2 C 120/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro vypořádání SJM

I. Žaloba na vypořádání části zaniklého společného jmění manželů představované pozemkem st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova bez č.p. nebo č.e. – garáž, pozemkem st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa], rodinný dům, pozemkem p. [číslo] – zahrada (ZPF), vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na [list vlastnictví], pro k. ú. a obec , adresa, , právy a povinnostmi k účtu č. [bankovní účet] vedenému u společnosti [právnická osoba], [IČO], na jméno žalovaného, právy a povinnostmi k účtu č. [bankovní účet] vedenému u společnosti [právnická osoba], [IČO], na jméno žalobkyně, a dluhu z titulu poskytnutého hypotečního úvěru [číslo] vedeného u společnosti , právnická osoba, ., organizační složka, IČO [číslo], se zamítá.

II. Řízení se v rozsahu návrhu na přikázání osobního automobilu značky Mitsubishi Colt, r. z. , Anonymizováno, [číslo], do výlučného vlastnictví žalovaného zastavuje.

III. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši , částka, , představující vnos z výhradního majetku žalobkyně do společného jmění manželů, zamítá.

IV. Řízení se co do návrhu žalovaného na zaplacení částky , částka, coby náhrady investice ze společného jmění manželů na výhradní majetek žalobkyně zastavuje.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu Plzeň-jih, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, na účet zdejšího soudu č. [bankovní účet], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud vypořádal zaniklé společné jmění účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno v [obec] dne [datum] a dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -jih č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne [datum]. V souvislosti s rozvodovým řízením byla mezi účastníky uzavřena dohoda o vypořádání majetkových poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu, avšak této dohodě chybí podstatné náležitosti a nemůže tak sloužit např. jako relevantní podklad pro zápis změny vlastnického práva k nemovitým věcem v Katastru nemovitostí. Žalobkyni tak nezbývalo, než se obrátit na žalovaného s výzvou na uzavření nové dohody, avšak žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila následující:1. nemovité věci:a) pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p. nebo č.e. – garážb) pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba s [adresa] – rodinný důmc) pozemek [parcelní číslo] – zahrada (ZPF)vše vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec , adresa2. zůstatky na bankovních a jiných účtecha) práva a povinnosti k účtu vedenému u společnosti [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet] na jméno žalovanéhob) práva a povinnosti k účtu vedenému u společnosti [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet] na jméno žalobkyně3. osobní automobil zn. Mitsubishi Colt [registrační značka]4. závazek (dluh) z titulu poskytnutého hypotečního úvěru [číslo] vedeného u společnosti , právnická osoba, ., organizační složka, který je zajištěn zástavním právem smluvním na nemovitých věcech uvedených výše, a ke dni podání žaloby na něj zbývalo doplatit , částka5. vnos z výlučného majetku žalobkyně do společného jmění manželů, spočívající v úhradě části kupní ceny na nemovité věci v k.ú. [obec] u [obec] ve výši , částka, , kterou žalobkyně uhradila z výlučných zdrojů prodejem vlastního majetku. Po následném prodeji těchto nemovitostí byla za nabytou kupní cenu financována koupě nemovitostí specifikovaných pod bodem 1.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum] tak, že zmíněná dohoda uzavřená mezi účastníky před rozvodem manželství byla připravena ze strany žalobkyně a pokud tedy trpěla vadami, nemůže to být přičítáno k tíži žalovanému. Dále žalovaný uvedl, že na výzvu žalobkyně ze dne [datum] k uzavření nové dohody nereagoval proto, že žalobkyně začala nově uplatňovat i další dříve neuplatňované položky (tvrzený vnos), s nimiž žalovaný nesouhlasil, a proto nemohlo dojít k dohodě. Oba účastníci nadále žijí v nemovitosti specifikované v žalobě, kdy každý z účastníků užívá jednu bytovou jednotku v domě (žalobkyně o dispozici 4+1 a žalovaný o dispozici 2+1), a nemovitost je aktuálně nabízena k prodeji. Žalovaný je tedy přesvědčen, že žádné obstrukce s prodejem nemovitosti nečiní, jen se nemovitosti dosud nepodařilo prodat za požadovanou kupní cenu. Nemovitosti jsou dlouhodobě nabízeny k prodeji a žalovanému není známo, proč žalobkyně mění své stanovisko v tom směru, že by měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Dále uvedl, že dané nemovitosti účastníci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kdy vklad do katastru nemovitostí byl proveden ke dni [datum]. Ve vztahu k zůstatkům na bankovních účtech žalovaný souhlasil s návrhem žalobkyně, aby zůstatky na účtech byly přikázány do vlastnictví toho, na jehož jméno je příslušný účet veden, a navrhl zjištění výše zůstatků na účtech ke dni zániku společného jmění manželů. Ve vztahu ke shora specifikovanému vozidlu žalovaný uvedl, že se účastníci dohodli na tom, že dané vozidlo do výlučného užívání nabyde žalovaný, zatímco žalobkyně do svého výlučného vlastnictví nabyde osobní vozidlo [příjmení] [jméno], r. z. , Anonymizováno, [číslo]. Žalovaný má tak za to, že ve vztahu k vozidlům jsou vypořádáni a žaloba je v tomto rozsahu nedůvodná. Pokud by se však soud s tímto neztotožnil, uplatnil by žalovaný námitku relativní neplatnosti ve vztahu ke smlouvě, jíž žalobkyně vozidlo [příjmení] [jméno] v červnu 2022 prodala. S návrhem žalobkyně na vypořádání závazku z hypotečního úvěru žalovaný souhlasil, avšak nesouhlasil s tím, aby byla povinnost k jeho doplacení přikázána pouze žalovanému. Dále žalovaný v plném rozsahu sporoval tvrzený vnos s tím, že žalobkyně jej řádně nespecifikovala a vůbec jej nedoložila, a proto žalovaný s jeho vypořádáním nesouhlasí.

3. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalobkyně sdělila, že trvá především na vypořádání vnosu ve výši , částka, do společného jmění manželů, přičemž specifikovala původ vnosu. Výlučné finanční prostředky žalobkyně dle jejího tvrzení pocházely z převodu členských práv k bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec] na bratra žalobkyně. Získané finanční prostředky měly být manžely užity k financování hypotečního úvěru na pořízení nemovitostí v [obec] a na jejich rekonstrukci. Po prodeji nemovitosti v [obec] byla obdržená kupní cena použita k nákupu nemovitostí v [obec], jejichž vypořádání se žalobkyně v této věci rovněž domáhá. Žalobkyně dále uvedla, že se domnívá, že dohoda o vypořádání majetkových poměrů mezi manžely uzavřená v souvislosti s rozvodem je neúčinná, když manželství bylo nakonec rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství vzniklo dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne [datum], a tedy ke dni [datum] společné jmění manželů zaniklo. Dále účastníci učinili nesporným, že předměty specifikované pod bodem II. 1-4 žaloby (tj. nemovitosti, automobil, zůstatky na účtech a dluh z hypotečního úvěru) byly ke dni zániku společného jmění manželů jeho součástí. Soud proto tyto skutečnosti vzal za prokázané a tímto směrem neprováděl další dokazování. Dokazování bylo zaměřeno na prokazování skutečnosti, zda jsou na jméno žalobkyně vedeny další účty s finančními prostředky, které by měly být součástí společného jmění manželů, a dále zda byl žalobkyní učiněn vnos do společného jmění manželů a v jaké výši.

5. V koncentrační lhůtě účastníci doplnili svá tvrzení.

6. Žalobkyně v podání ze dne [datum] detailněji specifikovala vnos vynaložený z jejího výlučného majetku do společného jmění manželů. Tento měl činit celkem , částka, , adresa, 000 Kč získala prodejem svého výlučného majetku, a to převodem členských práv v družstvu k bytové jednotce [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] svému bratrovi [jméno] [příjmení]. Kupní cena ve výši , částka, byla [jméno] [příjmení] uhrazena prostřednictvím hypotečního úvěru vedeného u [právnická osoba] na č. účtu [bankovní účet], přičemž nejprve byla zaslána na účet žalovaného vedený taktéž u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet]. Vnos do společného jmění manželů byl učiněn v období od dubna do srpna 2012, kdy částka , částka, byla následujícím způsobem rozeslána. [příjmení] asi , částka, byla užita k financování hypotečního úvěru účastníků vedeného u [právnická osoba] na č. ú. [bankovní účet] a váznoucího na nemovitostech účastníků v [obec] (pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba č. , hodnota, , st.p. [číslo] st. p. [číslo] st.p. [číslo] p.p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]). Další částka měla být užita na úvěr poskytnutý Státním fondem rozvoje bydlení na rekonstrukci nemovitých věcí v SJM, přičemž při ústním jednání dne [datum] žalobkyně ještě doplnila, že konkrétně částka , částka, byla použita k doplacení daného úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení. Zbylá část, asi , částka, , byla poukázána na účet otce žalobkyně, [jméno] [příjmení] staršího, a tyto prostředky byly poté rovným dílem darovány žalobkyni a jejímu bratrovi [jméno] [příjmení] mladšímu do stavby a rekonstrukce jejich nemovitostí. Při ústním jednání dne [datum] žalobkyně upřesnila, že žalobkyně nazpět od otce k rekonstrukci svých nemovitostí dostala částku , částka, . Nemovitosti v [obec] byly následně prodány a utržená kupní cena byla použita na pořízení nemovitostí účastníků v [obec], které žalobkyně v tomto řízení požaduje vypořádat. S ohledem na obvyklou archivační dobu materiálů (10 let) žalobkyně požádala soud, aby si vyžádal výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období duben až srpen 2012, smlouvu o hypotečním úvěru na č. [bankovní účet] a smlouvu o hypotečním úvěru [jméno] [příjmení] na č. [bankovní účet].

