2 C 86/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro zaplacení 19 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky právnická osoba Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky právnická osoba Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] po vyplnění žádosti uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému bezhotovostně na sdělený bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši částka s tím, že jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, kdy do dne podání žaloby uhradil pouze částku částka, kterou byla umořena smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky a zčásti poplatek a jistina. Smluvní pokutu podle čl. 2 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši částka za období od [datum] do [datum] v celkové výši částka žalovaný umořil částečnou úhradou. Zbývající část částečné úhrady byla žalobkyní započtena na náklady spojené s upomínáním žalovaného vyúčtované v celkové výši částka a zčásti s na jistinu a poplatek. Žalovaný tak žalobkyni dluží nesplacenou jistinu a poplatek v celkové výši částka.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Ze smlouvy a čl. 2 až [číslo] právnická osoba podmínek vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku tak, že žalovaný nejprve na webových stránkách žalobkyně vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně provedl verifikační platbu ve výši částka a smlouvu podepsal prostřednictvím zaslaného [příjmení] kódu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostně na bankovní účet sdělený ve smlouvě žalovaným peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se proti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, přičemž roční procentní sazba nákladů činila 1111 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků si strany v čl. 2 Smlouvy ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na účet č. [bankovní účet], uvedený ve smlouvě žalovaným, dne [datum] částku částka. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dne [datum] byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.

4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že strany dne uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž součástí bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v souladu s § 2048 o. z. Ačkoli byl s poskytnutím zápůjčky spojen nezanedbatelný poplatek ve výši částka odpovídající 32,5 % poskytnuté částky a v důsledku toho i vysoká roční procentní sazba nákladů, dospěl soud k závěru, že smlouva byla uzavřena platně. Přestože zmíněný poplatek nepochybně do určité míry plnil funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků, nelze jej v tomto případě přepočítávat na roční úrokovou sazbu a pohlížet na něj výlučně jako na skrytý úrok, neboť je vyjádřen pevnou částkou a nikoli procentní částkou ze zapůjčených peněžních prostředků, a proto nebude v čase narůstat. Mimoto by vzhledem k velmi krátké době (pouze 30 dnů), na kterou byly žalovanému peněžní prostředky poskytnuty, došlo při přepočtu poplatku na úrok k výraznému zkreslení roční úrokové sazby, kterou by ani nebylo možno srovnávat s průměrnými úrokovými sazbami stanovenými bankami, když banky zápůjčky na tak krátké období v podstatě neposkytují. Dále pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že i s poskytnutím krátkodobé zápůjčky nehledě na její konkrétní výši jsou vždy spojeny určité administrativní náklady, k jejichž pokrytí poskytovateli zápůjčky slouží právě požadovaný poplatek. S ohledem na uvedené soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce platnou v celém rozsahu, a protože žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek žalobkyni nesplatila, uložil jí soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s poplatkem v celkové výši částka spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. [příjmení] částka odpovídá dlužné části jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky po započtení úhrad žalovaného v celkové výši částka na dlužnou smluvní pokutu co do výše částka, účelně vynaložené náklady na vymáhání co do výše částka a jistinu a poplatek co do výše částka adresa k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

5. Ohledně nároku na zaplacení částky částka coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z žalobkyní předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět velmi krátce po sobě odeslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Náklady paušálně požadované ve výši částka za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze s týdenním rozestupem vždy s uvedením vyšší dlužné částky se soudu nejeví jako účelně vynaložené. V první řadě je třeba podotknout, že náklad ve výši částka na vyhotovení formulářové upomínky bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalobkyní a žalovaným zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále bylo dle názoru soudu na místě, aby žalobkyně dovodila, že opakované upomínání žalovaného s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede ke kýženým výsledkům, když z textu výzev je zřejmé, že pokud by žalovaný měl vůli dlužnou částku nějakým způsobem uhradit, měl možnost se obrátit na žalobkyni telefonicky a řešit svou situaci. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši částka jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou skutečně mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda nemají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalovaného nacházejícího se patrně v nepříznivé finanční situaci.

6. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bez pochyby lze akceptovat, že bylo smysluplné žalovaného jednou vyzvat k úhradě dlužné částky, a proto soud považuje za účelně vynaložené pouze náklady na zaslání jedné upomínky žalovanému, tedy částku částka. Zbývající částku ve výši právnická osoba Kč, kterou žalobkyně rovněž započetla na umoření nákladů spojených s upomínáním, je proto dle názoru soudu na místě započíst na částečnou úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky, jak je uvedeno v bodě 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Z uvedeného je pak zřejmé, že žaloba byla celkem důvodná jen co do částky částka, a proto byla výrokem II. žaloba co do částky právnická osoba Kč zamítnuta.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady by v případě plného úspěchu činily částka a byly by tvořeny soudním poplatkem ve výši částka, odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhradou za daň z přidané hodnoty. Jelikož žalobkyně byla ke dni rozhodnutí úspěšná pouze v částce částka a neúspěšná v částce částka (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí), byla úspěšná v rozsahu 89,96 % a neúspěšná v rozsahu 10,04 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 79,92 %, což odpovídá částce částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.