůstavitelka velmi pravděpodobně nevyhotovila. Text napsaný na obálce, ve které byla uložena závěť, konkrétně tiskace psané slovo „ZÁVĚŤ“ a datum „, datum, “ byl pak psán velmi pravděpodobně jiným pisatelem než předmětná závěť a zcela jiný pisatel pak vyplňoval žádost o vydání OP dne , datum, . Při svém ústním výslechu pak znalkyně vyjádřila názor, že s ohledem na věk zůstavitelky v době psaní závěti lze předpokládat, že vlastní rukou zůstavitelky byla nadepsána obálka, ve které byla závěť uložena. S ohledem na výše uvedené tak lze předpokládat, že obsah závěti byl projevem vůle zůstavitelky, který však již s ohledem na svůj věk nebyla schopna projevit formou sepsání celé závěti. Proto požádala o pomoc třetí osobu, která závěť sepsala. Zůstavitelka následně závěť podepsala a vložila do obálky, kterou vlastnoručně nadepsala. Byť je tak závěť projevem vůle zůstavitelky, tato nesplňuje náležitosti kladené na ni § 1532 a 1533 o.z. a nelze ji proto považovat za platné právní jednání. Byť výše uvedené skutečnosti není možno postavit zcela najisto, když i závěr znaleckého posudku je zpracován pouze s mírou určité pravděpodobnosti, s ohledem na výše citovanou judikaturu tíží důkazní břemeno v dané věci žalované. S ohledem na závěr znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, je pak nutno konstatovat, že žalovaní toto důkazní břemeno v řízení neunesli. Žalovaní pak ani po poučení dle ustanovení § 118a o.s.ř. nenavrhli soudu provedení dalších důkazů, kterými by bylo postaveno najisto, že závěť ze dne , datum, byla sepsána vlastní rukou zůstavitelky , jméno FO, . Soud proto k návrhu žalobce rozhodl tak, že žalovaní nejsou dědici ze závěti po zůstavitelce , jméno FO, ze dne , datum, .

37. Co se týče vzájemné žaloby, kterou se žalovaní domáhali určení toho, že žalobce není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, a to z důvodu jeho dědické nezpůsobilosti, zde se soud nejprve zabýval tím, zda mají žalovaní na podání žaloby naléhavý právní zájem (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, citovaný Krajským soudem v Plzni v jeho usnesení). Naléhavý právní zájem na podání vzájemné žaloby ze strany žalovaných pak nadepsaný soud spatřuje v tom, že v případě, kdyby žalobce nedědil po zůstavitelce , jméno FO, jako zákonný dědic v první dědické skupině (syn), dědili by po této zůstavitelce žalovaní, jako dědicové ve třetí dědické skupině a to jako děti sourozenců zůstavitelky , jméno FO, (§ 1637 o.z.), v případě platné závěti by žalovaní dědili rovněž jako dědicové ze závěti. Zde soud došel k závěru s ohledem na provedené dokazování, že naléhavý právní zájem žalovaných na podání vzájemné žaloby je dán.

38. Pokud pak žalobce zpochybnil naléhavý právní zájem žalovaných tím, že tomuto se dne , datum, narodil syn , jméno FO, , uvádí soud, že tato skutečnost není ve věci relevantní, když zůstavitelka , jméno FO, zemřela dne , datum, a k tomuto dni tedy syn žalobce nežil a nemohl existovat ani jako tzv. nasciturus. Proto je jeho dědické právo ve věci vyloučeno.

39. Soud se proto dále zabýval tím, zda je u žalobce dána tzv. dědická nezpůsobilost.

40. Dle § 469 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, (tedy ke dni tvrzeného jednání, které má být důvodem dědické nezpůsobilosti žalobce), nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.

41. Žalovaní tvrdili, že dědická nezpůsobilost žalobce je dána tím, že žalobce dne , datum, v dopoledních hodinách v domě čp. 8 v obci , adresa, , odcizil ze skříně v ložnici vkladní knížku č. , hodnota, znějící na jméno , jméno FO, , ze které následně ještě v dopoledních hodinách v pobočce , právnická osoba, ve Spáleném , adresa, vybral ke škodě , jméno FO, peněžní částku ve výši , částka, . Veškerá další tvrzení žalovaných zůstala v obecné podobě (žalobce odcizoval svým rodičům peníze a zlato), soud se tedy těmito tvrzeními nemohl z hlediska dědické nezpůsobilosti zabývat, když s ohledem na absenci data jednání žalobce a konkrétních předmětů či uvedení výše finanční hotovosti, která měla být zůstavitelce a jejímu manželovi odcizena, soud nemohl dostatečně relevantně posoudit, zda s ohledem na právní předpisy platné ke dni jednání žalobce z jeho strany došlo či nedošlo k jednání, která má charakter jednání trestněprávního.

42. Soud má z výše uvedených důkazů za prokázané, že manžel zůstavitelky, , jméno FO, , podal na žalobce trestní oznámení z důvodu, že tento mu odcizil vkladní knížku č. , hodnota, , ze které vyzvedl částku , částka, , o čemž byl sepsán na OOP , adresa, protokol. Spis byl následně předán Okresnímu státnímu zastupitelství , adresa, -jih a dne , datum, byl ve věci podán návrh na potrestání. Usnesením Okresního soudu , adresa, -jih sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, bylo trestní stíhání proti žalobci zastaveno proto, že u nadepsaného soudu je žalobce stíhán pro jinou rozsáhlejší majetkovou trestnou činnost, a vést trestní stíhání v dané věci se proto soudu jeví jako neúčelné.

43. Soudu se pak nepodařilo zjistit žádné další informace k výše popsanému jednání žalobce. Soudní spis vedený ve věci , spisová značka, nadepsaným soudem byl zničen při povodních. Spisy vedené Policií ČR a Okresním státním zastupitelstvím , adresa, -jih pak byly s ohledem na stáří věci skartovány. Informace k jednání žalobce nedohledala ani , právnická osoba, , když ani tato již nemá s ohledem na stáří věci informace k účtu , jméno FO, , jeho výběrům a trestnímu řízení, které mělo ve věci proběhnout, k dispozici. Výpovědi svědků i účastnické výpovědi žalovaných pak zůstaly u obecných tvrzení, kdy svědci od manželů , jméno FO, věděli, že těmto se ztrácela hotovost, ztratili se jim snubní prsteny a vkladní knížka, k tomuto však svědci nebyly schopni poskytnout žádné bližší informace. Soud tedy může pouze konstatovat, že pokud by ze strany žalobce došlo k jednání tak, jak bylo toto popsáno v usnesení nadepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, , tedy že by žalobce skutečně dne , datum, v dopoledních hodinách v domě čp. 8 v obci , adresa, , odcizil ze skříně v ložnici vkladní knížku č. , hodnota, znějící na jméno , jméno FO, , ze které následně ještě v dopoledních hodinách v pobočce , právnická osoba, ve Spáleném , adresa, vybral ke škodě , jméno FO, peněžní částku ve výši , částka, , toto jednání by vykazovalo známky trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 tehdy platného zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, kdy žalobce by si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a způsobil by tím poškozenému , jméno FO, škodu nikoli nepatrnou (vyšší než , částka, ) a zároveň byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (konkrétně rozhodnutím Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Z důkazů provedených v soudním řízení pak nevyplývá, že by zůstavitelka žalobci jeho jednání odpustila.

44. S ohledem na názor Krajského soudu v Plzni vyjádřený v usnesení ze dne , datum, , kterým je nadepsaný soud vázán, pak soudu nezbývá než konstatovat, že ze strany žalovaných nedošlo k unesení důkazního břemene v tom směru, že žalobce se skutečně dopustil výše popsaného jednání. K doplnění tvrzení a navržení dalších důkazů ze strany žalovaných pak nedošlo ani po poučení dle ustanovení § 118a o.s.ř. učiněném při ústním jednání dne , datum, .

