2 C 30/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 117 819,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , právnická osoba, . 2023 do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byly dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit spolu s ujednaným úrokem v 36 měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z databází SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný však řádně nehradil sjednané splátky, a proto mu vznikla v souladu s čl. 6 bodem B) Smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou s plátku, s níž se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu s čl. 6 částí B) Smlouvy úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. K tomuto datu činila dlužná částka celkem , částka, . Dále vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení. Ode dne následujícího po zesplatnění vznikla žalovanému dále povinnost zaplati úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, až do zaplacení. Po uplynutí desetidenní lhůty od oznámení o zesplatnění (tj. od , právnická osoba, . 2023) žalobce dále uplatňuje nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši 15 % z nové dlužné jistiny ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila celkem , částka, a sestávala z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, , dlužné pokuty ke dni zesplatnění ve výši , částka, a dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Žalobkyně však požaduje pouze úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného úroků ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, vyčíslené ke dni , datum, spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 30 % ročně z jistiny a zákonného úroku z prodlení. Poté již žalovaný žádnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., postoupil předmětnou pohledávku vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.

5. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právních předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., vyplynulo, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal spolu s úrokem splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku , částka, , když zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 69,01 % p.a., výše předpokládané RPSN činilo 95,61 %. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru s tím, že žalobkyně je oprávněna požadovat na úrocích přirostlých po zesplatnění úvěru částku maximálně ve výši 120 % celkové částky, kterou se žalovaný zavázal uhradit za poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů vzniká dle bodu 6.1 smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení o délce 30 dnů. V případě prodlení žalovaného se splátkou o délce 15 dnů je právní předchůdkyně žalobkyně dle bodu 6.2 smlouvy požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalovaného ohledně dané splátky, a to ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky či její části o délce 65 dnů si strany v bodu 6.3 smlouvy ujednaly, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru s tím, že se celá nesplacená jistina a dosud přirostlé nesplacené úroky stávají součástí nové jistiny splatné v den zesplatnění úvěru, neboť v opačném případě vzniká dále právní předchůdkyni žalobkyně dle bodu 6.7 smlouvy právo na úhradu zákonných úroků z prodlení. Podle bodu 6.5 smlouvy v případě neuhrazení dlužné částky v den zesplatnění úvěru vzniká právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení až do jejího úplného zaplacení. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla dne , datum, na účet č. , č. účtu, , který odpovídá číslu účtu pro vyplacení úvěru uvedenému žalovaným ve smlouvě o úvěru, vyplacena částka , částka, . Z Oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný informován o tom, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši , částka, skládající se z dlužné jistiny výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazených smluvních pokut ve výši , částka, a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , která byla dle podacího archu odeslána žalovanému dne , datum, , bylo zjištěno, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné pohledávky ve výši , částka, nejpozději do , datum, .

7. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky „Statistika úrokových sazeb – nové obchody - úvěry, Spotřebitelské, nad 1 rok do 5 let“ soud zjistil, že v listopadu 2022, tj. v době uzavření úvěrové smlouvy činila úroková sazba průměrně 10,12 % ročně.

8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nebo dále sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“9. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená ve smyslu § 2395 o. z. mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Strany si ve smlouvě ujednaly úrokovou sazbu ve výši 69,01 % p.a., přestože obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu v rozhodném období činila pouze 10,12 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 30,36 % ročně. Pokud však v daném případě činí úrok jakožto odměna za poskytnutí úvěru 69,01 % p.a., je patrné, že částka, kterou měl žalovaný za poskytnutí úvěru zaplatit, dosahuje více než šestinásobku běžného úroku sjednávaného v daném období. Nelze zároveň odhlédnout od skutečnosti, že vedle enormně vysokého smluvního úroku byly ve smlouvě ujednány další smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného s úhradou každé jednotlivé splátky. Jistě by bylo možné ospravedlnit vyšší úrokovou sazbu, než byla průměrná sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, tím, že se jednalo pro právní předchůdkyni žalobkyně o rizikovější úvěr, a tudíž ujednaný vyšší úrok měl jednak motivovat žalovaného k řádnému splácení úvěru a zároveň pokrývat případné náklady právní předchůdkyni žalobkyně při nesplácení úvěru. Pokud je však zároveň ujednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat paušální náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s upomínáním žalovaného při prodlení s úhradou splátek a dále je ujednána smluvní pokuta ve fixní výši a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy obě jsou důsledkem určitého prodlení žalovaného se splácením úvěru, jeví se soudu v tomto kontextu ujednaný úrok již skutečně nepřiměřený, když takovéto množství sankcí pro případ prodlení žalovaného a takto vysoký úrok dle názoru soudu nedůvodně vede k výrazné nerovnováze v postavení smluvních stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Tomuto ostatně odpovídá i skutečnost, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně byla stanovena na samé horní hranice připouštěné ustanovením § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Za těchto okolností je nutno podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. na ujednání o úroku pohlížet jako na ujednání absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Soud se dále zabýval tím, zda neplatné ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o úvěru, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěru je předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku představujícího zisk právní předchůdkyně žalobkyně k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, na základě neplatné smlouvy o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 2 o. z. povinen vrátit. Protože žalovaný z peněžních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy o úvěru nevrátil dosud žádnou částku, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, představující výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to počínaje dnem , datum, . Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne , datum, , jelikož z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o úvěru nejpozději do , datum, . Následujícího dne, , datum, , tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného, a proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou. Jelikož soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru jako celek, nebylo možné žalobě vyhovět ani ohledně smluvně ujednaných úroků a úroků z prodlení za období do , datum, , smluvních pokut a nákladů na upomínání.

11. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci, tak že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož procesní úspěch žalobkyně jen nepatrně převýšil její neúspěch. Žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná celkem pouze v , částka, (včetně úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozhodnutí) a neúspěšná v částce , částka, , byla úspěšná v rozsahu 53,44 % a neúspěšná v rozsahu 6,88 %. Po odečtení těchto dvou hodnot by tak žalobkyně měla právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 6,88 %, což je natolik nepatrný rozdíl, že soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.