20 C 13/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 123 338,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (dále také jen „banka“) dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalovanému převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný však porušil smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr včetně veškerého příslušenství řádně a včas. Banka úvěr k , datum, v souladu se smlouvou zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaná částka se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, , úroku z úvěru ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , poplatků (cen) ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje úroky z úvěru ve výši 12 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků (cen) ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.), žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud proto nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal.

4. Žalovaný se k ústnímu jednání bez žádné omluvy nedostavil. Jelikož lhůta k přípravě uvedená v § 115 odst. 2 o. s. ř. byla u žalovaného zachována, jednal soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce navrhla soudu vydání rozsudku pro zmeškání. Nicméně s ohledem na nedostatečná skutková tvrzení a chybějící důkazy k prokázání rozhodných skutečností, soud ve věci rozsudek pro zmeškání nevydal. Žalobkyně byla soudem vyzvána podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti s poskytnutím úvěru, a současně poučena, že v případě neunesení břemene se může vystavit nebezpečí neúspěchu ve věci. Ve spise dosud obsažená tvrzení a předložené důkazy k otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru považoval soud za nedostatečné. Žalobkyně během ústního jednání nic dalšího neuvedla.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k , datum, , vyplývá, že původní věřitel (nebo také „banka“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“), společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.

6. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným poskytla banka žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 14,99 % ročně (při řádném splácení s úrokem ve výši 12,93 % ročně). Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši , částka, , bylo sjednáno splacení úvěru do , datum, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 16,31 %. Při řádném splácení byl sjednán nárok žalovaného na finanční odměnu ve formě odpuštění až 12 posledních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. Banka využila svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž informovala žalovaného dopisem z téhož dne. Žalovaná částka se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, , úroku z úvěru ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , poplatků (cen) ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje úroky z úvěru ve výši 12 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků (cen) ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, ve které požadovala uhrazení dlužné částky do , datum, . Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil částku v celkové výši , částka, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, .

7. Zdejší soud opakovaně vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti s poskytnutím úvěru, a to i při ústním jednání konaném dne , datum, . Žalobkyně sice soudu předložila důkazy týkající se úvěruschopnosti žalovaného, ale soud je shledal za nedostatečné, tj. dle názoru soudu žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, ač to byla její zákonná povinnost.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalovaného splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s nedostatečnou odbornou péčí) nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice soudu předložila (interní) Výpočet příjmu OSVČ, PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023, dále dokumenty s názvem Detail zadané operace, ze kterého soudu vyplývá, že údaje byly buď vyplněny žalovaným nebo interně pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Nic jiného žalobkyně soudu nepředložila, resp. není součástí spisového materiálu, případně je nečitelné (viz čl. 67–69 spisu), přestože byla soudem (písemně i při ústním jednání konaném dne , datum, ) opakovaně vyzvána k doplnění tvrzení týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů k prokázání tvrzených skutečností, a současně poučena, že v případě neunesení břemene týkajícího se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti s poskytnutím úvěru se může žalobkyně vystavit nebezpečí neúspěchu ve věci. Z dokumentů, které žalobkyně předložila k návrhu soudu vyplývá, že se jedná zejména o interní dokumenty žalobkyně (vyjma daňového přiznání) a dokumenty, které byly ke Smlouvě o úvěr předloženy (vyplněny) žalovaným, aniž by si žalobkyně údaje dostatečně a řádně ověřila.

19. Soud je toho názoru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od , datum, a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích.

20. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

21. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými Kč a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , když z poskytnuté částky ve výši , částka, uhradil částku ve výši , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částku do , datum, . Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

22. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 86 % ku 14 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 72 %. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání před soudem) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. po , částka, (předžalobní upomínka představující jednoduchou výzvu k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné čtyři úkony právní služby po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem , částka, . Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši , částka, , z toho 72 % představuje částku cca ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne , datum, a , datum, , neboť je toho názoru, že tyto skutečnosti měla žalobkyně uvést již v žalobě, neboť si musela být vědoma, že bez skutečností týkajících se prověřování úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru ze zákona neplatná. Rovněž soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , které pouze obsahuje vyjádření žalobkyně, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť přiznávat za takové vyjádření odměnu, a to i ve výši ½ mimosmluvní odměny, soud shledává nepřiměřené. Co se týče předžalobní upomínky za tu soud přiznal žalobkyni pouze ½ mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, neboť předžalobní výzva nenaplňuje znaky úkonu právní služby uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když neobsahuje základní skutkový a právní rozbor předcházející návrhu ve věci samé, ale jedná se o jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu.