2 C 33/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sakařovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o žalobě o zaplacení dlužné částky ve výši 53 633 Kč a žalobě o vyklizení <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] nacházející se v prvním nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] v ulici [ulice], který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih na [list vlastnictví], k. ú. a [územní celek] včetně dvou sklepů představujících součást bytu [číslo] to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 513 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba o zaplacení částky 1 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 331,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 56 633 Kč s příslušenstvím a dále vyklizení bytu [číslo] v budově na adrese [adresa] 1 nacházejícímu se v 1. nadzemním podlaží v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Nájem byl ujednán na dobu určitou v trvání 3 měsíců s možností automatického prodlužování vždy o další 3 měsíce. Dopisem ze dne 24. 6. 2022 žalobkyně žalované oznámila, že nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu a vyzvala žalovanou, aby předmětný byt vyklidila a předala žalobkyni nejpozději k 30. 9. 2022. Žalovaná však byt dosud nevyklidila a dále jej užívá, přičemž zároveň neuhradila nájemné za období od února 2022 do listopadu 2022 a zálohy za služby za totožné období a dále nedoplatek nájemného za leden 2022 ve výši 5 Kč. Dále žalovaná neuhradila nedoplatek za služby za rok 2021 činící 1 128 Kč a celkem tak žalobkyni dluží částku 56 633 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, přičemž žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly žalované zaslány na adresu trvalého pobytu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel.

3. Na den 13. 4. 2023 soud ve věci nařídil ústní jednání, k němuž se však žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Při ústním jednání konaném dne 13. 4. 2023 soud provedl žalobkyní navržené listinné důkazy a zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 25. 9. 2017 vyplynulo, že žalobkyně v pozici pronajímatele přenechala žalované coby nájemkyni k užívání byt [číslo] umístěný v 1. nadzemním podlaží, o výměře 60,60 m2 sestávající z 1 kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny a WC a dále 2 sklepy jako příslušenství daného bytu, to vše v domě [adresa] v [obec], ulice [ulice]. V článku III. smlouvy si strany ujednaly povinnost žalované platit za užívání bytu nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, a to vždy nejpozději k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se nájemné a úhrada za plnění související s užíváním bytu platí. Výše nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu byla uvedena v evidenčním listu nájemného, který tvoří přílohu dané smlouvy a je její nedílnou součástí, přičemž pronajímatel byl oprávněn výši těchto plnění měnit při změně cenových a právních předpisů. Dle článku VII. Smlouvy byl nájem sjednán na dobu určitou v trvání 3 měsíců od 1. 10. 2017 s možností automatického prodlužování vždy o další 3 měsíce pro případ, že nájemce plní řádně a včas všechny své ve smlouvě stanovené povinnosti a pronajímatel nesdělí nejméně 1 měsíc před uplynutím doby nájmu, že nemá zájem na dalším prodloužení trvání smlouvy. Podle článku VI. Smlouvy byla žalovaná povinna byt vyklidit a předat zpět žalobkyni nejpozději ke dni skončení nájmu. Dle evidenčního listu nájemného platného od 1. 1. 2022 činil měsíční nájem částku 4 690 Kč a zálohy na služby částku 560 Kč měsíčně. Z evidenčního listu neplatiče vyplynulo, že žalovaná v průběhu roku 2022 uhradila jedinou platbu, a to dne 9. 2. 2022 ve výši 10 490 Kč, která byla započtena na dlužné nájemné a zálohy na služby za prosinec 2021 a částečně za leden 2022, přičemž za leden žalované vznikl nedoplatek ve výši 5 Kč. Dále již žalovaná nájemné ani zálohy za služby nehradila. Z dopisu datovaného dne 24. 6. 2022 nadepsaného„ Ukončení nájmu a vyklizení bytu“ bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila, že nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu, neboť žalovaná řádně neuhradila nájemné a zálohy na služby za měsíce leden až duben 2022 a nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2021. Žalobkyně daným dopisem žalovanou zároveň vyzvala k vyklizení bytu a jeho předání zpět žalobkyni nejpozději do 30. 9. 2022. Z vyúčtování služeb za rok 2021 bylo zjištěno, že žalované byly vyúčtovány náklady poskytnuté služby, které sestávaly z nákladů na vodné a stočné, komín, popel a domovní odpad, osvětlení společných prostor a společnou televizní anténu. Z vyúčtování je patrné kolik činily náklady daných služeb pro žalovanou a jakou částku uhradila na zálohách na služby, přičemž jí byl vyúčtován nedoplatek ve výši 1 128 Kč, který byla povinna uhradit nejpozději do 30. 6. 2022. Dne 19. 10. 2022 žalované byla právní zástupkyní žalobce zaslána kvalifikovaná výzva k zaplacení a opětovná výzva k vyklizení a předání bytu, jejíž přílohou bylo vyúčtování služeb za rok 2021, evidenční list neplatiče a Ukončení nájmu a vyklizení bytu.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že strany dne 25. 9. 2017 platně uzavřely smlouvu o nájmu bytu v souladu s § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2235 o. z., jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] nacházejícího se v prvním nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], jehož vlastníkem je žalobkyně. Nájemní vztah, sjednaný na dobu určitou, mezi stranami v souladu se smlouvou skončil ke dni 30. 9. 2022 v důsledku sdělení žalobkyně ze dne 24. 6. 2022, že na dalším trvání nájemního vztahu nemá zájem s tím, že vyzývá žalovanou, aby byt vyklidila a ke dni 30. 9. 2022 předala zpět žalobkyni. Jelikož žalovaná v rozporu se smlouvou a s § 2292 o. z. byt ke dni skončení nájmu nevyklidila a neodevzdala zpět žalobkyni, užívá od 1. 10. 2022 předmětný byt bez právního důvodu. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu na vyklizení předmětného bytu důvodnou, a proto výrokem I. tohoto rozsudku žalované uložil povinnost vyklidit předmětný byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. Na základě shora uvedené nájemní smlouvy byla žalovaná po dobu jejího trvání v souladu s § 2021 o. z. oprávněna užívat předmětný byt a povinna platit žalobkyni sjednané nájemné ve výši 4 690 Kč a zálohy na služby ve výši 560 Kč v souladu § 2246 o. z. a § 2251 odst. 1 o. z. Žalobkyně oproti tomu byla povinna podle § 2252 o. z. provádět každoročně ke konci měsíce dubna vyúčtování nákladů na poskytnuté služby. Jelikož z evidenčního listu neplatiče vyplynulo, že žalovaná řádně sjednané nájemné ani zálohy na služby za období od února 2022 do září nehradila a za měsíc leden 2022 jí zbývá uhradit nedoplatek na nájemném ve výši 5 Kč, je patrné, že nesplnila svou povinnost podle uzavřené nájemní smlouvy a podle § 2246 o. z. ve spojení s § 2251 o. z. hradit sjednané nájemné ve výši 4 690 Kč a měsíční zálohy na služby ve výši 560 Kč. Soud proto vyhověl žalobě, pokud jde o zaplacení částky 42 005 Kč představující neuhrazené nájemné za období od ledna do září 2022 (8 x 4 690 Kč + nedoplatek za leden ve výši 5 Kč) a dlužné zálohy na služby za totožné období (8 x 560 Kč), když ke dni vyhlášení rozsudku nebyla žalobkyně ještě povinna vyúčtovat skutečné náklady na poskytnuté služby. Jelikož žalovaná užívala předmětný byt i v měsících říjnu a listopadu 2022, tedy po skončení nájemního vztahu, vzniklo žalobkyni v souladu s § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Soud proto žalobě vyhověl, i pokud jde o zaplacení částky 9 380 Kč představující náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od října do listopadu 2022, tj. 2 x 4 690 Kč. Soud vyhověl žalobě i ohledně částky 1 128 Kč představující vyúčtovaný nedoplatek poskytnutých služeb za rok 2021, když dané vyúčtování splňuje veškeré zákonné předpoklady a bylo prokázáno, že bylo žalované doručováno při nejmenším společně s předžalobní výzvou. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 52 513 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o s. ř.