7. Žalovaný doplnil, že při uzavírání dohody manželů o vypořádání majetkových práv pro dobu po rozvodu bylo úmyslem manželů vypořádat kompletně svá majetková práva a povinnosti pro dobu po rozvodu manželství a skutečnost, že manželství nakonec bylo rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu, na platnosti dohody nic nemění. Žalovaný má za to, že uvedenou dohodou jsou zcela vypořádáni a není třeba jakéhokoli dalšího finančního vyrovnání ze strany některého z manželů. Žalobkyně navíc nebyla schopna náležitě specifikovat tvrzený vnos a při prvním jednání měnila svá tvrzení k němu, a proto žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Pokud žalobkyně za trvání manželství nějaké výlučné prostředky získala, naložila s nimi dle svého uvážení, například na nákup nábytku či pro svou vlastní potřebu. I žalovaný za trvání manželství od rodinných příslušníků nabyl finanční prostředky, s nimiž naložil obdobně. , právnická osoba, v [obec] probíhala z velké části svépomocí a nákup materiálu byl postupně financován z úspor. Dále pro případ, že by soud nepovažoval společné jmění manželů za zcela vypořádané, navrhl žalovaný k vypořádání finanční prostředky na dalších účtech žalobkyně, které žalobkyně za trvání manželství tzv. odklonila. Žalovaný je toho názoru, že žalobkyně částku nejméně , částka, tzv. odklonila ze společného jmění manželů, buď prostřednictvím vlastních účtů, či prostřednictvím účtu společné dcery účastníků, [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Pro případ, že by soud nehledal dohodu o vypořádání majetkových poměrů platnou a přistoupil k vypořádání všech žalobkyní označených součástí společného jmění manželů, uplatnil žalovaný dále disparitu podílů ve výši 60 % ve prospěch žalovaného ve vztahu k nemovitostem označeným v žalobě s odůvodněním, že právě on se zasloužil na získání současné hodnoty nemovitostí svou prací, kdy úpravě nemovitostí věnoval veškerý volný čas a svou energii.

8. Při ústním jednání dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu návrhu na vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k vozidlu zn. Mitsubishi Colt, a proto soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení v rozsahu návrhu na vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k tomuto vozidlu ve výrokové části pod bodem II. tohoto rozsudku zastavil.

9. Při ústních jednáních konaných [datum], [datum] a [datum] soud provedl účastníky navržené důkazy a zjistil následující skutečnosti.

10. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] soud zjistil, že účastníci mají ve společném jmění manželů pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba, pozemek st. p [číslo] jehož součástí je stavba, a pozemek p. [číslo].

11. Z originálu dohody o uspořádání majetkových poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], obsahující úředně ověřené podpisy účastníků, soud zjistil, že účastníci danou dohodu uzavřeli v souvislosti s plánovým rozvodem svého manželství. Do dohody účastníci zahrnuli nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], a to pozemek [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [číslo] pozemek [číslo]. Dále účastníci do dohody zahrnuli hypoteční úvěr u společnosti , právnická osoba, ., osobní automobily zn. [příjmení] [jméno], r. z. 5P3 [číslo] a zn. Mitsubishi Colt, r. z. 3P8 [číslo], účet [číslo] vedený na u [právnická osoba] a účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], a bytovou jednotku [číslo] v budovách [adresa] na adrese [adresa], zapsanou na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Pod bodem III. dohody účastníci prohlásili, že uvedené majetkové vypořádání považují za dostatečné a není třeba jakéhokoli finančního vyrovnání ze strany některého z nich. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne [datum], vyplynulo, že soud rozvedl manželství účastníků v souladu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 756 o. z., tedy se zjišťováním příčin rozvratu, neboť manžel v průběhu řízení odvolal svůj souhlas s rozvodem manželství.

