11 C 52/2025
č. j. 11 C 52/2025-15
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 11 330 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok je bezdůvodným obohacením, ke kterému došlo na straně žalované z důvodu plnění právního předchůdce žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené s žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši , částka, . Půjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem ve 60 týdenních splátkách po , částka, . Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši , částka, , výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 63,91 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.
5. Podle § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do , datum, (dále jen o.z.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o půjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí půjčky (plnění v celkové výši , částka, ) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 39 o.z. považovat za absolutně neplatné právní jednání a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
7. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , má tato povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, označeným jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ a odeslaným dle podacího archu dne , datum, . V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu 10 dnů od doručení oznámení. Soud tedy vycházel z toho, že předmětný dopis mohl být žalované doručen nejdříve dne , datum, , od , datum, tak žalované běžela desetidenní lhůta k zaplacení dlužné částky. Tato uběhla dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná zhruba v jedné polovině svého nároku. Soud dále zohlednil i skutečnost, že v rámci předžalobní výzvy byla žalovaná vyzývána k úhradě částky , částka, . Nelze tedy vyloučit, že v případě, kdy by byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě žalované částky, tedy částky , částka, , tuto by uhradila dobrovolně. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.