20 C 147/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 318 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši částka s tím, že částku ve výši částka žalobkyně převedla na účet žalovaného a částku ve výši částka převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalobkyně se s žalovaným dohodli, že žalovaný uhradí celkovou cenu úvěru ve výši částka v pravidelných 25měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na datum. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ani přes několikeré upomínky neuhradil. Nárok se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, neuhrazených úroků ve výši částka, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši částka (tři upomínky po částka), smluvní pokuty za prodlení se třemi splátkami úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši částka za dobu od datum do datum ve výši částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne datum v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu bydliště uvedenou v návrhu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z listinných důkazů předložených soudu (podnájemní smlouvy, výpisu z účtu žalovaného, výplatních pásek za 4 měsíce, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu CRIF – registru platebních informací, čestné prohlášení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, z čehož částku částka vyplatila žalobkyně na účet žalovaného a zbývající částku ve výši částka převedla na účet zprostředkovatele (jméno FO) jako jeho provizi (potvrzení ČSOB banky o provedení transakce ze dne datum). Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit tento úvěr pravidelnými 25měsíčními splátkami po částka počínaje datum. Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 28,17 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 44,5 %. Žalovaný neuhradil řádně a včas ani první splátku (jak vyplývá z dokumentu „Bonita smlouvy“), proto žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu s článkem IV. odst. 1 písm. c) smlouvy ke dni datum, jak vyplývá z dopisu ze dne 26. 1. 202 adresovaném žalovanému. K tomuto dni činil dluh na jistině částka (poskytnutý úvěr ve výši částka plus součet úroků vyčíslených dle dokumentu „Smlouva=9175467“ za první tři splátky, než došlo k zesplatnění). V článku IV. odst. 2 písm. a) a b) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. V čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ neuhrazení měsíční splátky ve výši částka. Součástí smlouvy o úvěru je i sazebník poplatků, podle kterého za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek, je žalobkyně oprávněna účtovat částka.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu se sjednaným úrokem zaplatit, což však neučinil.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.

8. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

9. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, který byl žalovanému vyplacen na jeho účet ve výši částka a zbylá část úvěru byla použita na uhrazení provize za zprostředkování úvěru. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 28,17 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, když neuhradil první splátku. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr žalovaného zesplatnila ke dni datum. Žalobkyni z důvodu porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tedy z částky částka od datum do datum v celkové výši částka a na úhradu smluvní pokuty ve výši 3 x částka, tedy částka za neuhrazení tří měsíčních splátek úvěru. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu nákladů na zaslané upomínky žalovanému ve výši 3 x částka, tedy částka. Soud žalobkyni přiznal i úrok ve sjednané výši 28,17 % ročně z částky částka (poskytnuté jistiny) ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od datum do datum a od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože žalovaný ani přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradil, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úroky z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a je povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění.

11. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, jednom úkonu právní služby (předžalobní upomínka) po částka podle § 11 odst. 2 písm. h) a § 14b advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka (když část soudního poplatku ve výši částka byla z důvodu přeplatku vrácena). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Ustanovením § 14b advokátního tarifu se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu jsou tak kumulativně splněny. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.