2 C 248/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 12 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní dne datum prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz po vyplnění žádosti uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované bezhotovostně na sdělený bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši částka s tím, že jistina i poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách do dne datum. Žalovaná však své smluvní závazky nesplnila řádně a včas, kdy do dne podání žaloby uhradila pouze částku částka, kterou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a částečně smluvní poplatek. Nadále tak dluží tak žalobkyni jistinu a poplatek za poskytnutí zápůjčky v celkové výši částka. Dále žalobkyně uvedla, že jí podle č.l. 2.3 smlouvy vznikl nárok na úhradu nákladů náklady spojených s upomínáním žalované v celkové výši částka za zaslání 5 upomínek ve dnech datum, datum, datum, datum a datum a na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši částka za období od datum do datum v celkové výši částka. Tyto pohledávky však byly uhrazeny částečnou úhradou žalované.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce. Ze smlouvy a čl. 2.9 až 2.13 právnická osoba podmínek vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku tak, že žalovaná nejprve na webových stránkách žalobkyně vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně provedla verifikační platbu ve výši částka a smlouvu podepsala prostřednictvím zaslaného PIN kódu ve znění 6963. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout bezhotovostně na bankovní účet sdělený ve smlouvě žalovanou peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se proti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka nejpozději ve třech splátkách do 93 dnů ode dne poskytnutí zápůjčky, přičemž roční procentní sazba nákladů činila 1690 % ročně. Pro případ prodlení žalované s plněním jejích závazků si strany v čl. 2.5 Smlouvy ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na účet č. č. účtu, uvedený ve smlouvě žalovanou, dne datum částku částka. Upomínkami ze dne datum, datum, datum, datum a datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Dne datum byla žalované zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.

4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že strany dne uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž součástí bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v souladu s § 2048 o. z. Ačkoli byl s poskytnutím zápůjčky spojen nezanedbatelný poplatek ve výši částka a v důsledku toho i vysoká roční procentní sazba nákladů, dospěl soud k závěru, že smlouva byla uzavřena platně. Přestože zmíněný poplatek nepochybně do určité míry plnil funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků, nelze jej v tomto případě přepočítávat na roční úrokovou sazbu a pohlížet na něj výlučně jako na skrytý úrok, neboť je vyjádřen pevnou částkou a nikoli procentní částkou ze zapůjčených peněžních prostředků, a proto nebude v čase narůstat. Mimoto by vzhledem k velmi krátké době (pouze 93 dnů), na kterou byly žalované peněžní prostředky poskytnuty, došlo při přepočtu poplatku na úrok k výraznému zkreslení roční úrokové sazby, kterou by ani nebylo možno srovnávat s průměrnými úrokovými sazbami stanovenými bankami, když banky zápůjčky na tak krátké období v podstatě neposkytují. Dále pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že i s poskytnutím krátkodobé zápůjčky nehledě na její konkrétní výši jsou vždy spojeny určité administrativní náklady, k jejichž pokrytí poskytovateli zápůjčky slouží právě požadovaný poplatek. S ohledem na uvedené soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce platnou v celém rozsahu, a protože žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek žalobkyni nesplatila, uložil jí soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s poplatkem v celkové výši částka spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. adresa 310 Kč odpovídá dlužné části jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky po započtení úhrad žalované v celkové výši částka na dlužnou smluvní pokutu co do výše částka, účelně vynaložené náklady na vymáhání co do výše částka a jistinu a poplatek co do výše částka. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

5. Ohledně nároku na zaplacení částky částka coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované dospěl soud k závěru, že tento je důvodný jen zčásti. Z žalobkyní předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět velmi krátce po sobě odeslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Náklady paušálně požadované ve výši částka za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze s týdenním rozestupem vždy s uvedením vyšší dlužné částky se soudu nejeví jako účelně vynaložené. V první řadě je třeba podotknout, že náklad ve výši částka na vyhotovení formulářové upomínky bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalobkyní a žalovaným zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále bylo dle názoru soudu na místě, aby žalobkyně dovodila, že opakované upomínání žalované s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede ke kýženým výsledkům, když z textu výzev je zřejmé, že pokud by žalovaná měla vůli dlužnou částku nějakým způsobem uhradit, měla možnost se obrátit na žalobkyni telefonicky a řešit svou situaci. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši částka jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou skutečně mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda nemají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalované nacházející se patrně v nepříznivé finanční situaci.

6. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bez pochyby lze akceptovat, že bylo smysluplné žalovanou jednou vyzvat k úhradě dlužné částky, a proto soud považuje za účelně vynaložené pouze náklady na zaslání jedné upomínky žalované, tedy částku částka. Tvrzená úhrada žalované v celkové výši částka proto byla soudem na náklady na upomínání započtena pouze co do částky částka a ve zbývajícím rozsahu byla započtena na dlužnou smluvní pokutu, jistinu a poplatek. V rozsahu nároku na zaplacení částky částka tak soudu nezbylo než žalobou výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku zamítnout včetně příslušenství z této částky.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 67,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,75 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplati náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.