12. Z výzvy k uzavření dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne [datum], odeslané žalovanému dle podacího lístku dne [datum], má soud za prokázané, že se žalobkyně před podáním žaloby obrátila na žalovaného s návrhem na uzavření nové dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, neboť dohoda uzavřená mezi účastníky v souvislosti s rozvodovým řízením neobsahuje potřebné náležitosti a je dle názoru žalobkyně nejméně částečně neplatná. Žalovaný byl vyzván k vyjádření se k návrhu do 7 dnů s tím, že předmětem nové dohody měla být zejména úprava společného postupu při prodeji nemovitostí na adrese [ulice a číslo] v [obec] a započítání investic žalobkyně. Dle dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne [datum], adresovaného právnímu zástupci žalobkyně, navrhla právní zástupkyně žalovaného setkání právních zástupců účastníků za účelem projednání sporných záležitostí mezi účastníky a nalezení vhodného řešení jejich sporů.

13. Ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne [datum] mezi účastníky na straně jedné a [právnická osoba], s.r.o., na straně druhé je zřejmé, že účastníci oslovili zmíněnou společnost s poptávkou zprostředkování prodeje nemovitostí, jejichž vypořádání se žalobkyně v této věci domáhá.14. [právnická osoba] se na touto společností vedeném osobním účtu č. [bankovní účet], jehož majitelkou je žalobkyně, ke dni [datum] nacházel zůstatek ve výši - , částka, . Ze sdělení [právnická osoba] vyplynulo, že na účtu [číslo] jehož majitelkou je žalovaný, byl ke dni [datum] zůstatek ve výši , částka, .

15. Dle„ Smlouvy o převodu nemovitosti Kupní smlouva“ ze dne [datum] účastníci jako kupující uzavřeli s manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu o koupi nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec , adresa, , a to st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] st. p. ř. [číslo], st. p. [číslo] kdy kupní cena činila celkem , částka, . Z„ Kupní smlouvy“ ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s [jméno] [příjmení], [datum narození], smlouvu o převodu bytu [číslo] ve druhém nadzemním podlaží na adrese [adresa], přičemž kupní cena činila , částka, . Z notářského zápisu č. NZ [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci jako kupující uzavřeli s manželi [příjmení] jako prodávajícími kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], a to pozemek p. č. st. [číslo], na němž stojí dům [adresa], pozemek p. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez č.p., pozemek p. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez č.p., pozemek p. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez č.p., pozemky p. [číslo]. Kupní cena těchto nemovitostí byla dohodnuta na částku , částka, . Dle notářského zápisu č. NZ [číslo] ze dne [datum] účastníci jako kupující uzavřeli s [jméno] [příjmení] [příjmení] kupní smlouvu, na jejímž základě za kupní cenu ve výši , částka, nabyli nemovitosti v k. ú. [obec], a to pozemek p. č. st. 766, na němž stojí stavba [adresa], pozemek p. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez č.p., a pozemek [parcelní číslo].

16. Ze sdělení Státního fondu podpory investic bylo zjištěno, že Státní fond rozvoje bydlení uzavřel s účastníky řízení smlouvu [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši , částka, za účelem financování části nákladů spojených s modernizací rodinného domu [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Úvěr byl dle sdělení i doloženého splátkového kalendáře po celou dobu svého trvání splácen pravidelnými měsíčními splátkami o výši , částka, a byl doplacen mimořádnou splátkou ve výši , částka, dne [datum] z účtu žalovaného.

17. Dle zprávy [právnická osoba] byl úvěrový účet [číslo] vedený na jméno žalovaného dne [datum] zrušen a pohyby na úvěrovém účtu za období do [datum] nelze sdělit, když se jedná o údaje starší deseti let a banka je již nemá k dispozici. Rovněž úvěrový účet [číslo] vedený na jméno [jméno] [příjmení], [datum narození], byl již k [datum] zrušen a rovněž nelze poskytnout údaje o pohybech na daném účtu. K daným úvěrům banka, s ohledem na jejich zrušení před více než deseti lety, již nemá ani dokumentaci.

18. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeného u společnosti [právnická osoba], za období od [datum] do [datum] vyplynulo, že za dané období byla učiněna pouze jedna odchozí úhrada o mimořádné výši, a to odchozí platba ve výši , částka, dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. K tomuto výdaji žalobkyně sdělila, že se jednalo o platbu společnosti [právnická osoba] za zastřešení bazénu, k čemuž doložila cenovou nabídku, z níž vyplynulo, že cena zastřešení bazénu měl činit celkem , částka, . Dané číslo účtu pak odpovídá účtu uváděnému společností [právnická osoba] na webových stránkách.

19. Z výpisu [právnická osoba], z účtu stavebního spoření dcery účastníků, [jméno] [celé jméno žalobkyně], za období od období tří let před zánikem společného jmění manželů nebyly zjištěny žádné vyšší vklady na daný účet.

20. Dále byly provedeny důkazy v podobě sdělení bank či obdobných finančních institucích, z nichž vyplynulo, že dané instituce nezjistily ve svých databázích nějaký produkt na jméno žalobkyně. Jednalo se o společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], NN Životní pojišťovna, [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]

21. Účastníci v řízení dále navrhli důkazy v podobě účastnických výpovědí obou účastníků, svědecké výpovědi své dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], fotodokumentace, znaleckého posudku za účelem ocenění nemovitosti, výpisů z katastru nemovitostí, nabývacích titulů k nemovitostem a výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Všechny tyto navržené důkazy byly soudem při ústním jednání dne [datum] jako nadbytečné zamítnuty. Účastnický výslech by měl být zcela subsidiárním důkazním prostředkem, použitelným jen za situace, kdy se potřebné skutečnosti nepodaří prokázat jiným způsobem, což ostatně právní zástupkyně žalovaného, který učinil tento důkazní návrh, připustila. Po provedení listinných důkazů soud dospěl k závěru, že ve věci je možné rozhodnout bez výslechu účastníků, a proto byl tento důkazní návrh zamítnut. Výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] byl žalovaným navržen za účelem prokázání, jakou měrou se žalovaný podílel na zvelebování nemovitosti účastníků v [obec], kdy toto mělo směřovat k prokázání oprávněnosti žalovaným uplatňované disparity pro případ vypořádávání společného jmění účastníků ve vztahu k nemovitostem specifikovaným v žalobě. Ze stejného důvodu byla k důkazu navrhována i fotodokumentace a výslech dcery účastníků. Jak bude uvedeno dále, soud má za to, že společné jmění bývalých manželů (účastníků) ve vztahu k položkám označeným v žalobě pod bodem II. 1. – 4. (tj. vše, vyjma tvrzeného vnosu ve výši , částka, ) bylo již jejich dohodou vypořádáno, a proto byly veškeré důkazy směřující k prokázání k péče o uvedené nemovitosti i k ocenění nemovitostí pro nadbytečnost zamítnuty. Dále nebyl k důkazu proveden výpis z účtu dcery účastníků, [jméno] [celé jméno žalobkyně], neboť je soud toho názoru, že i pokud by na její účet byla žalobkyní převedena nějaká vyšší částka, jednalo by se o dar rodiče svému dítěti a finanční prostředky by se staly majetkem dcery účastníků a nepřicházelo by v úvahu vypořádávání dané částky coby investice ze společného jmění manželů.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že strany dne [datum] platně uzavřely dohodu o uspořádání majetkových poměrů na dobu po rozvodu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že manželství účastníků bylo nakonec dle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozvedeno tzv. sporným způsobem pro odvolání souhlasu manžela s rozvodem manželství. Dohoda v žádné své části neobsahuje výslovné prohlášení účastníků o tom, že by byla uzavírána výlučně pro účely rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství ve smyslu § 757 o. z. Ani ze samotného obsahu dohody nevyplývají žádné indicie naznačující úmysl účastníků uzavřít danou dohodu jen pro případ rozvodu v souladu s § 757 o. z. Podle § 739 odst. 1 o. z. mají manželé obecně možnost uzavřít dohodu o vypořádání svého společného jmění i nezávisle na rozvodu manželství a dohoda o vypořádání společného jmění manželů pro účely rozvodu manželství bez zjišťování příčin jeho rozvratu podle § 757 o. z. je pouze speciální variantou takové dohody. Pokud by výše uvedená dohoda mezi účastníky byla uzavřena výlučně pro účely rozvodu manželství v souladu s § 757 o. z., pak by účinnosti nakonec nenabyla, neboť manželství bylo rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jak však vyplývá z výše uvedeného, je v tomto řízení situace odlišná. Dohoda o úpravě majetkových poměrů účastníků na dobu po rozvodu, která je svou povahou dohodou o vypořádání společného jmění manželů ve smyslu § 739 o. z., byla dle svého obsahu účastníky uzavřena pro případ skončení manželství rozvodem obecně. Proto dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství nabyla účinnosti a ke dni [datum] tak došlo k vypořádání zaniklého společného jmění manželů nejméně ve vztahu k položkám uvedeným v dohodě. Pokud se tedy žalobkyně domáhala v tomto řízení znovu vypořádání zaniklého společného jmění manželů ve vztahu k položkám uvedeným již ve zmíněné dohodě, nemohlo v daném rozsahu být žalobě vyhověno, když dle názoru soudu není možné znovu vypořádávat zaniklé společné jmění manželů, které již bylo jednou platně vypořádáno. O tomto právním názoru soudu byly strany poučeny již při prvním jednání a upozorněny, že pouze ve vztahu k uplatňovanému vnosu ve výši , částka, dohoda uzavřena nebyla, a lze jej tedy případně vypořádat, bude-li žalobkyní náležitě prokázán. Právní názor soudu byl zopakován i při dalších dvou jednáních a přesto žalobkyně na žalobě v plném rozsahu trvala, byť opakovala, že se domáhá především vypořádání tvrzeného vnosu. S ohledem na uvedené soudu nezbylo, než žalobu v rozsahu požadavku na vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k položkám již vypořádaným dohodou účastníků ze dne [datum] zamítnout.

