20 C 124/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 980 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději , datum, . Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, , vše převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, a dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni celkem , částka, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. , datum, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.

2. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění žaloby týkající se úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení, současně byla poučena o neúspěchu ve věci.

3. Žalobkyně v soudem stanovené lhůtě svá tvrzení nedoplnila a neoznačila důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

6. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , následně v souladu s § 1879 a násl. o.z. předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne na adresu uvedenou v žalobě.

7. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Viva , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (od , datum, zapsána v obchodním rejstříku jako společnost , právnická osoba, ., dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (dále jen „smlouva“), na dobu 24 měsíců s úvěrovým limitem , částka, (dále jen „smlouva“). Výše úroku byla sjednána ve výši 0,00 % denně po dobu prvních 30 dnů ode dne podpisu smlouvy, následně 1,25 % denně. Roční úroková sazba pak činila 457,50 %. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 4 676,58 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěrový rámec měsíčně, při každé splatnosti, tj. k 14. dni v měsíci nebo následující pracovní den, až do úplného zaplacení všech dlužných částek, a to alespoň ve výši 10 % z použité částky spolu s veškerými úroky a penále nashromážděnými během doby čerpání úvěru, nejméně však , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, nejpozději do , datum, . Dle potvrzení o provedených platbách poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . K dotazu soudu banka tyto skutečnosti potvrdila. V souladu s odst. 5.2.4. všeobecných obchodních podmínek se žalovaný dne , datum, dostal do prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů, načež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, do tří dnů. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni , částka, .

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytovaný domácnostem v prosinci 2021 činila 12,90 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 38,70 % průměrné úrokové sazby pro kontokorenty a revolvingové úvěry. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 457,50 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v prosinci 2021 více než 35krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 4 676,58 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2021 výši 8,28 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 565krát vyšší.

9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

14. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobkyně nedoplnila svá tvrzení a neoznačila soudu důkazy, zda a jakým způsobem byla před poskytnutím úvěru zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přestože byla soudem poučena o tom, že se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tak porušila § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále soud uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně) ve smyslu § 420 a násl. o.z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o.z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou. Současně soud zdůrazňuje, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně porušila svoji zákonnou povinnost, když před poskytnutím úvěru nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, resp. nedoplnila v tomto směru ani přes výzvu soudu svá skutková tvrzení a neoznačila důkazy k jejich prokázání, ač byla o nebezpečí neúspěchu ve věci soudem poučena.

19. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru nedošlo.

20. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o.z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou rozdílem mezi poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , když z poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, uhradil částku ve výši , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částku do tří dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

21. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci úspěšná v plném rozsahu, resp. neúspěšná byla žalobkyně pouze co do části příslušenství pohledávky. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1997 Sb., ve znění účinném do , datum, , jeden úkon právní služby po , částka, (podání návrhu ve věci samé) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu účinného od , datum, , třech režijních paušálu po , částka, podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu a čl. II přechodných ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb. a 21% daní z přidané hodnoty ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, . Tedy celkem náklady řízení činí , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.