20 C 104/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 73 719 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu byly téhož dne převodem na účet uvedený ve smlouvě poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve smlouvě ve výši 76,05 p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nesplácela řádně a včas. Od uzavření Smlouvy do podání žaloby uhradila žalovaná celkem částku , částka, . Ani přes předžalobní výzvu žalovaná svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalovaná se podáním ze dne , datum, z nařízeného ústního jednání omluvila z důvodu pracovní neschopnosti a k dotazu soudu sdělila, že žádá, aby bylo jednání konáno v její nepřítomnosti.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud provedl v rámci ústního jednání k důkazu, zjistil soud následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky právní žalobkyně, uzavřené dne , datum, mezi účastníky byly žalované téhož dne vyplaceny peněžní prostředky ve výši , částka, na účet žalované č. , č. účtu, , což k dotazu soudu potvrdila i banka. Žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši , částka, představující jistinu, úrok za poskytnutí úvěru a pojištění, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, se splatností do 20 dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,05 % p. a. Při dostoupení od Smlouvy dle bodu 7.

1. části B) Smlouvy činila částka úroku splatná za 1 kalendářní den , částka, . Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů, tzv. ARAD, je ve Smlouvě stanoveno ve výši 109,5 %, přičemž nezahrnuje úhradu za pojištění, které bylo mezi účastníky sjednáno, jak vyplývá z Přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o věru – Pojištění schopnosti splácet úvěr založené na čl. 43 spisu. V oznámení o schválení úvěru ze dne 23. 10. 23 je uvedena RPSN ve výši 108,77 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila na jistinu celkem , částka, , jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, s čímž koresponduje i výpis z účtu žalované poskytnutý bankou. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2023 činila 79,71 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 27,21 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 76,05 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2023 téměř 9krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 109,5 %, a to bez pojištění, které bylo v daném případě sjednáno, jak vyplývá Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR - nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2023 výši 10,01 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 10krát vyšší.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.

15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Bez uzavření smlouvy o úvěru by nemohlo být sjednáno ani pojištění schopnosti splácet úvěr.

16. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalované byly ze strany žalobkyně vyplaceny finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaná naopak uhradili žalobkyni částku ve výši , částka, . Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši , částka, . Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částku do patnácti dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 36,5 % ku 63,5 %, tj. celkem převaha úspěchu žalované je 30 %. Žalovaná tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení v poměru jejího úspěchu. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu spisu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.