23. Jelikož soud považoval s ohledem na platnost dohody o uspořádání majetkových poměrů účastníků ve vztahu k nemovitostem uvedeným v žalobě společné jmění manželů za vypořádané, nezabýval se pak ani obranou žalovaného v podobě požadavku na přiznání disparity podílu při vypořádání daných nemovitostí.

24. Nad rámec shora uvedeného je potřeba rovněž zmínit, že se soud neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že zmíněná dohoda trpí takovými nedostatky, pro které nemůže sloužit například jako podklad pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí. V první řadě žalobkyně vůbec neuvedla žádné konkrétní vady, které brání podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a ani neuvedla, zda z její strany vůbec nějaký pokus o vklad byl učiněn či nikoli. To však nakonec v této věci není podstatné, neboť pokud by snad dohoda trpěla nějakými formulačními vadami, bylo by možné tyto vady odstranit uzavřením novační dohody mezi účastníky a tím případné nedostatky napravit. Pokud by pak dohoda mezi účastníky nebyla možná, bylo by eventuálně patrně možné se odstranění nedostatků dohody v případě existence naléhavého právního zájmu domáhat určovací žalobou. Žalobkyně se však podanou žalobou domáhala vypořádání již jednou vypořádaného společného jmění účastníků, což však soud znovu učinit nemůže. Byť si je soud vědom toho, že by zmíněná dohoda mohla být v některých ohledech formulována detailněji, neshledal na ní takové vady, pro které by snad dohoda byla nesrozumitelná či nejasná. Konkrétně ve vztahu k nemovitostem jsou uvedena parcelní čísla, číslo listu vlastnictví i obec a katastrální území, což jsou dle názoru soudu veškeré potřebné identifikační znaky nemovitosti a katastrální úřad by tak měl být schopen změnu vlastnického práva zapsat.

25. Soud se v řízení zabýval především tím, zda byl žalobkyní učiněn tvrzený vnos ve výši , částka, z jejího výlučného majetku do společného jmění manželů. Po provedeném dokazování však dospěl soud k závěru, že se žalobkyni učinění vnosu nepodařilo prokázat v žádné výši. Přestože byla soudem při prvním jednání poučena o povinnosti doplnit svá tvrzení ohledně původu vnosu a způsobu jeho vložení do společného jmění manželů včetně specifikace období, kdy k tomu mělo dojít, v soudem poskytnuté lhůtě svou povinnost bohužel řádně nesplnila. Žalobkyně dokonce ještě po koncentraci řízení při ústním jednání dne [datum] upřesňovala částky vnosu, kdy po konečném upřesnění měl celkový vnos činit pouze , částka, (, částka, na doplacení úvěru účastníků na pořízení nemovitostí v [obec], , částka, na doplacení úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a , částka, na rekonstrukci nemovitostí). Přesto žalobkyně stále trvala na vypořádání vnosu ve výši , částka, .