7. Na druhé straně však soud neshledal žalobu důvodnou v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 120 Kč představující dle žalobních tvrzení zálohy na služby za měsíce říjen a listopad 2022 (2 x 560 Kč), neboť nájemní vztah skončil ke dni 30. 9. 2022, čímž zanikla i povinnost žalované hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když v tomto období, jak bylo uvedeno výše, ostatně ani již nebyla oprávněna předmětný byt užívat. Na rozdíl od práva pronajímatele na náhradu ve výši ujednaného nájemného upraveného v § 2295 o. z. neexistuje obdobná zákonná úprava ohledně záloh na služby spojené s neoprávněným užíváním bytu po skončení nájmu. Pokud skutečně žalovaná v souvislosti s neoprávněným užíváním bytu v těchto dvou měsících zároveň čerpala i nějaké služby, bylo by možné nárok žalobkyně vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Výši bezdůvodného obohacení však v této situaci není možné dovozovat z výše záloh na služby stanovených v rámci již zaniklého nájemního vztahu, ale muselo by vyplývat z vyúčtování hodnoty konkrétních žalovanou čerpaných služeb. Bylo by tedy nezbytné, aby žalobkyně konkrétně specifikovala jaké služby a v jakém rozsahu byly žalované v tomto období poskytnuty a jaké náklady žalobkyni v souvislosti s poskytnutím těchto služeb vznikly, aby mohlo být posouzeno, zda na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení a v jaké konkrétní výši. Jelikož však žalobkyně při ústním jednání po poučení soudu v tomto směru uvedla, že v daný okamžik ještě nemá k dispozici vyúčtování služeb skutečně spotřebovaných žalovanou po skončení nájmu, a proto není schopna výši bezdůvodného obohacení blíže specifikovat ani navrhnout další důkazy, nezbylo soudu než žalobu v rozsahu částky 1 120 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky zamítnout.

8. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch se týkal pouze nepatrné části. Konkrétně pokud jde o žalobu na vyklizení bytu, byla žalobkyně úspěšná v celém rozsahu a pokud jde o žalobu na zaplacení částky 56 633 Kč s příslušenstvím, byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 97,91 % Náklady řízení činí celkem 24 331,60 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 862 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 3 ve spojení s § 8 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby a účast při jednání dne 13. 4. 2023) po 3 140 Kč včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 písm. a) a. t. a dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve 21 % z částky 12 560 Kč, neboť advokátka prokázala, že je plátkyní DPH. Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.