45. Další vzájemnou žalobou se pak žalovaní domáhali určení toho, že žalobce , Jméno žalobce, není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , zemřelé dne , datum, z důvodu jeho vydědění obsaženém v listině ze dne , datum, označené jako závěť.

46. Soud ve věci shledal na straně žalovaných naléhavý právní zájem na podání vzájemné žaloby, když v podrobnostech odkazuje na body 37. a 38. tohoto rozsudku, které se v daném případě uplatní obdobně.

47. Co se týče listiny označené jako závěť sepsané dne , datum, zde nebyla ze strany žalovaného zpochybněna autenticita této listiny, soud proto vycházel v řízení z toho, že listina ze dne , datum, byla sepsána a podepsána zůstavitelkou , jméno FO, . Soud má dále listinu za dostatečně určitou. Na základě této listiny sice nemůže dojít k dědění, když povolaným ze závěti byl manžel zůstavitelky , jméno FO, , který zůstavitelku předemřel. V části, ve které zůstavitelka vyděďuje žalobce, má však soud tuto listinu za dostatečně určitou. K vydědění žalobce došlo z důvodu, že žalobce byl opakovaně odsouzen Okresním soudem , adresa, -jih pro trestné činy s trestní sazbou odnětí svobody více než jeden rok, a dále tím, že žalobce se k žalobkyni nechová jako syn, nepřispívá na domácnost a odcizuje společné věci, a dále tím, že žalobce nepracuje a vede nezřízený život.

48. Dle ustanovení § 469a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném ke dni vydědění zůstavitel může vydědit potomka, jestližea) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,d) trvale vede nezřízený život.

49. Zůstavitelka , jméno FO, pak žalobce vydědila z důvodů uvedených v odstavcích b), c) a d). Přitom skutečnost, že žalobce o zůstavitelku neprojevoval opravdový zájem vyplývá z výslechů svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří shodně uvedli, že žalobce žil se zůstavitelkou a jejím manželem pouze po dobu, po kterou navštěvoval učiliště. Již v této době byl problematický, páchal trestnou činnost, odcizoval rodičům věci. Po roce 2000 se již u svých rodičů nezdržoval, tyto nenavštěvoval. Rodiče mu proto z toho důvodu v roce 2003 zrušili v jejich bydlišti trvalý pobyt. Skutečnost, že žalobce byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku pak vyplývá z výpisu žalobce z rejstříku trestů. Skutečnost, že žalobce vede nezřízený život vyplývá rovněž z výslechu výše uvedených svědků. Tito shodně vypověděli, že žalobce nepracuje a živí se trestnou činností. V minulosti odcizoval i věci z domácnosti svých rodičů. Skutečnost, že se žalobce „živí“ trestnou činností vyplývá rovněž z výpisu z rejstříku trestů žalobce.

50. Soud proto došel v řízení k závěru, že žalovaní prokázali, že zůstavitelka , jméno FO, platně vydědila žalobce listinou ze dne , datum, , a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl úspěšný pod výroky I. a II. rozsudku, žalovaní byli úspěšní pod výrokem III. rozsudku. Soud proto vyšel z toho, že každý z účastníků měl úspěch v jedné polovině předmětu řízení a proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

52. Ohledně nákladů státu soud vycházel z toho, že znalkyni byla vyplacena částka v celkové výši , částka, a dále bylo vyplaceno svědečné ve výši , částka, . Z toho část ve výši , částka, byla zaplacena ze zálohy složené žalobci. Náklady státu tak činily celkem , částka, a tyto byly uloženy účastníkům k úhradě každému z jedné poloviny dle poměru úspěchu v řízení.