26. V první řadě se žalobkyni vůbec nepodařilo prokázat, že skutečně obdržela prostředky ve výši , částka, z prodeje bytu v [obec] na adrese [ulice a číslo] a měla tak v tvrzeném období od dubna do srpna roku 2012 k dispozici své výlučné finanční prostředky v této výši. Důkazy v podobě výpisu z úvěrového účtu jejího bratra (kupujícího) a výpisu z účtu žalovaného za dané období se sice nepodařilo s ohledem na uplynutí zákonem stanovené doby povinné archivace opatřit, ovšem toho si musela být žalobkyně plně vědoma, když v podání, jímž vyžádání daných listin navrhla, výslovně uvedla, že obvyklá doba archivace těchto dokumentů bankami je 10 let. Přesto jiné důkazy k prokázání svého tvrzení ani podpůrně nenavrhla. Současně se žalobkyni nepodařilo prokázat ani tvrzení, že daný vnos byl učiněn do společného jmění manželů v období od dubna do srpna roku 2012, a to v žádné ze specifikovaných částí.

27. Ve vztahu k tvrzenému vnosu ve výši , částka, , který měl být použit na doplacení úvěru, který účastníci čerpali na pořízení výše popsaných nemovitostí v [obec], se nepodařilo v řízení prokázat, že v tvrzeném období došlo k doplacení úvěru touto částkou. Dle sdělení [právnická osoba], která na jméno žalovaného vedla úvěrový účet, jehož prostřednictvím měl být čerpán daný úvěr, již žádná dokumentace k tomuto úvěru s ohledem na uplynutí více než 10 let od zrušení úvěrového účtu není k dispozici. Pokud žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] výslovně zmiňovala obvyklou archivační dobu v trvání 10 let, musela si být vědoma toho, že banka ani k žádosti soudu nebude schopna dokumentaci k danému úvěrovému účtu poskytnout, když žalobkyně tvrdila, že k jeho doplacení došlo mezi dubnem a srpnem 2012, tedy před více než 11 lety. Jiné důkazy k prokázání učinění tohoto vnosu však nenavrhla. Jelikož žalobkyně tvrzený vnos ve výši , částka, neprokázala, nemohlo být žalobě ani v tomto rozsahu vyhověno.

28. Ve vztahu k tvrzenému vnosu ve výši , částka, spočívajícímu v doplacení úvěru účastníků poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení bylo zjištěno, že účastníci úvěr na financování rekonstrukce nemovitostí v [obec] skutečně čerpali. Sdělením Státního fondu podpory investic a splátkovým kalendářem však bylo prokázáno, že úvěr byl po celou dobu umořován pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, a poté byl doplacen mimořádnou splátkou o výši , částka, dne [datum], tedy dva roky poté, co měl být doplacen dle tvrzení žalobkyně částkou , částka, . Je tak patrné, že se žalobkyni nepodařilo prokázat ani tvrzený vnos do společného jmění manželů ve výši , částka, a žaloba musela být i v tomto rozsahu zamítnuta.

29. Zbývající část tvrzeného vnosu, která měla po upřesnění činit , částka, , žalobkyně ani přes poučení soudu náležitě nespecifikovala. Mělo se jednat o částku obdrženou od otce žalobkyně ke stavbě a rekonstrukci nemovitostí. Žalobkyně však nespecifikovala, o stavbu jaké nemovitosti či rekonstrukci jaké nemovitosti se mělo jednat, kdy daná činnost měla proběhnout a v čem případná rekonstrukce měla spočívat. Ke svému tvrzení navíc žalobkyně nenavrhla žádné důkazy, přestože při prvním jednání byla poučena, že je nezbytné, aby řádně tvrdila i to, jakým způsobem byly jednotlivé části tvrzeného vnosu do společného jmění vloženy, a že je povinna ke svým tvrzením označit příslušné důkazy. Soud je toho názoru, že jeho poučení bylo v tomto ohledu dostačující a další poučení z důvodu nedostatečného tvrzení a absence důkazních návrhů ve vztahu k této části vnosu by bylo jen přesným opakováním předchozího poučení. Z uvedeného je zřejmé, že řádně nesplnila svou povinnost tvrzení a vůbec nesplnila svou povinnost důkazní, v důsledku čehož břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesla a žaloba i v rozsahu nároku na vypořádání vnosu v částce , částka, musela být soudem zamítnuta.

