2 C 112/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 45 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 22,38 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a dále částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne datum žalovaný se společností právnická osoba uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka počínaje dnem datum. Splatnost poslední splátky připadala na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, když uhradila celkem pouze částku částka a stále tak dluží ještě částku částka na dlužné jistině, částku částka poplatku za administrativní činnost a částku částka na poplatku za hotovostní inkaso splátek, tj. celkem částka. Dále žalovaný s totožnou právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se v této smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka počínaje dnem datum. Splatnost poslední splátky připadala na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, když uhradil celkem pouze částku částka a stále tak dluží ještě částku částka na dlužné jistině a částku částka poplatku za hotovostní inkaso splátek, tj. celkem částka. Dále žalovaný žalobkyni dluží smluvní úroky a úroky z prodlení v kapitalizované i běžící podobě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv postoupeny na žalobkyni. Poté již žalovaný žádnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba, postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalované zaslán téhož dne.

5. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. hodnota ze dne datum vyplynulo, že se právní předchůdkyně žalobkyně, společností právnická osoba zavázala žalovanému při podpisu smlouvy poskytnout peněžitou zápůjčku v hotovosti (spotřebitelský úvěr) ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Náklady úvěru tedy činily částka a celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. Roční procentní sazba nákladů činila 206,15 % a sjednaná úroková sazba činila 32,15 % p.a.. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. hodnota ze dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně, společností právnická osoba zavázala žalovanému při podpisu smlouvy poskytnout peněžitou zápůjčku v hotovosti (spotřebitelský úvěr) ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Náklady úvěru tedy činily částka a celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. Roční procentní sazba nákladů činila 206,15 % a sjednaná úroková sazba činila 32,15 % p.a. Z předžalobní upomínky ze dne datum, která byla dle podacího archu odeslána žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužných pohledávek z obou výše specifikovaných smluv o úvěru nejpozději do datum.

6. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky „Statistika úrokových sazeb – nové obchody - úvěry, Spotřebitelské, nad jeden rok do pěti let“ činila v říjnu 2020, tj. v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, úroková sazba průměrně 7,73 % ročně a lednu 2021, tj. v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota průměrně 7,46 % ročně.

7. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, nebo dále sp. zn. spisová značka, vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 8. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne datum a datum jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V obou smlouvách je sice ujednán úrok v pevné výši částka, resp. částka, odpovídající 20 % poskytnutých jistin, nicméně vedle úroku jsou v obou smlouvách ujednány další úhrady, které dle názoru soudu nepředstavují úhrady odpovídající reálně poskytnutým službám v souvislosti s úvěrovými smlouvami, nýbrž slouží k umělému navyšování odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí úvěrů, a proto ve své podstatě lze i tyto další úhrady považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Byť nepochybně s uzavřením každé úvěrové smlouvy vznikají poskytovateli úvěru určité náklady, je soud toho názoru, že k jejich pokrytí by měl zčásti sloužit právě ujednaný úrok. Konkrétně ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota činí ujednané úhrady spolu s úrokem celkem částku částka, což představuje 80 % úvěrované částky a po přepočtu 69,33 % ročně z poskytnuté částky. Podle statistických údajů České národní banky však v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem právnická osoba na spotřebu s fixací nad jeden rok do pěti let průměrně 7,46 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 22,38 % ročně. Pokud však v daném případě činí odměna za poskytnutí úvěru (sjednaný úrok včetně dalších úhrad) 69,33 % ročně, je patrné, že částka, kterou měl žalovaný za poskytnutí úvěru zaplatit, dosahuje téměř devítinásobku běžného úroku sjednávaného v daném období. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota pak činí ujednané úhrady celkem částka, což představuje 80 % úvěrované částky a po přepočtu 69,33 % ročně z poskytnuté částky. Podle statistických údajů České národní banky však v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem právnická osoba na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 7,73 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 23,19 % ročně. Pokud však v daném případě činí odměna za poskytnutí úvěru (sjednaný úrok včetně dalších úhrad) 69,33 % ročně, je patrné, že částka, kterou měl žalovaný za poskytnutí úvěru zaplatit, dosahuje téměř devítinásobku běžného úroku sjednávaného v daném období. Za těchto okolností je nutno podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. na ujednání o úroku, odměnu za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek pohlížet jako na ujednání absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., neboť těmito ujednáními smlouvy obchází zákon, když stanovením dalších úhrad vedle úroku směřuje k navýšení odměny za poskytnuté úvěry a dosažení vyššího zisku na úkor žalovaného coby spotřebitele. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších úhradách lze oddělit od ostatního obsahu shora specifikovaných smluv o úvěru, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěru je předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších úhradách, v souhrnu představujících zisk právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření ani jedné ze smluv o úvěru nedošlo.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a částka na základě neplatných smluv o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 2 o. z. povinen vrátit. Protože žalovaný z peněžních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy o úvěru č. hodnota vrátil dle tvrzení žalobkyně již částku částka, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši částka spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to počínaje dnem datum. V souvislosti s peněžními prostředky poskytnutými na základě neplatné smlouvy o úvěru č. hodnota žalovaný vrátil dosud dle tvrzení žalobkyně pouze částku částka, a proto soud žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši částka spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to počínaje dnem datum. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne datum, jelikož z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum vyplývá, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o úvěru nejpozději do datum. Následujícího dne, datum, tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného v souvislosti s oběma neplatnými smlouvami o úvěru, a proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou. Jelikož soud shledal absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako celek, nebylo možné žalobě vyhovět ani ohledně smluvně ujednaných úroků a úroků z prodlení za období do datum.

10. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož procesní neúspěch žalobkyně převýšil její úspěch a žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.