20 C 107/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byl téhož dne v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Od uzavření Smlouvy do podání žaloby uhradil žalovaný celkem částku částka. Žalobkyně žalobou požaduje vrácení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistinu ve výši částka a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to s účinností od datum. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán datum.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Na základě smlouvy o půjčce č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky a dále souhrnný poplatek ve výši částka, a to v hotovosti v 39týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, kdy má nejpozději splatit celkovou dlužnou částku. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 276,9 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil na jistinu celkem částka. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhrady poslední splátky se tak žalovaný dostal do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si strany ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně soud hodnotí, jako smlouvu o úvěru, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům ve smyslu § 588 o. z., a shledává tak Smlouvu jako absolutně neplatnou.

16. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky ve výši částka, které se dostaly do majetkové sféry žalovaného a o které byla žalobkyně ochuzena, tj. rozdíl mezi poskytnutými finančními prostředky ve výši částka a úhradou ve výši částka. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částku do datum, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od datum, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran méně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.