20 C 104/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 73 719 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které mu byly téhož dne převodem na účet uvedený ve smlouvě poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve smlouvě ve výši 76,05 p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši částka. Žalovaná však sjednané splátky nesplácela řádně a včas. Od uzavření Smlouvy do podání žaloby uhradila žalovaná celkem částku částka. Ani přes předžalobní výzvu žalovaná svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud ve věci nařídil dne datum ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalovaná se podáním ze dne datum z nařízeného ústního jednání omluvila z důvodu pracovní neschopnosti a k dotazu soudu sdělila, že žádá, aby bylo jednání konáno v její nepřítomnosti.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud provedl v rámci ústního jednání k důkazu, zjistil soud následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky právní žalobkyně, uzavřené dne datum mezi účastníky byly žalované téhož dne vyplaceny peněžní prostředky ve výši částka na účet žalované č. č. účtu, což k dotazu soudu potvrdila i banka. Žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši částka představující jistinu, úrok za poskytnutí úvěru a pojištění, a to ve 48 měsíčních splátkách po částka se splatností do 20 dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,05 % p. a. Při dostoupení od Smlouvy dle bodu 7.

1. části B) Smlouvy činila částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů, tzv. ARAD, je ve Smlouvě stanoveno ve výši 109,5 %, přičemž nezahrnuje úhradu za pojištění, které bylo mezi účastníky sjednáno, jak vyplývá z Přílohy č. hodnota k Návrhu na uzavření Smlouvy o věru – Pojištění schopnosti splácet úvěr založené na čl. 43 spisu. V oznámení o schválení úvěru ze dne 23. 10. 23 je uvedena RPSN ve výši 108,77 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila na jistinu celkem částka, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, s čímž koresponduje i výpis z účtu žalované poskytnutý bankou. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2023 činila 79,71 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 27,21 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 76,05 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2023 téměř 9krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 109,5 %, a to bez pojištění, které bylo v daném případě sjednáno, jak vyplývá Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR - nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2023 výši 10,01 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 10krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Bez uzavření smlouvy o úvěru by nemohlo být sjednáno ani pojištění schopnosti splácet úvěr.

16. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalované byly ze strany žalobkyně vyplaceny finanční prostředky ve výši částka, žalovaná naopak uhradili žalobkyni částku ve výši částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši částka. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částku do patnácti dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od datum, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 36,5 % ku 63,5 %, tj. celkem převaha úspěchu žalované je 30 %. Žalovaná tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení v poměru jejího úspěchu. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.