30. V průběhu řízení žalovaný uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částky , částka, , kterou dle jeho tvrzení žalobkyně měla tzv. odklonit ze společného jmění manželů. Po provedeném dokazování, ž něhož taková skutečnost nevyplynula, vzal žalovaný při posledním svůj návrh v celém rozsahu zpět, proti čemuž žalobkyně nic nenamítala, a proto soud v tomto rozsahu řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve výrokové části pod bodem IV. tohoto rozsudku zastavil.

31. Protože žalovaný v řízení uplatnil vzájemný návrh, za který dosud nebyl vybrán soudní poplatek, uložil soud žalovanému podle položky [číslo] bodu 1 Sazebníku soudních poplatků povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši , právnická osoba, Kč.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměrů úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Soud si je vědom stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], podle kterého by při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a obdobně i společného jmění manželů mělo být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků. Nicméně toto pravidlo se dle zmíněného stanoviska má vztahovat na případy, kdy žaloba není zamítnuta. V této věci byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu, s výjimkou části předmětu řízení, ohledně něhož bylo řízení pro zpětvzetí návrhu žalobkyní zastaveno. Kromě toho z daného stanoviska vyplývá, že důvodem pro nepřiznávání náhrady nákladů řízení je skutečnost, že v tomto specifickém typu řízení zpravidla nelze hovořit o úspěchu a neúspěchu některé ze stran. V probíhajícím řízení však žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a ve zbývající části bylo řízení zastaveno, pročež dle názoru soudu jednoznačně lze hovořit o úspěchu a neúspěchu stran, a proto je na místě některému z účastníků přiznat náhradu nákladů řízení v souladu s výše citovaným ustanovením občanského soudního řádu.

33. V daném řízení byl převážně úspěšný žalovaný. Jelikož v rozsahu vzájemného návrhu žalovaného bylo řízení pro zpětvzetí návrhu zastaveno, je na místě považovat žalovaného v rozsahu řízení zaplacení částky , částka, za neúspěšného. Ve zbývajícím rozsahu byl žalovaný úspěšný. Jelikož celé řízení bylo zaměřováno na prokazování vnosu žalobkyně ve výši , částka, a potažmo investice ze společného jmění účastníků na výlučný majetek žalobkyně ve výši , částka, , vycházel soud při určování poměru úspěchu a neúspěchu ze součtu těchto částek, když tento přístup se zdál soudu nejspravedlivější. Žalovaný tak byl úspěšný v rozsahu 94,19 % a neúspěšný v rozsahu 5,81 %. Po odečtení těchto dvou hodnot dospěl soud k závěru, že žalovanému je na místě přiznat náhradu nákladů řízení v rozsahu 88,38 %. V případě plného úspěchu by náklady žalovaného v řízení byly tvořeny soudním poplatek ve výši , právnická osoba, Kč, odměnou advokáta za 8 úkonů právní služby, náhradou hotových výdajů advokáta za zmíněných 8 úkonů právní službou a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když advokátka žalovaného prokázala, že je plátcem DPH. Úkony právní služby poskytnuté žalovanému jeho právní zástupkyní sestávaly z přípravy a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jednání s protistranou dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. i) advokátního tarifu, vyjádření ve věci k výzvě soudu ze dne [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, porady s klientem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a účasti při třech jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Při stanovování tarifní hodnoty soud vycházel z celkové výše finančních plnění a hodnoty nemovité věci. Jelikož předmětem řízení byly částky , částka, a , částka, , z celkové částky , částka, činí odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu , částka, . Dále předmětem řízení byly nemovitosti zapsané na jednom listu vlastnictví. V řízení však nebyla zjišťována hodnota daných nemovitostí a bez znaleckého posudku nelze obvyklou cenu nemovitostí určit. Není možné však vycházet k ceny, za kterou účastníci dané nemovitosti nabízejí k prodeji. Jelikož by vypracování znaleckého posudku ke zjištění hodnoty nemovitostí jen pro účely výpočtu částky nákladů řízení bylo dle názoru soudu vysoce neekonomické, dospěl soud k závěru, že je třeba při stanovení odměny advokáta dále vycházet z § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu a vyházet z tarifní hodnoty ve výši , částka, , tedy z odměny ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Celkem tak odměna za jeden úkon právní služby činí , částka, . Při osmi úkonech právní služby se jedná celkem o částku , částka, včetně osmi paušálních náhrad hotových výdajů, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % se jedná o částku , částka, , celkem , částka, včetně soudního poplatku. Pokud byl žalovaný úspěšný v rozsahu 88,38 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaného.