2 C 207/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: IČO zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 29 040,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím webových stránek www.flexifin.cz zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ujednaným ve smlouvě. Konkrétně se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané služby. Žalobkyně před poskytnutím úvěru shromáždila a zkontrolovala informace poskytnuté žalovaným spolu s informacemi získanými z databází a provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Následně byl dne , datum, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně vyplacen žalovanému úvěr ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný si při sjednání úvěru zvolil službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a informační SMS servis za poplatek , částka, . Jedenkrát žalovaný požádal o prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní a splatnost úvěru tedy nastala dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a dluží celkem částku , částka, , která sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Informační servis“ ve výši , částka, . , adresa, 272,76 Kč dále požadovaná žalobkyní představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kdy žalobkyně tuto pokutu požaduje pouze za prvních 90 dní prodlení žalovaného v období od , datum, do , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do vlastních rukou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru na dobu 1 roku ode dne uzavření smlouvy. Žalobkyně se ve smlouvě žalovanému zavázala poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr měl být žalovanému vyplacen na účet č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě. Žalovaný si dle čl. II. bodu 5. zvolil služby „Klidné spaní“ za poplatek , částka, měsíčně, „Presto“ za poplatek , částka, a službu „Informační servis“ za poplatek , částka, měsíčně. Výše zápůjční úrokové sazby byly sjednána ve výši 0 % a roční procentní sazba nákladů činila 1410,33 %. Celý úvěr měl být splacen v jedné splátce o výši , částka, sestávající z jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatků za volitelné služby sjednané v čl. II. bodu 5. smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že se seznámil s , právnická osoba, podmínkami a Sazebníkem a jejich obsahem souhlasí. Dle , právnická osoba, podmínek a Sazebníku byla žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení dluhu v případě prodlení s úhradou dlužné splátky. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , přičemž číslo účtu odpovídá číslu účtu uvedenému ve smlouvě u osoby žalovaného. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vyplynulo, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž dle podacího lístku byla výzva žalovanému zaslána dne , datum, .

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že strany dne , datum, uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě byla žalovanému žalobkyní poskytnuta částka , částka, , kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , a poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, měsíčně, poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, měsíčně, poplatkem za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, měsíčně (tj. celkem , částka, , , částka, a , částka, za dva měsíce s ohledem na prodloužení splatnosti úvěru). Žalovaný si posunul splatnost úvěru do , datum, , avšak porušil svou povinnost vrátit ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky a uhradit sjednané poplatky a dluží tak žalobkyni částku ve výši , částka, , a protože danou částku žalobkyni ani přes upomínání neuhradil, shledal soud žalobu v tomto rozsahu důvodnou. Soud se zabýval i výší sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru, který dosahuje 25 % výše úvěrované částky. Přestože ujednaný poplatek měl do určité míry patrně plnit též funkci odměny za poskytnutí finančních prostředků, nelze jej v tomto případě přepočítávat na roční rokovou sazbu a pohlížet na něj výlučně jako na skrytý úrok. V první řadě by totiž vzhledem k velmi krátké době (původně pouze jeden měsíc), na kterou byly žalované peněžní prostředky poskytnuty, došlo při přepočtu poplatku na úrok k výraznému zkreslení roční úrokové sazby, kterou by ani nebylo možno srovnávat s průměrnými úrokovými sazbami stanovenými bankami, když banky úvěry na tak krátké období v podstatě neposkytují. Dále pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že i s poskytnutím krátkodobého úvěru nehledě na jeho konkrétní výši jsou vždy spojeny určité administrativní náklady, k jejichž pokrytí poskytovateli úvěru slouží právě požadovaný poplatek. Jelikož ve shora uvedené smlouvě byl sjednán pouze poplatek za poskytnutí úvěru v pevné výši a nebyl stanoven žádný další úrok, shledal soud dotčenou smlouvu platnou, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Ve vztahu požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, soud žalobu neshledal důvodnou, neboť smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny nebyla mezi stranami ujednána ve smlouvě, ale nárok žalobkyně na její úhradu je zakotven pouze ve , právnická osoba, podmínkách a v Sazebníku. V samotné smlouvě přitom o dané smluvní pokutě dokonce není jediná zmínka. Ústavní soud přitom v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že smluvní pokuta v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemůže být ujednána toliko ve smluvních podmínkách či jiných listinách, na něž by snad spotřebitel připojoval svůj podpis. Za této situace soud s ohledem na citovanou judikaturu dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve smyslu § 2048 o. z. nebyla ujednána platně, a proto soud žalobu v rozsahu nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 84,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při výpočtu nákladů právního zastoupení žalobkyně postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani jinak náročná a žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z tohoto typu smluv, které se liší jen individuálními údaji. I toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , čímž byly splněny podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.