2 C 345/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro zaplacení 53 422,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do zaplacení a dále částky , částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postupně dvě smlouvy o úvěru. Dne [datum] žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za inkaso splátek v hotovosti ve výši , částka, vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, když uhradil celkem pouze částku , částka, a stále tak dluží ještě částku , částka, na dlužné jistině, částku , částka, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku , částka, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku , částka, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku , částka, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště, a to vše spolu se smluvními úroky a úroky z prodlení v kapitalizované i běžící podobě. Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] další smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za inkaso splátek v hotovosti ve výši , částka, vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neuhradil, když uhradil celkem pouze částku , částka, a stále tak dluží ještě částku , částka, na dlužné jistině, částku , částka, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku , částka, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku , částka, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, částku , částka, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště a smluvní pokutu ve výši , částka, , a to vše spolu se smluvními úroky a úroky z prodlení v kapitalizované i běžící podobě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Poté již žalovaný žádnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně při jednání setrvala na žalobou uplatněném nároku v celém rozsahu. Při jednání soud provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], postoupil předmětnou pohledávku vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne [datum].

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši , částka, při uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasním poplatkem ve výši , částka, Náklady úvěru tak činily , částka, , zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a roční procentní sazba nákladů činila 272,44 %. Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Součástí smlouvy byla i příloha [číslo] – Předpis splátek. Dle Transakční historie smlouvy [číslo] žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek o různé výši, které v souhrnu dosáhly částky , částka, . Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši , částka, při uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasním poplatkem ve výši , částka, Náklady úvěru tak činily , částka, , zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a roční procentní sazba nákladů činila 272,44 %. Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, Součástí smlouvy byla i příloha [číslo] – Předpis splátek. Dle Transakční historie smlouvy [číslo] žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek o různé výši, které v souhrnu dosáhly částky , částka, . Z předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla dle podacího archu odeslána žalovanému dne [datum], bylo zjištěno, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužných pohledávek do [datum].

5. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad [příjmení], tabulky B1 [číslo], soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let včetně činila v květnu 2021, tj. v době uzavření smlouvy o úvěru [číslo] průměrně 6,96 % ročně a v září 2021, tj. v době uzavření smlouvy o úvěru [číslo] průměrně 7,13 % ročně.

6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nebo dále sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] a [datum] jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Ve smlouvách je sice ujednána úroková sazba ve výši 15 % ročně a úroky jsou ujednány v pevné výši, nicméně vedle úroků je ve smlouvách ujednána řada dalších úhrad, které dle názoru soudu nepředstavují úhrady odpovídající reálně poskytnutým službám v souvislosti s úvěrovými smlouvami, nýbrž slouží k umělému navyšování odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí úvěrů. Byť nepochybně s uzavřením každé úvěrové smlouvy vznikají poskytovateli úvěru určité náklady, je soud toho názoru, že k jejich pokrytí by měl zčásti sloužit právě ujednaný úrok. Konkrétně ve smlouvě [číslo] činí ujednané úhrady spolu s úrokem celkem částku , částka, , což představuje více než 85 % úvěrované částky. Zejména si pak strany mimo jiné ujednaly úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Už ze samotného označení této úhrady je patrné, že se jedná o odměnu za poskytnutí úvěru a je při nejmenším tuto úhradu potřeba bez pochyb považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. S ohledem na uvedené je tak na místě veškeré úhrady ujednané ve smlouvě vedle úroku považovat za skrytý úrok a při této úvaze pak činí celková částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za poskytnutí úvěru, , částka, , což odpovídá 73,62 % ročně z poskytnuté částky. V případě úvěrové smlouvy [číslo] činí ujednané úhrady spolu s úrokem celkem částku , částka, , což představuje rovněž více než 85 % úvěrované částky. Úhrada za poskytnutí úvěru pak v tomto případě činí , částka, . Celková částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za poskytnutí úvěru, , částka, , pak v tomto případě odpovídá 73,6 % ročně z poskytnuté částky. Podle statistických údajů [obec] národní banky však v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 6,96 % ročně, respektive 7,13 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 20,88 % ročně, resp. 21,39 % ročně. Pokud však v daném případě činí odměny za poskytnutí úvěrů (sjednaný úrok včetně dalších úhrad) 73,65 % ročně, resp. 73,6 % ročně, je patrné, že částky, které měl žalovaný za poskytnutí úvěrů zaplatit, dosahuje více než desetinásobku běžných úroků sjednávaných v rozhodných obdobích. Za těchto okolností je nutno podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. na ujednání o úroku a úhradách za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěru a na inkasní úhradu pohlížet jako na ujednání absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., neboť těmito ujednáními smlouvy obchází zákon, když stanovením dalších úhrad vedle úroku směřují k navýšení odměny za poskytnuté úvěry a dosažení vyššího zisku na úkor žalovaného coby spotřebitele. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších úhradách lze oddělit od ostatního obsahu shora specifikované smlouvy o úvěru, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěrů je předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších úhradách, v souhrnu představujících zisk právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smluv o úvěru nedošlo.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a , částka, na základě neplatných smluv o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 2 o. z. povinen vrátit. Žalovaný z peněžních prostředků obdržených na základě neplatné smlouvy [číslo] ve výši , částka, uhradil celkem , částka, a z peněžních prostředků obdržených na základě neplatné smlouvy [číslo] ve výši , částka, uhradil dosud pouze částku , částka, . Ve vztahu ke smlouvě [číslo] je zřejmé, že žalovaný již vrátil více, než kolik obdržel, a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k této smlouvě byl tedy již zcela vypořádán. Protože žalovaný z peněžních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy o úvěru [číslo] vrátil dle tvrzení žalobkyně pouze částku , částka, , uložil soud žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to počínaje dnem [datum]. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne [datum], jelikož z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o úvěru nejpozději do [datum]. Následujícího dne, [datum], tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované v souvislosti s oběma neplatnými smlouvami, a proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

9. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož neúspěch žalobkyně převýšil její úspěch, avšak žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.